Resistance: Retribution

Resistance je jednou z vlajkových lodí Sony. Této značce už dokázali vybudovat hodně slušné jméno, přestože nedávno vyšel teprve druhý díl, opět exkluzivně pouze na PlayStation 3. A dost dlouhou dobu nás už Sony pěkně marketingově masírovalo ohledně tohoto portu na přenosné PlayStation Portable, který nese podtitul Retribution. Musíme na rovinu uznat, že jsme tomu propadli a těšili se na něj jako snad nikdy na žádnou PSP hru. Zkrátka všechny vydávané materiály a informace slibovaly skvělou hratelnost, zajímavý příběh, hezké vizuální zpracování a dlouhé hodiny zábavy. Všechno navíc podtrhla ještě hratelná demoverze, která byla vydána na PS Store relativně dlouho před příchodem plné verze. Tu už jsme teď detailně prozkoumali, zahráli a zbývá vynést finální ortel. Splnilo Resistance Retribution vysoká očekávání, nebo vývojáři tento nápor nezvládli a nakonec nejde až o takovou slávu?

Nemá smysl vás příliš dlouho napínat, protože bychom to prostě nevydrželi. Ano, Resistance Retribution skutečně zvedlo laťku všem akčním hrám pro PSP, protože přináší nový a o dost hutnější a působivější zážitek. Základem singleplayerového hraní (ano, nechybí ani multiplayer, ale o něm až později) se stala kampaň. Její příběh nás docela zaujal, včetně připravených cut-scén, tedy videí mezi a někdy i v průběhu misí. Do této série se díky Retribution dostává nový hlavní protagonista – britský voják James Grayson, který opět musí bojovat proti rozšířenému viru jménem Chimera. Dostáváme se do Evropy (konkrétně Francie), kde už na nás čeká první vlna zmutovaných monster. Časově bychom toto dění mohli zařadit mezi původní Resistance: Fall of Man a Resistance 2. Samozřejmě celé story i procházení hrou je ryze lineární a naskriptované, ale ani nešlo čekat nic jiného a vlastně nám to nevadí. Zápletky sice nejsou kdovíjak propracované a příliš vás hra v tomto směru nepřekvapí, ovšem na přenosnou konzoli nám to naprosto dostačuje.

Zadávání úkolů probíhá opět skrze cut-scény a nemusíte nad jejich řešením příliš bádat. Vesměs jde tedy jen o prostřílení se hordami protivníků, čas od času musíte něco použít, otevřít, aktivovat, apod. Prostě pokračujete stále dál za nosem a občas máte na pomoc ještě nějakého parťáka, ale co je podstatné, hned během prvních krůčků jsme se dokázali do hry absolutně dostat a nevnímali jsme své okolí. Hrajete-li pohodlně doma v posteli, tak žádný problém, ale na cestách se vám to může klidně stát osudným, protože ztrácíte pojem o čase. U PSP her doposud vcelku nevídaná věc, za kterou jsme hrozně rádi. Resistance Retribution je prostě hlavě ohromnou akční řežbou a podívanou, u níž se ani chvíli nenudíte, jednotlivé úrovně na sebe pěkně navazují a vy se bez problémů bavíte.

U stříleček z pohledu třetí osoby bývá dost často problémem v ovládání, alespoň tedy na handheldech. I v tomto směru si od nás tvůrci z vývojářského studia Sony Bend odnáší pochvalu. Přestože jsme si na něj museli chvilku zvykat, nelitujeme toho, protože během jedné mise nám skvěle padlo pod ruku. Tímto procesem jsme si prošli už ve zmíněné dřívější demoverzi, a tak jsme si plnou verzi užili pěkně od začátku se vším všudy. V oblasti ovládání se tvůrci inspirovali v mnohých jiných hrách, ale skvěle to skloubili se svými nápady. Jednoduše řečeno pomocí analogové páčky na svém PSP se pohybujete dopředu, dozadu nebo do stran. Čtveřici tlačítek na pravé straně od displeje (tedy kolečko, křížek, trojúhelník a čtverec) pak používáte v podstatě k pohybu kamery z očí hlavního hrdiny. Pro lepší představivost bychom tento pohyb přirovnali ke klasické myši u běžných stříleček na počítačích. Zadní pravá páčka (R) pak slouží ke střelbě aktuálně vybranou zbraní a levou (L) můžete přepínat zbraň mezi primárním a sekundárním režimem střelby, případně přibližovat zaměřovačem. Poslední nám už zbývají směrové šipky nalevo od displeje. Stisknutím té dolů používáte vyznačené předměty nebo třeba přeskakujete zídku, zkrátka takové akční tlačítko, řekli bychom. Zmáčknutím šipky vpravo lze rychle přepínat mezi jednotlivými zbraněmi, jejím podržením se hra zastaví a můžete si opět vybrat konkrétní kousek, který zrovna chcete. A to je všechno, s čím si vystačíte. Nám chvíli trvalo než jsme si zvykli na pohybování kamerou, ale posléze se nám to v hlavně sesynchronizovalo a užívali jsme si.

