World of Warcraft: The Burning Crusade #2

Zatímco minulé putování (první část recenze) nás zavedlo do vyprahlých pustin, páchnoucích bažin či neprostupných lesů, dnes se vydáme z otevřené krajiny do starobylých kobek, kamenných hradů nebo na vznášející se ostrovy. Život hrdiny jsme opustili právě ve chvíli, kdy dosáhl vytouženého maximálního levelu a jeho dobrodružství dostala nový rozměr. Jeho život závisí na spoluprácí s ostatními, na jeho schopnostech a vybavení, které si vzal s sebou.

Outland je sice malý, co se rozlohy týká, ale cestovat z jednoho místa na druhé budete víc než dost. Doposud jste si mohli pořídit přítele výhradně pro pohyb po zemi. WoW: The Burning Crusade rozšířuje standardní počet zvířat o pár nových kousků, jako je například pštros, slon nebo horská koza. Ale každé malé dítě ví, že kráva nelétá, a proto tu jsou vytoužené okřídlené stvoření určené k rychlé a efektivní přepravě. Po dlouhých testech v nejnáročnějších podmínkách byly vybrána ta nejvhodnější plemena. Podmínkou získání létajícího tvora je dosažení nejvyššího 70tého levelu a zaplacení výukové lekce instruktorovi. Vzhledem k množství peněz, které plynou z questů během levelování, nebude koupě žádný problém.

Mounti jsou jako obvykle ve dvou verzích. Ta pomalejší nedosahuje na zemi ani ve vzduchu rychlosti epického mounta z 60té úrovně. Pokud si ale připlatíte, a pořídíte epickou „raketu“, stane se cestování po zemi i ve vzduchu záležitostí okamžiku. Nejste nuceni objíždět překážky ani využívat složitých cest leteckého přepravce. Kromě běžného zakoupení okřídlence je tu ještě další možnost, jak si jej pořídit. Druidi mají ve svých talentech nový druh zvířecí formy – vránu, do které se mohou transformovat a svobodně si poletovat po světě. Pokud ovšem chtějí něco rychlejšího, musí si zatím připlatit. Blizzard však slibuje, že v příštím patchi bude tento nedostatek nahrazen a po splnění speciálního úkolu se nové rychlejší formě naučí. Do budoucna by se okřídlenec měl ještě dát získat účastí v PvP arenách, kdy budou ti nejlepší jedinci odměněni unikátním létajícím mountem. Další variantou je pak získání Nether Drakea, což je opravdický létající drak, který však ve hře ještě není implementován. Již dnes se dají plnit úkoly, které ovlivňují vztahy s frakcí, u níž by měl být v budoucnu k dispozici.

Outland je bohužel jedinou lokací, kde si cestování na tomto tvorovi můžete vychutnat. Mapy a jednotlivé lokace jsou navrženy s ohledem na tento dopravní prostředek. Nad nepřátelskými městy jsou letecké hlídky dohlížející na pořádek a v případě potřeby sestřelí z oblohy každého vetřelce. Jsou tu i místa, na která se bez tohoto tvora nedostanete. Kromě horských plošin a ukrytých jezer je tu i seskupen poletujících útvarů Tempest Keep, do kterého byly umístěny instance. Pokud tedy nemáte okřídlence, zůstane vám tato oblast zakázána.

I když některé baví ze všeho nejvíc postupné získávání úrovně nebo volné zápolení proti ostatním, opravdovým jádrem World of Warcraft jsou raidové instance a následné nájezdy na zlé pány Outlandu. Blizzard přepracoval v datadisku celý systém raidování a až na výjimky odstranil hraní ve skupině 20ti nebo 40ti lidí. Nové raidovní dungeony jsou koncipovány pro 10 a 25 hráčů. Co k tomuto záměru autory vedlo asi zůstane na vždy utajeno. Každopádně tento krok výrazně ovlivnil celou hru. Raidy jsou nyní daleko dostupnější a není již třeba čekat na dalších 39 lidí, kteří mají chuť hrát. Nároky na zastoupení jednotlivých povolání jsou také menší a co je nejdůležitější, snadněji se poznají rozdíly mezi hráči. Na kvalitu je staven opravdu veliký důraz a jednotlivé souboje nedávají prostor chybám. Zaváhání jedince se obvykle rovná porážce celé skupiny. Samozřejmě časem, jakmile se lidé vybaví a zažijí si jednotlivé taktiky, bude vše vypadat úplně jinak. Pojďme si alespoň bleskově představit již funkční raidovní instance. Jinak jejich kompletní přehled, včetně přístupových questů, je k dispozici zde.

