Watch Dogs

Ve hře se vžijete do role Aidana Pearce, kterému vlivem nepodařené loupeži zabili zločinci jeho neteř. Hra staví svůj příběh na pomstě, která je vždy dobrým hnacím motorem. Ovšem ve Watch Dogs je příběh podán navzdory umu vývojářů, kteří dříve dělali například na Assassins Creed Brotherhood či Revelations, nudně. Nemá prostě takový spád a hlavní příběhovou linii jsem plnil pouze proto, abych si mohl odemknout veškeré aktivity, které se v Chicagu nacházejí. Samozřejmě tím nechci říct, že je příběh vyloženě špatný, jen po fantastickém začátku, kdy se musíte proplížit ven skrz potemnělý stadion, nabízí už jen pár takových wow momentů, které by se vám tak lehce vryly do paměti (například přestřelka v prostranství motelu Owl – dále nebudu spoilerovat).

Proto doporučuji hlavní příběh dohrát od začátku do konce v kuse, protože díky šablonovitě napsanému scénáři by se vám mohlo stát, že si po pár hodinách plnění vedlejších úkolů a jiných aktivit již přesně nevybavíte všechny podrobnosti v příběhu. Ve Watch Dogs naštěstí narazíte na spoustu vedlejších úkolů, které lze rozdělit na hlavní tři druhy:

Zločinecký konvoj – v těchto vedlejších úkolech budete mít za úkol dostihnout a zneškodnit konvoj, který poskytuje ochranu šéfovi místního gangu, narko barona a dalších zločineckých organizací. Cíl musíte eliminovat dříve, než dojede do cíle. Tyto úkoly mě bavily, ovšem díky tomu, že se z auta nedá střílet, byly někdy dosti frustrující (hru jsem hrál na nejvyšší obtížnost s minimálním asistentem při míření).

 

Prevence kriminality – je o tom dostat se nepozorovaně k potenciální oběti a vyčkat na příchod potenciálního zločince. Při likvidaci útočníka pomocí chladné zbraně však dávejte pozor, aby vám útočník potenciální oběť nezabil. Pokud se tak stane, dostanete mnohem méně bodů do měřítka vaší reputace.

 

Kontrakty pro fixery – zde budete plnit řidičské výzvy pro místní gangy, které po vás požadují rozličné mise jako je Transport určitého typu vozidla na dané místo, Vyřazení protivníka, Vábnička – v těchto misích musíte odvést pozornost chicagské policie, aby mohl gang odvést svoji práci a Únik. Mise odehrávající se v Kontraktech pro fixery jsou zábavné a zvláště při hraní na nejvyšší obtížnost to byla pro mne pořádná výzva.

 

 

Samozřejmě ve hře naleznete spoustu dalších aktivit jako ničení úkrytu konkurenčních gangů, pijácká hra, šachy, poker, skořápky a také vyšetřovací aktivity v podobě obchodu se zbraněmi, hledání pohřešovaných, obchodu s bílým masem, hledání QR kódů či pracovních telefonů. Tak se mně zdá, že se Ubisoft prostě snaží v každé své nové hře s otevřeným světem nasázet tolik vedlejších aktivit, úkolů a misí, až jde z toho hlava kolem. U Watch Dogs tomu není jinak a dle mého odhadu vám dohrání hry na 100 % zabere něco okolo 100 hodin, ale přesnější údaj bohužel nemám, neboť jsem nikde ve hře nenašel počítadlo odehraných hodin, což je dle mého názoru škoda.

 

 

Ale pojďme dále. Vašim hlavním nástrojem určeným k interakci s okolním světem je samozřejmě mobilní telefon, který je také vaší nejdokonalejší zbraní. Pomocí něj se můžete nahackovat do pouličních kamer, mobilních telefonů všude přítomných spoluobčanů nebo do centrálen ctOS a také jejich věží, které zde fungují jako vyhlídky ze série Assassins Creed, takže vám odkryjí v dané části Chicaga další body zájmu a hromadu vedlejších aktivit. Váš mobilní telefon toho umí ale samozřejmě mnohem více. Můžete díky němu například přetížit transformátory, díky čemuž dojde k jejich výbuchu, či aktivovat tříštivé granáty, které u sebe nosí nepřátelé a mnohem, mnohem více. Pomocí mobilního telefonu můžete přilákat pozornost nepřátel a nasměrovat je přesně tam, kam potřebujete. To se obvykle provádí pomocí vzdáleně aktivovaných výtahů, vysokozdvižných vozíků a tak dále. Telefon mimo jiné obsahuje velmi důležitou aplikaci, která se nazývá Profiler. Díky ní u každého spoluobčana vidíte jeho profil – to znamená jeho jméno, povolání a poslední aktivitu. Navíc u vybraných spoluobčanů si můžete převést peníze z jejich bankovních účtů na svůj, odhalit nelegální činnosti, odposlouchávat hlasovou a textovou komunikaci a například i získávat nové písničky, dopravní prostředky či odhalovat skryté předměty, které jsou rozesety po herní mapě. S trochou nadsázky by se dalo napsat, že v hlavní roli této hry není postava jménem Aiden Pearce, ale jeho mobilní telefon. Ten si můžete prohlédnout pomocí zmáčknutí digitální šipky směrem nahoru. Telefon je plný různých aplikací, které lze rozdělit na zábavné, pomocné, informativní a sociální.

