TimeShift

  

V poslední době jsou různé efekty v podobě „posunování času" poměrně oblíbené. Mezi hrami byl v tomto směru rozhodně revoluční výborný Max Payne, ve filmech pro změnu Matrix. Obě tyto díla se nakonec stala fenomenální, a proto se je mnozí snažili napodobovat. Někdy se to povedlo lépe, jindy hůře. Dalším kdo se pokusil dotáhnout tento prvek zase o kousek dál je vývojářské studio Saber Interactive, tedy právě tvůrci TimeShift. Na tomto titulu pracovali poměrně dlouho, respektive celý vývoj se malinko zamotal. Hra se původně měla jmenovat Chronos, ovšem nakonec ji zrušili, zahodili a začali pracovat úplně na novo. A právě výsledek, který se stal skutečně jednou z nejočekávanějších FPS letošního roku (což je vzhledem k tvrdé konkurenci samo o sobě úctyhodné), si dnes rozebereme.

  

Příběh

Po pravdě řečeno nezačínáme zrovna tím, co nás na hře nejvíce nadchlo. Právě příběh se mi nezdál tím nejlepším, respektive sám o sobě (napsaný na papíře) je poměrně zajímavý. Hůře to však skončilo s jeho zakomponováním do hry. Vy, jakožto hlavní hrdina TimeShiftu, jste fyzikem, který pracuje na výzkumu technologie, jež by nám umožnila libovolně cestovat časem. Kdoví, jestli by vůbec něco podobného bylo pro lidstvo užitečné, v každém případě se však výzkum lehce zvrhnul, jak už to tak bývá. Prozatím se podařilo vytvořit dva obleky, umožňující jejich majiteli právě netradičním způsobem cestovat. Jeden z fyziků se však rozhodl všechno snažení ukončit tím, že zničí celé výzkumné pracoviště včetně novějšího beta obleku, vzít si alfa oblek a s ním rychle v čase zmizet. A jaký je váš úkol? Co vy máte společného s nějakým pomateným kolegou? Inu, končí tady legrace, z fyziků se stávají vojáci, jež jsou odhodláni toho grázla dostat. Takže nejprve musíte získat onen beta oblek a následně pomocí přesunu v čase dopadnout bývalého kolegu. Podle obrázků byste asi tipovali, že se ocitáme někde v budoucnosti, opak je ovšem pravdou. Celé story se dále odvíjí v alternativní minulosti, konkrétně v roce 1939, kdy vládne krutý diktátor jménem Aiden Krone. O koho se jedná? No přece právě o bývalého kolegu, kterého chceme sejmout! Jak jsem řekl, přestože je příběh místy značně „klišovitý", ve finále není až natolik nezajímavý. Osobně mne však tolik nebavil z jednoho prostého důvodu – špatné a v podstatě s příběhem vůbec nesouvisející úkoly, které v misích dostáváte. Umístění všech objectivů vidíte na mini mapce, takže vždy stačí pouze běžet tím správným směrem a když doběhnete na cílové místo, pokaždé hned poznáte co udělat. Znamená to jediné – zadání úkolů si ani nemusíte číst a navíc se neustále opakují. Skoro vždycky jde buď o vyčistění určité oblasti, zmáčknutí páčky a nebo nalezení místa, kudy můžete pokračovat dále.

  

