Rok 2006 si budeme určitě pamatovat. I když to s originalitou moc nepřeháněl, určitě nebyl špatný. Pojďme si to trochu zrekapitulovat.
Jak si již mnozí stačili povšimnout – rok 2006 nám mizí v nenávratnu a na jeho místo pomalinku nastupuje dvatisícesedmička. Ve skutečnosti to neznamená vůbec nic, leda tak to, že vám za pár dní bude nevolno. Přechod do nového roku je v podstatě časem zábavy, pro někoho však také časem nostalgie. Těch her co nám doslova propluly pod rukama, které se již nikdy nevrátí a nebo ty, které jsme nestihli dohrát. Čas je holt neúprosný. Kdo však raději vidí sklenici spíše poloplnou než poloprázdnou, měl by se zahledět kousek do budoucnosti a rovnou si začít pokládat otázku: Tak kterou? Vybrat si mezi strategiemi příštího roku totiž bude opravdu fuška. Pokusili jsme se tedy zvolit deset nejzajímavějších strategických her (nejen RTS) roku 2007, mrkněte na to:
1. Spore
Je docela dobře možné, že se spore stane spíše záležitostí přespříštího roku. Datum vydání je plánované někdy na konec roku 2007, nicméně u tak neuvěřitelně komplexní hry nikdy nevíte. Pokud strategie nesledujete tak důkladně, jistě vás bude zajímat základní princip hry, který je jen tak mimochodem absolutně revoluční (na Willa si zvyknete rychle). Vy rasu nezdědíte, jako je tomu v ostatních hrách. Vy si ji přímo vytvoříte a to ve formě jaká se vám bude zamlouvat nejvíce. Vaší největší zbraní je možnost manipulace s DNA a tak z jednobuněčného organismu postupem času vytvoříte rasu čehokoli, schopnou myšlení a časem třeba i mězihvězdných cest. Mimo jiné, herní plocha bude poseta tisícovkami hvězd (přehánělo se až do milionů), přičemž některé budou obydlené a především bojeschopné. A co z toho plyne? Pokud někde uslyšíte někoho, jak tvrdí že Will Wright neumí dělat hry, dejte mu bez rozmyslu pěstí. Možná si ale budete muset vystát frontu.
2. Europa Universalis 3
Protože jsme poctivci, nechceme nechat z kola ven ani tahové strategie. Tento rok jich má sice vyjít pěkná řádka, nás však zaujala jedna jediná – veleslavná Europa Universalis. Jedno vám řeknu na rovinu. Znovuhratelnost bude neuvěřitelná. Máte na výběr z 250 národů, za které budete procházet hrou v období mezi roky 1453 až 1789, sloužit vám bude zhruba 4000 vojevůdců a herní plocha čítá přes 1700 polí. Nic jako kampaň už se asi v tahovkách nenosí, takže prostě budete kopnuti přímo do víru událostí, padne pár ponaučení a pak už pojedete na ostro. Prostředí bude kompletně přepracováno do 3D, z čehož máme sice trošinku strach, ale podle dostupných obrázků by to nemuselo dopadnout vůbec špatně. Nově hra začne s přidělováním reputace, kdy po celou dobu jsou veškeré vaše činy zaznamenávány a na jejich základě pak získáte určitou vyřídilku. Tak jak? Budete válečník, stavitel nebo zastánce životního prostředí a lidských práv?
