Nezávislé české herní studio Blue Brain Games v minulém roce na Kickstarter přišlo s myšlenkou vytvořit hru, která si svým pojetím bude brát to nejlepší z únikových her, aniž by byla omezená technickým zpracováním jednotlivých puzzlů. Měla tak kráčet po vzoru logických her, jako je například The Room či jejich vlastní předchozí titul Mysteries of the Past. Na Kickstarteru se pánům z BB Games podařilo vybrat přes 23 000 liber (necelých 700 000 Kč) a vytvořit tak hru The Da Vinci House pro Android a iOS. Ta po několika měsících konečně přichází také na PC. Ocitnete se tak v kůži učně samotného Leonarda da Vinciho, který vám pošle dopis s prosbou, abyste se zašli podívat k němu domů. Je krásná noc roku 1506 a ve Florencii vládne klid a mír, tedy přesně do chvíle, kdy se dotknete kliky u vstupních dveří. Následuje ohlušující výbuch z blízké věže, ze které slétne neznámý muž na konstrukci podobné rogalu a dopadne na střechu Leonardova domu.
Úvod do děje hry je tedy plný otázek a jejich odpovědi si hra nechává dlouho pro sebe. Místo toho vám začne servírovat jednu místnost umělcova domu po druhé. Ty jsou rozděleny na několik interaktivních míst a při řešení hádanek se mezi nimi často přesunujete. Kamera je převážně statická, ovládaná pouze myší, ale kolem mnoha míst je možné pohledem rotovat, což se hodí zejména při ne právě přesném ovládání. Občas například při vložení klíče do zámku zabere několik pokusů, než se vám jím podaří otočit, ale většinou právě pohyb kamery postačí k tomu, abyste našli správný úhel pohybu.
Skvělé na celém gamedesignu jednotlivých úrovní je postupné dávkování stále obtížnějších úkolů. S tím, jak roste obtížnost, je hráč zároveň tlačen k vyřešení jednotlivých úkolů použitím principů z předešlých místností. Pokud ale přece jen k nějakému záseku dojde, v levém horním rohu se objeví ikona nápovědy, která nedává plnohodnotné řešení úkolu, ale jen navede k dalšímu kroku. Pomyslnou třešničkou na dortu jsou samotné puzzly, které v mnoha případech jsou z velké části zmenšenými modely nákresů samotného Da Vinciho, i když značně upravené podle záměru vývojářů. Ve hře je navíc skryto několik kopií nákresů Da Vinciho návrhů, které se po nalezení přesunou do galerie, kde si je můžete kdykoliv prohlédnout.
Při řešení samotných hádanek občas zapojíte nejen mozek či věc z inventáře, ale i přístroje přímo z Da Vinciho dílny. První se jmenuje Oculi Infinitum a po jeho aktivaci můžete vidět skrz některé předměty a interagovat s jejich vnitřními mechanismy. Druhý přístroj se jmenuje Oculi Tempus a v případě jeho aktivace nad předmětem, který září, můžete vidět, co se s tímto předmětem dělo v minulosti. K tomu, abyste Oculi Tempus aktivovali, slouží malá minihra, která dává vzpomenout na první herní díl Harryho Pottera, kde jste pro naučení kouzla museli myší obtáhnout daný obrys. Stejně to funguje i zde a jako oživení jinak čistě logické hratelnosti to slouží dobře. Škoda jen, že minihru je potřeba u stejného předmětu vždy opakovat, pokud se na něj chcete podívat znovu, což mě nutilo spíš hrát s tužkou a papírem vedle počítače a psát si poznámky, abych se během hraní minihrou nemusel znovu zdržovat.
Před pár měsíci jsem si hrál i mobilní verzi a v té počítačové jsem si nevšiml žádných rozdílů. Díky hraní na Androidu jsem si ale pamatoval většinu řešení a v případě tápání jsem ani nesahal po nápovědě, protože řešení většiny úkolů stojí a padá buď na interakci předmětu z inventáře s prostředím, anebo na přehlédnutém detailu na scéně. Možná díky tomu jsem hru dohrál už za čtyři hodiny. Herní doba pro nového hráče se dle mého odhadu pohybuje na pěti hodinách. Nutno pana Da Vinciho pochválit, že jsem za celou dobu ve hře nezažil jediný zásek a jednotlivé místnosti v jeho sídle jsou velmi dobře logicky provázané. Hráč se tedy nedostane do situace typické pro některé adventury, že by zkoušel vše na vše. Zároveň si tím vývojáři velmi zjednodušili vedení hráče, jelikož mezi jednotlivými místnostmi nelze volně přecházet, tedy v případě záseku je opravdu málo možností na malém prostoru, co vyzkoušet pro postup dále.
Co se týče portu na PC, textury sice jsou ostré na smartphonech či tabletech, ale na PC jsou jen podprůměrné. Přece jen ale grafika není hlavním důvodem, proč hrát logickou hru. I na velké obrazovce hra dokáže díky nasvětlení a dobrému citu pro leveldesign na hráče dýchnout temnou atmosférou jedné středověké noci a vykreslit Florencii podobně jako Brownovo Inferno. Vše navíc skvěle podbarvuje vážná hudba, která se dynamicky střídá v závislosti na situaci. V knihovně vás tak doprovází loutna, překvapivý zvrat rezonuje díky rychlým smyčcům. Hudba ve mně po dohrání nechala velmi silný zážitek a nebál bych se říct, že soundtrack z The House of Da Vinci skončí v seznamu mých oblíbenců z podobného žánru mezi Trine 2 a Pillars of Eternity.
Podtrženo sečteno, hra skvěle fungovala již na mobilních platformách a výborně funguje také na PC. V mnoha případech ji dokonce velká obrazovka přidává několik bodů navíc. Oproti Androidu, kde se podobné hry stávají odpočinkovými jednohubkami při dlouhé cestě hromadnou dopravou, může PC nabídnout mnohem hlubší zážitek. Na druhou stranu je otázkou, proč je ve všech ohledech stejná hra oproti své mobilní sestřičce třikrát dražší. I tak v případě aktuální ceny, která je bezmála 20 €, jde stále o budgetovku, u které můžete počítat s 5 hodinami velmi kvalitní zábavy, což za ty peníze rozhodně není marné. Potěší navíc česká lokalizace všech textů. V případě, že vlastníte velký tablet, je ovšem výběr platformy jasný vzhledem k rozdílu ceny. Jen ta znovuhratelnost pokulhává. Možná v příštím roce či později, až zapomenu na řešení většiny puzzlů? Uvidíme. Dáváme 80 %.