Za všechno může čas…

…ten co se skrývá v nás.  Ano, nějak takhle zní refrén „populární" písničky od Lenky Filipové. A právě na TimeShift je úplně hodí – za všechno tady totiž skutečně může čas a všechno se také točí právě kolem práce s touto pro mnohé nedostatkovou veličinou. Jak jsem nastínil již v naprostém úvodu článku, tvůrci zde vypilovali známý systém zpomalení času. V čem tedy spočívají inovace? Jednoduše získáváte více možností, protože čas můžete zpomalovat, zrychlovat a nebo ho dokonce vracet zpět! Při používání těchto vlastností vašeho beta obleku spotřebováváte speciální energii, která se naštěstí po chvíli nepoužívání opět dobije a to vcelku rychle. Zatímco doposud jsme tuto featurku využívali v podstatě pouze kvůli „zjednodušení" a zvýhodnění v boji, tady se bez jejího použití v mnohých případech neobejdeme ani při hledání cesty dál. Pojďme si tedy jednotlivé možnosti trochu podrobněji popsat. První tady máme zpomalení. Pokud tuto schopnost aktivujete, tak se všichni a všechno ve vašem okolí zpomalí. Samozřejmě všechno kromě vás, protože vy fungujete stále stejně rychle. Právě tento prvek je nejméně originální, na druhou stranu má obrovské využití jak v boji, tak při překonávání různých překážek. Při soubojích je to asi evidentní – můžete naběhnout mezi skupinku „enemáků" a než se na vás stačí otočit a zareagovat, tak už leží na zemi v kaluži krve. A při hledání cesty dál? Tak například můžete s klidem přeběhnout elektrizující vodu a nebo houpající se plošinu. Líbily se nám i situace, kdy kolem otevřete nějaké dveře, které však nezůstanou otevřené a vy musíte zpomalit čas a stihnout jimi proběhnout než se opět zavřou. Jak efektní. Posuňme se ovšem o kousek dál, čeká nás totiž zastavení času, které se mnohdy také sakramentsky hodí. Při boji je dobré pro „uklidnění", nasbírání sil a osvědčilo se nám především na dobré a přesné zaměření nepřítelovy hlavy. Své uplatnění si však najde i jinde. Poslední z možností manipulace s časem je jeho vrácení, patrně nejoriginálnější z celé trojice. Určitý časový úsek totiž můžete vrátit zpět, přičemž jak dlouho to bude, závisí na aktuálním stavu vaší energie. Bojujete a hodil vám někdo pod nohy granát? Vraťte čas! Vidíte, jak se všechno pohybuje pozpátku, pak abilitu zrušíte a utečete na jiné místo ještě před tím, než tam nepřítel onen granát hodí. Schopnost vrácení času má však i jiné využití, například když vlezete na nějakou plošinu, která se pod vámi najednou rozpadne a padáte dolů. Stačí pohotový stisk jednoho tlačítka, uvidíte všechno pozpátku a pak jen rychle odskočíte pryč. Skutečně pěkné, bravo! Celé hratelnosti a zajímavosti skutečně tyto prvky náramně prospěly.

Arsenál

Hlavní inovativní přednosti hry máme za sebou, teď nás čeká zhodnocení nabídky zbraní. V TimeShiftu jich je pro vás připraveno celkem devět, plus čtyři odlišné druhy granátů. Podstatné pro vás ovšem je fakt, že v jednu chvíli u sebe můžete mít maximálně tři druhy zbraní (a jeden granátů). Naštěstí se nehledí na velikost či váhu zbraní, takže s sebou můžete skutečně tahat přesně ty kousky, které chcete. Jejich nabídka je vcelku rozmanitá, na druhou stranu nečekejte žádné originální kousky. Přestože vzhledově a podle názvu je patrně nerozeznáte, jde o kopie z jiných her. Na výběr je tady jak klasický automatická puška (s vestavěným granátometem), jakási obdoba čiperky, brokovnice, tak například také speciální luk. Ten střílí speciální šípy, které po proniknutí do nepřítele explodují.

  

Design misí

Teď jsme poměrně dlouhou dobu jen a jen chválili a také zaslouženě. Abychom to však vykompenzovali, pusťme se i na ty stinné stránky, protože TimeShift rozhodně není dokonalou hrou plnou zajímavých překvapení. Právě design misí nás značně zklamal, především díky absolutní lineárnosti. Neustále máte pouze jednu cestu kudy musíte jít. Samozřejmě podobně vypadá každá druhá střílečka, ovšem zde se to tvůrcům nějak nepovedlo zpracovat. Řekl bych, že z jednoho prostého důvodu – velmi často se ocitáte v exteriérech a ani tam nemáte žádnou volnost, přestože různých cest se vybízí mnoho. Všechny (kromě jedné, kterou se musíte vydat) jsou navíc skutečně amatérsky a řekl bych až trapně „zadělané" nebo zabedněné. Nikdy přitom nevíte, jestli zrovna přes tu či onu hromadu harampádí nevede cesta dál při použití nějaké schopnosti práce s časem. Až po sléze zjistíte krutou realitu, ne opravdu to tudy nejde. Když už se bavíme o designu jednotlivých úrovní, musím zmínit i nascriptovanost. Jistě, například výtečný Half-Life (včetně Episode One i Two) jsou také přesně nalinkované do poslední minutky, ovšem zase narážíme na problém, jak dokážou tvůrci nascriptování zapracovat do samotné hry. Protože přesně to se zde nepovedlo, stejně jako „zabarikádování" možných cest. Velká škoda, není co jiného dodat.

