Tomb Raider

Ve videoherním průmyslu má série Tomb Raider jméno, o jakém se jiným nemůže ani snít. Samozřejmě stálo mnoho úsilí si jej vypracovat a šestnáct let, během nichž se tato značka na trhu pohybuje, také vykonalo svůj podíl práce, nicméně, jak už to tak bývá, sláva není nekonečná a v posledních letech Lara už jen hledala povzbuzení, které by ji skutečně donutilo se přemoci a zaujmout pozici ve hře, která si to zaslouží. Filmový průmysl jí totiž také nedokázal pustit dostatečně žilou a strádající série není kvalitní série. Proto jsme byli rádi, když se s tím někdo něco rozhodl konečně po letech udělat, díky čemuž před námi právě stojí reboot celé série. Nepohoršila si tím ale Lara ještě mnohem více?

Tím, kdo se rozhodnul udělat první krok, bylo ve skutečnosti studio Crystal Dynamics, které na sérii v posledních pár letech bez přestání pracovalo. Má za sebou ale i mnoho dalších zkušeností včetně oblíbené a známé série Legacy of Kain či Soul Reaver. Otěže nad sérií Tomb Raider totiž převzalo až v roce 2006 při příležitosti vydání pokračování nazvaného Legend. Následovaly práce na Tomb Raider: Underworld, čímž však studio největší hřebíček do zdi nezarylo. Oním zlomovým bodem byla až v roce 2010 Lara Croft and the Guardian of Light. Titul sklidil u hráčů úspěch a oznámení rebootu namísto pokračování The Guardian of Light proto každému vyrazilo dech. Nový Tomb Raider je něco fascinujícího, zajímavého a neočekávaného. A přesně to se nám na něm líbí ze všeho nejvíce.

Tomb Raider do příběhu uvádí mladou a nezkušenou vysokoškolačku, která má nicméně plány nesmírných rozměrů a svými činy by ze všeho nejradši obrátila všechny pohledy světa jenom na sebe. Na své vůbec první výpravě za dobrodružstvím proto rozhodne, že se skupina, s níž pluje, vylodí na ostrově v oblasti Pacifického oceánu, kolem nějž jsou vedeny strašlivé a zároveň působivé zvěsti. Vše se ale během jediného momentu zvrtne a místo, proti němuž je Bermudský trojúhelník nevinným beránkem spojeným s ještě roztomilejším štěňátkem, posádku i celou loď dokonale vcucne. Plavidlo přelomené na dvě půlky, rozbouřené moře všude kolem a ambiciózní Lara beze špetky schopností na to, aby dokázala přežít vše, co ji na ostrově čeká. A to si k tomu ani nepřipočítáváme fakt, že po ztroskotání na pláži je unesena pryč od zbylých přeživších přátel a už při druhém pokusu o otevření očí visí hlavou dolů v jeskyni. No nechtěli byste na podobnou dovolenou také?

Pokud by vám po boku stála Lara Croft, věříme, že by vás podobné události odradit nedokázaly. Musíte však počítat s tím, že se tvůrci rozhodli sérii začít skutečně od úplných počátků, takže nám před očima přistála i úplně jiná hrdinka. Překvapivě bychom však řekli, že nová Lara vypadá lépe lépe než ta, kterou si každý správný hráč musí zajisté pamatovat z dřívějška. A pokud ne lépe, minimálně mnohem, mnohem realističtěji. Tomb Raider se však nebojí ukázat ani s dalšími zajímavými charaktery, jež postupně Laru na její cestě doprovázejí. Obzvláště pevné pouto drží ji a hrdinu jménem Roth, s nímž je spojeno mnoho silně emotivních událostí, které v novém Tomb Raideru nechybí ani náhodou. Naopak se mnohdy i podíváme v zajímavých záběrech na události tragédii předcházející, což do hry vnáší ještě více napětí a otázek týkajících se vztahů mezi postavami, s nimiž se ve hře následně setkáváme.

Budování atmosféry je jednou z věcí, jež není možné v případě této hry alespoň nezmínit. Má totiž zásadní vliv na celé hraní a prvních několik hodin budete neustále přemýšlet nad tím, co na vás vybafne za dalším rohem. Tomb Raider se v podobných způsobech vyžívá, ale abychom pravdu řekli, zazlívat mu to nemůžeme. Nebojí se totiž ani otevřeného světa, který zde vzhledem k neustálým změnám prostředí mohl při vývoji vykazovat menší obtíže. Na druhou stranu nevrátit se pro všemožné artefakty, dokumenty a další drobnosti přivádějící vaše snažení a bádání do ještě vyšších sfér by byla škoda. Stejnou funkci navíc mají i zdejší kobky skrývající na svém konci poklad. Nejprve vás však hra donutí zamyslet se nad hádankou spojenou s některými z živlů, mezi něž patří vzduch, voda a oheň.

