Two point hospital v médiích zdaleka nezabral takový prostor, jako mnohé jiné áčkové hry od velkých společností. O to více hra překvapila, když se šlo na věc. Ačkoliv může titul na první pohled vypadat jako jednoduchá odreagovačka a člověk si přece jen od kreslené grafiky s důrazem na legraci příliš neslibuje, hra je opravdu velmi zábavná a je těžké se od ní odlepit. Tenhle počin z nové anglické dílny Two Point Studios a vydavatele SEGA se tedy opravdu vydařil. Podívejme se ale na hru pod lupou.
Nemocniční prostředí bylo vždy atraktivní. Svědčí o tom řada úspěšných filmů i seriálů. Ne každému však dělá dobře vizuální stránka některých věcí, ať už jde o krev, injekce či operace. I to je zřejmě jedním z důvodů, proč Two point hospital vyměnil skutečné nemoci za nemoci vymyšlené. Místo reálných nemocí tak například řešíme zasazenou žárovku místo hlavy, kterou je třeba odšroubovat, abychom vzápětí mohli namontovat hlavu. Jindy zase přijde klaun, kterého je ve speciální místnosti třeba vystavit traumatům, aby se z něj stal obyčejný člověk. Nechybí ani šedý pacient, kterého je nutné patřičně nabarvit, či pacient ověnčený kočkami, které je třeba sundat obřím větrákem.
Ať tak či onak, cesta k léčbě není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Po příchodu jde pacient na recepci, která ho pošle k praktickému lékaři. Jakmile přijde na řadu, je vyšetřen, případně odeslán na podrobnější vyšetření. Teprve po správném určení diagnózy, může človíček zamířit na specializované pracoviště (tj. námi postavená speciální místnost, např. psychiatrická ordinace). Na výběr je z celé řady takových pracovišť a pro každý typ léčby je nutné postavit speciální místnost spolu s potřebným vnitřním vybavením. Vše ale stojí peníze, a tak nelze mít vše okamžitě. Pokud ale máme dostatek peněz, lze jednotlivé ordinace vybavit bonusovým nábytkem či dekoračními předměty. Takových pár plakátů, anatomických modelů nebo skříněk, stejně jako velikost celé ordinace, určuje atraktivitu prostředí. A pokud nám peníze přece jen dojdou, lze si půjčit od banky, ač s nelibým úrokem 5 až 15 procent.
Není třeba obávat se začátku, hra nám totiž počet místností a nemocí dávkuje postupně, a tak si postupně nenásilně zvykáme. Nejdříve nám bude stačit recepce a praktický lékař, po pár hodinách už budeme nabízet desítky ordinací a komplexní léčbu všeho možného. Zatímco řadu typů ordinací dostaneme za pouhý postup hrou, jiné si musíme sami odemknout. K tomu slouží výzkum, který je možný pouze v námi postavené laboratoři. Je tak jen na nás, nakolik chceme investovat do výzkumu a nakolik tím rozšíříme nejen nabídku odborných pracovišť, ale i lepší technologie. Většina technických zařízení je totiž možné za poplatek vylepšit. Vylepšování však nejen, že stojí peníze, ale navíc s přístrojem dočasně nelze pracovat, což zcela vyřadí danou ordinaci. Vylepšovat tak je nejlepší hned ze začátku, kdy pacientů není moc, případně v době, kdy máme již dvě ordinace nabízející stejnou službu.
