Yakuza 4

V žánru akčních her z otevřeného prostředí města je stále nekorunovaným králem Grand Theft Auto. Tedy možná že extrémně vysoké prodeje (celé série se prodalo již přes 80 milionů kopií) by mohly tuto sérii takříkajíc oficiálně prohlásit za krále žánru. Situaci bychom pomalu přirovnali k World of Warcraft na trhu s fantasy MMORPG. Zkrátka i tady vychází plno dobrých konkurentů, které vypadají hlavně před vydáním nesmírně ambiciózně, ale ve finále se žádný z nich nedokáže leaderovi ani přiblížit, natož ho překonat a skončí to fiaskem. V žánru městských akcí měla k pokoření dle našeho názoru nebliže česká původní Mafia, druhý díl bohužel nikoli, přeci jen potenciál mohl být lépe využitý. V Japonsku a celkově na asijských trzích panuje tradičně krapet odlišná situace a doslova mánií je tam série Yakuza. Už název hry vypodívá o gangsterském prostředí, do něhož se dostáváme.

Tento čtvrtý díl vyšel v Japonsku už před rokem, tradičně byl příchod do Evropy takto razantně zpožděn. Byl vůbec důvod se těšit a jde skutečně i pro běžného evropského hráče o titul, který nesmí nikdo minout? V první řadě musíme uvézt na pravou míru srovnávání s GTA. Na první pohled jde sice o podobné tituly, ale ve skutečnosti se každý z nich zaměřuje na trošku jinou oblast. Dostáváte se totiž do relativně menších částí města Kamurocho, které je takovou adaptací Tokia. Yakuza 4 boduje hlavně co se týká reálnosti zpracování a zachycení atmosféry i skutečného života v místních ulicích a budovách. Trošku netradičně ale ani tentokrát vůbec nesvezete automobily, musíte se spolehnout na své hbyté nožky. Město je tedy jednoznačně omezenější, ale pro někoho dost možná přitažlivější takovým exotičtějším asijským pojetím a detaily zpracování.

Při procházení městem na vás doslova dýchá jeho atmosféra – všude plno asijských nápisů, svítících neonů, ulice plné lidí a především – skoro do všech obchodů můžete vejít. Skutečně v tomto směru hra naprosto vyniká a konkurenti jí nesahají ani po kolena. Právě různé obchodky, kluby, herny a mnoho dalšího v sobě skýtá samo o sobě dlouhé hodiny nebo spíše desítky hodin pro vaše zabavení. Třeba na karaoke si můžete „skutečně” zazpívat, v herně zapařit nějaké staré klasiky od Segy a tak podobně. Velké proměny města pak přicházejí když se zahalí do tmy a začíná noc. To ulice zachvátí spoře odděné japonky, rozezní se dunění z místních klubů a začíná úplně nový život. Skutečně v tomto směru si Yakuza 4 zaslouží velkou pochvalu, došlo ještě k dalšímu vylepšení a vývoji oproti trojce.  Nejde tady přitom vůbec o nějaký počet polygonů, v tom by hra možná propadla, ale o reálné zachycení a skvělou atmosféru.

Doposud jsme mluvili především o městě jako takovém, teď si řekněme o vedlejších možnostech a činnostech, které na vás v Yakuza 4 čekají. Stěžejní by opět měl být i příběh, tentokrát v podání hned několika postav, ale povedlo se ho udělat pořádně dramatický a napínavý? Největší důraz je pořád kladen na známého hrdinu Kazuma Kiryu. Evropské hráče možná dokáže odradit značné ladění do asijského stylu, což se do velké míry projevilo i na příběhové linii respektive na podávání příběhu hráči. A občas to působí na naše poměry trošku zvláštně. Hra se ani tentokrát nedočkala anglického dabingu, takže je v originále a opatřena pouze anglickými titulky. Ale nemusíte být až tolik zklamáni, japonština se k tomu hodí a dokresluje atmosféru, jen škoda, že opět velká část rozhovorů není vůbec nemluvených a prakticky jen sledujete titulky a ticho. Na dnešní hry to působí přeci jen až příliš zastarale. Navíc Yakuza 4 staví především na příběhu, ovšem ten je dost hutný a pro mnohé snad až přehnaně nudný. Různých dialogů jsou zde doslova hodiny, přičemž často se v nich nic kloudného nedozvíte. Osobně jsem měl mnohokrát tendenci dialogy začít přeskakovat, ale tím by hra naprosto ztratila smysl.

