Zaklínač – podrobná recenze české verze

Když jsem zhruba před dvěma lety v jednom časopise narazil na zmínku o připravované hře Zaklínač (tehdy ještě i u nás označované jako The Witcher), obával jsem se, že si vývojáři z CD Projekt Red nedovedou poradit s náročnou a rozsáhlou látkou z pera pana Andrzeje Sapkowského. Na druhou stranu měli připravený propracovaný svět plný rozličných kreatur, lidských příběhů, rozlehlých krajin a měst, materiál přímo vhodný pro epické rpg. Po několika letech vývoje tu máme Zaklínače v celé své kráse a podíváme se na něj v naší megarecenzi.

   

Po mnohaleté válce s Nilfgaardskými vojsky se zem utopila do hladomoru a bídy. Lidé se často ptali, co se stalo se slavnými Zaklínači, kde je jim konec. A právě pět let po válce se dostáváme do příběhu, kdy viditelně zmatený a vysílený Geralt běží skrze temné hvozdy Modrých hor a v zápětí upadá do bezvědomí. Naštěstí ho nachází skupinka jeho dávných spolubojovníků, kteří jsou na výpravě z pevosti Kaer Morhen, starodávné a tajné pevnosti Zaklínačů a kteří ho berou domů. Zde se setkává se svým učitelem Vesemirem a svou láskou Triss a dozvídáme se, že před pěti lety byl viděn, jak byl zabit v jedné bitvě, nevíme však za jakých okolností. Jak se však zjišťuje po Geraltově probuzení, ztratil paměť a nepamatuje si nic krom svých bojových schopností. Pevnost je krátce na to přepadena a při její obraně si nenásilně osvojíme ovládání Geraltových schopností a celé hry. Přes veškerá snažení jsou však z pevnosti ukradeny vzácné lektvary a osazenstvo hradby opouští a rozchází se do různých konců krajiny, aby zjistilo, kde se nachází tajemný mág stojící za přepadením.

Geralt je vyslán do města Wyzima, které je však uzavřeno kvůli podivné karanténě. První kapitola se bude tedy odehrávat v Wyzimském podhradí, kde řádí tajemná bestie – ohněm planoucí pekelný pes, který tyranizuje po setmění vše živé a stojí za spoustou úmrtí zdejšího lidu. Jeden z hlavních úkolů se tedy bude točit kolem ulovení této bestie. Mimo to vám zde spousta lidí zadá i mnoho bočních nepovinných úkolů, které však mohou přinést cenné bonusy, kontakty, přízeň dalších lidí a zjištění, jak to s vámi vlastně bylo. Krom toho některá vaše rozhodnutí ovlivní příští děj hry a ve zlomové chvíli vám hra flashbackem připomene o co šlo. Rozhodnutí bude během hry vícero a každé vás povede k jednomu z několika konců. Hra má tak velký potenciál znovuhratelnosti (ošklivé slovo, replayabilita zní lépe). Celá krajina je velmi slušně obydlena a rozhodně se nejedná o pusté prostředí. Npc chodí po cestách, navštěvují se, pracují na polích nebo zahrádkách, prostě chovají se velmi přirozeně. Například Kněz ohně, který vám zadá několik hlavních úkolů, v noci doma spí, přes den obchází kolem domu, nebo se modlí u blízkého kostelíka u několika hrobů.

      

