Dnes už snad není sporu o tom, že se hry řadí mezi umění. Nejde jen o prvoplánovou akci, klikání myší a hektolitry krve. Nic z toho by nebylo až tak poutavé, kdyby se to neodehrávalo v atraktivním a zajímavém prostředí. A právě v těch hry excelují. Jejich výhodou je, že jsou to 3D umělecká díla, takže člověk není fixovaný na jeden pohled a celé prostředí si může libovolně projít a do detailu prohlédnout. Některé herní lokace jsou přitom bez nadsázky nezapomenutelné, ať už krásou nebo skvěle ztvárněnou atmosférou. Podívejme se na některé z nich.
Blackreach – Skyrim
Věděli jste, že hluboko pod Skyrimem se nachází ještě jedna (tajemná) země? Byť mnohem menší, na jeskynní systém je Černota (tak zní její jméno v češtině) obrovská a dechberoucí. Na její první návštěvu se nedá zapomenout. Už na první pohled vás zaujmou obrovské, modře zařící houby, které celou masivní jeskyni osvětlují. Černota je domovem velkého “trpasličího” města Fal Zhardum Din, ale žádné inteligentní podzemní jednotky tu už dávno nenajdete. Místo teď obývají především krvežízniví Falmeři a smrtící trpasličí stroje. Plejádu havěti, která vás chce na potkání zabít, pak ještě doplňují třeba chauři, trollové a bludičky. Dokonce se tu ukrývá i jeden ze starověkých draků jménem Vulthuryol. Černota je zkrátka stejně nebezpečná, jako je nádherná.
Ale nebezpečná místa skrývají velké poklady. To ví každý skyrimský dobrodruh. Kromě truhel se zlatem a drahými kameny, můžete v Černotě těžit několik druhů rudy, včetně těch nejvzácnějších. Nemluvě o tom, že jeskyně ukrývá unikátní druh rostliny – rudý nirnský kořen. S ním je spjat vlastní quest, podobně jako v Oblivionu. Do Černoty vás zavede hned několik questů, ale kdo rád prozkoumává trpasličí ruiny, dřív nebo později se sem stejně propracuje (nebo spíš probojuje), protože vchody do Černoty se nacházejí snad ve všech větších trpasličích ruinách. Stačí jen jít dostatečně hluboko.
Ravenholm – Half-Life 2
Mezi nejlepší hry všech dob patří Half-Life 2 mimo jiné i proto, jak dovedně dokáže měnit tempo hry. V jednu chvíli klábosíte s dávnými přáteli a vzápětí utíkáte před hordami rozběsněných vojáků. V jednu chvíli vás Alyx pod hvězdami učí zacházet s gravity gunem a vzápětí se plížíte temnými kulisami města, které ovládly “zombie”.
Řeč je samozřejmě o Ravenholmu. Ačkoliv je Half-Life 2 střílečka, tvůrcům nedělalo nejmenší problém hru najednou přepnout do módu noční můry. Ale popořadě. Malé hornické městečko Ravenholm původně patřilo k baštám hnutí odporu. Jenže ozbrojené síly Combine celé město zaplavily headcraby. Většina obyvatel byla přeměměna v zombie nebo uprchla. Jediným lidským obyvatelem Ravenholmu se tak stal svérázný farář Grigori, který se tu v osamění věnuje četbě Bible a stavění smrtících pastí z vraků aut a plynových bomb. V kůži Gordona Freemana se s ním několikrát setkáte a nakonec vám pomůže se z města dostat. Jeho neustálé citování Bible ještě přispívá k pocitu, že v Ravenholmu nastal konec světa.
Celé město vypadá přesně tak, jak byste čekali, že bude vypadat město, které zažilo zombie apokalypsu. Všude jsou stopy krve, mezi každou kupou beden se skrývá headcrab (v lepším případě obyčejný, v horším případě jedovatý) a můžete mluvit o štěstí, pokud zrovna potkáte jen hordu obyčejných zombií. Kromě nich tu totiž narazíte i na rychlejší formu zombií, jejichž hlasité skřeky způsobovaly hráčům v temných ulicích Ravenholmu záchvaty paniky. Díky Grigorimu je ale naštěstí změť uliček Ravenholmu plná pastí, což hráči paradoxně ulehčuje průchod městem. Také je samozřejmě ohromná zábava zombie upalovat či je drtit padajícími vraky aut. V každém případě kdokoliv si Ravenholmem projde, nikdy na něj nezapomene.