Podle mého názoru se nejsilnější stránkou staly opět souboje. Od nich nečekejte nic extra realistického, ale bitky prostě mají šťávu. Čtvrté pokračování se mi zdá ještě brutálnější, teče tu ještě více krve a bojujete snad ještě častěji. Právě v této oblasti nám zážitek kazila snad jen místy trošku blbnoucí kamera. V bitkách na vás vždycky jde silná přesila a jsou především hezky na férovku nablízko, i když ani zbraně nechybí, nečekejte střílečku jako v GTA. Na denním pořádku jsou různé meče, šavle či nože a dokonce můžete brát prakticky jakékoli věci z prostředí a použít je k rozmlácení hlavy vašeho protivníka. Z minulého dílu se vrací i tzv. Heat meter, tedy ukazatel, který se během soubojů postupně naplňuje. A jakmile dosáhnete maximální úrovně, přichází ten správný čas na použití speciálních útoků, ještě brutálnějších jak co se týká zpracování, tak jejich účinnosti.

Systém soubojů zde naprosto splňuje svoji funkci, i když nejde o nic extra propracovaného nebo moderního. Naopak když se nad tím zamyslíte a vidíte ho v praxi, působí docela retro. A trošku připomíná spíše nějaké staré vysloveně bojové hry. U nějakého titulu bychom to mohli kritizovat, ale do japonského světa Yakuza tohle prostě patří. Dobrý dojem na nás zanechal jakýsi RPG systém, tedy rozvoj vaší postavy (resp. postav) a jejich zdokonalování v konkrétních směrech. Nás tedy rozhodně bavila spíše tato akční část hry, ovšem závisí to především na vkusu a vztahu k japonským produktům. Milujete- li filmy z tamní produkce a celkově japonskou kulturu, nabízí Yakuza 4 komplexní zážitek přesně pro vás.

Právě filmový zážitek připomíná Yakuza 4 díky mnoha opravdu dlouhým cut-scénám, ale i z bitek jsme měli podobný pocit. Bohužel právě k filmu bychom hru mohli přirovnat i kvůli její omezenosti. Je docela smutné, jak tvůrci vytýčili jen relativně malou oblast z města. Nedávali si tak s ničím práci a narážíte prostě na neviditelné zdi, které vám jasně napovídají, že tudy cesta nevede. I když byste se častokrát chtěli podívat za další křižovatku, máte smůlu. Výsledný zážitek má tak docela daleko od naprosto svobodného procházení (natož pak projíždění) městem alá GTA nebo Mafia.

Prakticky ve všech směrech, o kterých jsme už v dnešním článku mluvili, se hra dočkala oproti minulému dílu vylepšení, nebo prostě alespoň patrných změn. Asi nejméně jich přišlo ve vizuálním zpracování. Tím se od trojky de fakto neliší a musím říci, že na mne již herní engine působí vcelku zastarale. Oceňuji relativně velkou míru detailů, rozmanité ulice i zpracované interiéry budov, ale nečekejte nějak kvalitní textury či krásné a naprosto hladce vytvořené modely. Po grafické stránce jde o takový docela obyčejný průměr. Přesto bych řekl, že Yakuza 4 nepotřebuje fotorealistickou grafiku, tady bylo důležité navodit hlavně atmosféru a nabídnout autentický zážitek z asijského velkoměsta. To se povedlo na sto procent.

Yakuza 4 nemůžeme přímo srovnávat třeba s GTA IV. Zkrátka obě hry toho mají odlišného mnoho a je na konkrétním hráči, co více lahodí jeho hráčskému srdci. Z dnes recenzované hry především srčí japonská atmosféra velkoměsta a pokud vás tento námět láká, určitě se budete slušně bavit. Oproti třetímu dílu došlo k dílčím změnám prakticky ve všech oblastech a řekl bych, že se Yakuza stává čím dál tím více přístupná i pro běžného evropského hráče. Kvalitně zpracované jsou i souboje, opět o trošku rozmanitější a zábavnější než minule. Na druhou stranu příběh mi osobně prakticky nic neříkal, každou chvíli ve městě narážíte na různé limity a výsledný dojem je řekněme rozpačitý. Velkou část hratelnosti tvůrci prostě jen zrecyklovali, často zaznamenáte blbnutí kamery (což dokáže třeba při rychlých honičkách dost potrápit) a nejde zkrátka o žádný zázkrak. Před případným pořízením rozhodně doporučuji vyzkoušet demoverzi, která se již dříve objevila na PlayStation Store. Díky ní určitě poznáte, jak tento styl hratelnosti sedne zrovna vám. My udělujeme nakonec hodnocení 77 %. A těšit se můžeme na vydání Yakuza 5, kterou si opět v Japonsku již užívají a která má konečně přinést snad i razantnější změny a inovace. Při rozhodování zdali investovat do pořízení Yakuza 4 pro vás máme jednoduché rozuzlení: máte-li rádi japonské hry, filmy a kulturu, bude se vám hra líbit a přinese vám všechno, co byste očekávali. Pokud vám zrovna tohle vůbec nic neříká, Yakuza 4 na tom absolutně nic nezmění a měli byste zůstat u klasických amerických nebo evropských akcí z otevřeného světa. Zkrátka kultura se diametrálně odlišuje a na srovnání této hry třeba s GTA je to krásně vidět.