Pokud někdy sledujete média, jistě jste také zaznamenali titulky označující počítačové hry za viníky mnohých masových vražd a dalších zločinů. Obvykle je v článcích uvedeno, že jsou hráči, zejména pak děti, silně ovlivňovány násilím ve hrách. Na první pohled se to může zdát být logické. Pokud dospívající dítě každý den několik hodin virtuálně vraždí, zabíjí oběti nejrůznějšími způsoby a chová se jako opravdové zvíře, teoreticky by ho to mohlo ovlivnit i v reálném životě. Teoreticky. Je to samozřejmě pouhá spekulace.
Vlivem takových zpráv bohužel mnoho lidí hází všechny hry do jednoho pytle. Tady je ale třeba poctivě rozlišovat mezi hravými, veselými tituly a brutálními krváky. Pokud hry skutečně ovlivňují chování jedince, pak by řada her měla dostat rovnou ocenění, neboť navádí k pozitivnímu chování, spolupráci (coop hry) a podporuje solidaritu. Další velká skupina her jako jsou například létací simulátory, budovací strategie či adventury pak je těžko mohou podněcovat k násilí. Je tedy zřejmé, že hry zcela určitě nejsou nebezpečné jako celek a diskuze se má týkat pouze určité podmnožiny.
Na druhé straně je nabízí hned několik případných pozitivních vlivů. Jelikož u právě vydaných her najdeme jen málokdy českou lokalizaci, hry přirozeným a zábavným způsobem učí cizím jazykům. Znám řadu hráčů, kteří tvrdí, že jim hry pomáhají relaxovat, uvolnit se po celodenní dřině. Určité uvolnění bylo prokázáno i vědecky. Samozřejmě existuje množství her, kde je pro splnění daného úkolu třeba se pořádně zamyslet, čímž procvičujeme konstruktivní myšlení. Nakolik se liší přemýšlení a konstruování v PC hrách od stolních her, o kterých se běžně říká, že pomáhají zlepšovat schopnosti jedince? Zřejmě velmi záleží, o které hře mluvíme.
Dnes již existuje řada studií, které potvrzují negativní dopad hraní brutálních a krvavých her. Na druhé straně však existují i studie, které tvrdí opak. Situaci se snaží tak nyní snaží zpřehlednit americký viceprezident Joe Biden, který je zastáncem zcela nové studie financované americkou vládou, jejímž úkolem je mimo jiné podívat se počítačovým hrám pořádně na zoubek. Jaký dopad by mohly mít výsledky výzkumu, které mohou hry označit na „viníka“, zůstává předmětem diskuzí. Není ale divu, že některé společnosti s výzkumem příliš nesouhlasí, zřejmě právě z obav výsledků.
Důležitým předpokladem kritiky také je, že hry ovlivňují více, než média, filmy či seriály. Do hry totiž hráč přímo zasahuje, vžívá se do ní a lze říci, že dané úkony jaksi sám přímo páchá. Tento předpoklad se v roce 2001 rozhodl prověřit Dr. Satcher. Jeho studie dospěly k závěru, že videohry mají na zvýšenou agresivitu jen minimální dopad. Ve prospěch her hovoří i studie Dmitriho Williamse a Marka Skorica z roku 2005. Z respondenty vyplněných dotazníků nebyl zřejmý žádný rozdíl mezi hráči a ne-hráči.
Může se zdát, že hry vyhrály. Opomenout však nesmíme ani výzkum L. Rowella Huesmanna, profesora psychologie na University of Michigan. Dle něj jsou hry přímo masovou hrozbou, na kterou je třeba rychle reagovat. Děti dospějí do věku, kdy přejímají chování druhých. Pokud v tomto věku hrají násilné hry, zvyšuje se pravděpodobnost agresivního chování. Stejný následek však hrozí i dospělým.
Stejně hovoří i japonsko-americká studie, na které pracoval celý tým odborníků (A. Anderson, Akira Sakamoto, Douglas A. Gentile). Výsledky údajně prokazují zřetelně zvýšenou agresivitu u dětí, které hry hrály v brzkém věku. Agrese se však projevuje až v pozdějším věku. Stejné následky byly prokázány jak u dětí v USA, tak u dětí v Japonsku.
Ve Státní univerzitě v Severní Karolíně zkoumali vliv hraní známého MMORPG World of Warcraft na některé funkce mozku. Zjistili přitom, že hraní, byť krátkodobé, opravdu pomáhá zlepšit pozornost, prostorové vnímání i paměť. Jason Allaire dodává, že zkoumaná skupina měla 60 až 77 let, nebyli to tedy žádní mladíci. Výzkum byl jednoduchý. Všichni účastníci provedli počáteční test, po čemž jedna skupina žila dále poklidným životem. Druhé skupině však bylo naordinována menší dávka hraní zmíněné onlinovky. Když obě skupiny testy opakovaly, u skupiny „hráčů“ se objevilo mírné zlepšení. Největší zlepšení pak bylo pozorováno u těch, kteří na počátku nejvíce zaostávali.