Pro vylepšování a opravy strojů, stejně jako pro úklid záchodů, vynášení košů, ale třeba i lovení duchů zemřelých pacientů, je třeba najmout údržbáře. Kolik jich najmeme, zda jim zvýšíme plat na jejich žádost a jaké specializace je naučíme, je pak jen na nás. Ano, občas nám skutečně přijde žádost o povýšení konkrétního zaměstnance, který žádá o větší plat, ale nabízí za to celkově lepší statistiky a volný slot pro naučení nové dovednosti (u doktora třeba specializaci na psychiatrii či chirurgii). Bohužel se může stát, že náš doktor nemoc buď správně nerozpozná, nebo se nepodaří ji vyléčit. Proto bychom měli dbát na školení personálu, které se provádí ve výukové místnosti (pokud ji ovšem postavíme). Nastává ale stejný problém, jako u vylepšování stroje, neboť ordinace bez doktora či sestry prostě nefunguje, zvětšuje se fronta, někteří pacienti odcházejí a nemocnici se zhoršuje pověst. Výuka přitom nestojí malé peníze, a tak jsem často raději volil možnost nikoho neškolit, případně jsem některého zaměstnance vyhodil a na jeho místo najal již vyškoleného člověka.
Možná vás překvapí, že pacientům nestačí lékařská péče. Chtějí totiž plnit i celou řadu dalších potřeb. Musíme se tak starat třeba o teplotu v budově, tedy přepnout na termokameru a efektivně rozestavět radiátory. Vyřešit je třeba i stravování, a to jednak stavbou prodejních automatů, případně rovnou postavením jídelny. Ačkoliv stavba toalet je samozřejmostí, osobně mě překvapila častá výtka pacientů, že se nudí. Stavím snad zábavní park místo nemocnice? Dobře, vyhovme pacientům přidáním poliček s časopisy, knihami, letáky, připravme lavičky pro posed a nezapomeňme ani na stánek se suvenýry či rovnou automat s hrami. Potřeby má ostatně i náš personál, a tak pro jejich lepší odpočinek v rámci pauzy postavíme i zaměstnaneckou místnost. Někdy pauza personálu může jít i na nervy, protože čekárny plné k prasknutí a umírající pacienti, kteří nedostali péči včas, nejsou zrovna pastvou pro oči.
Abychom pořád jen nestavěli, hra nám nabídne i nějaké to zpestření v podobě úkolů. Zeptá se nás třeba, zda přijmeme revizora, kterého je třeba ohromit atraktivní nemocnicí. Pokud se nám to povede, celá řada bonusů je naše. Jindy se stane nějaká ta nehoda a otázka zní, zda přijmeme třeba šest pacientů se zlomeninami. Obdobně nás úkoluje i samotný personál a chce třeba zatraktivnit zmíněnou zaměstnaneckou místnost. Po dokončení některých povinných úkolů dostane nemocnice první hvězdu z maximálně tří možných. Udělením první hvězdy jsme misi vyhráli a můžeme buďto pokračovat s honbou za dalšími hvězdami a s tím spojenými bonusy, nebo nemocnici opustíme a na mapě si vybereme jinou nemocnici, kde začneme zase od začátku. Zajímavou a vítanou záležitostí je možnost kdykoliv vrátit se k bývalým nemocnicím a pokračovat v původní hře. Jednou za čas také dojde k vyhlášení cen, jako je třeba nemocnice s nejméně úmrtími, nemocnice zvolená pacienty či nemocnice roku.
Co se týče ovládání, jde o jednu z nejintuitivnějších her, jakou jsem kdy hrál. I přes množství různých oken, mi bylo téměř vždy jasné, co přesně mám dělat, jak se, co ovládá, kde co najdu. Velmi kvalitním zpracováním se ostatně chlubí i vizuál. Kreslená líbivá grafika perfektně sedí k humornému šmrncu celé hry, ať už jde o typy nemocí či animace pacientů a personálu. Nečekaně dobře je na tom i zvuková stránka. Příjemnou hudbu střídají různá hlášení v rámci nemocnice. Hned se tak dozvíme, že je vyžadován dělník kvůli opravě toalet nebo že chybí lékař v psychiatrické klinice.
Suma sumárum, Two point hospital nabízí skutečnou a nefalšovanou zábavu, kvalitní zpracování, intuitivní ovládání a spoustu legrace. Hra sice časem je stereotypnější, než některé multiplayerové akcičky, avšak ve své kategorii jde o vysoce kvalitní titul.