Mnoho npc se s vámi dá do rozvětveného rozhovoru a kdo ne, přesto vás častuje nějakou hláškou či urážkou, jen málokteré npc je ticho. Rozhovory probíhají klasickým rpg stylem, přičemž se spustí bližší pohled na účastníky v enginu hry. K řeči je vždy několik témat, přičemž často se dále rozvětvuje. Použité věty se označí odlišnou barvou a tak se nebudete opakovat. K rozhovorům však připadne jedna z mých výtek – občas npc rozhovor ukončí a například si zase lehne na postel, aniž by vám dala možnost pokračovat výběrem další možnosti, i když by logicky měla navazovat. Musíte tedy začít rozhovor znovu a proklikat se až k místu, kde se řeč rozděluje. Výběrem možností rozhovoru se rozvíjí váš vztah s danou npc a můžete ji jak urazit, tak naopak okouzlit a pokud si dáte skutečně záležet, dojde i na sex (samozřejmě pouze v rozmazané, nejasné animaci, ale i tak). V průběhu rozhovoru lze využívat několika akčních ikon – například můžete ukázat npc pečetní prsten, který může prokázat vaší totožnost, obchodovat s npc, můžete se s danou postavou napít a rozvázat jí tak jazyk, můžete se pokusit zaplatit za informace nebo postavu vyzvat na pěstní souboj. Pěstní souboj je jedna z miniher, ve které bojujete o vsazené peníze jednoduchými chvaty – levé myšítko udeří, pravé kryje úder. Náročnost stoupá podle kvality vyzvaného protivníka a hrát se dá o slušné peníze. Další minihrou jsou poker kostky, kdy místo hraní s kartami házíte kostkami, přičemž pravidla jsou stejná – je to jedna z nejoblíbenějších her v království. Do třetice lze soupeře vyzvat v pití alkoholu, kdy se hraje kdo nejvíce vydrží a opilý Geralt má skutečně realistický krok. Nejenže se vám rozmaže obraz a mává to s vámi ze strany na stranu, ale občas utrousíte i nějakou vtipnou hlášku či zakopnete.

     

Kdyby se stanovoval žebříček nejvíce charismatických herních hrdinů, Geralt z Rivie by byl na prvních místech, protože jeho vzhled je skutečně úchvatný. Mužná tvář ošlehaná žárem stovek soubojů a poznamenaná těmi nejtěžšími zkouškami, jaké je člověk schopen vydržet, zjizvená působením Zaklínačských mutagenů s nepřítomně bělostnýma očima a přesto velmi lidská. Úsměv na jeho tváři stěží uvidíte, přesto však rád pomůže kde je třeba, pokud to něco hodí. Záleží jen na vás, jakým způsobem budete hrdinu rozvíjet, zda se postavíte za bezpráví, když je číšnice z hospody přepadena bandity a můžete si pak se sličnou děvou dát piknik u mlýna, nebo se na ni vykašlete a ponecháte ji svému osudu.

      

 

Protože Geralt není žádná sušinka, ovládá tři způsoby boje a dvě zbraně. Železný meč je určený na lidské protivníky a stříbrný na tajemné a nebezpečné potvory, kterým železo neublíží. S každou z těchto zbraní lze použít tři způsoby boje – silný, rychlý a skupinový. Silný způsob boje je vhodný na velké a pomalé protivníky, a dává velmi silné zásahy. Oproti tomu rychlý je určen proti mrštným protivníkům a dává spíše menší údery, ale rychleji. Poslední – skupinový – útok je určen proti více protivníkům, Geralt dává táhlejší údery a dokáže zasáhnout vícero protivníků najednou. Krom toho lze použít klávesu pro rychlé otočení o 180° a pomocí sekvence pohybových kláves i několik úskoků a přemetů. Mimo zmíněného dokáže Geralt použít i různé sekery, palcáty a nože, ale u nich nelze použít tři typy zaklínačských útoků a jedná se spíše o nouzovku, kterou moc nevyužijete.

Samotný systém soubojů je řešen zcela fantasticky a nebudu zakrývat, že mě naprosto uchvátil. Chcete li zaútočit na nepřítele kliknete na ikonu meče, která se na něm objeví a Geralt zaútočí. V tu chvíli se ikona změní na přeškrtnutý meč a pokud se v této chvíli ukliknete, celý úder zastavíte. Pokud ho však necháte proběhnout objeví se ikona plamenného meče, která postupně slábne až zmizí. Pokud v této krátké chvilce kliknete znovu, Geralt znásobí svůj úder a to až několikrát, přičemž každý úder má větší razanci a sílu. Krom toho lze hru pauznout a upravit co je třeba. Možná se vám vysvětlení zdá chaotické, věřte ale, že se všecko krásně a reálně hýbe a boje speciálně proti více protivníkům mají neuvěřitelný náboj a akčnost. Boje se dají vylepšovat investicí talentových bodů, které klasicky získáváte za zkušenosti ze zabíjení.

