Black Isle Studios – mrtví králové

Rozbouřené moře. Blesk stíhá blesk. Tma by se dala krájet. A najednou TO uzříte, skaliska vystupující z vln, Černý ostrov. Stačilo spatřit logo tohoto studia a začali jste slinit jako Pavlovovi psi. Pár šutrů vyčnívajících z vody se stalo garancí kvality. Fandové je milovali a milují, byť oko zalije nostalgická slza, protože slibně rozjeté projekty Baldur´s Gate 3, Fallout 3 (Van Buren) či Torn zůstaly nedokončeny.

 

První kapitolou dobrodružství jménem Black Isle je nepochybně zrod tohoto studia, který se udál v roce 1996. Tehdy se ze společnosti Interplay odloupla vrstva progresivních lidí, která později zformovala divizi Interplaye s názvem „Black Isle Studios“. Šéfem se stal Feargus Urquhart (nomen omen? Tohle zní jako skutečný macho fantasy jméno), který v Interplay pracoval již dříve na hře Blood and Magic. A zde se nachází začátek druhé kapitoly, kterou bychom ale mohli nazvat malým prequelem, protože ať už byli tvůrci jakkoliv šikovní, rafinovaní a pilní, jedním ze základních kamenů jejich nejúspěšnějších RPG her (Icewind Dale) nebyl jejich čistě vlastní systém, ale implementovaná pravidla AD&D. A právě ty Feargus vtiskl do Blood and Magic. Cílem studia, které svůj název odvodilo od Urquhartovy rodné hroudy (Black isle je reálným místem ve Skotsku), nebylo nic menšího, než vytvářet zatraceně dobré, nezapomenutelné a hratelné RPG. A vsadím funkční secí stroj proti kousku ožužlanýho korku, že se jim to povedlo.

---

Co to je AD&D?

Velice zjednodušeně by se dalo říct, že AD&D, tedy Advanced Dungeons & Dragons, je praotcem u nás dobře známého tuzemského destilátu Dračí doupě. Jsou to zkrátka herní mechanismy a pravidla, ze kterých šikovní hráči mohou vytvořit svou vlastní fantasy ságu. Oboje mají společné principy (i když minimálně klasické DrD je zredukované, DrD + už autor kvůli věku přenechal následovníkům), tedy minimálně 2 hráče (jeden Dungeon Master– jakýsi Bůh řídící svět a jednoho hráče- rpg hrdinu) a skutečně hodně hodů kostkami . AD&D vyšlo v roce 1979 ve třech knihách (pět let od prvního D&D) a více než překonalo svého staršího bratra. Vylepšený bojový systém, nová povolání v základu, přesvědčení, zbraně, kouzla… bylo toho opravdu hodně. A právě tento systém získal Interplay do své moci po zakoupení licence. AD&D je produktem TSR, Inc. – dnes již neexistující společnosti produkující společenské hry, v roce  1997 přešla pod správu Wizards of the Coast. Pokud mně stále někdo nechápe, pak říkám, že Black Islu tímto spadly do rukou propracované návody na vynikající rpg, odzkoušené generací fantasy hráčů, stačilo přidat tvůrčí myšlení, zápal, zamíchat a zanechat otisk ve světe nul a jedniček.

---

Nastává čas zmínit první zářez. Vyšel 30. září 1997 a díky němu se nastartovala zlatá éra BIS i oné tajemné radioaktivní série. Hnedle první hra a úspěch…jako brahmína, to se někdo měl. U Falloutu nedošlo k implementaci fantasy pravidel AD&D, zákazníkům se nabídl originální projekt BIS s názvem S.P.E.C.I.A.L. Tedy, originální, avšak silně inspirovaný postapo předchůdci. Na počítače tehdy dopadla tísnivá a špinavá atmosféra světa, kde jsou následky atomové války denním chlebem a zmutovaní neřádi pobíhají volně pustinou. To vše je temné a deprivující, proto tu a tam hrou probleskne okouzlující (byť lehce pesimistická) atmosféra 50. let v USA. Příběh o vodním čipu, Vůdci, Vault Dwellerovi a boji za záchranu společenství doslova učaroval rpg fandům. Plejáda zbraní, postav, humoru, questů a všudypřítomné špinavé okolí vás do hry prostě vtáhlo. Zde se hodí připomenout, že Fallout nebyl prvním futuristicko-dystopickým projektem Interplaye, hra Wasteland vzbudila v roce 1987 ohlas také velice solidní. Ocenění fandů jistě potěšilo celý vývojový tým, co ale potěšilo jejich šéfy byl solidní zisk, který umožnil další rozvoj Black Isle Studios.