Problematikou vlivu her se zabývala i řada českých vysokoškoláků, kteří o vlivu na PC her například psali bakalářskou práci. Jejich závěry končí stejným výsledkem. Negativní vliv počítačových her na chování se nepodařilo jasně a zřetelně prokázat. Obzvláště bezpečné pak mají být MMO hry, které díky sociální interakci s jinými hráči napodobuje skutečný život.
U počítačových her je ale běžné omezení věkem, což je výborným preventivním opatřením proti případnému nevhodnému dopadu na až příliš mladé hráče. Za případné porušení těchto limitů už samozřejmě nemůže být odpovědný vývojář hry, ale spíše zákonný zástupce onoho dítěte. Těmto omezením se říká ratingové systémy, mezi kterými jistě znáte PEGI, což je nejpoužívanější evropský systém. Mnoho evropských zemí dokonce používaní PEGI legislativně nařizuje.
Přestože se článek blíží ke svému závěru, probírané téma k závěru zřejmě jen tak nedospěje. Zmíněné výzkumy a odborníci si bohužel vyloženě protiřečí. Stejně tak tomu je u skupin lidí, kde hráči svůj koníček tvrdě brání, zatímco kritika se snáší od mnohých kolem. Je otázka, zda mohou lidé, kteří s hrami nemají žádné zkušenosti, posuzovat skutečný dopad her. Nezbývá než čekat, jak dopadnou další studie, které nám snad přinesou více odpovědí. Budeme rádi, když svůj názor o problematice her a násilí vyjádříte prostřednictvím komentáře níže! Toto kontroverzní téma totiž zanechává velice zajímavé diskuze.
Předchozý generace nehrály agresivní videohry a dokázaly zplynovat x milionů lidí v koncentračních táborech a konat všelijaká zvěrstva všude po světě a stačili jim k tomu agresivní knížky. Mladý kluky učily zabíjet svoje vrstevníky na vojně jeste pred pár lety i u nás. Charles Manson si taky asi nezahral GTA.
Já osobně si myslím, že hry k agresivitám přispívají avšak člověk by si měl vždy uvědomit do jaké míry je to virtuální svět a kdy je již v tom reálném.. Avšak k agresivitě přispívá téměř každá věc.. Někdo je doma šikanovaný, tak si hraje ve škole na strašného borce a šikanu oplácí na slabších vrstevnících (nebo i mladších) no a takto to pokračuje dál a dál.. Další příčinou je film, kdy vlastně např: Kobra 11 , někdo se snaží být stejným hrdinou jako ve filmu..
Takže konečný názor:
Hry přispívají k agresivitě v reálném světě, ale každá druhá věc přispívá k agresivitě a některé věci i daleko více než je to u her
Toto je nikdy nekončící boj. Jedni budou stále dokola tvrdit, že hry mohou za dnešní násilí mladých a druzí se jim to budou snažit vyvracet. Já patřím samozřejmě k té druhé skupině. Sám hraji již několik let vzhledem ke svému věku (silně přes 20 let), ale nepociťuji na sobě, že bych musel po odehrání GTAV jít a někoho přejet autem, zastřelit pistolí či něco podobného. Ovšem je s podivem, že lidé křičící proti hrám, nekřičí také proti émerickým krvákům! Haleluja domluvil sem :D
Myslím že takový Dead Space na člověku zanechá nějaké malé příznaky. Hráč se tam brodí doslova potoky krve a připadáte si jak na jatkách a taky že jo. V psychickém teroru, kde DS opravdu hýří nutí hráče rychle jednat -> utéct a zachránit se (oddálit si nevyhnutelné) nebo se prosekat a produpat emzáky. Což by mohlo čistě hypoteticky vést k tomu, že jakmile u jedince nastane nějaký problém, kde je psychicky pod tlakem bude se snažit z té situace nějak "vysekat" -> agresivní jednání apod.
já sám hraji hry od malička a začínal jsem na starých doomech, Wolfensteinech nebo Mortal Kombattech a nikdy jsem nikoho nezabil a vlastně ani nezranil.... jednou jsem bratrovi omylem přivřel palec do dveří.
