Reportáž z herní akce Prague-n-Play 2008

Ve čtvrtek k večeru (potažmo celý večer) jsme se zúčastnili zajímavé herní akce. Ta se konala v hezkém pražském baru JetSet a zorganizovala ji společnost 1C. Tu možná mnozí z vás ani neznají. Ona totiž tato značka se v tuzemsku příliš neobjevuje, přestože tady má poměrně velký vliv. Ruský gigant 1C totiž vlastní českou firmu Cenega, kterou už určitě všichni z vás znají. Právě 1C je však v mateřském Rusku v podstatě největší IT firmou vůbec a specializuje se na distribuci, vydávání a vývoj softwaru pro „masový trh”. Nás samozřejmě zajímá jejich činnost v herní oblasti, okolo které se celá akce s názvem Prague-n-Play 2008 točila.

Herní novináři se v místě konání akce začali scházet kolem páté hodiny, přičemž samotná hlavní prezentace začala zhruba kolem sedmé hodiny večerní. V ní nám byla PR ředitelem firmy představena samotná společnost 1C včetně jejích aktivit a následně jsme zhlédli i s komentářem nové trailery k jejich titulům. O některých z nich jsme vás již informovali prostřednictvím novinek na GameParku. Prague-n-Play opravdu není akcí pouze pro tuzemské herní magazíny, ale zavítalo sem mnoho návštěvníků prakticky z celé Evropy. Nechyběli zástupci z Francie, Německa, Polska, Slovenska, ale i dalších zemí. Právě celý průběh zmíněné prezentace nám maličko rušili vedle sedící a značně hluční a neslušní chlapíci z Německa.

Po skončení prezentace už jsme se postupně pustili k připraveným počítačům značky Barbone, na nichž už byly spuštěné aktuální verze všech rozpracovaných titulů. Počítačů se tam nacházelo zhruba 20, přičemž návštěvníků mohlo být odhadem kolem 70-80. Za večer tedy nebyl nejmenší problém všude se vystřídat. O samotných hrách si povíme až v druhé části dnešního článku, nyní pokračujme v samotném průběhu akce. Tímto totiž připravený program zdaleka nekončil. Během večera pak bylo přichystáno několik vystoupení. První se představil barman se svojí show, která většinu účastníků vcelku pobavila. Hlavně tím, jak se to občas nepovedlo a pár lahví skončilo rozbitých na zemi. Potom se všichni přesunuli ven před bar Jet Set, kde byla barman show okořeněna ještě krátkým vystoupením s ohněm. Později jsme se ještě dočkali například „robotického tance”. Takovým vyvrcholením se pak stala soutěž v autech Death Track, kde na vítěze čekala hlavní cena grafická karta Nvidia 9800.

 

Tolik k samotnému průběhu celé akce, nyní si již pojďme říci nějaké informace o samotných hrách, jež nám byly ve čtvrtek představeny. Dohromady jsme si mohli na výkonných počítačích zahrát sedm připravovaných titulů, plus dvě hry na velkých LCD televizích s Xboxem360.

Cryostasis: Sleep of Reason

Prvním kouskem, k němuž jsme usedli, bylo Cryostasis: Sleep of Reason. Zkrátka hned na úvod celé akce jsme se chtěli maličko nechat postrašit, protože tohle je úplně klasická hororová střílečka. Odehrává se v ruské stanici na Severním Pólu v roce 1968. Vy jste v roli meteorologa Alexandera Nesterova vysláni prozkoumat hrůzy této základny, ze které se již dříve stala nukleární past. Většina prostředí je z železa, všude samá tma, takže si musíte svítit baterkou a tu a tam na vás vyskočí nějaká zombie.

Hodně podstatným prvkem Cryostasis: Sleep of Reason je teplo. Vzhledem k umístění základy totiž všude panuje neskutečná kosa, a proto musíte v pravidelných intervalech vždy najít nějaký zbývající zdroj tepla, přijít k němu a maličko se nahřát. Jinak nepřežijete. Zpočátku docela zajímavá a originální věc, ovšem posléze to začne být nuda a neustálé hledání tepla začne být nutným zlem. Příliš spokojeni jsme nebyli ani s designem prostředí. Zkrátka neustále procházíte naprosto stejnými chodbami, které se od sebe téměř nijak neliší. To jednak nevypadá hezky na pohled, ale začali jsme se i malinko ztrácet. Přesto výsledná atmosféra nebyla špatná. Vlastně dokonce šlo i o jedinou hru, jež jsme hráli i se sluchátky na uších, protože zvuky všechno ještě dobře dokreslovaly.