3. Supreme Commander
Pokud měl někdo z vás pocit, že Company of Heroes je next gen strategie, pak asi při pohledu na Supreme commandera zapláče. Takhle má totiž vypadat hra budoucnosti. Je skvělé, že si ho budeme moci zahrát pravděpodobně již v prvním čtvrtletí, ale není tak skvělé, že si jej zahraje jen málokdo. I přes všechnu tu vývojářskou krm je totiž nad slunce jasné, že tahle hra nepoběží plynule na žádném počítači, běžně dostupném normálnímu člověku. Počítá se s tou nejnabušenější grafikou, fyztikálním enginem a s těmi nejmegalomanštějšími efekty, jaké se kdy ve hře objevily. Podpora technologie amBX se pak postará hlavně o přenesení vší té show přímo do vašeho pokoje. Některé jednotky budou dost velké na to, aby se vám ani nevešly na obrazovku a teď si vemte, kolik jich budete mít. Když se vám po monitoru promenáduje dvacet několikaobrazovkových prevítů a sto těch menších doplňkových, budete mít z perfektně vyvážené hratelnosti neovladatelný guláš. Chris Taylor ale tvrdí, že tato hrozba již byla zažehnána a že se opravdu máme na co těšit. No, proč mu nevěřit. Prakticky to byl on, kdo vymyslel dnešní model strategií.
4. UFO: Afterlight
Další hra pochází z Českých luhů a hájů, konkrétně z dílny Altar games. Pro milovníky papírových her dodávám, že nepůjde o žádný modul ke Dračímu doupěti, ale další poctivou taktickou strategii ala X-Com. Po minulém díle bylo lidstvo odsouzeno k potupnému přežívání v malé rezervaci na Marsu. Ta neposkytuje dostatek prostoru k životu a tak se přeživší uchýlili do hybernace a jediní co jsou vzhůru – vědci a různí inženýři, se snaží teraformovat povrch planety, aby byla vhodná pro větší počet obyvatel. Naštěstí, na marsu existuje jakýsi obranný systém, který vám znepříjemňuje život a aby toho nebylo málo, podivná rasa jakýchsi potvor vás také nemá ráda. Staří známí emzáci zde přistanou aby vás dorazili, ale jsou jimi napadeni a tak se s vámi spojí. Tak, máme zápletku a můžeme se pustit do boje. Přibyly nám tedy nové jednotky a to nejen ty šedé, ale také naše. Nyní budeme do akce muset tahat i dělníky a vědce, protože pokud se vám protrhnou trubky dodávající životadárnou vodu do obytných komplexů, mariňák se střepinou v hlavě nebude tím nejlepším opravářem. Mimo jiné hra nabere více RPG prvků a co bych považoval za celkem negativní změnu, grafika získala silně kýčovitý nádech.
5. Battlestations Midway
Ačkoli této hře neprorokuji moc velký úspěch, nedá se jí upřít jistá originálnost. Je totiž takovým mixem běžné RTS a simulátoru. Hned vysvětlím. Představte si, že na vaši flotilu zaútočí několik křižníků. A co teď? Prostě natáhnete celou obrazovku, všemu zadáte útok a pak si nerušeně sami pro sebe označíte nějaké letadélko, nasednete a přepnete se do first person režimu. Najednou koukáte na hru z kokpitu a po realtimové strategii nikde ani stopy. Takhle to můžete udělat s jakoukoli jednotkou, s tou výhodou že když to nezvládnete, žijete dál a můžete pokračovat třeba jako velitel ponorky a nebo být suchar a zůstat ve strategickém režimu. O to se pokoušelo již více her, bohužel buď ovládání nebylo dostatečně propracované a tím pádem se nezadařilo a nebo v tom lepším případě, grafika nedosahovala takových kvalit, aby to vůbec někoho lákalo. Počkejme si na Battlestations, jak se s tímto problémem vypořádají a doporučuji držet jim palce. Doba už natolik pokročila, aby jejich vize mohla dopadnout na výbornou a byla by asi škoda o něco takového přijít. Jedinou pihou na kráse je zaměření hry, které bude na moři a ve vzduchu jako doma, ale tanky a pěšáci si zde ani neťuknou. Leda by uměli skvěle plavat a po několika měsících ve vodě neumřeli.