O logice a přemýšlení však tato hra rozhodně není. Hlavní je pro ni soubojový systém, který se snaží být nenucený, přirozený a svižný. Po většinu hry máte dostupné čtyři zbraně – luk, pistoli, samopal a brokovnici. Kromě luku však mohou ve zbraních až překvapivě snadno dojít náboje, takže je nutno taktizovat a šetřit s municí, kterou po cestě či po kapsách mrtvých protivníků naleznete. Především si tvůrci oblíbili quick-time eventy, na něž ve hře a mimo jiné právě při bojování narážíte téměř pořád. S gamepadem se však nejedná o žádný problém, a když vás rychlé posouvání páčky dokáže vytáhnout ze spárů smrti, tak proč se mu bránit. Když už však na smrt dojde, nejedná se o nic pěkného. Ve hře jsme zemřeli tolikrát, až to ani není pěkné, přičemž většinou se jednalo o způsoby, o jakých se nám nechce příliš mluvit. Překousnutí vazu vlkem, uškrcení, dostání kulky do hlavy sto možnými způsoby či prostě jen upadnutí a rozdrcení funkční vrtulí. Témata jako znásilnění ale hře nejsou také cizí, neboť se tvůrci rozhodli pro tvrdou realitu, což je přesně to, co hra i nabízí.

I když nepochybujeme, že by něco podobného naše stará dobrá Lara zvládla bezproblémů, trochu nás překvapilo, jak snadno si zde dokáže vylepšit zbraně jen z nasbíraného šrotu. Větší zásobníky, zpřesnění míření či rychlejší přebíjení jsou jen některé z možností, které vám hra nabídne. Šrotu budete však potřebovat skutečně požehnaně, takže bychom tak úplně nezastírali možnost vylepšovat i Laru samotnou. Tvůrci vymysleli chytrý systém založený na třech stromech dovedností, které se od sebe razantně liší, nicméně důležitější je, že vždy dodají Laře určitou věcičku, která ji sice v ničem nezachrání, avšak menší pomocná ruka v pozadí se vždy hodí. Za systém vylepšování proto musíme tvůrce pochválit více, než bychom si byli ochotni obyčejně přiznat.

Hra každopádně nezapomněla ani na to, že současným trendem je, že má každá AAA hra bez výjimky nehledě na nevhodnost multiplayer. Do světa tohoto TPS jej každopádně až tak velký problém vložit nebyl. Bezesporu největší předností jsou v tomto případě rozsáhlé, pěkné mapy, kde se pravidelně stane něco, co naprosto ovlivní zbytek hry. Když jste v podzemí a začne zemětřesení, musíte si dávat pozor, aby vám na hlavu nespadl kus stěny. V písečných oblastech se zase rozpoutá písečná bouře, jejímž zapřičiněním po určitou dobu nevidíte nikoho a nic. Hra je však nenucená a a podobné specialitky vás nemá v plánu přimět sledovat každou hru na dané mapě. Náhodnost je zde vaším přítelem, i když z pohledu obtížnosti o nijak velkou výzvu nejde.

Je sice pravda, že by byla zábava sledovat, jak proti sobě bojuje osmička, v níž by stála jedna Lara vedle druhé, nicméně nevíme, nakolik geniální by to bylo. Tvůrci proto nabízejí postupně se rozšiřující spektrum charakterů, jež ve většině případů znáte ze singleplayeru. Lara Croft je až posledním odemykatelným charakterem na levelu 60, s nímž zaroveň končí vaše možnosti získávání nových předmětů, které však zastaly práci u každého z levelů předchozích. Největším problémem multiplayeru by byl nejspíše fakt, že se od levelu odvíjí skutečně vše. Mnohem lepší vybavení i perky způsobují, že má desátý level proti čtyřicátému téměř nulovou šanci. Samozřejmě stači rána do hlavy či precizně vedený šíp, ačkoli síla zbraní vysoce postavených hráčů z hledáčku setřást nejde a nevyvedený matchmaking tak nejednou způsobí, že budete umírat častěji, než by bylo vhodné.

Z pohledu grafiky a audia se jedná vyloženě o umělecký kousek. Obzvláště soundtrack má co nabídnout a jeho pilování atmosféry razantně zasáhne do každé situace. Jak už jsme ale řekli, nový Tomb Raider u ničeho malého a nadbytečného, jako je grafika, nekončí. Skvělý příběh zasazený do otevřeného prostředí plného možností dokážou vylepšit snad už jenom hádanky a propracovaný soubojový systém spojený s postupným vylepšováním výzbroje a skillů, jež má naše hrdinka při ruce. Multiplayer ve výsledku bohužel působí poněkud nadbytečně, takže si ani tak nejsme jisti, zda by pro příště nebylo vhodnější zaměřit se čistě na singleplayer. V tomto momentě však ke hře nemáme žádných větších výtek a proto ji s chutí odměňujeme 95%. Pokud si nějaká série zasloužila reboot, byl to rozhodně Tomb Raider. A pokud se jej někomu povedlo dovést téměř k dokonalosti, nemůžeme si pomoci, ale bylo to právě studio Crystal Dynamics.