Two Worlds

Když v této době vyjde některé na vrchol mířící RPG, nemůže se rozhodně stát, že by bylo jednookým králem mezi slepými. Samozřejmě je to dáno konkurencí, jež byla minulý rok velmi dravá. Zapříčinil to jak masivní hype, tak již dříve známé herní série. Byl zde Oblivion, Gothic III, Neverwinter Nights 2, přičemž se objevila i kopie Diabla – Titan Quest. Ať tak či onak, Role-Playing Game Two Worlds od tvůrců Earth 2160 přichází na možná již přesycený trh, kde o výsledku rozhodují maličkosti. Naštěstí lze již předem říci, že vývojáři z Reality Pump odvedli velký kus kvalitní práce, leč okrajově dodávám, že je celý titul prošpikován bugy.

Storyline nás zavádí do země Antaloor, jež zdá se být dle PR masáží ještě o něco větší nežli herní plocha v Oblivionu. Avšak zpět k zápletce. Z prvotní animace se toho příliš nedozvíte. Pouze cváláte na koni deštivou nocí, přičemž je s vámi vaše zraněná sestra Kira. Když jdete prozkoumat opuštěné stavení, někdo vaši sestru unese. Naštěstí se záhy dozvíte, proč se právě ona a zvláště celá vaše pomatená familie dostala mezi ozubená kola padouchů a různých banditů. Co se historie světa týče, několik staletí zpět zmítala Antaloorem poměrně nepříjemná válka, kde byli hlavními iniciátory silní orkové. Ty vedl Aziraal, jakýsi bůh války, jenž je však nyní uvězněn ve vězení – samozřejmě magickém. A právě okolo orků a Aziraala se točí hlavní příběh. Pod pohrůžkou zabití Kiry totiž musíte sehnat všech pět částí jisté relikvie, jež by dokázala Aziraala osvobodit.

O vás, tedy o hlavním hrdinovi, se ví pouze málo. Jste nemilosrdným žoldákem, jenž doteď ani tak nehleděl na zlo a dobro, jako spíše na peníze. Ostatně takový přístup se vám bude hodit hlavně v mimo dějových questech, v nichž pracujete pro různé guildy nebo pomáháte obyčejným lidem. O tom však později. Když si vytváříte svého avatara, nedočkáte se sofistikované modifikace postavy jako např. v Oblivionu. Nenastavujete povolání nebo zaměření. Prostě máte obecně vyzbrojenou postavu, jež dynamicky v průběhu času upravujete. Osobně mi tento přístup vyhovuje o něco více. Až tedy nebudete chtít být maskulinistou a řezat obludy obouručním mečem, můžete směle nakoupit kápi, kouzelnickou hůlku a vydat se vyvolávat blesky.

Vaše první roztržka se odehrává na severu Antalooru, blízko vesnice Komorin. Již po první půl minutě dáváte co proto několika skřetům, kteří ovšem naštěstí nejsou nikterak silní. V tomto je zároveň výhoda a nevýhoda hry. Nemusíte sice otravně procházet tutorial, avšak na druhou stranu vás nečeká ani pět minut intinzivního vysvětlování ovládání nebo herních principů. Vše se tedy učíte zcela samostatně. Poměrně zajímavé je i vybírání aktivních questů. Již při vstupu do Komorinu totiž potkáváte NPC, kteří potřebují pomoc – samozřejmě za úplatu. A zde buďte napozoru, poněvadž od severu směrem dolů se síla creepů stále zvyšuje, a tak nedoporučuji plnit úkoly nikterak výrazně na jihu. Stejně tak je nepříjemné plnit úkol zahrnující zabití několika orků, kteří vypálili vesnici. Ti nejenže zprvu hry mají lepší vybavení nežli vy, ještě mají svůj pověstně obrovský útok, jenž vás srazí na kolena během několika sekund.