Omaha Beach – Medal of Honor Allied Assault
Vzpomínáte si na ten opojný pocit velkoleposti, když jste poprvé zažili vylodění na pláži Omaha v Medal of Honor? Tolik lodí, tolik vojáků a taková jatka! Vždyť to je úplně jako ze Zachraňte vojína Ryana! No, ne tak docela. Když se nad tím člověk zpětně zamyslí, tak celé velkolepé vylodění bylo vlastně jen 6 člunů a pohromadě se sešlo maximálně 10-15 vojáků. Ale to vem čert, vzpomínky jsou daleko lepší.
Ve své době šlo o vpravdě epické ztvárnění bitvy. Nemluvě o atmosféře, kterou tvůrci vystavěli naprosto dokonale. Vylodění začíná – jak jinak – ještě ve člunu na vodě. Slyšíme jen tříštící se vodu a později výbuchy dělostřeleckých ganátů v moři, ke kterým se nakonec přidá zničující palba kulometů. K pocitu naprosté bezmoci přispívá i mlha, kvůli které nejdřív ani nevidíme bunkry a zákopy, ze kterých nás nepřátelé zasypávají olovem. Já osobně ani nedokážu spočítat, kolikrát jsem na té pláži “zemřel” (i proto, že jako kluk jsem tu misi hrál stále dokola) a ten zvuk, kdy jsem se krčil za protitankovým ježkem, zatímco se do něj zakusovaly kulky z německých MG-42, si dobře pamatuji dodnes.
Citadela – Mass Effect
Na Citadele každému konečně dojde, jak titěrný on sám vlastně je. Nikde jinde totiž nevidíte tolik bytostí ze všech koutů galaxie na jednom místě. Nemluvě o rozměrech celé kolosální vesmírné stanice, která je mylně považovaná za dílo Protheanů. Je přes 40 kilometrů dlouhá a v otevřeném stavu má průměr přes 12 kilometrů. Jejích 5 ramen obývá přes 13 milionů lidí a mimozemšťanů. Celou konstrukci spojuje obrovský prstenec, nazývaný Prezidium, který ve svých útrobách schovává nejluxusnější obchody z celé Citadely, ambasády všech ras území Rady, parky a dokonce i jezera či imitaci oblohy.
Nejvíce obyvatel žije na jednotlivých ramenech Citadely. Tyto části se nazývají čtvrti a na první pohled je nerozeznáte od moderních pozemských velkoměst – mrakodrapy, kam až vaše oko dohlédne. Podobně jako naše velkoměsta i jednotlivé čtvrti trpí podobnými nešvary. Takže zatímco Prezidium je výstavní síní celé Citadely, některé oblasti připomínají téměř slumy a bují v nich chudoba, zločin a korupce.
Citadela je pravidelným cílem mnohých našich návštěv v každém dílu z trilogie Mass Effect, včetně několika bitev. A tak ji během hraní poznáme vcelku dobře. Víme, že nejkrásnější výhled na Citadelu je z vyhlídkové terasy nedaleko kliniky doktorky Michelové. Víme, kudy nechodit, abychom se vyhnuli otravnému fanouškovi Conradu Vernerovi a taky víme, který je Shepardův nejoblíbenější obchod na Citadele. A pokud máte zakoupené DLC Citadel, dostanete tu dokonce i vlastní luxusní byt. Jistě, nakonec se ukáže, že Citadela je vlasně ta nejdůležitější reaperská zbraň, ale to jí na působivosti vůbec neubírá.
Uvítací centrum – Bioshock Infinite
Celá série Bioshock je plná dechberoucích lokací. První dva díly se odehrávají v podmořském městě Rapture, zatímco díl poslední se odehrává hlavně ve městě Columbia, které se pro změnu celé vznáší v oblacích. Columbia září novotou a je vystavěna v neoklasicistním stylu. Zkrátka – je neustále na co koukat.
