The Elder Scrolls Online

Po celá dlouhá léta hráči urputně přemýšleli nad tím, jaké by to bylo, kdybychom si směli her ze série The Elder Scrolls dopřávat online. Své možnosti v tomto ohledu ale prozkoumávala samozřejmě i Bethesda samotná. Výsledkem jejích úvah se stalo MMORPG The Elder Scrolls Online, jež bylo vydáno začátkem dubna. My se s ním přirozeně rozhodli strávit trochu času, abychom mohli nahlédnout do jeho intimnějších partií a zjistit, zda si série vůbec zasloužila se do mutliplayerového světa podívat. Nebylo by lepší, kdybychom ji mohli dále považovat za čistě singleplayerový zážitek? Pojďme si tuto otázku zodpovědět prostřednictvím dnešní důkladné recenze.

Navzdory tomu, že Bethesda zasadila kořeny série už v roce 1994 spolu s titulem The Elder Scrolls: Arena a od té doby se jí nevzadala, online větvička byla dána na starost odlišnému tvůrčímu celku ze ZeniMax Online Studios. Ten má každopádně s vývojáři původních dílů velmi mnoho společného a obě studia sdílejí dokonce i vlastníka v podobě mediální společnosti ZeniMax Media, takže jsme se po oznámení ke konci předminulého roku nijak neobávali toho, že by bylo The Elder Scrolls Online vloženo do špatných rukou. Přesto jde o vůbec první projekt tohoto nově vzniklého studia, takže jsme si nemohli být jistí v absolutně ničem. Udělali jsme dobře, když jsme týmu, který čítá zhruba 250 zaměstnanců, důvěřovali?

První momenty ve hře jsou prakticky stejné jako u každého jiného MMORPG. Ze všeho nejdříve je třeba vytvořit si svůj hrdinný charakter, s nímž následně budete zachraňovat svět a nakopávat každého, kdo se na vás otočí zády. Možnosti, jichž se vám dostane v editoru The Elder Scrolls Online, jsou  nečekaně široké a není nepravděpodobné, že v něm následně strávíte hned několik desítek minut, během nichž se budete ujišťovat, že váš hrdina nemá příliš dlouhé řasy či loket v nesprávném úhlu. Nejdůležitější rozhodnutí před vámi každopádně stojí teprve při výběru frakce. Právě ta totiž určí, kde se budete pohybovat první hodiny strávené ve hře. Je tak třeba položit si okamžitě po startu otázku, zda vás okouzlily spíše zasněžené vrcholky hor ve Skyrimu, nebo jste raději vandrovali napříč atmosférou nasáklými lesíky Morrowindu. Překvapivě nicotnou roli má nicméně u této hry výběr herní třídy. K tomu se však teprve dostaneme.

Po prokousání se tvorbou hrdiny na vás čeká úvodní úkol spojený s útěkem skrze rozsáhlý podzemní komplex, jímž hráče provádí geniální hlas Michaela Gambona, představitele Brumbála z filmového zpracování Harryho Pottera. Zadávání questů v této hře díky bezvadnému dabingu, který uslyšíte pokaždé, když se s někým dáte do hovoru, působí výborně. Faktem ale je, že questy samotné vypadají, jako by je tvůrci zkopírovali z učebnice „Jak stvořit zcela průměrné MMORPG”. Když už jsme si mysleli, že se na trhu konečně začnou ukazovat hry, jejichž úkoly nestojí na struktuře „dojdi tam, udělej/zabij/posbírej to a vrať se pro odměnu”, The Elder Scrolls Online přispěchalo s krásnou ránou přímo do čelisti. Jedinými výjimkami jsou tak questy spojené s hlavní příběhovou linií, jež něco málo do sebe rozhodně mají. Vše ostatní každopádně jakékoliv známky naděje zahrabává do země a je zbytečné se obtěžovat s jejich opětovným vyhrabáváním.

O nic lépe na nás bohužel nezapůsobilo ani uživatelské rozhraní, ve kterém se prvních pár hodin hraní není možné vyznat, a když už si budete myslet, že jste si k němu přece jenom nalezli cestu, odletí vám z rukou i se všemi klávesovými zkratkami, jež jste s takovou pečlivostí nastavovali. Přirozeně tento kousek nemohl přijít s jednoduchostí, jíž se může pochlubit kupříkladu Skyrim, už jenom proto, že jde o online hru. To ale neznamená, že by do rozhraní trocha důmyslnosti vložena být nemohla. Ve výsledku se tak budete cítit, jako byste se nacházeli ve vcelku dobře ukovaném portu konzolové hry, který si s myší a klávesnicí rozhodně rozumí, ačkoli to mezi nimi na vášnivý vztah zrovna nevypadá.

