Skate 2

Dřívější král skateboardových her Tony Hawk ve své digitální podobě poslední dobou poněkud ztrácí dech a tak není divu, že když v roce 2007 vyšla hra Skate s některými zajímavými herními prvky, přitáhla velkou fanouškovskou základnu. Velkým lákadlem byla především realističnost a svoboda v používání triků a také ovládání, díky kterému jste je dokázali realizovat. Druhý díl tedy vychází po dvou letech a opět je doslova naplněn revolučními nápady. Bude to ale stačit i podruhé?

Celá hra se opět odehrává ve městě New San Vanelona, které bylo dříve hodně poničeno velkou přírodní katastrofou. Sem se vracíte po anabázi ve vězení a nastupujete cestu za získáním jména v místní komunitě a také za bojem za návrat města skateboarďákům. Většina infrastruktury ve městě totiž spadá pod společnost Mongocorp, která není úplně pozitivně nakloněna používání svého majetku jako hřiště. Každé větší přiblížení k některému zařízení znamená muže z ochranky v zádech. Navíc je třeba překonat různé protiskejťácké ochrany jako jsou kryty a Město je poměrně rozlehlé a opravdu různorodé, takže jeho projíždění nenudí ani napodesáte.

Celá kariéra se skládá ze spousty závodů různých typů. Krom klasického závodu je to i soutěž v tricích, kdy se snažíte získat co největší skóre, souboje s protivníkem tělo na tělo a jako třešničku na dortu budete pózovat jako model do časopisů. Ve většině závodů můžete pro dosažení největšího skóre dělat libovolném triky v libovolném pořadí, ale bohužel tu stále jsou některé, které vyžadují vytvoření přesně daného triku nebo sekvence triků. Některé triky jsou dost těžké a tak jsou takové mise dost frustrující. To vše korunuje obrovské množství zmíněných triků, což by mohlo znít dobře. Problém je omezený počet tlačítek na ovladači. Na omezený počet kombinací je mnohem větší počet triků a tak se vytvoření mnohých dvou velmi podobá. Není nic horšího, než když musíte vytvořit přesně daný trik, který je bohužel svým ovládáním velmi podobný jinému a vám se ne a ne podařit udělat ten správný. Některé mise jsme kvůli tomu museli několikrát opakovat.

Mise jsou rozprostřeny na ploše celého rozlehlého města, které je hodně. Městem samozřejmě můžete libovolně projíždět a hledat tak mise, nebo máte možnost na ně skočit přímo z menu, což samotnou jízdu městem poněkud degraduje. Pokud byste se však nechali zlákat a mise pouze přeskakovali, ochudíte se o některé speciální neoznačené lokace, na které se dá narazit pouze při projíždění města a které často obsahují jinak nedosažitelné závodní výzvy. Pokud budete mise přeskakovat, hru dohrajete podstatně dříve, už za nějakých sedm hodin. Při projíždění města se čas dohrání může protáhnout i na dvojnásobek.

Novinkou je možnost slézt z prkna na vlastní nohy a procházet se po městě po svých. Tímto způsobem se můžete dostat na místa jinak nedosažitelná, jako jsou například střechy budov. Problém je, že ovládání chůze je děsně necitlivé a neohrabané. Krom procházek umožňuje tento způsob pohybu také vytvoření vlastního hřiště a blbnutí na něm. Vhodný předmět, jako třeba lavičku nebo rampu prostě chytnete a přemístíte si ji na vhodné místo. Ani to však není bez chyby. Na to, jak se celá hra tváří velmi realisticky je velmi vtipné, když váš hrdina chytne rampu, se kterou by čtyři lidé měli problém a zcela bez námahy ji přenese o několik metrů dále. Objektů, které si takto můžete rozestavit je velmi málo a tak zapomeňte na vytvoření vlastního skateparku. Jakmile máte celé hřiště postavené, stejně musíte stále dávat pozor, abyste si jeho koncept nerozhodili, protože položené předměty se nijak neuchytí a jediným tlačítkem je můžete odsunout zcela mimo.