Jedna z lokací ovšem nad ostatními přece jen vyčnívá. Je to uvítací centrum, chrám, který je úplně prvním místem, které v Columbii navštívíte. A ne náhodou. Město Columbia je utopickou teokracií, kde neomezeně vládne Zachary Comstock. Ten celou zdejší společnost spoutal do okovů náboženské diktatury a ačkoliv zejména první krůčky městem působí idylicky, velmi brzy se ukáže, že tento “ráj”, je ve skutečnosti domečkem z karet, který se pomalu začíná hroutit.
Ale zpět k uvítacímu centru. Hra začíná ještě na zemském povrchu. Konkrétně na moři, kterým právě zmítá bouře. Je šero, prší a černé mraky pokrývají celou oblohu, kam až dohlédnete. Následný odlet do Columbie, která se nachází nad mraky a tak je zalitá sluncem, tak skutečně působí, jako byste se náhle ocitli v nebi. Krátce nato zakotvíte v chrámu, jež působí jako z úplně jiného světa. Interiér osvětlují plamínky stovek svíček a podlaha je pokryta nízkou hladinou pomalu tekoucí vody, která jako kaskádovitý vodopád stéká i ze schodů. Vitráže, zobrazující především Comstocka a jeho ženu, pouštějí dovnitř sluneční světlo zabarvené do různých odstínů. Všemi síněmi se navíc line andělský zpěv písně “Will the Circle Be Unbroken”, což celou atmosféru místa ještě násobí. Fanatik Comstock zjevně sakramencky dobře věděl, jak pracovat s lidskou psychikou a jak vzít dech každému, kdo do města zavítá.
Santa Maria del Fiore – Assassin’s Creed 2
Jen málokterá herní série se může pochlubit přítomností tolika pamětihodností ze skutečného světa, jako série Assassin’s Creed. Od prvního dílu nás její autoři zásobovali jednou slavnou památkou za druhou. Během několika let jsme se podívali na středověký blízký východ, dobře si prohlédli renesanční Itálii včetně např. Římského Andělského hradu, Pantheonu nebo městečka San Gimignano. Proháněli jsme se i v ulicích Benátek, Istanbulu, Bostonu a Paříže. Ten seznam by byl opravdu dlouhý a už jen proto si série AC nepochybně zaslouží v tomto seznamu místo. Výjimkou nebude ani chystaná hra Assassin’s Creed Origins, která nám pro změnu ukáže třeba Sfingu nebo trojici velkých pyramid v Gíze.
Jak vidno, série AC dechberoucími lokacemi přímo přetéká a člověk by občas skoro zapomněl, že se nachází v kůži profesionálního zabijáka, a místo toho jen běhal ulicemi a obdivoval prostředí. Určitě nebudu jediný, kdo tímhle v AC strávil hodiny a hodiny času. Kolosální goticko-renesanční katedrála Santa Maria del Fiore, na jejíž stavbě se podílely legendy historie umění jako Giotto či Brunelleschi, patří bezpochyby mezi ta nejvýznamnější díla, která se v sérii objevila. Snadno se dokonce můžete dostat i dovnitř a pokud si troufáte, zkusit se dostat ke zdejšímu pokladu, který je ukrytý v obrovské kopuli. To ovšem už tak snadné není.
Trevorův karavan – Grand Theft Auto 5
Většina výše zmíněných lokací je nezpomenutelná především proto, že oplývá neobvyklou krásou. Nicméně různá místa nám v paměti mohou uvíznout i ze zcela jiných důvodů. A slovo “krása” je nejspíše to poslední, co by nás ve spojení s příbytkem Trevora Philipse, jedním z hlavních protagonistů GTA 5, napadlo.
Trevorův karavan nám ve hře slouží především jako safehouse a místo, kde začínáme či končíme různé mise. Většinou ho ukáže jen krátké video a záhy ho zase opouštíme. Ale zkusili jste si ho někdy pořádně detailně prohlédnout? Nevěřili byste, kolik bizarností a odporností se může nacházet v tak malém prostoru.
