Sniper Elite: Nazi Zombie Army

Vše začalo roku 2012 vydáním titulu Sniper Elite V2, o který se postaralo britské studio Rebellion Oxford (ano jsou to ti samí co vytvořili Aliens versus Predator a spoustu dalších známých her). Všechny své zkušenosti samozřejmě zúročili a úspěch Sniper Elite V2 na sebe nenechal dlouho čekat. A tak bylo rozhodnuto o vytvoření rozšíření původní hry. Málokdo by ovšem čekal, že nově budeme místo živých bytostí zabíjet ty dávno mrtvé.

 

 

Příběh není nikterak složitý. Hitler prohrává a tak se rozhodne pro oživení již mrtvých vojáků. Ti se navrací v poněkud pozměněné formě – svítí jim oči a kráčejí pomalou klimbající chůzí. Nenechte se ale mýlit, přestože většinou nemají střelné zbraně a jsou pomalí, síla je v jejich počtu. My se coby špičkový ostřelovač jménem Karl Fairburne snažíme zjistit, o co tu vlastně jde. Spolehnout se lze na absolutní samotu, neboť všechny spojenecké jednotky jsou fuč a my jsme tak uvízli naprosto sami – uprostřed oblasti zcela zamořené nestvůrami. Příběh je zde ale spíše druhořadý. Tady je v hlavní roli akce. Hráčův úkol je zcela jednoduchý – dostat se z bodu A do bodu B. To vše samozřejmě skrze davy nemrtvých. Ačkoliv je cíl natolik prostý, občas se člověk v mapě prostě ztratí. Některé lokace jsou totiž kapku nepřehledné a kompas ukazující cílovou rovinku ukazuje klidně do zdí. Příjemnou změnou je pak místo samotného postupu vpřed, bránění určité lokace proti přicházejícím vlnám. Například se zastavíme v kostele napěchovaného vybavením. Nezbývá než se připravit.

 

 

 

 

Nabít zbraně, vyrážíme. Výběr arzenálu je poměrně slušný. U sebe máme vždy ostřelovačku, samopal nebo brokovnici a nějakou tu pistoli. V průběhu hraní narážíme na různé typy zbraní a můžeme si je tak kdykoliv vyměnit. Je na každém hráči, zda mu vyhovují přesnější, účinnější nebo rychlejší zbraně. V určitých intervalech se dostáváme do bezpečných místností, které jsou pořádně nabité nejrůznějšími kousky. Kromě zbraní zde najdeme i granáty, klasické miny, miny s drátem či dynamity. Na dynamit je třeba dávat si obzvláště velký pozor, neboť jeho síla je ohromující. Pokud ho odstřelíte a nemáte značný odstup, není těžké provést nedobrovolnou sebevraždu. K zabíjení soupeřů explozí lze využít i různé výbušné sudy, kterých však není moc. Takové bunkry však nejsou jediným možným uložením. Ačkoliv hru nelze kdykoliv libovolně ukládat, při hraní postupně dosahujeme checkpointů, neboli míst, kde se hra automaticky uloží.

 

 

 

Vzhledem k počtu nepřátel je nutné počítat zbývající municí. Není totiž žádný problém, aby došla. Ačkoliv je možné ji doplňovat na vyhrazených místech, obvykle to nestačí. Jediným řešením tak je obírat mrtvé protivníky a to dřív, než se vypaří. Jejich těla se totiž po pár sekundách zmizí a nezůstane po nich ani smítko. Druhou zásadou, která jistě pomůže, je pochopitelně šetřit a nestřílet zbytečně jinam, než do hlavy. Právě to je nejzranitelnější místo, jak už to u zombíků bývá. Rána kamkoliv jinam nepřítele sice skolí, ale ten se vzápětí začne zvedat, aby pokračoval v útoku. Vzhledem k tomuto faktu jsou často neúčinné některé méně přesné samopaly či brokovnice. Naopak se vyplatí přesnější pistole, u které je snadné trefit cíl do hlavy. I když snadné je možná silné slovo, neboť tyhle potvory se dosti kymácejí a vrtí. Nesmíme opomenout ani na prvek pro Sniper Elite charakteristický – zpomalený výstřel z ostřelovačky. I ten se samozřejmě objeví, ačkoliv ho nevyužijeme moc často, neboť zombíků je hodně a nemívají patřičný odstup. Pohled jak kulka vletí do protivníka a rozdrtí mu kosti či roztrhá vnitřnosti je ale nezapomenutelný. A když se zadaří, jediným výstřelem lze trefit i několik nepřátel za sebou. Ostřelovačkou lze nemrtvého zabít kromě ranou do hlavy i trefou do srdce. Aby došlo k popisované animaci, musíme zasáhnout cíl na větší vzdálenost. Na druhou stranu, pokud ostřelujeme dvacet nepřátel, u čehož pokaždé sledujeme několikasekundovou animaci, může nás to rychle omrzet. A jelikož je hlavním motivem hry ostřelování (viz. název), lze u sebe nést o něco více nábojů právě do této zbraně.

 

 

 

A co všechno mezi řadami nepřátel vlastně potkáme? Druhů zombie je hned několik. Jasně, nejvíce je klasických řadových vojáků, kteří nejdřív pomalu kulhají, ale jakmile se přiblíží, okamžitě zrychlí nebo po nás rovnou skočí. Kromě nich se objeví běžící kamikaze s dynamitem, kterého však stačí jen postřelit, aby explodoval. Dále mohou překvapit kostlivci, kteří mají mezi kostmi jakýsi citlivý orgán. Právě ten je nutné prostřelit, aby se její majitel konečně zahynul. No a aby to nebylo jednoduché, někteří jedinci jsou vybavení střelnými zbraněmi. Jednak obří chlapíci s kulometem, kteří jsou téměř nesmrtelní a potom neuvěřitelně rychlí snipeři. Ti skáčou ze střechy na střechu a jejich pohyblivost by jim mohl závidět i Spider-man.

 

 

 

Grafická stránka toho kromě nových lokací a nepřátel nepřinesla mnoho nového. Engine zůstal samozřejmě stejný, je jím Asura. Povedená je však celá atmosféra, která působí drsně, temně, strašidelně, zkrátka jakoby nastal konec světa. Nebezpeční mrtví se objevují všude a klidně i za našimi zády, v již vyčištěné oblasti. Proto si nikdy nemůžeme být jisti, zda jsme zrovna v bezpečí. A to dodává hře ten správný říz. Vývojáři si uvědomili, že měnit základní prvky úspěšného titulu je zbytečně riskantní. Velkým zpestřením potom je možnost zapojit do hry až čtyři spoluhráče a zahrát si tak coop.

 

 

 

Blížíme se k závěru recenze a tak je na čase, zhodnotit Sniper Elite: Nazi Zombie Army jako celek. Tenhle titul má plnit úlohu klasické řežby, u kterého se hráči odreagují bez dlouhého přemýšlení. Zpracování je nadprůměrné a atmosféra rychle nás vtáhne do děje. Bohužel se poměrně brzy objevuje stereotypnost a hra přestává bavit (minimálně u některých hráčů). Obzvláště při hraní hry pro jednoho hráče. Cena se vyšplhala na pouhých 300 korun samostatně, nebo 850 za 4 kusy (což je samozřejmě mnohem výhodnější). Za tu cenu se dle našeho názoru Sniper Elite: Nazi Zombie Army vyplatí a odnáší si od nás příjemných 80 %.