The Binding of Isaac: Rebirth

Pokud na srazu fanoušků nezávislých her vyřknete jméno Edmund McMillen, můžete si být jistí, že spustíte obrovskou debatu o genialitě her, které vytvořil a díky nimž se během poslední desítky let zařadil mezi vývojářské ikony. S takovýmto označením však samozřejmě přichází obrovská zodpovědnost. Při tvorbě remaku jeho nejúspěšnější hry The Binding of Isaac jej bezpřestání sledovaly stovky tisíc párů očí, jež za žádnou cenu nechtěly, aby se z jejich nejočekávanějšího titulu celého roku vyklubalo zklamání. Dlouhé měsíce čekání a nejistoty vyústily ve vydání titulu The Binding of Isaac: Rebirth na začátku listopadu. Povedlo se tvůrcům už tak výborný kousek, jenž by měl být základem pro každého milovníka roguelike her, dovést na ještě vyšší úroveň?

Na tvorě původního kousku se Edmund McMillen podílel s pouhými dvěma dalšími vývojáři, z nichž jeden měl na starosti výhradně ozvučení. Vcelku velkou změnou proto je, že si McMillen k přípravě remaku povolal rovnou celé studio. To budou znát především fanoušci her Cave Story, výborné platformovky, jež se světě poprvé ukázala v roce 2004, a NightSky, s níž jsme se před třemi lety vydali řešit hádanky za pomoci fyzikálních hrátek. Jde o americký tvůrčí celek Nicalis. Zkušenosti na to, aby si s novinkou pod vedením uznávaného vývojáře poradil, rozhodně měl. Nestala se však někde na půli cesty chyba? Pojďme si o tom povědět v dnešní recenzi.

The Binding of Isaac: Rebirth se v žádném směru nesnažil změnit koncept, s nímž přišel originál a který fungoval absolutně skvěle. V zásadě si jej pouze bere na rýsovací prkno a vystavuje na jeho základech obrovské hroudy nového obsahu, k němuž patří kupříkladu nové výzvy, jež vás semknou s určitými předměty ihned po odstartování, či charaktery, s nimiž se budete moci do hraní pustit. Abyste se však ke všem těmto sladkostem měli šanci dostat, budete je muset ze všeho nejdříve odemknout dosažením určitých cílů během hraní. Jak hra funguje, asi víte. Stejně jako jiné kousky roguelike žánru se před vámi při každém startu zjeví náhodně generovaná sada levelů, skrze níž se budete muset prokousat. Pokaždé sice začínáte od začátku, což vám ale vadit nebude, protože budete mít vždy prostor na to, abyste se dostali dále, či jste objevili něco nového. A přesně o tom byl The Binding of Isaac vždy už od začátku.

Před dvěma lety jsme se jednoho velkého rozšíření dočkali také. S tímto datadiskem, který nese název Wrath of the Lamb, jsme navíc dostali šanci užít si zcela nového, ještě obtížnějšího ukončení hry. Rebirth se u něj nezastavil a dorazil se dvěma dalšími speciálními konci, jež jsou skutečně extrémní a pěkných pár hodin vám potrvá, než se k nim dostanete a pokoříte je. S dostatkem tréninku je však možné dokázat cokoliv, i když kapka štěstí samozřejmě také není nikdy na škodu. Upraveny a vylepšeny byly navíc u každého z konců cut-scény, jichž je v současnosti neuvěřitelných 16. S každým se dostáváme ještě hlouběji do Isaacovy duše, která vás snadno dostane do deprese díky všem těm imaginárním světům, hříchům a uzavíráním se do sebe, jež tato hra představuje.

Rebirth obsahuje několik různých nových charakterů, jak už jsme zmínili, jež skvěle zapadají do původní sbírky. Jde třeba o Lazara založeného na biblické postavě, která vstala z mrtvých. A přesně na tom principu pracuje i on. Život navíc však dost možná ani nebudete potřebovat vzhledem k jeho velmi slušným zbylým statům. Dalším je anděl smrti Azrael, postava s malým dosahem útoku, která je nicméně neuvěřitelně silná a skoro bychom řekli, že by si zasloužila v budoucích patchích oslabení. K tomu, abyste si zahráli za Edena, musíte nejprve porazit matčino srdce. Jeho specialitkou je, jak neuvěřitelně speciální je. Po vrhnutí se do hry totiž dostanete náhodné předměty a staty, takže si můžete být stoprocentně jistí, že při žádných dvou startech na tom nebudete stejně. Rebirth obsahuje ještě jeden extrémně speciální charakter, o němž bychom vám ale raději nic neprozrazovali.