Za věc, s níž si tvůrci poradili skutečně bez chybičky, by se ale dal považovat herní svět. Ten nabyl monumentálních rozměrů, za což může především fakt, že se snaží zkombinovat světy Morrowindu, Oblivionu a Skyrimu do jedné monstrózní mapy. To však není tím, na co se při jeho prozkoumávání zaměříte. Skutečné okouzlení skýtají teprve detaily. Prakticky žádný útržek světa není ve hře k nalezení více než jednou. Každý kout je v něčem výjimečný a čeká v něm na vás něco jiného. Po rozhlédnutí se kolem dokola pak ucítíte velmi působivý odér realističnosti. V porovnání s posledním pokračováním klasické série jde, co se týče propracovanosti, sice stále o nováčka, ačkoli jej i přesto, pokud bychom se rozhlédli po žánru MMORPG, považujeme za jedno z nejkrásnějších herních prostředí, na něž máte šanci narazit.

Bezvadně funguje i zdejší systém sbírání zkušeností, který bude fanouškům série The Elder Scrolls velmi dobře známý. Prakticky všechno, co děláte, vás v daném směru zlepšuje. Za celkový objem zkušeností pak získáváte nové levely, s nimiž automaticky dostanete body k přerozdělení. Ty můžete vynaložit na kterýkoli strom schopností, na nějž zrovna budete mít náladu. Nehledě na to, kterou z herních tříd si vyberete, k dispozici máte vše od boje s obouruční zbraní přes zabíjení se štítem v jedné ruce až po ničení nepřátel za pomoci luku a šípů. Nikdo vám tak předem neříká, čím se musíte, jak budete postupovat napříč hrou, nutně stát. Vše záleží na vaší investici získaných bodů a na tom, jakou si pořídíte zbroj a zbraně, neboť vás ani v nich titul v žádném případě omezovat nehodlá.

Jedním z kamenů úrazu je v případě The Elder Scrolls Online soubojový systém. V jeho případě se tvůrci zastavili na půli cesty a nedokázali se rozhodnout, zda zvolit raději klasiku, kterou naleznete v každém jiném MMORPG, nebo se opřít do soubojů, na nichž si svůj úspěch série vystavěla. Možnost výběru mezi pohledem z první a třetí osoby má v každém případě něco do sebe, nicméně soubojům, kterých jste si do sytosti užili například ve Skyrimu, se ty zdejší nemají šanci vyrovnat. Nepřátelská AI, jíž bychom se nebáli označit za doslova „tupou”, tomu také příliš nepomáhá. V zásadě nebudete mít z žádného z vašich úderů pocit, jako by pod jejich tíhou nepřátelé skutečně trpěli. Animace následných úmrtí pak ani u bossů nevypadají na to, že jste skolili nezvladatelné monstrum, ale spíše tak, že jste do nich lehce cvrnkli a oni se během vteřinky položili na zemi. Nutnost využití taktiky a bránění je na druhou stranu na poměry MMO žánru nepřehlédnutelnou změnou k lepšímu.

Pokud se někdy rozhodnete k tvorbě svého vlastního MMORPG, zapomenou byste neměli na crafting systém, v jehož případě The Elder Scrolls Online věrně následuje své singleplayerové předky. Vaše možnosti se odvíjejí od toho, jaký level a schopnosti u craftingu máte. Nehledě na to, zda si zvolíte kovářství nebo alchemii, před sebou nicméně máte velmi dlouhou cestu k vrcholu. Pokud ji však skutečně vykonáte, můžete si být jistí, že si za tvorbu nejkvalitnějších z předmětů nahrabete pořádné peníze. Ukovaná zbraň bývá totiž zpravidla lepší, než když ji získáte na konci questu či od nějakého pochybného obchodníka, na čemž si koneckonců staví zdejší ekonomický systém.

Velkým problémem této hry je, že se při jejím hraní budete chvílemi cítit, jako byste v ní byli dočista sami. Nemalou část questů je možné bezproblémů projít na vlastní pěst, a až se dostanete k obtížnějším úkolům, jež více lidí vyžadují, chytrý systém vás rychle a jednoduše spojí se skupinkou, načež se od ní ale opět oddělíte bez toho, že byste navázali jakýkoli kontakt. Celková interakce s ostatními hráči není vzhledem k absenci bublinek s tím, co kdo říká, zcela dokonalá, čemuž nenapomáhá dokonce ani fakt, že se můžete přidat až do pěti různých guild. Stále se tak s ostatními hráči budete spojovat pouze v případě, že od nich budete potřebovat něco koupit či prodat.