 

 

Mezi zábavné aplikace bych zařadil i tzv. Digitální tripy (něco na způsob snové reality vyvolané omamnou látkou), které obsahují celkem čtyři hry v rozšířené realitě. Mezi nejlepší patří rozhodně Spider-Tank, v které se ujmete robotického pavouka v omezeném bloku Chicaga a budete plnit úkoly agresivního rázu, jako zabijte 20 policejních strážníků, rozstřílejte 5 policejních aut či zničte vysílací antény. Za své činy získáváte zkušeností body, které následně po dosažení dalšího levelu přetavíte do dovedností a vlastností vašeho robotického pavouka. Ten umí skákat, ničit svýma předníma nohama cíle pod sebou, střílet kulometem a má i omezený počet raket. Dále Digitální tripy obsahují hru s názvem Alone – zde máte za úkol v celém Chicagu pozapínat generátory a obnovit dodávku elektrického proudu. Tento digitální trip doporučuji hrát stealth stylem, protože jakmile vás roboti spatří, začnou vaši digitální osobnost rozkládat. Samozřejmě si pomocí levelování odemykáte další vlastnosti jako EMP, batoh, který vám zaručí lepší nosnost palných zbraní či delší výdrž. Madness je varianta na Carmageddon, takže budete ve svém krvelačném autě bloumat po městě a lovit zbloudilé duše. Posledním digitálním tripem je hra s názvem Psychedelic, v které jsem si připadal vysloveně jako na tripu – vznášíte se ulicemi Chicaga ponořeného do neonových barev a skáčete z květiny na květinu jako ožralý motýl.

 

 

Hry rozšířené reality obsahují pixel-artové sbírání mincí v dané lokalitě na čas (hra se příhodně jmenuje Cash Run) a také hru NVZN, v které střílíte mimozemšťany. Pokud zabrousíte do aplikace Výzvy, bude vám zpřístupněna tvorba trasy, kde můžete rozmístění mincí v dané lokalitě vytvořit svou výzvu pro ostatní hráče hrající Watch Dogs. Mezi pomocné aplikace lze zařadit různé návody a tutoriály, které jste si v minulosti již odemknuly. Informativní aplikace obsluhují řadu mediálních programů, přes které si můžete pouštět zvukové stopy či si pročítat informace o pamětihodnostech Chicaga. Poslední skupinu tvoří sociální aplikace, jež vás provedou nepřeberným množstvím žebříčků. Skrz telefon se také připojujete do online části hry a přijímáte výzvy od hráčů, kteří si hrají s velmi povedenou mobilní aplikací ctOS Mobile. Obě části hry si rozebereme právě teď. Možná někdo bude namítat, že mobilní aplikace nemá se hrou nic společného. Opak je ale pravdou, protože pomocí ní se připojíte do hry Watch Dogs buď ke svým kamarádům, které máte na konzoli v seznamu přátel nebo si můžete vybrat hráče náhodně. Až oslovený hráč výzvu přijme, budete mu pomocí mobilního telefonu do jeho hry na konzoli házet překážky pomocí vrtulníku, s kterým mu musíte neustále kroužit nad hlavou a nejlépe ho mít neustále zaměřeného v kuželu výkonného reflektoru. Díky tomu se vám načítají aktivační body, které následně používáte na zastavení hráče pomocí motorizovaných policejních hlídek, přepínání semaforů a dalších ovládacích prvků města. Díky levelování si odemykáte lepší výbavu, díky které můžete hráče zastavit snadněji. Mobilní aplikaci hodnotím velice kladně, protože poskytuje rozšířený zážitek ze hry Watch Dogs a je v češtině. Aplikace se jmenuje ctOS Mobile a je k dispozici v AppStoru i na Google Play.