Mimo takto cílených nepřátel vás však po cestách často přepadávají i skrumáže banditů. Těch může být i deset, a tak se na nich dá poměrně efektivně expovat. Tedy za předpokladu, že na to máte vybavení a charaktrové vlastnosti. Což mne přivádí k myšlence, že lze téměř v každé obci nakupovat a zároveň můžete prodávat vámi „nakradené“ předměty. Za jistý peníz se lze od jistých postav učit i schopnosti, ovšem poněvadž nejsou tyto specifické NPC postavy nikterak odlišeny od ostatních, je často obtížné vůbec některé nalézt. Bohužel vám v tomto nepomůže ani relativně dobře zpracovaná mapa, na níž jsou neustále vyznačena místa nesplněných úkolů. Není tedy šance, abyste se jakkoliv ztratili. Co mne však překvapilo, nejspíše i mile, je fakt, že jsou na mapě již předem vyznačeny různé doly a kobky. U jiných RPG jsou spíše tyto informace utajeny, poněvadž se tam mohou skrývat zajímavé artefakty.

Postava vašeho hrdiny, tedy v závislosti na jeho povolání, může být oděna celou řadou brnění. Osobně jsem se vydal dráhou válečníka, a tak vypadám jako plechové monstrum s otvorem na oči. Mimo klasického brnění na torzo, jež poskytuje tři druhy obrany – na každý útok nějaké – se vyskytují i brnění magická, jež přidávají několik bodů k vašim dovednostem. Musíte však počítat s tím, že takováto brnění stojí desítky, klidně i stovky tisíc zlatých. Mírně zmatené je to u zbraní, u nichž nelze poznat, zdali se jedná o jedoruční nebo dvouruční kousky. Může se tedy stát, že často koupíte meč se štítem, přičemž využijete pouze meč. Mezi zajímavosti patří jistě i runy, jež můžete přidávat ke zbraním, a tak zvyšovat jejich magické útočné číslo. Na každou zbraň lze přidávat pouze jeden typ run (oheň, mráz, blesky atd…), avšak v neomezeném množství. Nejenže poté efektivněji zabíjíte hmotné nepřátele, ovšem poradíte si i s duchy padlých bestií.

Mimo klasických čtyř položek, tedy zdraví, mana, síla a obratnost, existuje i celá řada skillů, jež si můžete s levelovým postupem vylepšovat. Jedna sekce jsou kouzla, kde se můžete zaměřovat na několik škol magií, např. magie země nebo vody. Kdo z vás má raději konfrontaci přímou, jistě se mu zalíbí položky jako kvalitnější obrana, kritický úder nebo jeho bonusová síla. Nutno však říci, že lze magii a bojové vlastnosti libovolně kombinovat! Není tedy vyloučeno, že se stanete velmi pokročilým mágem a válečníkem zároveň. Toto je jistě velmi silná stránka hry, jež zaujme celou řadu hráčů. Mimo různých lahviček s manou a zdravím, jež si lze v boji libovolně šlehnout, můžete vařit i nápoje své. Když prozkoumáváte lesy nebo když cestujete po stezkách, vždy narazíte na celou řadu bylinek. Ty lze poté v jistých kombinacích uvařit, přičemž se recept automaticky ukládá pod vámi zvoleným jménem. Ve hře se vyskytují i nápoje, jež permanentně přidávají body k vašim dovednostem!

A jak je to s vaší smrtí? Pokud hrajete na nejtěžší obtížnost, smrt je konečným stupněm. Ovšem když se vydáte jinou obtížností, leží na mapě hned několik oživovacích oltářů. Jedná se vskutku o úžasnou hračičku. Pokud zemřete, objevíte se ve hře znovu, přičemž neexistuje žádný postih v podobě úbytku např. zkušeností! Mimo oživovacího oltáře existuje i oltář magický, jenž vám doplní velmi rychle manu. Z taktického hlediska tedy není špatné vést tužší souboje právě u jednoho z oltářů. Dalším typem takového oltáře je i teleport, díky němuž se můžete rychle dopravit téměř do každého místa na mapě. Po získání jistých minerálů se lze teleportovat z jakéhokoliv místa na mapě, což je velmi efektivní a hlavně neotravný způsob dopravy. Tedy on je zde ještě kůň, avšak toho ihned po obdržení hoďte ze skály. Je nemotorný, neposlouchá vaše rozkazy okamžitě a boj z jeho hřbetu není o nic více užitečnější.

