The Bureau: Xcom Declassified

Po dlouhých letech čekání jsme se loni dočkali skvělé předělávky staré klasiky UFO (v Americe zvané Xcom) pod názvem Xcom: Enemy Unknown. V této strategické hře jste měli za úkol bránit útokům vesmírných nepřátel, vyvíjet, vylepšovat a bojovat. Od nás si Xcom odnesl krásných 90 % a velmi pochvalné hodnocení (více v naší recenzi). Velmi vřelé přijetí mělo za následek práce na dalších pokračováních a také na hrách s podobnou tematikou a jednou z nich je dnes recenzovaný The Bureau: Xcom Declasified.

Hra je spin-offem původního námětu a tak se na události podíváme z trochu jiného pohledu. Vše se odehrává v roce 1962, studená válka je v plném proudu, v Americe vidí za každým rohem komunistu a atmosféra je obecně napjatá. Do toho Američané zachytí podivné vysílaní, o kterém se domnívají, že je tajným vysíláním ruského vojska. Později se ale ukáže, že jde o vetřelce z jiné planety a věci naberou trochu jiný směr, především když se začnou množit výskyty vesmírných lodí, ufonských vojáků různých typů a schopností. Během toho se seznámíme s hlavním hrdinou, který díky podivnému artefaktu, který najde, přežije vlastní smrt a může se vrhnout do obrany vlasti, jak při slavnostním slibu agenta slíbil. Možná ještě doplníme, že hlavní hrdina se jmenuje William Carter a je to agent ze staré školy.

Žánr hry se tentokráte změnil na střílečku z pohledu třetí osoby, kdy ovládáte svého agenta a v reálném čase za něj střílíte. Většina akcí se ale nedá vyřídit prostým rambo stylem a tak s povděkem využijete ořezanou strategickou část. v ní sice hru zcela nezastavíte, protože se nehraje na kola, ale můžete čas zpomalit až na opravdu pomalý a poté rozdělit sobě, a maximálně dvěma pomocníkům, úkoly. Můžete tak nastavit, kdo kam přeběhne, za co se schová, na co zaútočí, nebo zda použije nějakou svou speciální schopnost. Taktické ovládání pomocníků je sice celkem přehledné, ale po čase vám přijde hodně pomalé. Pomocí kruhového ovladače volíte schopnost a pak přímo v 3D pohledu zvolíte místo, kam se má aktivovat. Pohled bohužel občas naráží za členité překážky, nedokážete umístit ukazatel tam, jak přímo chcete a vůbec se občas dost nazlobíte. Chyby v ovládání se dají do jisté míry eliminovat použitím gamepadu, na který je hra poněkud lépe připravena.

Taktická část je vlastně, mimo námětu, jediným, co si hra od Xcomu přebrala. Můžete se sice podívat do centrály Xcomu, ale zcela chybí vývoj, vynalézání, výroba předmětů, vše co je na strategii Xcom tak zábavné. Zbraně nacházíte v průběhu hraní, stejně jako další výbavu v podobě batohů s lékárničkami nebo jinými předměty. Pouze tímto způsobem se tak dostanete ke speciálním vetřeleckým zbraním. Další drobností přebranou z Xcomu je najímání nových vojáků, i když chybí jejich velká rozdílnost. Každého najatého si můžete upravit k obrazu svému a také přejmenovat. V rámci mise pak za zabíjení dostáváte zkušenosti a vojáky i sebe můžete vylepšovat. Vždy máte na určitých úrovních možnost vybrat si ze dvou vlastností, přičemž volba je poměrně důležitá, protože tu druhou již použít nemůžete. Vojáky si postupně vypipláváte, takže každá případná smrt v misi je poměrně zásadní a připraví vás o kvalitního pomocníka. Naštěstí je možné padlého vojáka oživit, dokud není zcela mrtvý. Na výběr máte do skupiny klasické typy vojáků. Voják Comando je specialista na zbraně, průzkumník je něco jako sniper, který stříli celkem pomalu, ale zato přesně a s velkou účinností, inženýr umí stavět bojové věže a mini, medik dokáže léčit, dávat povzbuzovací drogy a také využívá štít.

Umělá inteligence moc chytrosti nepobrala a vaši spolubojovníci, byť se umí dobře skrývat a přebíhat, často naběhnou přímo pod kulku. Nejlepší je asi moment, kdy jej po nějaké takové smrti oživíte a on naběhne přesně pod druhou salvu. To jsou chvíle, kdy určitě budete slušně nadávat. Jedinou možností, jak zajistit dlouhé přežití spolubojovníků je ovládat je přímo manuálně, což ale hrozně zdržuje a akce se pak nepříjemně rozmělňuje. Některé větší akce se nedají vůbec dokončit bez toho, abyste pauzovali (respektive zpomalovali) skoro každou vteřinu a neustále rozdávali přímé a jasné rozkazy všem, aby byl prostor pro vlastní invenci minimální. Jedná se především o případy, kdy na vás útočí hodně nepřátel ve velmi složitém terénu a vy ani nestíháte naklikat, co je třeba dělat a už musíte reagovat znovu. Jde samozřejmě ale o zkušenosti s ovládáním, a pokud vám po čase přejde do krve, budou pro vás taktické části příjemné.

Oproti původním slibům je příběh hry přísně lineární, ač dočkáme se i slušného zvratu. Z naplánované cesty v podstatě není moc možností odbočit, a když už je možnost, vlastně není důvod. Jediným bonusem, co vás v nepovinných lokacích může potkat jsou právě nové batohy a zbraně, které můžete pak využívat. Znovu ale nemá smysl hru v podstatě hrát, protože při druhém, či dalším přehrání vám nenabídne nic, co byste za předchozí dohrání neviděli. Je to škoda, protože původní Xcom se dal hrát v podstatě stále dokola a vždy jste mohli pokračovat maličko jinak. Výhodou lineárního příběhu je, že příběh může být konzistentní a nehrozí nějaké nesmysly vzniklé neočekávanou volbou. Bohužel ani příběh není dvakrát objevný, takže ani tohle plně nedoceníte.

Co se povedlo, je grafická stránka, i když engine nedosahuje toho nejlepšího, co dneska můžeme vidět. Především stylizace a atmosféra je ale moc pěkná a evokuje přesně období, kdy se hra odehrává, tedy šedesátá léta. Všechno má trochu staromódní filtr, vše je trochu nažloutlé, barvy úmyslně vyblité a vůbec to vypadá dobře, takový mafia styl. Povedený je také efekt zpomalení času, kdy se celý obraz v reálném čase ztmaví, zvýrazní se nepřátelé a spolubojovníci a vše je celkem přehledné. Trošičku to připomíná taktické mody z her jako je Ghost Recon, ale samozřejmě v mnohem menším rozsahu. I hudební podklad se povedl a evokuje akční a trochu hororové filmy.

ak asi naznačily předchozí odstavce, hodnocení hry nebude až tak zázračné. Bohužel musíme konstatovat, že u The Bureau jde o trestuhodně nevyužitý potenciál. Pokud by autoři nedali na různá omezení a osekání, mohli jsme se dočkat hodně zajímavé akčně-taktické hry z pěkného prostředí série Xcom. Takhle jde o průměrně zajímavou hru, kde pár věcí docela zlobí a znovu už si ji nezahrajete. K plusu je třeba přičíst i poměrně dlouho hratelnost, který přesáhne deset hodin. Na lepší hodnocení, než 70 % to ale nebude. Nicméně i tak nejde o špatný titul, a pokud si počkáte, až bude někde v akci, určitě neprohloupíte, především pokud jste fanouškem série.