The Last Guy

Různé menší hry a hříčky zažívají v dnešní době velký rozmach a dokonce i velké neherní magazíny si již všimly, že hardcore hráči jsou tlačeni do pozadí a do popředí se derou příležitostní hráči, kteří nemají čas hrát „velké” hry. Konzolové prostředí je pro takové hry jako stvořené. Celá rodina se společně sejde před televizí a může si odpočinout u nějaké malé, levné a nápadité hříčky. Distribuce takových malých projektů skrze Playstation Network, případně Xbox live, je snadná, levná (díky absenci distributorů a dalších přiživujících se organizací) a přístupná každému. Dnes recenzovaná minihra spadá do produkce distribuované skrze Playstation Network.

The Last Guy má velmi nápaditý námět, ač příběh není nijak objevný. Planeta země byla postižena zářením a většina lidí byla zabita, případně se změnila na krvežíznivé zombíky. Tyto potvory bloumají světem s jediným cílem – zabít poslední zbytky lidstva. Poslední přeživší lidé jsou různě schovaní v budovách, krytech, případně jen bezcílně bloumají po lese a vaším cílem je najít je a dovést co největší část z nich do bezpečí.

Podle předchozího odstavce se možná zdá, že se jedná o tuctovou hru s tuctovým námětem. To nejlepší ale teprve přijde. Designéři využili reálné letecké snímky pro vytvoření herních lokací. Najdete zde města, případně jejich části, vymodelované podle skutečných předloh. Podíváme se například na londýnské Trafalgarské náměstí, do Berlína nebo k památníku prezidenta Lincolna ve Washingtonu. Lokace jsou sledovány při pohledu shora, jakoby ze satelitu. Na této mapičce ovládáte svého hrdinu z jednotek, které zachraňují poslední zbytky lidstva. S ním obíháte skrýše přeživších a postupně je odvádíte do bezpečí. Zachránění lidé nadšeně vybíhají ze svých úkrytů a jakmile kolem nich proběhnete, přidají se do davu za vás. Postupně si tak nabalíte klidně několikasethlavý dav, který vás následuje. Jakmile máte dost lidí, je třeba je odvézt do jediné bezpečné zóny ve městě, kde budou po uplynutí časového limitu vyzvednuti záchranou lodí.

Aby nebylo hledání lidí tak jednoduché, je třeba se vyhýbat bloumajícím zombiím, obřím pavoukům a dalším potvorám. Ty totiž rozhánějí lidi zpět do úkrytů a pokud dostihnou vás, dokonce vás zabijí, čímž hra končí. S nepřáteli nelze bojovat a tak je třeba přemýšlet, jak se jim nejlépe vyhnout. Při probíhání města je třeba vyhledávat skryté lidi pomocí speciálního pohledu termální kamerou, na níž se skrývaní zobrazí jako zelené puntíky různého rozměru, podle toho, kolik lidí se v dané lokaci skrývá. Problém je, že na tomto kamerovém pohledu nejsou vidět nepřátelé, neboť ze své podstaty nevyzařují žádné teplo. Musíte tedy vhodně přepínat mezi oběma pohledy a stále sledovat, co se děje. Stejně tak musíte lidi vyzvedávat ve vhodném čase, protože chvíli trvá než všichni opustí budovy a přidají se k vám.

Krom lidí se na mapě skrývá také několik powerupů. Mezi ty lze zařadit okamžitý teleport k bezpečné zóně společně s kompletním davem zachráněných, okamžité zastavení všech nepřátel, neviditelnost, případně doplnění energie. Energie je důležitá v případě, že vás napadne zombie. Tlačítkem totiž okamžitě zrychlíte a s vámi i ostatní lidé. Můžete tak pomalu se ploužícím nepřátelům utéct. Bohužel například na pavouky neplatí ani rychlost, těm je třeba se vyhýbat. V takovém případě je třeba využívat druhou schopnost vašeho hrdiny – pískání na píšťalku. Na vaše zapískání se všichni lidé začnou tlačit k sobě, až vytvoří malý kruh kolem vás a tím zmenší plochu, kterou zabírají. Je to vlastně jakési popohánění a vybídnutí k pohybu. Množství energie, které můžete v jednu chvíli mít se mění podle toho, kolik zachráněných je zrovna ve vašem davu.