Karazhan
Jednoznačně asi ta nejzábavnější a nejzajímavější instance, která je momentálně k dispozici. Nachází se na starém kontinentu v opuštěné starověké věži Deadwind Passu. Jako jediná je určena pouze pro deset lidí a uschovává stejný počet bossů plus jednoho bonusového. Pro zpřístupnění této lokace musí splnit každý hráč sérii úkolů, kterého ho zavedou hned do několika jiných instancí. Na poměrně malé ploše se toho ukrývá víc než dost a i po nacvičení taktiky a sehranosti týmu vám zabere její pokoření minimálně dva večery. Mimo jiné zde padají itemy do Tier 4 setů. Potkáte zde dva draky, zahrajete si šachy nebo zhlédnete operní představení, jehož účastniky sami budete. I když to zní šíleně, autoři zde upět ukázali svůj bizarní smysl pro humor a připravili si plno nepříjemných překvapení.

Gruul’s Lair
První z velkých instancí pro 25 lidí. Obrovská jeskyně v sobě ukrývá dva bosse a již jednou byla upravována její obtížnost. Jak název vypovídá, je domovem lovce draků Gruula. Jeho pokoření je souhrou naprosté preciznosti všech hráčů týmů, výbavy a bohužel i náhody. Během finálového souboje boss postupně narůstá na síle a dělá velkou neplechu. Bohužel i přes jednu nevyhnutelnou opravu je jeho chování do jisté míry náhodné a má tendenci vykazovat chyby, díky kterým se stává téměř neškodným a lehce porazitelným.

Magtheridon’s Lair
Dračí nástupce populární Onyxie a pekelná stvůra. Jenom dostat se k němu vyžaduje nutnou dávku umu. Je držen v podzemních prostorách Hellfirské Citadely a prohlédnout si jej hráči mohou již v jedné z prvních instancí. Odměnou za zabití je například hrudní brnění.

Serpentshrine Cavern
Raidovní instance podvodního města plná vodních elementálů a bojovníku s trojzubci. Zpřístupnění je podmíněno úspěchem u Gruula a v Karazhanu. Instance byla poprvé pokořena teprve nedávno a dle vyjádření hráčů je finální boss, Lady Vashj, hodně špatně naprogramován a potřebuje hodně doladit.

The Eye
Poslední z nově přístupných instancí se nachází na plovoucích ostrovech Tempest Keepu v Netherstormu. Instance je opředená tajemstvím, protože doposud nebyla nikým zdolána.

Všechny doposud zpřístupněné instance se nesou ve světle vysoké obtížnosti a jsou opravdovou výzvou. Souboje mají nádech taktické hry, kde je třeba stoprocentně zvládnout situaci . Bossové mají vlastnosti, které používají v nepravidelných intervalech a nedá se přesně předpovídat průběh. Bohužel jsou však mnohdy chybně naprogramováni, a chyb je tu víc než dost. Při hraní je velice patrná snaha prodloužit celkovou hratelnost a autoři vás pomocí série questů nutí vracet se na stará místa či dělat další přístupy. V nejbližší době by se měl datadisk rozrůst o další již přítomné instance, jako je Mount Hyjal, Black Temple či Zul’Aman, jenž snad bude také určen pouze pro deset hráčů. Troufám si říci, že platí čím menší počet, tím větší zábava. Malé skupinky jsou nuceny hrávat spolu a naučit se spolupráci. Dopomáhají tomu i menší instance pro pět hráčů. Jak již bylo řečeno v první části recenze, po dosažení určité hranice se klasické neraidové instance zpřístupní v módu Heroic. Tento mód upravuje vlastnosti všech původních stvoření a samozřejmě i odměny, které se z nich dají získat.

