The Last of Us Remastered

The Last of Us bychom bez obtíží označili za to nejlepší, co nám rok 2013 dokázal nabídnout. S trochou přemýšlení bychom jej byli dokonce schopní zařadit k nejlepším hrám celé generace, ne-li rovnou všech dob. Jeho tvůrci ze studia Naugty Dog si to samozřejmě plně uvědomují, takže se rozhodli nijak nezdržovat a vydláždili hře pěšinku, po níž ji zavedli rovnou na novou generaci konzolí. Tam se objevila pod názvem The Last of Us Remastered. Neztratila však, podobně jako tomu je u celé řady hvězd na stříbrném plátně, během uplynulého roku své kouzlo spojené s neočekávanými příběhovými zvraty, na nichž si hra původně do velké míry zakládala? Pojďme si tuto otázku zodpovědět v dnešní recenzi nové verze určené exkluzivně pro konzoli PlayStation 4.

Nové značky to v dnešní době mají poněkud těžké. Většina hráčů sází raději na série, u nichž si může být jistá, že je nezklamou, a novinkám tak prostor příliš nedávají. Nejnovější kus známého studia, jež na konzole od Sony vytváří hry již dobrých dvacet let, každopádně dobré základy měl. Přece jenom za ním stojí vývojáři, bez nichž by nikdy nevznikly série Crash Bandicoot, Jak and Daxter a Uncharted, takže si spousty fanoušků nastřádal hned v momentě, kdy byl oznámen. Očekávání, která byla do The Last of Us postupem času vložena, rozhodně neskončila v louži, když titul obdržel přes dvě stovky ocenění pro hru roku a prodal více než neuvěřitelných šest milionů kusů, což jsou čísla, o nichž má naprostá většina jiných her tak maximálně mokré sny. Bylo tedy možné vůbec ještě něco na už tak skoro perfektní hře vylepšit?

Asi se není třeba příliš zdržovat na příběhové vlně tohoto titulu, ačkoli by se hodilo říci, že přichází v plné síle, a pokud máte alespoň trochu rádi moře emocí a tísnivé atmosféry, The Last of Us pro vás bude absolutním vrcholem a splněním všech vašich snů a přání. Pro hráče, kteří ke hře zatím nikdy ani nepřičichli, je Remastered výbornou příležitostí k naskočení na vlak, o němž všichni takovou dobu hovořili, zatímco oni nezvládali dokonce ani držet krok, neboť se jim k samotnému hraní nikdy kvůli absenci PlayStationu 3 v jejich obývacím pokoji dostat nepodařilo. S novou verzí se vrací vše, co jsme na původní hře v singleplayerové kampani milovali, a je toho dokonce ještě více. Obsahuje totiž i veškerá DLC včetně příběhového dodatku Left Behind, jenž poodhaluje něco málo o dřívějším životě Ellie a ještě hlouběji se s ním tak dostanete do útrob zdejšího světa, který má už sám o sobě tolik k nabídnutí, že jej budete vstřebávat ještě dlouho poté, co vám před očima proběhnout závěrečné titulky.

U jakékoli jiné hry bychom si grafickou stránku pravděpodobně nechali až na závěr, v tomto případě jde každopádně o s přehledem největší změnu, která má, ač se to nemusí na první pohled zdát, na hraní poměrně velký dopad. Realističnost světa se díky fantastickému rozlišení 1080p dostala na úplně novou úroveň. Je fakt, že v porovnání s původními 720p o zase až tak veliký rozdíl nejde, přesto je vše už na první pohled hezčí a mnohem snáze se tak lze ponořit do hraní. Vylepšeno bylo totiž kupříkladu i stínování a celá řada animací, což s pokročilou grafikou tvoří téměř perfektní kombo a hra vypadá lépe než kterýkoli jiný kousek, co si můžete momentálně na PS4 či XONE zahrát. Na hratelnost má však ještě větší impakt počet snímků za sekundu, jenž se s Remastered vyšplhal na čistou šedesátku. Poznat je to hlavně při přestřelkách, kterých sice ve hře příliš mnoho není, nicméně když už na ně dojde, máte rychlejší reakce a celkově se vše zdá plynulejší.