V každé misi je třeba vykonat stejný úkol, ale v rozdílných podmínkách. Nejenže každá mapa je zcela jiná, ale je třeba zachránit rozdílný počet lidí v odlišném časovém úseku. Na začátku hry je tedy třeba si rozmyslet, kolikrát vyběhnete a kolik lidí si můžete dovolit vést najednou, abyste je bezpečně ochránili, ale na druhou stranu, abyste je vůbec stihli dovést do bezpečné zóny. Samotné misi předchází přehledný briefing, kde vidíte nejen výskyty lidí, ale také powerupy. Nepřátele zde však vidět nejsou. Lidí je na mapě mnohem více než je požadováno pro splnění mise, ale jsou rozeseti po celé ploše města a někteří jsou velmi špatně dostupní. A čas je to, o co především jde. Některé mise jsou také ztíženy různými zátarasy, které je možné prorazit pouze s dostatečnou skupinou lidí ve vašem davu. Na některé menší stačí několik stovek lidí, ale ty hlavní zátarasy prorazíte až s tisícihlavým davem. Za takovými zátarasy se mohou skrývat VIP osoby. Těch je v každé mapě několik a vy nevíte, kde se schovávají, takže když je naleznete, je třeba se o ně starat ještě lépe. Tyto postavy nejsou anonymní, ale mají reálná jména a jejich záchrana se zanese do vašeho hodnocení po každé misi. Záchrana všech VIP osob je také to, co vás bude lákat hrát mise znova, protože zachránit zcela všechny osoby z města je většinou nereálně, ale najít VIP je možné.

Osoby se chovají v rámci možností realisticky a tak když se blížíte, radostně vás vítají a volají, kde jsou. Poté začnou vybíhat z budov a připojí se k vám. Jakmile se přiblíží nepřítel, začnou vyplašeně křičet, uhýbat a ve finále se jako stádo srnek rozběhnou do okolních úkrytů, kde je musíte znovu hledat. Grafická stránka je to nejnápaditější co na hře je. Zmíněné satelitní snímky byly trochu změkčeny a přibarveny, ale vypadají skutečně realisticky a krásně. Celá hra se dá přiblížit jen asi jako Google mapy, ale přitom vše zůstává přehledné. Postavičky viděné shora vypadají jen jako malá kolečka s rukama a komicky vypadají například, když ze svých těl vytvářejí nápis s voláním o pomoc v jazyce příslušném danému místu. Jednotlivé domečky skutečně připomínají své reálné předlohy a například prostor kolem Lincolnova památníku ve Washingtonu je srovnatelný s tím opravdovým na satelitních snímcích.

Hudební doprovod je tvořen elektronickými rytmy, které postupně zrychlují, jak začíná vyprchávat časový limit. V poslední minutě se celá hudba zrychlí do skutečně šíleného tempa, které ale skvěle stimuluje snahu zachránit několik posledních postaviček. Ostatní zvuky jsou tvořeny pouze oslavnými a bojácnými výkřiky postaviček jednotlivých obyvatel a také mručením nepřátel, kteří si vás zrovna všimli. Každý powerup je také doprovázen zvukovým efektem, jehož měnící se styl zobrazuje dobu, kdy vypršívá jeho účinnost.

Jediným větším záporem je délka hry, respektive její krátkost. K dispozici je celkem 15 rozdílných kol, ale vydrží vám asi tak na pět hodin. Zážitek ze hry bude takový, že po dokončení budete chtít ještě a jediné co vám zbude je, navštívit stará kola znovu a snažit se zlepšit svůj výkon, což můžete sledovat v přehledných tabulkách a porovnáním s lidmi na celém světě. Zda se objeví nová kola se v tuto chvíli neví, ale vzhledem k množství zajímavých míst na planetě zemi, by klidně mohlo být vyrobeno několik stovek kol. Bylo by však třeba zachovat stejnou kvalitu, což se občas nepovedlo ani zde a některá kola jsou o něco slabší a nudnější. Celkově je výběr míst dobrý a najdeme zde zajímavé kousky.

Po prvotní nedůvěře v nás The Last Guy zanechal velmi dobrý dojem a patří k tomu lepšímu, co se v dnešní době dá na Playstation network koupit. Dobrý dojem zanechává i příznivá cena, která je nastavena zhruba kolem dvou stovek, což je za tolik hodin zábavy cena velmi dobrá. V hodnocení 80% se promítá především krátkost hry a některé slabší levely. Celkově si The Last Guy zaslouží velkou pochvalu za inovativní nápad.