Až doposud jsme si vykládali o souboji s nástrahami herního světa, ale jsou tu i živí protihráči, kterým zrovna ta vaše strana nevoní. PvP je prakticky rovnocenným partnerem a v poslední době na něj Blizard soustřeďuje stále větší úsilí. PvP už není výhradní záležitostí uzavřených bojišť, ale součástí každodenního života. Některé mapy umožňují zabrat speciální lokace, které obdaří vítěznou stranu například bonusem ke způsobovanému poškození nebo umožní sbírat v instancích speciální předměty, které jsou následně směnitelné za odměny. Autoři nezapomněli ani na uzavřená bojiště a do hry přidali lokaci zvanou Eye of the Storm. Toto bojiště určené pro 15vs15 hráčů a je kombinací obsazování budov a odnášení vlajky.

Absolutní novinkou jsou pak Arény. Jedná se o vyhrazené prostory určené ke gladiátorským soubojům s ostatními. Souboje se odehrávají ve třech kategoriích 2vs2, 3vs3 a 5vs5. Lze zakládat jednotlivé týmy o maximálně dvojnásobném počtu hráčů. Pokud se tým zúčastní minimálně desíti zápasů v týdnu, je bodově hodnocen a zařazen do sezónního žebříčku. Po ukončení dané sezóny jsou vyhodnoceni nejlepší hráči a následně odměněni. Kromě této mimořádné odměny, určené jen pro ty nejlepší, si mohou účastníci Arén kupovat odměny za speciální Aréna body, tak jako to známe z minulosti. Souboje se odehrávají ve dvou přístupných arénách. Každá má jinou podobu a nabízí jiné možnosti.

V současnosti připravuje Blizzard dokonce i mezinárodní turnaj pro jednotlivé kontinenty s pravými sponzory. Bude to jistě velká věc, která však může do budoucnosti velice ovlivnit další vývoj hry. Již teď se formují profesionální týmy, nacvičující taktiky a mající pravidelné tréninky. Již teď má WoW své farmáře, reklamní spam, žebráky, podvodníky a prodejce peněz. Původní podoba oddechové zábavy se tak stále více vytrácí.

První datadisk velice pozměnil původní podobu celé hry a výrazně proměnil hratelnost. Blizzard je především společnost, jenž se snaží neustále zvětšovat zisk, a potřebuje přitáhnout do hry nové hráče a zároveň něco nabídnout i těm starým. Hra smazala rozdíly mezi starými a mladými, i když pouze za cenu likvidace toho předchozího, co existovalo před datadiskem. S příchodem nových předmětů ztratily hodiny strávené v původních instancích význam. Během měsíce si nově příchozí člověk sežene srovnatelnou výbavu a nemusí vystrčit paty z Outlandu.

Prvních 6 bossů v instanci Karazhan z pohledu shamana.
Nové instance jsou obrovskou výzvou a skvělým zážitkem. Navíc máte docela velkou možnost, že zažijete něco, co ještě nikdo před vámi. I malé guildy složené z přátel mají reálnou šanci na úspěch. Souboje mají obtížnost hodně vysoko a kromě přípravy vyžadují i bezchybný výkon. Mnohdy je mnohem těžší probít se k bosovi, než jeho samotné zabití a složení raidu nemůže být libovolné. Vadou na kráse instancí je spousta chyb u bossů, a tím pádem jejich nepředvídatelné chování. Na drobné chybičky však narazíte naprosto všude a nemusíte být nutně v instanci. Blizzard si je velice dobře vědom předložené možnosti zisku, a dělá vše proto aby ji co nejvíce využil. Bohužel je to však na úkor kvality. World of Warcraft už není pouhým tématem rozhovorů, ale drogou, které podlehli obrovská kvanta lidí. Přestat ve hraní je obtížnější než se může zdát. I přesto to stojí za to!