Speciální zmínku si zaslouží i systém zaměřování. Ten, jak je na konzolích běžné, vám hodně pomáhá, protože speciálně na PSP by bylo takřka nemožné stíhat rychle a přesně samostatně zaměřovat. Asistent funguje výborně a nedělá ze hry úplně jednoduchou pocházku růžovým sadem s příchutí chiméry. Ostatně jedna ukázková mise v demu se nám zdála naopak vcelku těžká, ve finále jsou však úrovně vyvážené a díky volbě ze tří obtížností si každý najde tu pro sebe ideální. Na obrazovce vidíte speciální relativně velké pole ohraničené žlutými okraji. A asistent vám automaticky zaměřuje právě protivníky, které vidíte v této oblasti. Takže stačí hýbat pohledem tak, abyste je měli právě mezi těmito čtyřmi rohy, a pak už prakticky jen pálíte. Považujete-li se za hardcore hráče, můžete klidně mířit naprosto manuálně a bez pomocníka, my jsme však jeho služeb rádi využívali.

Jednotlivé mise se dělí na menší části, což je ideální pro hraní na přenosné konzoli. Jakmile vám přijde ovládání pod kůži, skvěle si užijete každičký moment soubojů. Právě jimi je Resistance Retribution doslova prošpikované. Designérům se povedlo skvěle navrhnout úrovně, kdy občas se dostáváte do otevřených exteriérů (a střílíte třeba i proti nějakým letounům), jindy chodíte v prostých uzavřených koridorech. V každém případě na nás nedopadl pocit stereotypu a ohranosti, zkrátka neustále se posouváte někam dál. Nechybí ani množství různých předmětů, které mohou sloužit coby barikáda, za níž se můžete krýt a střílet tak relativně z bezpečí.

Protivníci se v misích sice docela opakují, ale potěší různorodost jednotlivých typů. Tvůrci opravdu dokázali udělat několik absolutně odlišných druhů nepřátel. Jedni po vás klasicky pálí zajímavou zbraní jménem Razor, jiní poletují ve vzduchu a další mají pro změnu nepříjemnou vlastnost, že se k vám přiblíží a exploduje jim hlava. Zkrátka virus Chiméra opravdu řádí. Na koncích levelů pak čekají krapet větší výzvy v podobě soubojů s obrovskými bossy. Na každého z nich přitom platí odlišná taktika, máte k jeho zničení i různé „nástroje” a povětšinou nám dávali bossáci vcelku zabrat.

Hra nabízí široký arsenál různých střelných zbraní i granátů. Základem se stala například .303 Storm Rifle nebo zbraň jménem Razor, která vychází ze zbraně vašich protivníků a už jsme o ní mluvili v minulém odstavci. Hodně specifické je třeba střílení sniperkou, u kterého se neobejdete bez samostatného míření, tady prostě asistent nefunguje a nemá co dělat. Skvělé jsou i vizuální efekty spojené se střelbou a různými výbuchy. A tím už se pěkně plynule dostáváme k celkové grafické stránce.

Právě grafika byla v prvních zahraničních recenzích vcelku hojně kritizovaná. My však nemůžeme souhlasit. Jistě, v porovnání s různými dřívějšími trailery prostě hra v reálu vypadá hůře, ale to je běžná situace, na níž už jsme si zvykli. Jistě si nesedneme z této grafiky na zadek, ovšem na poměry přenosných konzolí vypadá Retribution docela „sexy”. Spokojeni jsme s detaily, vymodelováním (snad jen postavy mají až příliš hranaté okraje), texturami a speciálně musíme vyzdvihnout různé světelné efekty a výbuchy.

Jak jsme nastínili už v úvodu, hře nechybí ani multiplayer, který značně prodlužuje herní dobu a ukazuje široké možnosti. Utkat se proti sobě může až osm hráčů a to jak skrz adhoc (tedy lokální síť několika konzolí), tak online po internetu. Vybírat v něm můžeme mezi pěticí módů: free for all, team deathmatch, capture the flag, assimilation a containment. Mile překvapeni jsme byli především množstvím statistik během online hraní, vlastním profilem, ale i sbíráním ocenění a medailí. Multiplayer tak nabízí taktéž naprosto plnohodnotný zážitek, který je srovnatelný s hrou více hráčů na „velkých” konzolích.

Zatímco minulý rok byl pro PlayStation Portable vcelku mrtvý a všechny kvalitní hry bychom spočítali na prstech jedné ruky nešikovného dřevorubce, letošek má být jiný. Původně jsme tomu příliš nechtěli věřit, ale Sony nám to už nyní v prvním čtvrtletí dokazuje. Nedávno odhalilo plno lákavých titulů (viz. naše novinky tady a tady), vydalo například PataPon 2 (recenze) a LocoRoco 2 (recenze) a právě dnešní Resistance Retribution je pro nás vůbec nejcennějším důkazem. Přestože bychom při detailnějším šťourání také nějaké ty vady na kráse našli, jako například z počátku krkolomnější ovládání nebo nakonec trošku horší grafiku, jde o špičkový titul. Doporučit ho můžeme naprosto všem majitelům PSP, protože si u něj užijí dlouhotrvající a nadmíru kvalitní zábavu. Zkrátka takovéto hry bychom si na PSP představovali! Za nás tedy 93%