Spider-man 3

Filmový svět momentálně žije očekáváním jednoho z nejvyhlíženějších filmů tohoto roku. Není jim nic menšího než Spider-man 3, původně plánovaný jako závěr epické trilogie, ale jak to tak vypadá – série poběží dále. To bude mít vliv i na herní průmysl, jelikož zatím žádný Spider-man nespatřil filmové plátno, aniž by k této příležitosti nevyšla hra. Dosud šlo o multiplatformové kousky, a kvalita PC verzí z toho nevycházela zrovna nejlépe – ať už kvůli zpackanému ovládání, nebo ořezání funkcí, jimiž ohromovaly konzolové variace. Třetí díl měl od počátku značné ambice, které se konečně přinejmenším zčásti podařilo naplnit i na počítačích.

Je zajímavé, že Spider-man 3 zčásti vypráví filmový příběh, přestože vyšel ještě před světovou premiérou stanovenou na 3. května. Pokud zhruba víte, o čem má trojka být, bude vám vše připadat lehce familiérní. Pochopitelně že jde především o hlavní padouchy. Ne nadarmo se říká: film (pro hru to platí rovněž) je tak dobří, jak dobří jsou jeho zloduši. V tomto směru hra navíc svůj vzor ještě překonává. Narazíte tu sice na filmovou linku včetně Harryho alias goblina, nového redaktora, z něhož se záhy vyklube Venom a především na fenomenálního Sandmana. Jenže to zdaleka není všechno, můžete se totiž vrhnout v ústrety dalším velkým jménům, jež autoři vytáhli z komiksů. Za všechny jmenujme například Lizarda či Scorpiona.

Jistě se ptáte, jak je to možné, a zda to nepůsobí příliš naroubovaně? Předem vás můžeme ujistit o opaku a začít vysvětlovat. Základem je město. Samotné New York City. V něm se se Spidermanem můžete zcela libovolně pohybovat, nikde nejsou žádné meze, tedy až na městské hranice, jež jsou ale ošetřeny přírodně, takže se nemusíte bát neviditelných zdí. Pokud jste na konzolích hráli Spider-man 2, víte zhruba, o čemu tu mluvíme. Jestliže jste ten samý titul hráli na PC, nevíte nic, protože zde se smrsknul do pouhé lineární akce. Třetí díl naštěstí i na počítačích nabízí nebývalou míru volnosti, srovnatelnou snad jen s Grand Theft Autem, pochopitelně s tím rozdílem, že tady neusednete za volant žádného z vozů, byť jich tu je požehnaně. Provoz i zabydlenost New Yorku je sama o sobě fenomenální – ulice se navíc začínají vylidňovat, jak se nad městem začne snášet noci. Mnohdy je atmosféra až romantizovaná a o to působivější je její nahrazení naléhavou potřebou záchrany tohoto města, do kterého nevyzpytatelný osud naházel tolik genetickými experimenty upravených nepřátel, že je až neuvěřitelné, jak se sem všichni vejdou.

Stále máte pocit volnosti, jež je dána také tím, že vás nikdo k ničemu nenutí, nikam netlačí. Jen vy sami se rozhodnete, kdy se vydáte na tu kterou misi. Jistě, je tu i několik záležitostí, bez jejichž splnění pod určitým časovým presem se nevyhnete, nicméně jde o vzácné výjimky. Většinou si můžete poletovat mezi mrakodrapy, objevovat každičký kout virtuálního New Yorku, který se své předloze podobá pouze v dílčích oblastech, ale přesto je nesmírně zajímavý. Nemusíte se ani vrhat přímo do misí, město je doslova prošpikováno zločinem a takřka na každém rohu potkáte bandičku gangsterů, kterak obtěžují místní obyvatele. A to by nebyl Spiderman, aby jim řádně nevyčinil. Za to se dočká rostoucího respektu lidí.

Spiderman 3 hýří nejen volností, ale vyznačuje se i značnou filmovostí. Už začátek je takřka kinematografickým začátkem. Aniž byste nahlédli do jakéhokoliv menu, jste po prezentací úvodních log vrhnutí přímo do atraktivního tutorialu, kde už se „něco“ děje a vy to musíte vyřešit s pomocí vypravěče. Ten vás v rámci několika minut naučí nepříliš složitému ovládání, které má ale přeci jen určitá specifika – vždyť Spiderman není žádným řadovým akčním hrdinou, jehož jediným úkolem je střílet z několika zbraní. Jeho možnosti jsou mnohem rozsáhlejší a staví na nich celá hra. Po prolétnutí tutoriálem na vás čekají efektně připravené titulky, jež představují jednotlivé hlavní postavy (jsou vytvořeny podle filmových herců, kteří je také dabují) a lehce uvozují do příběhu. Pak nachází ona romantizující chvilka, kdy se svou láskou ladně poletujete ulicemi přesně tak, jak si ona žádá. Příběh je vyprávěn pomocí skvělých in-game animací, kterých si užijete opravdu hodně, ale vůbec to nevadí. Naopak. Navíc nesledujete jen Spidermanův příběh, prolíná se s ním i osud Petera Parkera. Ten si povětšinou užije především v kanceláři šéfredaktora, jenž ho obvykle posílá na fotící mise. Budete tak sbírat i obrazový materiál různých monster, byť přímo za Petera si nikdy nezahrajete, vše řešíte v obleku pavoučího muže.