6. Command & Conquer 3: Tiberium Wars
Kdo nezná Tiberian sun, tomu přeji příjemné chvilky ve školních lavicích se slabikářem před očima, kdo nezná Command & Conquer, měl by si už konečně koupit počítač. Po dlouhých sedmi – osmi letech se nám konečně dostane do rukou pokračování války mezi zbytky moderní civilizace se zmutovanými blázny (GDI vs. NOD). Do toho se nám přimíchá třetí, mimozemská rasa, o které není známo prakticky nic, snad jen že na rozdíl od ostatních si za ni zahrajeme jen 15 misí (ostatní mají 35) a že se do bojů určitě také připlete. Pravděpodobně se bude odlišovat hlavně taktikou boje, protože GDI bojuje za pomoci nejnovějších technologických výdobytků a brutální palebné síly, NOD zase využívá spíše skrytých jednotek a bojuje dost zákeřně. Je tu tedy místo ještě pro něco mezi nebo například pro kopii zergů ze Starcraftu. Autoři podle vlastních slov nezapomínají na progamery, což moji tezi víceméně podporuje. To již ale scházím z cesty oficiálních prohlášení a pouštím se do roviny spekulací, pojďme si proto raději něco povědět ještě o technické stránce. Podle okolních screenů je myslím evidentní technická vyspělost enginu. Stejně jako v minule popsaných hrách, grafické nastavení nám nabídnou snad vše co je dnes dostupné a budeme mít i tu čest seznámit se s fyzikálním enginem. Paráda, zase si to nezharajem :-). A ještě dodatek pro fanoušky: vyjde speciální „Kane edition“, kde Kane je jen stylovou náhražkou za slovo Gold u jiných edicí.
7. Maelstrom
Jednoho krásného slunného dne, kdy ptáčci zpívali a potůček si vesele zurčel, řekl si jeden mimozemský generál, čirou náhodou nepřítel lidstva, že tomu všemu učiní přítrž. A tak, i když sluníčko, byť jen atomové, stále svítí, ptáčci létají už jen ti železní a potůček zurčí jen v kalhotách těch co to přežili. Voda se ze dne na den stane absolutně nedostatkovým zbožím a tak přeživším lidem nezbude nic jiného než se rozdělit na několik frakcí a začít ohromnou válku jak mezi sebou, tak s mimozemšťany. A jak to dopadne? Nakonec nás asi zachrání blonďatej frajer, s doutníkem v puse a Americkou národností, kterému mimozemšťani unesli dceru, my se však radši postupně vžijeme do role generálů každé ze stran. Takže jen v rychlosti. The Remnants – lidé, technicky zaostalí, díky partizánskému vedení bojů velmi nepříjemní. The Ascension – ti nejinteligentnější lidé, technicky velice vyspělí, moc se toho o nich neví. The Aliens – šedé kůže, velké hlavy, černé vykulené oči, rádi si hrají s DNA. Jak sami vidíte, v tomto ohledu strategie nikdy moc originality nepoberou, pojďme se tedy pustit do toho co je opravdu zajímavé. Maelstrom běží na enginu z Perimeteru a tak i on bude z velké části hlavně o terraformingu. Ten už sám o sobě nabízí celkem slušné taktické vyžití navrch, ale zde šli vývojáři ještě dále a mluví se i o ovládání počasí a živlů. Grafika bude, alespoň podle obrázků mnohem lepší než v Perimeteru, takže snad na trhu nepropadne i když se jinak povede.