Tímto se konečně dostávám k boji, jenž ačkoliv nabízí téměř totožná komba, nikdy mne nepřestal bavit. K dispozici máte i hrdinův rychlý úskok, což oceníte zvláště u soubojů např s Grizzlym. Vašimi nepřáteli budou jak vlci a kanci, tak velcí medvědi, pavouci, wiverny, anebo třeba i kostlivci, skřeti či orkové. Je jich celá řada, přičemž někteří dokáží být v útoku opravdu velmi nebezpeční. Zvláště si dejte pozor na lukostřelce, kteří pokud jsou dobře vybavení, dokáží vám zasadit pěkný pohlavek. Nutno se ještě zmínit o celé řadě spolků, s nimiž můžete, ale také nemusíte být za jedno. Mimo klasických guild – obchodníci, mágové, válečníci – existují ve hře i různé o moc se přetahující klany, což dává prostor pro ještě více rozvětvený příběh a hlavně pro dostatečný počet questů. Postupem času stoupáte v žebříčku spolků, a to na stupnici od 0 do 10. Z toho plyne hned několik výhod. Např. pokud si vás váží u obchodníků, máte nezanedbatelné procentuální slevy.

Vše nakoupené máte v inventáři, jenž mi mírně připomínal Diablo. Mimo objemního omezení je omezení i tíhové a peněžní. K dispozici máte i automatické srovnání, jež vám systematicky šetří místo. Mírně horší je to u managmentu kouzel, kde se mi zdá správa poněkud zbytečně zmatená. Také jsem ani příliš neužíval quickbar v levé dolní části obrazovky, kde jsou rychle volby různých akcí. Pokud bych měl jednu jmenovat, tak mne nejvíce zaujalo kopnutí prachu do očí soupeře, jenž se poté neměl jak bránit a tedy i mé útoky měly mnohem silnější dopad.

Audiovizuální zpracování titulu se mi zdá dostatečné, přičemž vlastní názor si můžete udělat díky přiložených screenshotům. Z jakéhokoliv místa na mne dýchala zvláštně napjatá atmosféra, jež byla umocňována různými mlhami, prudkým deštěm, anebo pouhou nocí, kdy se na vás ze všech stran valila monstra. Je krásné, když se procházíte lesem, jenž tančí v rytmu větru, kolem vás skáče králík a na obloze se vznáší žhavá koule. Nezapomenutelné. Něco do sebe mají i podzemní lokace, z nichž raději rychle po dokončení úkolu unikáte. Velkou zásluhu na tom má jistě i hudební složka, jež je jedním slovem skvostná. Chytne-li vás píseň v hlavním menu, nepustí vás již nikdy.

A nyní smutnější část recenze – bugy! Těch panečku bylo. Kůň zaseklý ve skále, hlavní hrdina navěky uvězněný v dřevěných dveřích nebo NPC se zapnutým noclip. Naštěstí je tedy k dispozici již patch 1.3, jenž se o některé neduhy stará, avšak ladění by to chtělo ještě mnohem více. O to více vás naštve anglický jazyk a titulky. Zcela upřímně, v textu naleznete hodně syntaktických chyb, avšak to snad bude brzy opraveno. Ke konci dodávám, že lze přepínat mezi pohledy, avšak nejspíše skončíte u onoho z třetí osoby.

Po krátké přestávce se na trhu objevilo další kvalitní RPG, jež nabízí zábavu na celé desítky hodin, přičemž nebudete zainteresováni pouze příběhem, ale i celkovou atmosférou, technickým a grafickým zpracování a audio složkou hry. Reality Pump se jistě vydali správným směrem, a tak bude zajímavé hdonotit jejich další dítko, tedy pokud některé bude. Mimo několika zmíněných chyb snad nemám výhrad, ačkoliv na extrémně vysoká hodnocení je ještě čas. Zvláště mne zklamalo neinteraktivní prostředí, kde nelze téměř nic rozbít. Nejedná se o mainstream, ale ani o invenci, tedy uděluji 76%.