Některé z bývalých charakterů byly lehce vybalancovány, což koneckonců platí i pro předměty, jež se ve hře nacházejí. Většina z bývalých, neskutečně silných kombinací z vás však stále snadno udělá stroj na zabíjení. Rebirth obsahuje něco málo pod 350 aktivních a pasivních itemů, z nichž více než stovka zažila svoji premiéru. Tento počet je, jak si krátce po puštění se do hry uvědomíte, neuvěřitelný a hráči, kteří v originálu strávili větší množství času, budou neuvěřitelně nadšení z každého nového objevu. Upraveno bylo několik základních principů, jež tak úplně nefungovaly a na něž hráči si stěžovali. Mezi ty bychom zahrnuli například působení baterie na aktivní předměty nabíjející se po každém dokončeném pokoji a uzavírání skrytých místností poté, co jste jejich brány odbouchnuli bombou. Fantastickou novinkou jsou pak seedy, které můžete vložit do speciální konzole, načež si dostanete, pokud zadáte stejný kód, příležitost vyzkoušet hru za stejných podmínek, s jakými se třeba vašim kamarádům podařilo dosáhnou něčeho neskutečného.

Ve hře se nachází obrovské spousty nových nepřátel a bossů, kvůli nimž budete muset vymýšlet řady speciálních strategií. Drobného zlepšení se také dočkali ti, kteří vám minule nemohli udělat prakticky nic, ať se snažili, jak se snažili. Máme ale dojem, že i když se hru tvůrci snažili udělat co nejobtížnější, v mnoha směrech se v remaku k neskutečně silným předmětům dostanete snáze, neboť je jich více a řada z nich není ani trochu neobvyklá. Pokud ale chcete výzvu za každou cenu, můžete vyzkoušet nasazení vyšší obtížnosti, která patří k úplným novinkám. Na první pohled toho moc neovlivňuje. Méně klíčů, bomb a srdíček, více obtížnějších nepřátel a žádné životy vypadávající z bossů. Jde ale o drobnosti, jež mohou ze hry udělat velice snadno peklo, až se čtyři patra po sobě nedostanete k jedinému klíči a kvůli tomu nedostanete žádný pořádnější předmět.

Rebirth obsahuje nový kooperační mód, který je extrémně jednoduchý a snadno jsme si jej zamilovali. Pokud máte k počítači nebo ke konzoli připojené dva ovladače, stiskem jediného tlačítka se k vám může připojit druhý hráč. Ten si od vašeho hrdiny vezme jedno srdíčko a postaví se vám po bok. Místo plnohodnotné postavy však funguje spíše jen jako pomocník, kterého by však nepřátelé neměli v žádném případě podceňovat. Jde o drobnost, fakt, že vedle vás nemusí kamarád pouze sedět a může se do hry kdykoliv zapojit, každopádně velmi pomáhá v celkovém dojmu a rozhodně této možnosti dříve či později využijete a zamilujete si ji.

Obrovskou proměnou prošel audiovizuál hry. Zatímco klasický The Binding of Isaac běží na Flashi, pro Rebirth vývojáři zvolili speciálně vytvořený engine, díky němuž byly prakticky ve všech směrech otevřeny zcela nové možnosti. Hra jako taková vám sice do obrazovky natlačí o trochu větší pixely, což je však samozřejmě záměrem. Temnější atmosféra je způsobena hlavně nově přidaným dynamickým osvětlením a spousty srandy si užijete díky vylepšenému fyzikálnímu modelu. Výbornými novinkami jsou větší počet slotů na uložení hry a obrovská dávka nových achievementů. Vzhledem k vydaní na konzolích PlayStation 4 a PlayStation Vita se navíc studio pustilo do uzpůsobení hry gamepadu, jež dopadlo výborně. Pokud mu totiž věnujete trochu času a zvyknete si, už se od něj při hraní nikdy nebudete chtít dostat ani na centimetr.

Nijak zvlášť jsme se nebáli, že by Edmund McMillen své mistrovské dílo dovedl s remakem do záhuby. Jaké kvality dosáhl nás každopádně překvapilo. Do hry bylo přidáno neuvěřitelné množství obsahu zasahující mezi nepřátele, hrdiny, předměty, konce hry a další a další. Abyste v ní viděli a hlavně zažili všechno, připravte se na minimum o 300 hodinách, a pokud máte tento typ her rádi, ani poté vás bavit nepřestane. Za to si The Binding of Isaac: Rebirth zaslouží 95 %. S cenovkou $14,99 by mělo jít o povinnost pro každého hráče. Na poli roguelike her tento titul totiž nemá konkurenci.