You Are Empty

O You Are Empty se již v herních médiích mluvilo poměrně hodně dlouho. Úplně se vybízí porovnání se S.T.A.L.K.E.R.em, kterého jsme se také nedávno po skoro nekonečném odkládání dočkali. Ony tyto hry toho mají nakonec společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Vezměme to hezky popořadě. Za prvé obě pocházejí od vývojářů z východu. Ti mají přeci jen velmi odlišný styl tvorby her oproti obrovským financemi překypujícím společnostem z USA. Dalším shodným rysem je již například samotný žánr akční střílečky. A nakonec bych ještě zmínil velmi podobné datum vydání – dobu téměř absolutního herního sucha. Jak dopadl Stalker již víme (pokud si chcete osvěžit paměť, přečtěte si naši recenzi) a nyní se naskýtá záludná otázka, jestli ho You Are Empty má šanci trumfnout a překvapit. Nebo se snad z tohoto titulu stal absolutní propadák?

Příběh

Nemohu si pomoci, ale skutečně většina her od ruských studií na příběh kašle. A u tohoto titulu tomu není bohužel jinak. Nedá se říci, že by chyběl úplně, ovšem k souvislému (a natož pak zajímavému) story zde skutečně nedojde. Ocitáme se v Rusku, respektive v Sovětském svazu. Kalendář zrovna nemáme při ruce, ale vzhledem k naprosto smyšleným událostem ani konkrétní datum znát nepotřebujeme. Objevují se totiž o poznání závažnější problémy než řešit, kdo má zrovna dneska svátek. Sovětští vědci se pustili do obrovského experimentu, jehož cílem je modifikovat lidskou psychiku a mentalitu. Zkrátka do našeho mozku by se měla dostat hezká budoucnost v čele s komunismem. A rovnou po celém světě, když už jsme u toho. Jak už to tak ale bývá, něco se zvrtlo. Tak trochu si říkám, že to nakonec možná bylo pro lidstvo ta lepší varianta. Celé město, ve kterém tento nesmyslný pokus dělali, se stalo divočinou. Většina obyvatel zaplatila životem, ti kteří přežili skončili jako skrývající se mutanti a obyvatelé liduprázdných rozbořených silnic. A tak to všechno začalo a v podstatě také skončilo. Tyto fakta znáte a nic jiného se již v průběhu hraní nedozvíte. Pochopitelně zbývá dodat, že právě vy jste ten pravý hrdina, který musí všechnu tuhle paseku znovu napravit. Otevřete oči, probudíte se v místní rozbořené nemocnici (pokud se ona budova dá takto nazvat) a hurá do akce.

Prostředí

Jak jsem zmínil na konci minulého odstavce, z počátku hry se ocitáte v jakési nemocnici. Z ní se postupně ještě přes několik dalších lokací dostanete vlakem až do samotného centra města. Co se týká nápaditosti prostředí, nijak zvlášť uneseni jsme nebyli. Jsou jednoduchá, mnohdy se opakující prvky a poměrně nízký počet detailů. Například ve zmíněné nemocnici neustále dokola narážíte na stejná nemocniční lůžka a tuny invalidních vozíků, nic jiného tam nenajdete. Především se nám nelíbí striktně lineární příběh, respektive trasy, po kterých musíte chodit. Právě to je totiž velmi typické pro klasické Bčkové střílečky. Takže 90% všech dveří nelze otevřít a různé schodiště a podobné průchody jsou nesmyslně zatarasené například již zmíněnými invalidními vozíky. Celkově se u You Are Empty váš mozek příliš nenadře, protože správná cesta je vždy pouze jedna a ve většině případů není nejmenší problém ji najít. Přesto jsme se u jejího hledání párkrát lehce rozzuřili. Po chvíli však pochopíte jednoduché pravidlo – pokud není zdánlivě žádná cesta dál, stačí hledat páčku. Absolutně se nám to osvědčilo. Občas je pouze problém ji ve velmi tmavém prostředí najít. S grafickým enginem jsme byli ovšem příjemně překvapeni. Za svůj vzhled se tento titul rozhodně nemusí stydět, ale vybírá si za to tvrdou daň (viz. o dva odstavce dále). Grafiku bychom hodnotili rozhodně jako nadprůměrnou, podobně jako vcelku dobře fungující model fyziky.

