The Darkness II

Vždycky nás potěší, když na první pohled relativně tuctové hry (čímž myslíme prostě žánr lineárních akčních stříleček) dokážou přijít s něčím originálním a inovativním co by osvěžilo celkovou hratelnost. A bohužel musíme jedním dechem dodat, že právě v FPS odvětví se snaží různí vývojáři přijít s inovacemi dlouhé roky, ale ničeho převratného jsme se v posledních letech nedočkali. Zatímco původní The Darkness se nakonec nedočkalo vydání na počítače, tenhle následovník vychází na všechny tři hlavní platformy a hned v úvodu můžeme říci, že se mu podařilo přijít s osvěžujícími a zajímavými prvky.

Ještě než se pustíme do rozboru těchto konkrétních featurek, měli bychom se pozastavit u příběhové stránky. Ten popravdě řečeno není úplně kdovíjak dokonalý nebo super-originální, dokonce si tvůrci troufli zajít tak daleko, že zde fakto kopírují dění a hlavní zápletu originálního dílu. Hlavním hrdinou se stává Jackie, který musí bojovat se smrtí jeho přítelkyně Jenny. To je celá hlavní zápletka, naštěstí se všechno povedlo zpracovat o poznání emotivnějším dojmem než první díl. Jak nás z počátku příběh nedokázal zaujmout, tak později jsme byli nadšeni právě scénami zaměřujícími se na osobní příběh. Dává to navíc větší smysl a spojitost s tím, co se děje nejčastěji – tedy se samotnými souboji proti zlu. Věříme, že se snad každému podaří ztotožnit s hlavním hrdinou a díky tomu si budete The Darkness II skvěle užívat. A zároveň si takto užijete mezi skutečně drsnými a velkolepými souboji.

Když už jsme na konci minulého odstavce nakousli souboje, pustíme se rovnou do nich. Ruku v ruce jsou tudíž i speciální schopnosti našeho hlavního hrdiny. Jeho přednost je jasná – má jednoduše řečeno čtyři ramena, resp. chapadla. Jinak se nazývat nedají a mnohdy si připadáte, jako kdybyste ovládali nějakou lidskou chobotnici. Dvě ruce jsou běžné lidské, další dvě pak démonické. Představte si, jaké by to bylo v reálném životě, kdybyste měli o dvě ruce více. Otevírá to samozřejmě celou řadu příležitostí a výhod. Tak například může Jackie nosit dvě zbraně, ale nikoli pouze obyčejné pistole (jako mnozí jiní hrdinové s dvěma rukama), ale není zde problém čapnout najednou třeba i dvě brokovnice či jiné bouchačky většího kalibru. Především pak výhoda těchto rukou tkví zároveň v jejich velké síle a ráznosti.

Když tedy kolem sebe začnete těmito chapadly máchat, naděláte opravdu hodně velkou pasaku jak na okolním prostředí, tak protivnících. A otevírá se vzrušující podívaná, než byste možná čekali. A v tuhle chvíli již můžeme konstatovat, že nás The Darkness II celou hratelností a konceptem dost mile překvapilo, protože souboje jsou skutečně zábavné, zároveň i originální a řekněme svěží. V souvislosti s chapadly musíme říci i to, že šílená vraždící bestie se z Jackieho Estacoda stává pouze někdy. Navíc z počátku musíte počítat s tím, že chvíli potrvá, než si na celý koncept (především ovládání) naplno zvyknete. Inu, asi i v reálném životě by pro nás bylo těžké si zvyknout na tyhle ruce navíc a zde to platí (co se týká ovládání) jakbysmet.

The Darkness II se řadí mezi opravdu hodně drsné akce, protože pomocí démonických rukou můžete dělat pěknou paseku. Hlavní hrdina má dokonce i jiné ability jako je třeba schopnost sníst srdce zabitých protivníků. Kapitolou sama pro sebe jsou pak různé speciální zakončovací pohyby, které umocňují brutalitu. Je toho mnohem více a raději vám další ani nebudeme představovat, protože jsme se skvěle bavili jejich objevováním a testováním takříkajíc v praxi. Ostatně cílem této recenze není říci všechny detaily o náplni. Přesuňme se již o krok dál.

Z dalších činností vašich chapadel stojí za zmínku i švihání všude kolem sebe, což lze, pokud zmáčknete a držíte prostředí tlačítko myši a jezdíte s ní zběsile po celé obrazovce. Tyto chapadla (označení ruce nám k nim prostě nejde) přesto mají háček, aby nebyl hlavní hrdina jen monstrem s naprostou převahou nad protivníky. Prakticky všechno o čem jsme zatím v dnešní recenzi mluvili lze totiž používat výhradně ve tmě. To jednak přidává na atmosféře, kdy podobné brutální vystoupení budou zahalena rouškou temna. Zároveň tímto tvůrci mohou relativně lehce přinutit hráče k taktizování, omezit, aby v nějakých fázích démonické dovednosti jednoduše použít nešlo a aby se The Darkness II nezvrtlo v příliš stereotypní rubačku. Naštěstí se jim to povedlo, není nouze o rozmanitost a budete si to všechno skvěle užívat. K zajímavým situacím docházelo v pozdějších fázích hry, kdy někteří nepřátelé měli s sebou i svítilnu rozbíjející pro nás potřebnou tmu.

O zajímavé zpříjemnění se postaral také RPG systém, byť nejde o nic propracovaného či složitého. Postupně získáváte zkušenostní body a pak si lze dokupovat další schopnosti a vylepšovat je. Bonus ke zkušenostním bodům vás čeká při nalézání skrytých sběratelských věciček, ty vám navíc dávají ucelený pohled na příběhové dění.

Musíme uznat, že tvůrci ze studia Digital Extremes odvedli dobrou práci prakticky po všech směrech. Především se díky tomuto druhému dílu hra posunula o stupínek výše co se týká možnosti konkurovat přeci jen známějším a masově oblíbenějším akčním střílečkám. Kampaň má dostatečný spád a svižnost, hrátky se tmou a zároveň vašimi chapadly dopadly dobře (jakmile si zvyknete na ovládání). Celý tento mix funguje dohromady přesně jak má a zároveň musíme uznat, že The Darkness II nechybí stylovost a do našeho finálního hodnocení se promítl i originální a do velké míry netradiční koncept. Zkrátka je to něco jiného, než hrát pořád do kola Battlefield či Call of Duty. Na druhou stranu abychom byli upřímní, k úplně nezapomenutelnému hitu hře něco chybí a neočekáváme, že by se ze hry stala nějaká dlouhodobá záležitost. Pro všechno výše jmenované udělujeme rovných 80%.