8. World in Conflict
Tak tato hra u mě aspiruje na post žrouta života. Největší důraz je totiž při vývoji kladen na multiplayer, což je v dnešní době jednak chytrý tah a jednak příjemná věc pro hráče. Předpokládám, že singleplayer bude plnit spíše úlohu tutoriálu a při herním systému ani moc zábavy nepobere, ale pro síťové řežby by se mělo jednat o nejžhavějšího kandidáta. Máme před sebou hru, s hratelností balancující na hraně mezi rychlostí akce a nutnosti uvažovat. Jednotky sice do boje nebudete lifrovat jak na běžícím páse (sláva šedým mozkovým buňkám), nicméně budete mít prakticky neomezené zdroje. Na začátku každé mise totiž dostanete patřičný počet bodů, vyberete tankovou, leteckou, pěší či podpůrnou divizi, nakoupíte pár jednotek a jde se do akce. Po ztrátě jednotky se vám za ní vrátí peníze a vyhraje ten, kdo obsadí všechny body na mapě nebo zničí protivníkovi základnu. WIC bude samozřejmě obdařen grafikou na úrovni akční střílečky a propracovaný fyzikální model slibuje absolutní destruktibilitu všeho v okolí, vyjma plastového hamburgeru (ala super duper dee engine z Dooma 3).
9. Sudden Strike 3: Arms for Victory
Hráči běžných válečných strategií asi ohrnou nos, opravdový stratég však uroní slzičku. Sudden strike je jednou z nejznámějších sérií ze druhé světové války, která se nesnaží o propracovanou výstavbu infrastruktury nebo ekonomiky. Prostě dostanete jednotky a s těmi musíte vyhrát. Trojka konečně poběží na úplně novém enginu, přesune se z nemoderního 2D do „kůl“ 3D a nabídne několik novinek v hratelnosti. Především se zvýší důraz na námořní jednotky, kterých si při bitvách v Pacifiku užijeme dostatek, pod ruku se nám dostanou všechny jednotky které se války opravdu účastnily, včetně ponorek, letadlových lodí, torpédoborců …. letadel a dokonce u zásobovacích jednotek. Mapy se mohou pyšnit rozlohou přesahující 150 km čtverečních, takže zásobování bude určitě potřeba a jednou z klíčových akcí hry, bude i jeho ničení. Zahrajeme si za Američany, Němce, Japonce a Spojence, přičemž stran účastnících se konfliktu bude samozřejmě více. K dispozici budou hned čtyři dynamické kampaně, které vám mimo jiné umožní změnit průběh dějin (tzn. můžete vyhrát za nácky) a v nichž se úkoly nerozdávají při brífingu, ale přímo za běhu, podle toho do jaké situace se dostanete. Fireglow se samozřejmě nezapomněli zmínit i o multiplayeru, do kterého vložili mnoho úsilí a měl by se stát králem mezi taktickými strategiemi. Tak uvidíme jestli to bude bomba nebo trhák …
10. Sins of a Solar Empire
Byl by to hřích, kdyby dnes, v době kdy světu vládnou všechny ty StarWarsy, StarTreky a StarGaty, nebyla k mání ani jedna vesmírná strategie. A vězte, že SSE je zajímavější, než se na první pohled může zdát. Podle screenů na nás určitě čeká úchvatná grafika, to je ale naštěstí jen malý kousíček z pomyslné mozaiky. Tedy, nic tak zázračného nás nečeká, nicméně, kdo z vás nikdy nechtěl velet obrovské flotile bitevních kosmických korábů, vyslané do vesmíru s cílem rozšiřování impéria? Bitvy, kterých si užijete podle toho jakou filozofii vedení války zastáváte, by měly dosahovat zhruba stejných rozměrů, jako v Supreme Commanderu, tudíž rozhodně bude na co koukat. Pro lidi mírumilovného ducha, bude ve hře možnost vyřešit situaci diplomaticky a mimo jiné i zde bude potřeba vybudovat ekonomiku, k čemuž se skvěle hodí planety. Hra se tedy bude odehrávat jak na povrchu zemském (malé z jsem použil záměrně), tak ve vesmíru a to z pozice jedné ze tří ras. Multiplayer má být podle všeho prakticky shodný se singleplayerem, jen s rozdílem ve kvalitě myšlení protivníka (plánují se mapy max. pro 10 lidí). Moje sdělení je tedy jasné – až to vyjde, končím s realitou.