Krom toho, že fyzika dostává na frak při tvorbě hřišť, je jinak poměrně dobrá. Vaše prkno s jezdcem se chová velmi reálně a každá chyba je trestána pádem a zlomením mnoha kostí, což zde paradoxně znamená pouze další vydělané peníze. Vlastně máme k fyzice ještě jednu výtku. Město je zalidněno a tak se vám občas chodci pletou do cesty. Na tom by nebylo nic divného, ale ti chodci hází na zem spousty odpadků a bohužel každý odpadek je plnohodnotný fyzikální předmět. Není nic horšího, než při krásně najeté trase narazit na plechovku, která vám zablokuje kolečka a váš jezdec skončí napíchnutý na blízkém zábradlí. Realističnost ano, ale není tohle trochu moc?

Umělá inteligence je dalším bodem, kde bychom si dovolili autorům něco vytknout. Většinu hry vás nebudou počítačoví hráči nijak omezovat, ale problémem budou soutěže, kdy v kooperaci s umělou inteligencí musíte vyhrát nějakou soutěž. Příkladem budiž soutěže v synchronizované jízdě, kdy musí všichni dělat totéž a navíc se musí udržet na prkně. Počítačoví hráči do sebe tu a tam narazí a srazí se na zem a tím prohrajete.  Některé souboje 3v3 se tak stanou pravou výzvou.

Za vyhrané peníze si můžete nakupovat nové oblečení a prkna a plně si navrhnout jejich design. To je možné i přes oficiální stránky hry, kde si nadefinujete váš vzhled a poté si ho vyexportujete do konzole. Zábavu skýtá také možnost zaznamenávat videa vašich úspěšných triků a skoků. Hra umožňuje nahrát bohužel jen posledních 30 vteřin, ale film je možné si vyexportovat a poté ho rozesílat kamarádům. Bohužel chybí pokročilejší možnosti editoru jako třeba přidávat skvělou hudbu na pozadí a podobně, ale jako doplněk je to příjemné.

Multiplayer je plnohodnotnou částí hry. Krom klasických závodů se můžete utkat v tricích a jako jednu z nejbláznivějších částí  můžete absolvovat soutěž, kdo se nejvíce zraní při pádu z prkna. Nejlepším, co si můžete zahrát, jsou kooperační závody, kdy všichni společně pracujete na jednom cíli, například získat v šesti hráčích maximální skóre, které se sčítá. Zde se objevuje nešvar veřejných her, kdy v partě se zkušenými kamarády nebudete mít s plněním úkolu problém, zatímco v náhodné partě plné nováčků si stěží škrtnete. Úkoly jsou často omezeny a jakmile spadnete z prkna, skóre se nuluje, což ve chvíli, kdy jedete na vítězství docela naštve. Pokud nemáte internetové připojení, nebo nechcete hrát online, můžete si spustit party mód, kdy až ve čtyřech lidech na jedné konzoli plníte postupně různé úkoly.

Grafická stránka vypadá různě. Většina města je skvěle propracována, ale narazíte na místa, která jako by dělal nezkušený grafik a která jsou z ničeho nic z mnohem horších textur a méně detailní. Oproti tomu soundtrack si zaslouží velkou jedničku, protože obsahuje kolem padesáti skladeb předních autorů jako jsou Motorhead, Black Sabbath nebo Wu-Tang clan a příjemně dokresluje celou akci. Rozhodně by byl poslouchatelný i v samostatné podobě.

Skate 2 není špatná hra, jak by se z některých odstavců mohlo zdát, ale bohužel nedokázala překročit stín svého předchůdce. Stále se jedná o kvalitní sportovně akční kousek, který ale pořád obsahuje nepříjemné bugy především v nevyváženosti některých závodů, haprující umělé inteligenci a podivné chůzi po vlastních. Pokud chcete hrát nějakou kvalitní skejťáckou hru, zauvažujte o koupi jedničky Skate, která teď bude k sehnání za velmi dobrou cenu. Pokud jedničku máte, dvojku si klidně kupte, svých peněz nebudete litovat. Dvojku hodnotíme velmi nadprůměrně 75%