Hory mutantů

Už samotný „příběh“ nám napovídá, proti komu budeme mít tu čest se utkat. Ano, budou to různá zdemolovaná a zmutovaná těla, která mají ulice tohoto ruského městečka plně pod kontrolou. Ne že bychom neměli podobné krasavce rádi, objevuje se však jedno podstatné „ale“. V první řadě nás štvalo jejich neustálé opakování. V nemocnici to byly naprosto stejně vypadající sestřičky (to by se ještě dalo přežít), hůře to potom vypadá na obyčejných civilistech. Když se vám totiž načte nový level a po chvíli na vás začnou nabíhat tuny naprosto stejně vypadajících i oblečených lidí, působí to hodně zvláštně. Jako malé zpestření potom působí různí zdivočelí psi, zmutované krysy a nebo extrémně přerostlé slepice (ty se nám skutečně líbily). Z moster máme rozporuplné pocity, protože na jednu stranu jich je ve hře celkem hodně, jenom škoda, že je nepromíchali dohromady. Nakonec to totiž dopadlo tak, že v každém levelu najdete jeden až dva typy, se kterými se potom již neuvidíte. Jak jsme v minulém odstavci chválili grafické zpracování okolního prostředí, tak se samotnými postavami musíme říci naprostý opak. Jejich vymodelování někdo sakramentsky odfláknul a o pohybech nemluvě. Chápeme, že mutant k nám nebude přistupovat vábně jako nějaký vznešený elf, ovšem alespoň trochu by se u chůze také mohl pohybovat.

Bugy, bugy

Teď už se dostáváme k největšímu problému tohoto titulu. Ano, jedná se o špatnou vyladěnost a množství chyb. Ať už jde o maličkosti v podobě špatně položených předmětů, přes které by neměl být problém se dostat (i když ve skutečnosti je) nebo mnohem závažnější problémy. Jeden z nich se například týká bídné optimalizace. Ta totiž způsobila, že na podprůměrné sestavě se hraje hra lépe než na moderním PC. I na novém počítači (včele s Core2 Duo a novou grafickou kartou) se hra v defaultním nastavení sekala. Grafika je sice poměrně hezká, ale takovéhle náročnosti skutečně neodpovídá. Při sledování FPS se vůbec děly zajímavé věci. Běžně se nám pohybovalo mezi 30-40, nárazově však skočilo na pár vteřin takřka na nulu. Přitom podobné divy se nestávali v obsáhlých exteriérech nebo při velkých přestřelkách, což je na tom nejdivnější. Další známkou nedoladěnosti bylo občasné padání, kdy se hra zničehonic vypnula a následná nutnost absolvovat dlouhé nečítání rozhodně nepotěšila. Předpokládáme, že všechny (nebo alespoň většinu) zásadních bugů tvorci průběžně opraví. My ovšem recenzujeme finální produkt, proto i tyto nedostatky do finálního hodnocení musíme zahrnout.

Jaké máme inovace?

A jsme na konci, You Are Empty je za námi. Jaký z něco máme pocit? Inu, rozporuplný. Rozhodně měli do hry tvůrci zapojit více fantazie a to ve všech směrech. Prostředí mohla být lépe navržena, příběh vypiplanější a především ve finální fázi se zdá, že usnuli na vavřínech, přestože ty byste v Rusku hledali asi marně. Lehce konkurenčnímu Stalkerovi se ovšem vyrovnat určitě nemůže. Jde zkrátka o čistě průměrnou řežbu bez jakéhokoli hlubšího významu. Přesto v ní občas narazíte na zajímavá místa, která jsou i hezky zpracovaná a dýchne na vás pěkná atmosféra. Jindy se zase vylekáte jako v pořádné hororové akci. Bohužel zápory však převažují a ve finále je ještě podtrhuje zmíněná nedoladěnost hry, za což od nás You Are Empty dostává 59%. Pokud již skutečně v současné době nemáte co hrát, nebude tento titul až natolik špatnou volbou. Nebo raději běžte ven, užívejte si léta a čekejte na štědrý podzim.