IL-2 Sturmovik: Birds of Prey

Letecká série IL-2 Sturmovik je celkově zatím neúspěšnější značkou společnosti 1C. A to jak co se týká počtu prodaných kusů, tak známostí. Prozatím však tyto letecké bojové simulátory byly výhradně doménou počítačů. Nyní se přesunou konečně i na konzole. Birds of Prey se chystají pouze Xbox 360, PlayStation 3, PSP, Nintendo DS. V obrovské výšky se tak podíváme a přímo zúčastníme ohromných leteckých bitev v období Druhé světové války.

 

 

IL-2 Sturmovik: Birds of Prey představí nový systém poničení motoru a na svém letadle všechno zničení vidíte v reálném čase. Hru jsme si na Xboxu360 také zahráli a můžeme říci, že u ní byla vcelku sranda. Jenom se nám chvílemi u té obrovské televize malinko motala hlava, když jsme různě manévrovali. Zaujalo nás i poměrně hezky a detailně zpracované prostředí a i ono poničení jsme pocítili na vlastní kůži. Když nám protivníci ustřelili kus levého křídla, trvalo už jen okamžiky, než jsme se zřítili k zemi. Hra byla teprve nedávno oznámená, na akci Prague-n-Play byl představen první trailer, který jsme vám nabídli již v novince, a vydání se chystá až na rok 2009. Už teď se těšíme.

 NecroVisioN

Akční střílečka NecroVisioN se objevila na této akci už loni. Pracují na ní vývojáři ve studiu The Farm 51 a co je zajímavé, zavítáme do bunkrů v První světové válce. Ta je obecně ve hrách zpracovaná úplně minimálně, a proto nás tento titul o to více zaujal. Po pravdě řečeno právě u NecroVisioN bylo v průběhu celého večera nejvíc nacpáno a bylo nejobtížnější se k němu propracovat. I když se všechno odehrává během 1. světové války, bojovat budeme především proti různým děsivým démonům, upírům a dalším potvorám z podsvětí. Takže půjde vlastně o takový mix reálných věcí s těmito smyšlenými potvorami. Souboje vypadaly vcelku hutně a evidentně hra běží na stejném enginu jako dnes již zmíněné Cryostasis: Sleep of Reason. Díky tomu i tady jsme se mnohdy trochu báli.

 

 

K dispozici budeme mít 18 různých zbraní, povětšinou také vytvořených podle reálných předloh z První světové války. Kromě nich náš hrdiny oplývá i několika speciálními abilitami, které mu v boji proti lidem, démonům i upírům pomohou. Dočkáme se i dnes malinko opomíjených bitev s obrovskými a brutálními bossy. Chybět nesmí ani multiplayer s třemi herními módy, škoda že zde však nedali tvůrci větší prostor fantazii, jde totiž jen o deathmatch, team deathmatch a CTF.

 

 

 

Men of War

I v poslední hře, kterou si dnes podrobněji představujeme, se podíváme do světové války, tentokrát zase té druhé. Real time strategie Men of War se zaměřuje v první řadě na hutnou singleplayerovou akci. Celkem v 19 misích se podíváme na celý konflikt z očí Němců, Spojenců i sovětských vojsk. Za každou tuto frakci si zahrajeme jednu naprosto odlišnou a samostatnou kampaň.

 

 

Tvůrci se snaží hodně detailně a realisticky zpracovat všechny modely armádní výbavy. Při jejím tvoření proto vycházeli z historických dokumentů a nákresů. V multiplayeru budeme ovládat 50 nových jednotek a hra obsahuje i systém hodnocení a statistik pro každý mód. Nás osobně však příliš Men of War při hraní na Prague-n-Play nezaujalo. To však může být i tím, že zkrátka na strategii potřebujete příliš času, abyste si ji osahali. V každém případě nám však chyběl nějaký zajímavý a originální prvek. Tvůrci nás tam lákali především na možnost vtělit se do jakéhokoli vojáka nebo jednotky a bojovat v jeho kůži. Plné verze bychom se měli dočkat v září letošního roku.

 

 

Tolik zhruba k těm nejzajímavějším titulům, které jsme si mohli na Prague-n-Play prohlédnout a osahat. Ještě nám zbývá pár dalších – 4×4: Hummer, King’s Bounty: The Legend a Death Track: Resurrection, o nichž vám přineseme samostatné detailní články. Do našeho výběru se nedostalo jen Captain Blood a Theatre of War II, podle našeho názoru dvě nejslabší hry celé akce. Když všechny zážitky shrneme, můžeme 1C za letošní Prague-n-Play pochválit. Letos byla lépe zvládnutá celá organizace, vhodněji vybrané místo konání, nic nevázlo a bez problémů jsme se dostali ke všem počítačům. Oproti loňskému roku rozhodně zlepšení. A co je úplně nejdůležitější, samotné hry nás také bavily. Přestože nejde o naprosté AAA tituly, prakticky všechny si drží solidní úroveň a mohly by se zařadit mezi standardní nadprůměr. Na závěr vám ještě doporučíme zhlédnutí okolních fotek a také našeho vlastního videa.