Stejně jako Ratingové hry jsou naprosto k ničemu. Mě nikdy nezabránily abych si hru koupil nebo sehnal přes někoho stejně jako tyto nařízení nezabrání nezletilým aby si kupovali cigarety nebo alkohol - je to o zisku a tak si lidi vždycky cestu najdou.
Tak jako někdo hraje fotbal, nebo automaty, já hraju hry a mám normální život, práci a partnera.
Pokud ze mě GTA udělá masového vraha, pak se mě Tetris udělá architekta
Proč sem teda čet, že poslední studie z nějaký Michiganský univerzity dokazujou, že naopak násilí ve hrách je pro agresivního člověka plus? Vybije se ve hře a nemá potřebu se pak v reálnym životě chovat jako magor. Já když sem nas*anej, zahraju si quakelive, rozstřílim všechny na sr*čku a hned sem uvolněnější:)). JE TO TOTÁLNÍ KEC, že násilí ve hrách ve člověku probouzí agresy a sklony k násilí.. Blbost. Přesně jak řekl někdo předemnou, podle mě je horší se dívat na Walking dead, než hrát Dead Space. Walking dead má ještě navíc reálnej vzhled, takže se člověk otrká a přestane mu vadit koukat na rozmašírovaný mozky apod.. V Dead Space je to jen kopice pixelů...
já si myslím že násilí,agrese atd nepochází z video a PC a konzolových her to pochází jenom od lidí a je na každým co a jak se každý přispůsobí já hraju dost hodně dlouhou dobu a nepocituju na sobě pocit agrese atd jsem v pohodě a normální. na závěr to je jen na lidech a na hráčích a ne jen že někdo hraje a pocituje pocit agrese, násilí atd tu agresi má každý člověk v sobě a je na každým jak se s tím kdo popere a ne jen převzatí z her možná trochu taky ale to podle mně nehraje roli si myslím
Já mám docela jasno. Pokud je dospívající dítě závislé na počítačových hrách, už to samo o sobě znamená, že je sociálně zakrnělé a v reálném životě si neumí poradit. Neumí komunikovat s lidmi, neumí si vyřešit problémy a všechny každodenní činnosti a rutiny jsou pro něho stresující. To má za následek, že i když se chce změnit, tak realita života, se kterou si neví rady, ho odežene zpět do svého života. K počítači.
Proto si myslím, že už sama závislost znamená, že je schopen se v realitě chovat sociopaticky a psychopaticky, protože není schopen se chovat "normálně" lidsky. A když někdo závislý ještě ke všemu hraje krvavé a zároveň i reálně vypadající hry, tak se určitě může stát, že takhle bude vnímat i tu skutečnou realitu a bude se v ní i tak chovat.
GTA:SA + hesoyam + motorovka = hodina zábavy
Ale nevzpomínám si, že bych někdy u nás v obci běhal s motorovkou a řezal všechno živé i neživé..
Hodně toho závisí na povaze člověka a jeho zmanipulovatelnosti a jak dokáže myslet sám za sebe a taky samozřejmě na výchově. Já osobně jsem měl dosti liberální výchovu, což ale neznamená, že jsem měl všechno na co jsem si ukázal, ale měl jsem volnost v mých aktivitách (knížky, filmy, hry, sporty atd.)Samozřejmě když bylo potřeba rázněji zakročit, tak se zakročilo. Jako malej (první stupeň ZŠ) jsem hrál třeba GTA I a II, resident evil, tekkena na PS 1. Nechodil jsem po venku a nemlátil lidi, ani nemučil zvířata, ani jsem nezapaloval lidi plamenometem, ani jsem neházel molotovy po autech. Ano, sem tam jsem se popral, protože jsem prostě kluk, ne protože jsem hrál Tekkena a chtěl jsem si připadat hustej. Teď uvedu příklad. Měl jsem kamaráda (ještě žije), kterej měl úplně opačnou výchovu. Různý zákazy, přijdeš o minutu později domů, dostaneš zaracha, nekoupíme ti nikdy počítač a taky různý prommlouvání do duše o chlastu, cigaretách a drogách. Kamarád, začal hulit, pak přesedlal na tvrdší a další věci.
V dnešní době si připadám poměrně normální bez nějakých bezdůvodných návalů agrese, anebo přehnané agresivitě. Nemám potřebu přejíždět lidi tim mým "žihadlem", ani nemám potřebu krást jiný auta a nedá se říct, že bych hrál málo.
...nastoupit u tebe na terapii... :-P
Ty nemáš zapotřebí někoho přejíždět autem, protože jsi nikdy nebyl počítačový závislák, který by měl problém mezi lidmi normálně fungovat. O tom totiž celý ten problém je. Hra samotná tě k potřebě vzít pistol, a jít s ní vystřílet školu, nepřivede. Přivede tě k tomu závislost na PC (viz můj první komentář). Krvavá hra je u takového závisláka tak akorát spouštěč. Hra samotná ale zdravému (nezávislému) člověku ublížit nemůže.