  

Nízké hardwarové nároky!

Podle zveřejněných videí před vydáním se nedají dělat žádné závěry. Zkrátka povětšinou stejně nejde o záběry ze hry. Vzhledem k tomu, že studio Saber Interactive za sebou nemá žádné grafické pecky, nedoufal jsem v příliš kvalitní grafiku. A nakonec jsem mile překvapen! Přestože z počátku mne až tolik nezaujala, v průběhu hraní jsem si na ni zvyknul a ohromně se mi zalíbila. Dokonce i na „vytípaných" screenshotech ze hry se mi líbí, což nebývá obvyklé, protože v pohybu vypadá skoro všechno lépe. Právě snad jediný pohyb, resp. především běh vojáků kolem vás není promakaný a pohyby jsou značně křečovité. Samotná vizuální stránka se však vašemu oku zajisté zalíbí, přestože nejde o takové hody jako v případě Crysis a na Bioshock také nedosahuje. Pokud si snad čirou náhodou nezapnete rodičovskou ochranu, budete mít na monitoru hektolitry krve. Docela mne to až překvapilo, že s ní tvůrci skutečně nešetřili a chvílemi jí bylo i na mne snad až příliš. Přestože se nám grafika opravdu líbí, povedlo se udržet hardwarové nároky na hodně solidní úrovni. Minimální udávaná sestava zahrnuje 1,5 GHz procesor, 512 MB RAM a 128 MB grafickou kartu, přičemž pokud vás zajímá optimální, stačí si tu minimální vynásobit dvěma.

  

Multiplayer

Ano, dokonce ani o hru pro více hráčů jsme nebyli ochuzeni. Osobně jsem byl zvědavý na to, jak se tvůrci vypořádají v multiplayeru s časovými rozdíly při používání výše popsaných schopností. A povedlo se jim to docela brilantně. Zatímco v singleplayeru jste mohli používat své schopnosti pro práci s časem, zde jsou nahrazeny speciálními granáty. Ty se dělí také na tři druhy a světe div se, úplně stejné. Ve hře ho potom prakticky stačí hodit na určité místo a v jeho okruhu se vytvoří speciální bublina, ve které fungují časové zákony právě podle druhu granátu. Opět je v něm tedy možné všechno (resp. všechny) zpomalit, skoro zastavit a nebo se v něm vrátí čas. Herních módů v multiplayeru naleznete celkem šest, jenom škoda, že mezi nimi není žádný originální. Jedná se tedy o známé klasiky jako deathmatch, capture the flag či jeden na jednoho. Zkrátka na TimeShiftu je patrné, že nebyl vytvářen za účelem hromadného multiplayerového hraní, přesto se nám jeví jako velmi solidní doplněk a jsme sami zvědaví, jak moc a jak dlouho se bude hrát.

Čas vypršel

Konec hrátek s časem, jsme ve finále a čeká nás rekapitulace. Jak tedy TimeShift dopadl? Zkrátka jde o kvalitní a rychlou FPS, ve které si skvěle pohrajete s přesunem a pozastavováním času a užijete si rychlou akci. Jen škoda, že jsme narazili na poměrně velký počet záporných faktorů, jež ve finále celkové hodnocení snižují. Především je patrná někdy až příliš velká inspirace konkurenčními tituly (počínaje Half-Life2, přes Unreal Tournament a Max Paynem konče). Kromě toho se nám nelíbilo neskutečné sevření, protože někdy by se nabízelo mnoho cest, kudy se vydat, ale jsou až trapně zabarikádované. Jako poslední zápor bych zmínil i přehnanou nascriptovanost, jež je na první pohled do očí bijící. Silnou podzimní konkurenci tady TimeShift rozhodně nepřeválcoval, na druhou stranu jde stejně o naprůměrně kvalitní titul a zábavy si užijete mnoho. Moje hodnocení je tedy 75% a snad jen škoda, že tvůrci nenaplánovali vydání třeba v letních měsících, kdy by hra ohromně zazářila.