Zajímavou novinkou, která nás lehce zaskočila, je takzvaný ‚Photo Mode’. K tomu se lze dostat po aktivaci v nastavení jednoduchým stisknutím tlačíka L3. A co umí? Přesně to, k čemu vás nabádá jeho název. Pokud se zrovna nenacházíte v cut-scéně, můžete do něj přejít absolutně kdykoliv a následně si s ním máte možnost udělat perfektní uměleckou fotku. Nastavíte si úhel, přiblížíte či oddálíte dle potřeby, trocha toho filmového zrnění, nějaký pěkný rámeček, rozmazání pozadí a blesk. Prostým zmáčknutím tlačítka ‚Share’ poté své dílo rozešlete všem svým kamarádům, nebo si jej alespoň schováte do kolekce. Zní to asi jako featurka, kterou by spíše než hráči využily slečinky, jež zvládají nafotit třicet selfie za hodinu, nicméně The Last of Us obsahuje tolik překrásných scenérií a dalších pohledů, že jsme si jistí, že se k jejímu využití alespoň párkrát odhodlá doslova každý, komu se hra dostane do rukou.

Jednou z věcí, v nichž Xbox 360 jednoznačně překonával svoji konkurenci, byl gamepad. DualShock 3 rozhodně nebyl vyloženě špatný, o vrcholu dokonalosti bohužel ve spojitosti s ním hovořit také nemůžeme. Především tlačítka L2 a R2 se u něj nacházejí ve špatně dosažitelné pozici a sklouzávají z nich prsty. Nic takového však už pro DualShock 4 neplatí, díky čemuž mohli tvůrci změnit ovládací schéma tak, aby více odpovídalo obvyklému rozložení u TPS her. Vše, co se týče střílení, tak od nynějška leží právě na zadních tlačítkách. Pokud jste si nicméně u The Last of Us tak nějak zvykli na míření s L1 a střílení s R1, Naughty Dog hráčům dává možnost vše vrátit do původního stavu, ačkoli musíme říci, že nové schéma funguje skvěle a připadá nám o mnoho přirozenější. Crafting byl následně přesunut na centrální dotykovou plochu a využit byl dokonce i malý reproduktor pod ní, takže vás čas od času lehce vyděsí různé zvuky, které z ovladače vyjdou.

Jestliže jste po dohrání kampaně na PS3 alespoň na čas zabředli v multiplayeru a mrzelo vás, že je veškerý nový obsah do něj dodáván výhradně prostřednictvím nových DLC, připravte se na to, že pokud si The Last of Us Remastered koupíte, budete je mít všechny vyskládané hezky před sebou a budete se s nimi moci rovnou vrhnout do nakopávání zadků všech ostatních hráčů. Nové mapy jsou doprovázeny novými skilly, skiny a dokonce i zbraněmi, mezi nimiž nechybí třeba ani granátomet. Tvůrci se vše snažili co nejlépe vybalancovat už v době, kdy hra ještě byla na PS3, takže se titul nachází ve stavu, kdy můžete prostě jen skočit do hry a užít si výborné akce, v níž vás žádné neuvěřitelně silné zbraně, kvůli nimž byste umírali doslova pořád, nečekají. Kvůli reakcím má na multiplayer obzvláště velký dopad navýšení FPS, čehož si ale všimnou pouze hráči, kteří se hrou více hráčů strávili už tak víc než dost času v původní verzi.

Jak už jsme řekli na začátku, na minulé generaci konzolí patří titul The Last of Us k tomu nejlepšímu, čeho si můžete dopřát. Na té současné každopádně po vydání Remastered okamžitě zaujal pozici nejlepší hry jako takové. Bez konkurence. Je ale samozřejmě jen otázkou času, než jej někdo překoná. Ať už jste na PS3 hvězdný titul od Naughy Dog hráli nebo ne, rozhodně vám doporučujeme si na PS4 The Last of Us Remastered zakoupit. Zklamáni nebudete v žádném případě. Nová verze si z naší recenze odnáší opět 95 %, neboť se jí z už tak dokonalé hry daří dělat něco ještě dokonalejšího. Pro každého správného hráče by tak mělo jít o absolutní povinnost.