Ryse: Son of Rome

Pojďme se tedy podívat na to, jak se to celé hraje. V první řadě je potřeba si uvědomit, že Ryse: Son of Rome je hra velmi „koridorovitá” a pokud jste od ní očekávali svobodu pohybu, jako například v sérii Assassins Creed, tak vás musíme zklamat. Od začátku do konce vašeho dobrodružství se budete pohybovat v předem připravených koridorech, doplněných o oblasti, ve kterých se utkáte s vašimi oponenty, kteří už tam na vás v rámci naskriptovaného děje čekají. Abychom byli upřímní, nemáme proti tomuto způsobu pojetí hry žádné výtky, ale rádi bychom tento fakt zdůraznili pro potenciální zájemce.

Jakmile se tedy dostanete do jedné z těchto nepřáteli naplněných oblastí, tak dojde k samotné bitvě, která asi nejvíce připomíná žánr „Hack and Slash” her. V praxi to funguje asi takto. Jakmile vás vaši nepřátelé obklíčí, tak je na vás, abyste správnou kombinací tlačítek pro útok, kryt nebo například kotoul do strany postupně naporcovali vaše oponenty, kteří se vás zatím budou snažit přemoci a obklíčit. Také bychom měli zmínit, že pokud některého z vašich nepřátel dostatečně „nalomíte”, tak můžete jeho trápení ukončit sérií naskriptovaných úderů, které si zpřístupníte stisknutím toho správného tlačítka ve správnou chvíli.

Jedná se o celkem zábavnou mechaniku, která bezpochyby uspokojí všechny nadšence brutality, akorát je trochu zavádějící, že zatímco náš hlavní hrdina provádí transplantaci ledvin u některých barbarů, všichni jejich kamarádi stojí opodál a poslušně čekají, až přijde řada na ně. Nejedná se ale o nikterak zásadní problém a vzhledem k tomu, že Ryse se jako simulátor legionáře opravdu netváří, tak je nám celkem jasné, že reálnost musela v tomto případě ustoupit zábavě a nemáme tak autorům co vyčítat.   

Další, už o něco méně zábavnou herní mechanikou, jsou pak nejrůznější situační možnosti, kterými se hra snaží rozbít stereotyp z hraní. Jedná se například o  schopnost hlavního hrdiny sebrat jedno z kolem se povalujících kopí a na dálku „přišpendlit” některého z nepřátel nebo možnost usednout za balistu s neomezenou zásobou munice, díky které budete vraždit barbary po desítkách. Popravdě řečeno, kdyby autoři tyto „minihry” trochu více propracovali, vůbec bychom se nezlobili, takto se totiž jedná skutečně jenom o nesmyslnou činnost, která hráče zbytečně vytrhává z děje hry.   

I přes všechny drobné přešlapy jsme ale byli s hratelností celkem spokojení, protože porcování barbarů pomocí gladiuse se jen tak neomrzí a navíc je hra doplněna o různé druhy nepřátel, díky čemuž musíte svůj styl boje občas přizpůsobit novému oponentovi nebo ve výjimečných případech i „bossovi”. Je ale potřeba zmínit, že během celé hry prakticky nedojde k žádné velké evoluci vašeho bojového stylu a nových druhů útoků nebo „komb” se prakticky nedočkáte. Tento fakt je ale vyvážen celkem krátkou herní dobou, která se pohybuje maximálně kolem desíti hodin čistého času, díky čemuž se paradoxně částečně vyhnete stereotypu.

Ryse: Son of Rome rozhodně není dlouhá hra. Je ale potřeba zmínit, že si její životnost můžete prodloužit díky módu, ve kterém se ujmete gladiátora v Koloseu a vydáte se získat si slávu dalším porcováním barbarů a nejrůznějších jiných oponentů. Jednou z autory propagovaných novinek je také možnost kooperace s jedním vaším kamarádem právě v této aréně, díky čemuž si můžete nějakou tu hodinu hraní navíc přičíst k dobru. Největším problémem ale zůstává fakt, že souboje se brzy stávají velmi stereotypní záležitostí a nejsme si upřímně řečeno jistí, zdali budete mít po průchodu kampaní ještě chuť na další várku repetitivnosti.

 

Přestaňme ale na chvíli rozebírat hratelnost a pojďme se podívat i na ostatní aspekty této hry. Jedna z oblastí, do které vývojáři vložili hodně úsilí, je scenáristika a není příliš velkým tajemstvím, že v tomto ohledu je Ryse: Son of Rome v podstatě takové Call of Duty v antice. Můžete se tedy těšit na velkolepé a epikou přeplněné „cutscény”, ve kterých můžeme pozorovat obří bitvy, nezapomenutelné momenty před souboji a všechna ta klišé z „blockbusterových” filmů, která máme tak rádi. Jedinou výtku tak máme k tomu, že některé momenty přímo ve hře působí až příliš „strojeně”, jakoby se autoři snažili nacpat epiku úplně všude, ale i tak se jedná o jeden z nejpovedenějších aspektů této hry.

Co se audiovizuálního zpracování týče, Ryse: Son of Rome bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co je v současné době na trhu. Autoři do hry zapracovali prakticky všechny grafické vymoženosti dneška a hru navíc doplnili o nádherně zpracované lokace, které vás překvapí svojí jedinečnou atmosférou. Za asi největší nevýhodu tedy považujeme, že abyste si mohli všechny tyto grafické kvality hry vychutnat, budete potřebovat opravdu výkonný stroj, který rozhodně nespadá do kategorie dnešního mainstreamu. Pokud ovšem patříte mezi ty šťastlivce, kteří se pyšní doopravdy výkonnou „mašinou”, tak si toto dobrodružství můžete vychutnat naplno. 

Hned na začátku jsme zmínili něco málo o příběhu, který nás celkově mile překvapil. Autoři totiž zkombinovali příběh o honbě za pomstou s promyšleným spiknutím a celé to ještě doplnili o trochu toho nadpřirozena. Ačkoliv samotný příběh má i svá slabší místa, jako je například smrt Mariusovi rodiny, která na náš vkus umírá až příliš rychle potom, co ji hráč spatří, nás dokázala zápletka udržet v pozoru až do samotného konce, který nás vzhledem k dnešnímu způsobu ukončování her mile překvapil svojí odvahou jít proti davu.      

Shrnuto podtrženo, Ryse: Son of Rome je relativně kvalitní „Hack and Slash” akce, která je zároveň velmi povedeným scenáristickým a grafickým dílem. Ke dnu ji ovšem táhnou nedostatky v podobě krátké herní doby, neexistence výraznějšího vývoje postavy a v neposlední řadě její velmi vysoké nároky na hardware. Pokud tedy patříte mezi majitele velmi výkonného stroje a hledáte na nějakých těch deset hodin odreagování v podobě neustálého porcování nepřátel a skvělé scenáristické jízdy, Ryse: Son of Rome pro vás může být ta správná volba. Všem ostatním bychom ale doporučili, aby se nad pořízením tohoto titulu ještě zamysleli. Ryse: Son of Rome si tak od nás odnáší finální hodnocení 70 %.