 

Po obrovském úspěchu prvního „Spadu“ (metascore 89%) začalo být jasné, že hráči více než vřele uvítají další pokračování. Přátelé z BioWare tak začali pracovat na slibném projektu Baldur´s Gate a BIS se prakticky okamžitě vrhlo do práce na Falloutu 2. Ke cti jim slouží, že i přes takřka totožnou grafiku a ponechaný bojový systém, nechtěli udělat nějakou koridorovou odfláklinu a kasírovat fandy. Když v roce 1998 úspěšně hlásili splnění úkolu, herní scéna napjatě sledovala, zda nebyl původní díl jen haluzí party neználků. No, samozřejmě že nebyl. Dvakrát tak velký svět, množství inovací, mírně posunutý příběh, ale hlavně dlouhé hodiny hraní prošpikovaného černým humorem a narážkami na vše možné. Fallout 2 je jako ruský tank. Větší, drsnější, zábavnější. Nemusím připomínat, že F a F2 těžil a těží z toho, že z deseti dohraných her nebude žádná identická (pomineme-li questy). Příběhem o potomkovi Vyvoleného, Enklávě, FEVu a spravedlivé odplatě u kritiky zabodovali obdobně. Důležitým momentem v tomto roce je vytvoření Troika Games, kam přešla část původního Fallout týmu kvůli neshodám s Interplayem. Troika Games vydala tři plné hry- Arcanum: Of Steamworks & Magick Obscura (fenomenální hra ve stylu Falloutu, jak by taky ne, vřele doporučuji), The Temple of Elemental Evil a Vampires: The Masquerade- Bloodlines (kdo tohle nehrál, je rpg mrtvola). Studium ukončilo svou činnost kvůli problémům finančního rázu v roce 2005, členové našli uplatnění u konkurenčních studií. Zůstal po nich nedokončený projekt (opět Fallouťácký), jehož engine si můžete prohlédnout zde.

 

 

Značka Fallout se behěm dvou let dostala hluboko do podvědomí hráčů. A i přes vydatný druhý díl fandové netrpělivě očekávali další a další pokračování (Fallout Tactics: BoS vyjde až v roce 2001, Fallout 3 až za deset let). Jak známo, nikdy se jej od BIS nedočkali. Nejenom kvůli problémům ve studiu, ale hlavně proto, že se Feargus a jeho parta začali věnovat dalším projektům. A objektivně vzato, Falloutu se minimálně vyrovnali. Jak jsem psal výše, BG začali dělat BioWare a je to jejich autorský projekt, na který si nikdo jiný nemůže brousit nože. Nebo právníky. Ale po dokončení F2 se na práci vrhli i BIS, kteří poté měli na starost hlavně distribuci hry. Klasické fantasy RPG zasazené do světa Forgotten Realms (možná na toto téma něco později přilétne) s příběhem o potomcích boha zabíjení Baala, plné rozličných úkolů, milých postav i děsivých monster…kdo by to nebral i v dnešní době? Ačkoliv BG mělo své mouchy, ne že ne, úspěch zaznamenalo přibližně stejný jako Fallouty. A budoucí plodná spolupráce Black Isle Studios (distribuce) a BioWare (engine) mohla začít. No, ty závorky berte s rezervou, jedná se o dvě samostatná herní nebe, ve kterých andělé plodí zázraky. Tak todle ještě s větší rezervou. Ještě než se ale dostaneme k Baldur´s Gate 2: SoA a ToB, na řadu se netrpělivě hlásí hra, kterou mnozí pařani považují za vůbec nejlepší rpg historie a i já jsem jej v minulých pracích několikrát zmínil…jakže se to jmenovalo s tim Bezejmenným, Mortem, Dak´konem? Planescape: Torment, správně.