Hlavní mise jsou přeci jen závažnějšího charakteru. Dostanete se k nim úplně jednoduše. Stačí stisknout tlačítko pro mapu, a na ní už vidíte spoustu označených bodů – to jsou úkoly, které čekají na splnění. Některé jsou vedlejší, ale po rovině mnoha z nich se dá vydat k cíli, hra má dokonce několik různých cest, jak se k němu dobrat. Je trochu škoda, že questy většinou nejsou zakomponované přímo do rozsáhlého světa. V naprosté většině případů doletíte na místo určení, kde se nachází určitý symbol, umožňující na požádání odstartovat misi. Pokud ji přijmete, následuje loadingová obrazovka a jde se na věc. V průběhu plnění úkolu navíc nelze ukládat, což není takový problém, jelikož mise nejsou přehnaně dlouhé, byť časem budou vyžadovat určitou snahu a dost možná i několikeré opakování. Jejich velikou výhodou je skutečnost, že jsou poměrně variabilní, nebo tak aspoň působí. Vedle zmíněného focení to je zachraňování osob na všechny možné způsoby, sledování, vypořádávání se s padouchy apod.

Zcela esenciální je pro hru ovládání. Ideální je pochopitelně gamepad, ale můžeme autorům děkovat, že se jim v zásadě povedlo hru připravit i s ohledem na klávesnici a myš. Jestliže si chvíli pohrajete s rozpoložením kláves, neměli byste mít větších problémů. Pouze kamera v jistých situacích zlobí, ale to je u 3rd person akcí, navíc s takovou mírou volnosti, obvyklé a lze si na to zvyknout. Stejně tak chce lehký výcvik i práce s pavučinami, díky nimž se budete letmo pohybovat na úrovni horních pater mrakodrapů. Jejich vystřelování není nic složitého, ale abyste se pohybovali opravdu rychle, chce to spouštění boostu na vhodných místech a také se patřičně „zhoupnout“. Po několiak zevrubných letech New Yorkem se vám to nicméně dostane pod kůži a už se nebudete chtít pohybovat jinak. Jde totiž o nesmírně intuitivní a funkční systém. Stejně tak využijete i další akrobatické prvky jako běhání po stěnách či vertikální šplhání po stěnách. O něco horší to už je s bojem. Na nejrůznější komba vám v zásadě stačí dvě tři tlačítka, jenže nic vás nenutí mačkat je v určitých kombinacích. Stačí tak tisknout páté přes deváté, a v naprosté většině to dopadne dobře, navíc se i pokocháte zajímavými komby. Jen ten požitek z faktu, že je vyvoláváte vědomě, chybí. Samozřejmě se o to můžete pokusit, jenže bojové situace jsou často až příliš chaotické, než aby se to vyplatilo. Každopádně ale nejde o žádnou katastrofu a nelze říci, že by bitky vyloženě nudily. Mohly však být zpracovány s větší grácií. O něco lepší je to s tzv. černým Spidermanem, jehož mundúr a schopnosti si brzy osvojíte. Především proto, že je ve všech ohledech silnější.

Grafika by se mohla jevit poměrně chudě, především textury nejsou úplně na výši, jenže je nutné vzít v potaz značnou rozlohu hry a nutnost neustále propočítávat nejrůznější situace, jež se ve městě dějí. I tak je Spiderman 3 na hardware dosti náročnou hrou – a s nadměrnými detaily by to bylo jedině horší. Modely a animace postav, především pak té hlavní, jsou nicméně vynikající.

Dostali jsme se až na závěr, vyžadující jistou sumarizaci. Tak tedy, Spiderman 3 je jistojistě nejpovedenějším dílem herní série, na PC to platí trojnásob. Nabízí volně prozkoumávatelné město, spoustu padouchů i zajímavé úkoly. Samozřejmě tu jsou i zápory v čele s ne úplně uspokojivými boji a nutností zvyknout si na krkolomnosti kamery. Přes ně se ale rozhodně lze přenést, obzvlášť pokud je Spiderman vaším oblíbeným komiksovým hrdinou. 80%.