Když se mi poprvé dostal do rukou Rocket League, na první pohled se mi hned vybavil starý dobrý Rollcage Studio, který byl nesmírně originální a zábavnou hrou, u které jsem – především v režimu pro dva hráče – strávil desítky hodin, a to jak na původním Playstationu 1, tak posléze i na naší oblíbené PC platformě. Nutno však říci, že se jednalo o velký sebeklam. Rocket League je zcela jiná hra, která by se mohla na první pohled jevit, jako jednoduchá až banální. Opak je však pravdou – a i já jsem doteď překvapen, jak se vývojářům podařilo zpracovat v zásadě nesložitý koncept v něco tak chytlavého, atraktivního a ještě dobře vypadajícího. A o co tedy vlastně jde?
V Rocket League ovládáte prosté RC autíčko, respektive můžete si vybrat z mnoha RC autíček, které se vám navíc odemykají, jak sbíráte vítězství a postupujete hrou. Autíčko si navíc můžete poměrně široce upravovat, modifikovat a také postupně tunit, k čemuž se ještě dostaneme. Když máte vybráno, můžete vyrazit rovnou na hřiště, kde si to zmíněná RC autíčka rozdají ve fotbale. Žádné fauly, žádné ofsajdy – prostě jen dokopat (dostrkat) velký míč do nepřítelovi brány. To nezní nějak závratně, že?
Hra přitom běží na Unreal enginu, a tak si můžete pomalu představovat, jak asi ve hře funguje fyzika, a jak moc komicky se vám někdy podaří dát gól. Na hřišti se v jeden moment mohou pohybovat 1-4 autíčka za každý team, s tím, že jako optimální počet (který užívá i mód sezóny) se jeví 3vs3. Pokud však chcete poměřit síly s kamarádem i 1vs1 je dost zábavný. Oproti tomu příliš nedoporučujeme počet nejvyšší – 4vs4 – protože to příliš neprospívá hernímu zážitku. Technika ustupuje do pozadí a hra připomíná spíše hodiny tělocviku na základní škole, kdy se všichni jen pomatěne ženou za míčem, aby si do něj mohli kopnout…
Vývojáři zřejmě mysleli na to, jak moc je tahle hra potenciálně monotónní, a proto i samotných hřišt je hned několik. Utkat se můžete například na standartním fotbalovém hřišti, ale také v různých variantách nejen uzavřené haly. Opravdu příjemnou záležitostí pak je, že si můžete zahrát i při bouřce, a jedna z map dokonce nabízí utkat se v zahalení noci přímo pod intenzivním úplňkem. Aby toho nebylo málo, hra také nabízí rovnou několik režimů (módů), takže si můžete po vzoru casual her dát takhle na večer prostou exhibici, ale také se rvát o první příčky v žebříčcích.
Zcela upřímně, mód sezóny je dimenzován stejně jako ve sportovních hrách typu FIFA nebo NHL. Existuje tu dokonce možnost vytvořit si vlastní team, resp. vybrat si dle loga z mnoha přednastavených. Vybrat mu vlastní jméno a upravit spoluhráče. Od loga, které si vyberete se budou odvíjet také barvy vašich autíček. Zde nám trochu chybí vybrat si barvy vlastní, ale s odstupem času vypadá opravdu pekně, když jsou jednotlivé teamy barevně slazeny a zároveň odlišeny dle log svých klubů. Pokud jde o exhibici či hru po internetu, tam si samozřejmě můžete obarvit autíčko zcela dle svých přání. Výše zmíněné platí jen pro mód sezóny.
Pokud vstoupíte do něj, můžete se těšit na příšný vyřazovák a tabulku statistik, kde se opravdu jen ti nejlepší dostanou do finále. Nejde totiž o pouhý počet vítězství a proher, ale počítá se vše, tzn. zejména výkon vašeho teamu na hřišti, včetně toho, kdo se dotkne první míče po rozehře, ale takové body navíc získáte třeba i za blokaci nepřítelovy střely, která by skončila ve vaší bráně, a tudíž gólem pro opačnou stranu. Zkrátka a dobře – vše se počítá…
Pokud se vydáte měřit své síly do ‚moře internetu‘ hra se nijak zásadně nemění, přesto že herní zážitek je samozřejmě o poznání silnější. Zajímavým prvkem – se kterým jsme se mohli před lety setkat v Trackamanii: Nations – je, že si na své autíčko můžete jednoduše přidělat vlajku České republiky, a tak trochu tedy ‚kopat‘ za Čechy, chce-li se vám. Stejně tak můžete zvolit vlajku jakékoliv jiné země či státu, ale k dispozici je i celá řada dalších s nejrůznějšími logy. Samozřejmě, že ty mají jen dekorační charakter, ale někdy mohou vaše autíčko v podstatě dobře vizuálně vylepšit.