 

Planescape je jiný. Ne jiný jako když řeknete, že tamten člověk je jiný (=retardovaný). Tato hra se od ostatních liší už od základu. Důraz je kladen především na perfektní příběh, dnes se sice slovem oduševnělý, originální a filozofický dost plýtvá, ale ságu v Tormentu vystihuje naprosto přesně. Při vývoji byl použit upravený Infinity Engine, takže rukopis tvůrců je vidět hned po zapnutí hry. A i zde nás čeká plejáda překvapení, které strčí do kapsy všechny telenovely světa. Ve které hře se probudíte v márnici, hrajete za Bezejmenného, sympatického zombíka se zásobou jizev na dvě války a jednu genocidu, prvním společníkem je létající lebka a začátek hry strávíte porcováním nemrtvých skalpelem? I přes ten klišoidní začátek s amnézií BIS prokázali tvůrčí myšlení. Jak hra postupovala, přicházeli jste na kloub, kdo to ten hlavní geroj vlastně je (zdravíme Nesmrtelnost), a pokud si myslíte, že to bude nějaký zakletý princ, nebo snad levicový revolucionář, tak jste na velikém omylu. Hodnocení magazínů a hráčů hraničící se 100% netřeba komentovat. Pokud se někdo rozhodnete znovu hrát, doporučují stáhnout widescreen mod (funguje na veškeré BIS – BioWare produkci: BG,F,Icewind, Planescape).

 

 

---

Co to je ten S.P.E.C.I.A.L.?

S.P.E.C.I.A.L. je herní systém skrze který se vše ve hře odehrává. Písmenka v názvu jsou odvozena od hlavních atributů postavy- Strength, Perception, Endurance, Charisma, Intelligence, Agility, Luck, tedy Síly, Vnímání, Odolnosti, Charismatu, Inteligenci, Obratnosti a Štěstí (i když údernější LACISPE, nebo snad SELACIP to nemá). Pokud jste někdy tvořili postavu ve Falloutech nebo Lionheartovi, nemusím vám říkat, jak důležité bylo správné rozvržení atributů, protože jejich následná editace nebyla možná a hra samotná příliš příležitostí ke zvýšení těchto statů nenabízela. Na atributy přímo navazují dovednosti (težké zbraně, diplomacie, zálesáctví,…), jejichž procentuální základ se odvíjí právě od nich. S postupným levelováním si můžete za skillpointy vylepšovat dané dovednosti, ale pamatujte, že učit retardovaného domorodce hackování nebude snadné. Dalším základním kamenem byl propracovaný systém odměn (opět závislých na atributech)- perků. Plus samozřejmě klasické životy, odolnosti…a to hlavní, akční body (čím více AB, tedy obratnosti, tím více akcí za kolo). Vymyslet to jistě nebylo snadné, na druhou stranu, bylo by fér zmínit, že tento produkt se hrdě hlásil ke kořenům GURPS. Zajímavé je, že právě GURPS mělo být použito ve Falloutu 1 a kdyby nenastaly problémy s majiteli licence, možná by S.P.E.C.I.A.L. nikdy nevznikl.

---

BIS opět distribuovali a pomohli BioWare s Baldur´s Gate 2: Shadows of Amn, posléze i s datadiskem Throne of Bhaal. Krom drobně vylepšené grafiky fandy potěšila možnost si opět zahrát za staré dobré známé (Jahiera, Minsc,…) postavy z jedničky, možnost importování charakteru z prvního dílu byla také krokem vřele uvítaným. Druhý díl legendární série nabídl skutečně pekelné hraní. Zběsilé pronásledování maniaka, souboj o vlastní božství a finální nanebevzetí žene slzu do oka i dnes. Tolik hodin zábavy a zrady nenabídne ani seznam předvolebních slibů. Datadisk rozšířil herní dobu o cirka 10-15 hodin, přinesl předělanou Strážcovu Tvrz, kde mohl fanda směnit další reálné hodiny za dny ve fantasy světě. V roce 1999 se BIS dočasně rozdělilo na dvě skupiny, přičemž jedna (ta menší) pracovala na rpg Icewind Dale a ta druhá na hře Stonekeep 2. Ve stejném roce kdy vyšlo BG:2 se BIS rozhodli kontrovat ryze vlastní fantasy hrou, která toho má na první pohled s BG společné skutečně hodně. Systém, grafické zpracování i silný příběh. Icewind Dále se ovšem nesnažil nabídnout tak spletitý svět jako BG. Stejně jako v případě Planescape: Torment se vzdal větší volnosti výměnou za dokonale předloženou porci zábavy. Pečlivě dávkovaný příběh vás sice nepustil mimo předem vytyčené hraniční kameny, ale souboje byly vskutku epické (dodnes vzpomínám na tuhé podzemní lokace plné Yuan-ti). Datadisk Heart of Winter a volně stažitelný přídavek Trials of the Luremaster už pouze korigovaly kratší herní dobu.