     

Talentové body můžete přidělovat, když Geralt medituje například u ohně. Je celkem 15 směrů, do kterých lze investovat (klasicky síla, obratnost, inteligence atd + magická znamení a další vlastnosti), v každém směru je pět ševelů dané vlastnosti a každý level otevře několik podvlastností (například pokud si otevřete druhý level síla, otevře se vám možnost dokoupit si specialitu „proseknutí žíly" a další). I pokud dohrajete všechny úkoly ve hře, nikdy nezískáte tolik bodů, abyste mohli zakoupit vše, je tak třeba specializovat se pouze na něco. Lze si zakoupit také některé odlehčující vlastnosti jako „tvrdá játra", která vám přidají lepší výdrž při pitkách 🙂

Magii ve světě Zaklínačů zastupují znamení. Znamení se nejdříve musíte naučit u speciálních kamenů a poté je můžete používat. Znamení čerpají sílu z vaší energie, která se pomalu doplňuje. Znamení je celkem pět – Aard, Quen, Yrden, Igni, Axie. Nebudu rozebírat každé z nich, ale například Aard vyvolá telekinetický výboj, který srazí nepřítele k zemi, nebo dokáže odhodit trosky z cesty. Dále se pak v krajině objevují kruhy energie, které dočasně dokáží zvýšit účinnost některých znamení. Další složkou „magie" jsou lektvary. Ty patří k základnímu učení zaklínačů a záhy po začátku se naučíte lektvary míchat (dokonce musíte pomocí jednoho zachránit svou lásku Triss). Míchání probíhá dle receptu z nalezených surovin (různé kusy zvířat a rostlin, magické předměty a látky) v době, kdy Geralt medituje. Z mnoha jmenujme třeba Vlašťovku, která dočasně regeneruje vitalitu nebo Blizard, který zrychluje reakce v boji.

         

Kamenem úrazu rpg bývá práce s kamerou, která mi vadila například v nedávno recenzovaném datadisku k Neverwinter Nights 2. I to se podařilo CD Projektu Red na jedničku a je k dispozici trojice různých nastavení. Izometrický pohled z dálky, kdy máte velký přehled o sobě i o svém okolí, ale tento pohled není moc akční. Dalším je izometrický z dálky, kdy máte k akci blíže a přesto si zachováváte rozhled a do třetice je tu pohled přes rameno, kdy je kamera pevně zavěšena za Geraltovým ramenem a poskytuje perfektní pohled na boj. Tento pohled se mi zalíbil nejvíce, protože Geralt se v něm přesně ovládá a přitom se přímo účastníte boje. Interface je stylizován kolem obrazu a nijak neruší hru. Lze přes něj otevřít spousty oken od inventáře, úkolovníku, propracovaného bestiáře, seznamu známých postav a míst, přes recepty, nastavení a spoustu dalších oken se spoustou voleb jek se na řádné rpg sluší a patří. Trošičku vadí chaotické vypisování úkolů a jejich částí, ale dá se na to zvyknout a ničemu to nevadí.

     

Nyní trochu ke kritice. Hra neustále rušena videosekvencemi, někomu to sice může vyhovovat, ale ve finále to spíše ruší. Videosekvence jsou sice hezky provedené, ale jsou na můj vkus až příliš často a to i kvůli drobnostem, které se mohly odehrát přímo ve hře (ukázání pečetního prstenu, předání úkolových předmětů a podobně). Obtěžuje také neustálé nahrávání při každé změně lokace. Když vcházíte do budovy, nahrává se, chcete vejít do sklepa, opět se nahrává a to je v dnešní době poměrně zásadní vada, protože nahrávají obrazovky mnohdy trvají i přes pět desit. Loadingové obrazovky jsou ručně kreslené, mění se podle denní doby a místa, kde loading probíhá.