To závislot na počítačových hrách (i na cokoli jiného) z člověka dělá agresivního, sociopaticky smýšlejícího, člověka, který není v reálném životě schopen fungovat jako běžný člověk nebo reálný svět pořádně nezná, a proto se v něm může začít chovat tak, jak je to blízké jemu. Tedy tak, jak to vidí v nějaké hře, která reálně nasimuluje prostředí velkoměsta, která reálně nasimuluje postavy, a proto si takový jedinec myslí, že i to střílení, která hra také nasimuluje, je normální.
GTA jednička a dvojka, či nějaký starý Wolfenstein, asi jen těžko dokážou v závislákovi na PC vzbudit dojem, že se jedná o realitu. Tyto staré hry jsou oproti těm současným pixlovité srandy, které se realitě nepodobají ani při zapojení té nejbujarejší fantazie. Zatímco ty nové, které mají grafiku takovou, že si opravdu připadáš, jako kdyby se celá odehrávala ve tvém sousedství, jsou dosti reálné a pro závisláka o to více nebezpečné.
Souhlasím s tebou, ale myslim si, že právě v některých případech za to z velký části může i tak výchova. Přeci jen, když ten dotyčnej se ještě sám neživí, takže řekněme, že do těch 15-ti s tim rodiče můžou něco dělat, po 15-ti už to je těžší něco radit takovýmu puberťákovi.
Je sposuta faktorů, které ze slušného člověka dělají magora. Formuje tě prostředí, kde vyrůstáš, formují tě lidé, se kterými se stýkáš a formují tě zážitky a zkušenosti, které prožíváš. To ale není momentálně na místě řešit a dále rozebírat. Blog řeší otázku, jaký vliv mají počítačové hry na chování člověka.
Podle me ani moderni grafika nema s realitou moc společnyho, videt něco na živo je dost síla, často i pro lidi co se tím živí, třeba doktory. Ani rozstřílenej panák v gta V se nevyrovná tomu kdyz ti treba po zlomenine trcí z nohy hadicka s drenem. To samí platí i o bolesti, dostat facku nazivo boli 1000x vic nez umrit v GTA. Jinak souhlasím s LT Smashem, akorat jsem se nechtel tak rozepisovat ,-)
Budu ihned druhým pacientem po downerovi. Vypadá to,že u tebe ty terapie budou skvělé Smashy :)
hej když si to tak vezmu tak podle mnohých bych mnel být agresivní chtěl bych všechny
povraždit adt.. ale já hraju hry od svých 6 - 7 let a jsem totálně v pohodě i když si vezmete co udělala nova martymu že za všechno může hra co hrál čímž mysleli mafiu 2 i když měl i jiné problémy např v rodině ale nova řekla ža za všechno moužou hry . Prostě nenormální
Já hry hraju už od svých pěti let. Hrál jsem a hraju od závodních her až po krváky 18+ a nikdy jsem neměl potřebu nikoho zmasakrovat ani zabít. Jediné hry které mě ovlivnili chtít něco udělat byli ty závodní po kterých jsem měl chuť si zajet na okruhu v autě pár koleček. Ačkoli hraju hodně brutální hry ve kteých je nespočet krve, každého tam rozsekávají napůl atp..nic to se mnou nedělá a považuji to za normální protože vím že je to jen hra, ale vidět v reálně životě jak někomu třeba jen useknou ruku tak bych zvracel ještě na další den. Podle mě, pokud je člověk zdravý a neužívá drogy tak není vůbec žádný problém a nic u něj nehrozí. PEGI je podle mě blbost a nikdy jsem se na něj nedíval. Hry které jsou 18+ vám dneska v pohodě prodají jako by se nic nedělo a je to podle mě dobře. Já si stejně většinu her stahuju a když si nějakou koupím jako například nedávno BF4 tak si ji koupím buď přes steam nebo origin a to si jednoduše zajdu pro paysafecard a nic neřeším. Je mi 13 let kdyby někdo chtěl vědět můj věk...
neni co k tomu dodat dobrej clanek :)
No jasně :D
Ano, hry jsou omezené věkem...ale kdo ten věk také dodržuje v tomto světě že ? Tyhle nasilné hry hrajou už i 10 ti letý kluci viz. GTA ... strašný... ja v 10 ti letech jsem ani nevěděl co je to počítač...a oni hned facebook a samý takovyhle kraviny ( kraviny z pohledu z mýho dětství )..