Jestliže si u MMO her je možné na něčem vytvořit závislost, jednoznačně jde o PvP. To je však současně i hlavní věcí, proč se zdá, že všechny hry spadající do tohoto žánru kopírují jedna druhou. Jediným kusek, který se skutečně dokázal odlišit, byl World of Warcraft, jenž své hráče ujišťuje, že nejsou v bezpečí prakticky nikdy. U The Elder Scrolls Online naneštěstí přichází klasický neduh, kdy se, pokud si chcete s ostatními hráči vyřídit účty, musíte přesunout do speciální, zcela oddělené zóny, jež je k tomu určená. Neoriginalitu na druhou stranu do jisté míry kompenzuje fakt, že když už v nějaké pořádné bitvě jste, dechberoucí zážitek v podobě sledování zápolení stovek hráčů zaráz na skvěle vypadajících mapách vám vydrží na pěkně dlouho, neboť jde o působivou podívanou hodnou série Pán Prstenů, na níž máte ještě k tomu náhled z pohledu první osoby.

Správnou otázkou, na níž se hodí zeptat u každého MMO, je, co má hra šanci nabídnout poté, co dosáhnete maximálního levelu. Ten je v případě The Elder Scrolls Online nastaven na 50. úroveň, s níž se dostanete do naprosto nové dimenze hraní. V první řadě máme na seznamu PvP, u nějž bychom však nevylučovali možnost, že vás nijak nezaujme už samo o sobě. Proto se rozběhnete spíše směrem na nepřátelská území, kde na vás už bude netrpělivě čekat obrovská spousta dalších questů k dokončení. Zdejší „Adventure zones” pak nápadně připomínají klasické raidy, které samozřejmě nemohou u hry takovéhoto měřítka chybět. Pokud každopádně očekáváte, že se vám s padesátým levelem odhalí skryté království plné nových možností, na jaké v žádném jiném MMO nemáte šanci narazit, asi skončíte tak trochu zklamáni.

Jak už to tak bývá, dostat MMORPG, vzhledem k jejich komplexnosti, na úroveň, kdy obsahují minimum bugů, je záležitostí několika let. Pravdou je ale i to, že není rozumný důvod pro vypuštění hry, v níž může nastat chyba, která vám nedovolí v postupu skrze nevyhnutelné questy, jež jsou zásadní pro hlavní příběhovou linii hry. Stačí trocha méně štěstí a zaručeně vás při hraní alespoň jednou potká i to, že propadnete herním světem, což bychom však ještě za vcelku omluvitelné považovat mohli. Audiovizuál hry je na velmi vysoké úrovni. Grafický kabátek vypadá skvěle a nemusíte se bát, že byste si při pohledu na hru nevzpomněli na singleplayerovou sérii, s níž si je MMO velmi podobné. Soundtrack a obzvláště pak dabing také považujeme, jak jsme již zmínili v jednom z dřívějších odstavců, za špičku.

V současné době se na trh dostává tolik free-to-play kousků, až se zdá být vydání placeného MMORPG čirým projevem šílenosti. Značka The Elder Scrolls si však na trhu v minulosti vytvořila takovou pozici, že si to její online potomek dovolit mohl. Zda šlo o krok správným směrem se však dozvíme teprve v průběhu následujících měsíců a let. ZeniMax Online vytvořil kvalitní MMORPG s překrásným světem a zajímavým craftingem. Když se ale na The Elder Scrolls Online podíváte trochu s odstupem, uvědomíte si, že na něm není nic, co by mělo šanci doopravdy zaujmout. Questy, soubojový systém a PvP mají jedno společné – nejsou v ničem dostatečně inovativní. Právě nyní však svět MMORPG něco nového hledá, takže se TESO bude muset smířit s tím, že trůn určený pro krále žánru nepřevezme. Z naší recenze si odnáší 80 %, ačkoli můžeme s klidem říci, že pokud jste sérií The Elder Scrolls posedlí, Skyrim jste projeli skrz naskrz třikrát a do jeho online bratříčka jste se zamilovali na první pohled, rozhodně se nemusíte bát do TESO investovat, protože jsme si jistí, že si jej užijete více než jakéhokoli jiného MMO, které se na trhu momentálně nachází.