O grafickou stránku se stará licencovaný Aurora engine od Bioware, ze kterého designéři vyždímali skutečně to nejlepší. Nevyrovná se sice nejlepším enginům dneška, ale vše vypadá nádherně (ač to možná na screenech nevypadá) a svižně se hýbe (pokud opět srovnám s NWN2, hýbe se na jedničku). Na mém Intel Core2Duo E6300, 2GB ram, ATi Radeon X1900GT běží vše naplno na 1280*1024, a to bez problémů. Plameny, světla, mihotání svíček, stíny, temná aura potvor, stromy generované technologií SpeedTree, propracované budovy a architektura obecně, to vše je velmi efektně nedesignováno. Jako muž musím ocenit propracovanost ženských postav, které skutečně vypadají jak ženy a ne jako kříženci psa a kočky (opět NWN2). O kráse Geralta už jsem mluvil, netřeba doplňovat. Střídání počasí a dne a noci je poslední třešničkou na dortu a když uvidíte utíkat vesničany před deštěm, budete zírat. Drobnou chybou enginu je nemožnost skákat a to ani z malé nerovnosti vyjma schodů a nemožnost překročit byť sebemenší nerovnost, nicméně implementace skákání by narušila soubojový systém. Někomu se může stát engine Aurora zastaralým a nehezkým, ale já nejsem zastáncem naprosto realistické grafiky, která by nahradila život a grafická stránka zaklínače mě skutečně oslovila kladným stylem.

     

Nádhernou grafiku doplňuje úchvatná hudba, která vzdáleně připomíná motivy z Pána Prstenů. Při probíhání po potemnělé krajině vás budou doprovázet chlácholící smyčcové nástroje, které se rázem změní na temné bubny doprovázející tuhé boje. Hudba je skutečně velmi pěkná, což můžete ocenit i na přiloženém soundtracku. Balení hry je vůbec velmi nadité a leckterá sběratelská edice se musí zahanbeně krčit v koutě. V krabici naleznete kromě hry i soundtrack, plnohodnotný manuál, průvodce hrou (to je to co si u některých her můžete za těžké peníze zakoupit), mapu světa, vytištěnou povídku od pana Sapkowského a katalog her na podzim :). Mimo to je hra balena v luxusní krabici s vylisovaným reliéfem. A to nemluvíme o sběratelské edici, která je ještě našlapanější, ale je dávno vyprodána.

Nakonec jsem si nechal překlad hry. Nejen že jsou k dispozici české titulky, ale dokonce kompletní dabing všech postav. Dabing je skutečně na úrovni, a i když ho nemůžeme srovnávat s televizním dabingem, je to neuvěřitelný krok kupředu pro české hráče a my si jen můžeme přát více takových překladů. CD Projekt se nebál ani lechtivých témat a sprostých slov, která rozhodně nejsou použita samoúčelně, ale do úst daných postav skutečně patří. Ukázku dabingu můžete vidět v námi pořízeném videu na začátku recenze a posoudit jeho kvality sami.

      

O zaklínačovi bych dokázal napsat ještě několik stránek, protože možností a věcí, které ve hře jsou, je spousta. To by ale přesáhlo únosnou mez a z recenze by se pak stal nepříliš záživný popis a tuto práci rádi necháme obsáhlému manuálu a průvodci hrou, kteří jsou proto napsány. Ani zdaleka jsem v textu nepopsal vše, co ve hře najdete a co můžete potkat. Nechám také něco na objevení vám…

       

Zaklínač je propracovaným dílem, které dílo pana Sapkowského nijak neshazuje, naopak ještě rozšiřuje. CD Projekt Red odvedl skvělou práci a pražský CD Projekt odvedl výtečně svůj díl s češtinou. Pokud máte rádi rpg, určitě si Zaklínače kupte, chybu neuděláte. Za nás hře udělujeme 92%, protože ač není bez chyby, je to skvělá, propracovaná a rozsáhlá hra s epickým příběhem a hrdinou jak má být. Zaklínač se rozhodně zařadil mezi ty nejlepší rpg hry dnešní doby.