Tím se přesouváme do garáže, kde hned po hřišti strávíte pravděpodobně nejvíce času. Právě zde totiž probíhají veškeré úpravy vašeho vozítka, a že jich je k dispozici skutečně požehnaně. Hned první záložka vám umožňuje vybrat si kompletní model, a to od klasických ‚zkosených‘ RC autíček až po skoro malé jeepy. Je jen na vás, jaké vám lépe sedne do ruky a vizuálně zaujme více. Ve druhé záložce si můžete vybrat malovaný motiv – ze série Need for Speed známé, jako vinily (zde ‚decal‘) – a to kupříkladu klasické, ale osvědčené plameny nebo třeba poněkud abstraktnější ‚tech‘ provedení. Třetí záložka ‚Paint‘ logicky umožňuje výběr barev, a to primární (auto) a sekundární (zmíněný decal). Zajímavé je, že si můžete přednastavit barevné provedení, jak pro modrý tak i orandžový team, který si budete moci – podobně jako v Counter Striku – vždy na začátku utkání vybrat.
Výběr barev přitom není zcela libovolný. Pro modrý team jsou vyhrazeny barvy od ‚teal‘, přes tyrkysovou, klasickou modrou až po vyložně ‚purple‘ fialovou, zatím co orandžový team nabídne škálu od žluté až po červenou. Na hřišti pak vypadají jednotlivé odstíny na každé straně opravdu hezky. Zůstaneme ještě chvíli u barev, protože na výběr je i zabarvení vašeho plamenu, který z auta tryská použijete-li ‚speed boost‘ (klasické nitro). To se vám postupně na hřišti doplňuje a rovněž existují na hřišti spoty (místa), které vám nitro doplní, pokud přes ně přejedete. Nachází-li se na spotu zlatý orb, doplní se vám na 100%, není-li tam, získáte alespoň část. Samozřejmě se v zásadě nabízí sladit barvu plamene se zbytkem autíčka.
V neposlední řadě jsou na výběr také kola, lépe řečeno malé pneumatiky. Ty by měly mít rovněž pouze vizuální charakter, ale z nějakého důvodu vám hra počítá, kolik metrů s jednotlivými pneumatikami ujedete. Nutno podotknout, že těch hra nabízí k výběru nejvíc a vzájemně se liší především vzorkem a také tvarem poklice. Protože doménou her je především zábava, můžete si na své autíčko vybrat také ‚topper‘ nebo-li čepici. K výběru je třeba malá kšiltovka na střechu nebo kouzelnický klobouk. Poslední záložka garáže se pak věnuje vlaječkám, o kterých již byla řeč výše…
Grafika hry je kupodivu s ohledem na typ a žánr hry vynikající. Využívá většinu známých funkcí, jako například Motion Blur, Bloom a vysoké renderování. Přirozeně, že cenou za kvalitní podívanou je posléze vyšší hardwarová náročnost, ale nezoufejte. Pro ty, kdo mají starší stroje není problém hru ‚osekat‘ a všechny ty dynamické stíny stínů a ohýbání trávy jednoduše vypnout. Hra bude vypadat stále obstojně a na její zábavě to nikterak neubere. Pochválit můžeme i stránku hudební, která tak nějak ‚sedne a zapadá‘ do celého konceptu, a tak vás spíše vtáhne do atmosféry, než aby odradila.
Nejzábavnějším aspektem celé hry je zcela jistě její nepředvídatelnost a spontánnost, kterou zajišťuje skvěle dimenzovaná fyzika. Nejen že je každý zápas svým způsobem jiný, ale možnosti, kterými je možné dát gól vás někdy příjemně překvapí. Pro představu se vám klidně může stát, že nepřítel bude chtít odrazit míč a zamezit tak dobře mířené střele, která by skončila gólem pro váš team, ale protože do něj zezadu vrazí jeho rozjetý spoluhráč, pozmění mu úhel a nepřítel si tak zcela seriozně střelí vlastňáka, který ho ještě komicky odrazí do půlky hřiště. S takovými způsoby nechtěného gólu se budete setkávat skoro každou hru a věřte, že sledovat následné zpomalené replaye může být skutečná lahůdka.
Úplně nový rozměr zábavy se nabízí, pokud se na hřiště vydáte s kamarádem, který vlastní gamepad. Rozdat si to můžete rovnou proti sobě, ale pokud preferujete kooperaci, i tu vám hra umožní. Není však všechno zlato, co se třpytí, a tak má hra i jisté nedostatky. O velké potencialitě k monotónosti a repetitivnímu gameplayi jsme se již zmiňovali, ale tak už to u her tohoto typu bývá. Za větší zlo považujeme v tomto ohledu kameru. Ta má totiž v základě 2 režimy. Buď se můžete dívat na své autíčko a nebo sledovat míč. Problém je v tom, že když sledujete autíčko – nemáte dostatečný přehled o míči. A pokud sledujete míč – ztrácíte kontrolu nad autíčkem. V zásadě nám chybí něco mezi tím a nebo alespoň možnost oddálení kamery. Pravdou však je, že se na to dá po několika odehraných zápasech zvyknout.
Tak či onak, Rocket League byl a je příjemným překvapením. Hra je velmi originální a její provedení se dá s klidem označit za kvalitní. Pokud jste ten typ hráče, který nechce trávit u počítače hodiny času kupříkladu pipláním své postavičky v nějakém drsném RPG a radši dáváte přednost spontánní zábavě a relaxu – je Rocket League přesně pro vás. V širším kontextu se nejedná o výbornou, ale ve svém žánru zcela jistě nadpůrměrnou hru, a proto si od nás dnes odnáší slušných 72 %. Na steamu vyjde na něco přes 500,- Kč a už se na ní chystají i DLC…