 

 

A co samotný Aidan Pearce? Především je jeho postava definována stromem dovedností, který se skládá ze čtyř větví. Samozřejmě nejrozsáhlejší větví je hackování. Díky hackování můžete narušovat komunikaci mezi nepřáteli, vyřadit systém vrtulníků a další věci. Ale pouze hackováním není Aidan Pearc živ. Umí si totiž z nalezených surovin vyrábět předměty jako jsou rušičky signálu, výbušniny či elektronické hračky, které umí udělat pěknou paseku v řadách nepřátel. To ale není stále vše. Když totiž ke slovu přijdou zbraně a investování do jejich větve dovedností, zbraně mají menší zpětný ráz, lépe se s nimi míří nebo mohou mít laserové zaměřovače či větší zásobníky na náboje. Ke slovu se dostane i zpomalování času, díky kterému můžete během několika sekund postřílet několik nepřátel. Poslední větví stromu dovedností je řízení vozidla. Pokud budete investovat body sem, vaše vozidlo získá lepší odolnost a bude se lépe ovládat. Podle vašeho stylu vývoje postavy si vlastně volíte i cestu, jakým způsobem hodláte splnit následné mise. Multiplayerová část hry Watch Dogs je zakomponována do hry jednoho hráče a dostanete se do ni pomocí mobilního telefonu. Přechod mezi offline a online hrou není sice nikterak plynulý a je to dáno snad i tím, že jste po přijetí pozvánky od jiného hráče teleportováni do jiné části města. Nejlepším online módem je jednoznačně hackování živého hráče či opačně, kdy máte několik desítek sekund na to, abyste našli v davu lidí toho, kdo vám právě krade tolik důležité data. Další online módy jsou již v klasickém střihu – tedy závody v autech vylepšené o překvapení s pásem hřebíků. Nebo můžete zkusit souboj o data, kdy musíte zůstat v ohraničeném prostoru, dokud ho nedekódujete. Ostatní živý hráči se ho naopak snaží stáhnout do svého mobilu, takže na řadu přichází střelba či únik pěšmo či autem. Samozřejmě vás čeká levelování postavy, které je odděleno od hry jednoho hráče.

 

 

Bohužel se tak rozsáhlé hře nevyhnula spousta chyb, které dle svých vyjádření Ubisoft posledního půlroku ladil, aby byl zážitek naprosto perfektní. No, nepovedlo se. Předně bych u této městské akce vytkl chování všech vozidel na silnici. Bohužel každé auto má fyziku značně potlačenou, a tak i s naprosto malým hatchbackem lze při srážce odhodit dodávku pěkných pár desítek metrů před sebe. S vašim autem se samozřejmě nic moc nestane, takže jedeme dále (po intenzvivním bourání do všeho a všech vozidle ovšem zničit lze). S tím se pojí i obtížnost hry. Vypozoroval jsem, že při realistické (tedy nejvyšší) obtížnosti se auta chovají reálněji. Je mi však záhadou, proč Ubisoft zakomponoval chování vozidel do stupně obtížnosti – ty by měly mít svou hmotnost a setrvačnost pevně a hlavně reálně danou, i když se nejedná o simulátor. Další má výtka míří k příliš rozdílné grafické stránce hry. Uvedu příklad – hackerka Clara je tvořena dá se říct next-gen polygonovým modelem, zatím co vaše sestra má naprosto otřesný model sestavený z méně polygonů, horších vlasů a hlavně ošklivých textur. Copak je tak těžké vybavit všechny příběhově důležité osoby stejnými detaily a kvalitními texturami? Mezi významné chyby v designu světa také řadím to, že vás policejní složky nestíhají, jakmile vjedete lodí na větší vodní plochu. Narazil jsem i na menší chyby, kdy mé auto projelo skrz strom a podobně – to ovšem už považuji za hnidopišství.

 

 

Když vezmeme v potaz, že Ubisoft vytvořil novou značku, jež je zanesena do otevřeného města Chicago a jeho okolí, vystavěl kolem něj průměrný příběh, ale do světa zanesl tunu vedlejších úkolů, misí a aktivit a to vše zabalil do rozporuplného grafického hávu, kdy grafika v noci a hlavně za deště vypadá jak by měla vypadat v první next-gen hře, kdežto přes slunný den jako ze začátku éry PS3, jsou mé dojmy ze hry Watch Dogs hodně rozpolcené. Musím k výslednému hodnocení ale připočítat nápaditou online složku hry, atmosféru deštěm zkrápěného nočního Chicaga a samozřejmě český překlad, který potěší snad každého. Navíc jsou ve hře opravdu kvanta textu. Takže po hodinách přemýšlení, jakou známku hře udělit, jsem se rozhodl pro finálních 75 %. To znamená, že se jedná pořád o nadprůměrně hodnocenou hru, která vás hlavně díky nepřebernému množství aktivit bude hodně dlouhou dobu bavit.