 

Mezi roky 2001 a 2003 navzdory úspěchům začala atmosféra houstnout.. BIS nakonec zkolabovaly  projekty Torn, Stonekeep 2 a Baldur´s Gate 3: The Black Hound, BG: Dark Aliance II to odneslo “pouze” pozdějším vydáním. Posledním hřebíčkem do rakve byla finanční situace Interplaye, která v posledním roce éry BIS (tedy 2003) utnula snahy na Falloutu 3 (označeného jako Van Buren, BIS kódovali během tvorby her svá díla podle jmen prezidentů a viceprezidentů USA). Z posledních her, na kterých se BIS podílelo, byl pouze Icewind Dale 2 jejich originálním projektem, titul Lionheart: Legacy of the Crusader (jinak hra s naprosto fenomenální první polovinou) už pouze distribuovali a zapůjčili do něj tvůrcům z Reflexive Entertainment svůj systém S.P.E.C.I.A.L. Ke konci roku 2003 odstoupil designér J.E. Sawyer (Urqhart už byl několik měsíců pryč) od Interplaye, který nakonec divizi uzavřel. Zbytky BIS se rozutekly na všechny strany, ale jádro přešlo Obsidian Entertainment, kde tvoří dodnes.

 

Již jsem zde zmínil některé nedokončené tituly, pojďme se na ně podrobněji podívat (tedy pokud se někde v perverzních hlubinách internetu dá nalézt nějaké info). První bude hra Torn. Klasické fantasy rpg o boji dobra a zla, příběh měl být zasazen do nového světa. Onen svět byl rozdělen na několik částí (zřejmě 3 kontinenty), přičemž lokace a množství questů bylo zamýšleno gargantuovské (několikanásobně převyšující už tak rozsáhlé Fallouty). Desítky herních variant měla zaručit šestice ras a pětice společníků. Urquhart plánoval Tornem zahájit novou, plně 3D rpg sérii okoštovanou S.P.E.C.I.A.L.em. A zde, ve 3D, byl hlavní kámen úrazu, protože LithTech 3.0 byl takovým danajským enginem a dobrou službu svým pánům z BIS neudělal (ačkoliv se jiných verzích tohoto enginu podařilo rozhýbat Aliens vs. Predator 2 či No One Lives Forever). V lednu 2001 médii proběhla zpráva, že byl projekt zrušen a část týmu propuštěna. Škoda.

 

 

Další hrou je beze sporu Fallout 3, známější spíše pod názvem Van Buren. Největší devízou tohoto pokračování mělo být 3D. Malá odbočka, pozorný čtenář si zřejmě myslí, že 3D bylo pro Black Isle prokletím. Nedá se nic jiného než souhlasit. Jefferson Engine měl umožnit izometrické postnukleární orgie, při nichž měla být umožněna rotace o 45° a zoomování. Jaký skok oproti minulým dílům. Hra samotná (stáhněte si demo) chtěla šlapat v úspěšných kolejích, ale neplánovala usnout na vavřínech. Větší množství předmětů, více lokací (některé stejné jako ve F2), obměněné skilly (splynutí weapon skillů do jednoho, rozdělení speech skillu), ale i podrobnější vytváření postavy. Ať už jde o vlasy, vousy, barvu, konstituci či pohlaví. Celá hra byla dle slov vývojářů z drtivé většiny hotova, ať už se bavíme o lokacích, dialozích, systémech boje (klasický kolový nebo real time), save/load nebo cestování. Když se podíváte na výše uvedené video, jistě vám Van Buren bude připomínat Fallout Tactics (a naopak).

 

 

Baldur´s Gate 3 a Icewind Dale 3. Na Jefferson Enginu mělo být zkonstruováno i pokračování BG. Ačkoliv na BG3 BIS skutečně začali pracovat (příběh už nenavazoval na první dva díly), kvůli tahanicím s ATARI (majitelé licence) museli svou práci přerušit.BG 3 mělo být klasickým pokračovatelem, kde hádanky a haldy questů hrály prim. Z dalších zrušených her připomeňme a Stonekeep II (první díl).

 

 

Studio sice skončilo, zaměstnanci si našli jiná místa ke tvoření, přesto do puntíku splnili to, co si na začátku slíbili. Jejich hry byly, jsou a budou skvělé, hratelné i po letech a kdo ví, třeba se z dílny jejich následovníků a učňů někdy dostane hra, která trumfne své předchůdce. Myslíte si, že se to už uskutečnilo? Já si nejsem zcela jistý.