Pro ty, kteří Trevora náhodou neznají, Trevor Philips je psychopatický násilník, který by si v pomyslném seznamu mohl odškrtnou snad jakýkoliv zločin včetně znásilnění nebo prodávání žen do otroctví. Kromě toho je to i dobytek, který jí zkažené jídlo, nebo jídlo právě vytažené z popelnice. A podle toho vypadá i jeho hnízdečko. Zbytky jídla, vajgly a zmačkané plechovky piva, poházené po celém přívěsu, jsou ještě to nejmenší. Ale k čemu Trevor používá tanga s tygřím a leopardím vzorem? Snad raději nevědět. Nedopitých lahví je v přívěsu víc, než má barman za pultem, nemluvě o pornočasopisech a podezřele velkém množství ubrousků v jejich blízkosti. Záchod je věčně ucpaný (třeba nohou z figuríny, neptejte se, nevím proč) a po podlaze pobíhají hejna švábů. Vsadil bych cokoliv, že lidská lebka na Trevorově nočním stolku rozhodně není atrapa, ale je autentická víc, než by se jejímu původnímu majiteli zamlouvalo. Pokud se v karavanu ocitnete, na Trevorům “dům” už prostě nezapomenete. Bohužel.
A jaké herní lokace ulpěly v paměti vám?
Z těchto scenérií je pro mne určitě nejlegendárnější vylodě na pláži Omaha. Je vidět, že už patřím ke starší hráčské generaci. Jelikož ty další mi toho zase až tak moc neříkají ...
Osobně bych tam uvedl jiné, ale to by asi zase nic neříkalo dnešní nastupující a mladší generaci. Osobně se divím, že tam nebylo vylodění ve Stalingradu z Call of Duty (1). Ale chápu, že se tam musely asi objevit různé druhy her ...
Tenhle typ článků se strašně těžko píše. Jednak člověk musí znát prakticky všechny známé hry za posledních 20 let, jednak je těžké vybrat 7 lokací ze stovek či tisíců her. Každý člověk by přitom zvolil úplně jiné místa. S tím vším se jamar28 skvěle popral a napsal hodně dobrý článek
Jo to byl taky skvělý moment, hlavně jak tam nad hlavou přelétávaly Stuky, to byla atmosféra. :) Ale to už by tam byla dvě vylodění, navíc z velmi podobných her. Klidně by se dalo napsat 100 legendárních herních lokací a pořád by na některé nedošlo. :D
Jako legendární lokace bych viděl mainstream hry. Little Italy v Mafii. Ganton v GTA SA. Vylodění ve Staligradu byla přísná mise Osobně beru jako COD I co se týče singlu jako nejlepší válečnou střílečku.
jasná volba.:)
nedá zabudnúť ale je ich veľké množstvo. Mne utkvelo v pamäti napr:
Operation Flashpoint , ostrov Everton a konkrétne mesto Morton. Tu som trávil teda veľmi veľa času, predovšetkým pri Editovaní vlastnej hry. Jednoducho najväčšie mestečko na ostrovoch, kde ste strávili pár misií. Hralo dôležitú rolu v tejto hre.
Fallout 3 - Megatuna alebo Rivet city, kde ste mohli obchodovať a spať. Navyše to boli celkom veľké komplexy, kde sa dalo čokoľvek nájsť.
Vietcong - Základňa na ktorej trávite všetok čas medzi misiami. Máte tam vlastný bunker, kde si môžete v kľude čítať zápisník hlavnej postavy, pustiť si klasickú hudbu ktorá v tej dobe vyhrávala v skutočných rádiách, zastrielať si na strelnici a celkovo pozorovať život na základni. A navyše ako bonus k tomu bolo, že sa počas celej hry táto základňa menila.
Call of duty - pri tzv. Pegasus day misii, kde ste mali ubrániť most. Neuveriteľne ma bavila táto misia a v podstate ešte pred útokom som pozoroval všetko naokolo. A tá atmosféra, ktorá vládla v tej hre + misia Stalingrad.
GTA SA - Tak oblúbené miesto asi všetkých bola Grove street myslím, že na túto oblasť sa nedá zabudnúť.
A už spomenutá hra Mass Effect - myslím, že ak by bola Citadela viac otvorená, tak máme o najlepšiu hernú lokáciu určite postarané. Aj napriek určitým obmedzeniam však musím uznať, že bola nádherne spracovaná.
A veľa veľa ďalších hier, ktoré mali legendárne herné lokácie kde človek trávil oveľa viac času.