Resistance 2

Sony nutně potřebuje své exklusivní hry, které by táhly ke koupi této konzole. Microsoft se svým Xboxem 360 má v tomto směru jasně navrch, díly skvělé sérii Halo. Už druhé PlayStation to „zkusilo” s Killzone, ovšem nakonec žádná sláva. Vydání Killzone 2 bylo nakonec přesunuto za první čtvrtletí příštího roku, možná právě aby se tak nekrylo s Resistance 2. Tato značka už je výhradně ve znamení PS3, první díl se stal jedním z nejlepších launch titulů. Zkrátka podobná situace jako u nedávno recenzovaného MotorStorm: Pacific Rift. Teď se však zaměřme ryze na Resistance 2 pojďme si představit všechny novinky v celém systému, kterých je přeci jen vcelku hodně. Stane se tento titul skutečně důvodem, proč bychom si PlayStation 3 klidně pořídili? Nebo se jedná o klasickou nezáživnou střílečku z pohledu první osoby?

Příběhová kostra

Ještě než si rozebereme konkrétní prvky hratelnosti, musíme si nastínit samotný příběh. Ten přímo navazuje na dění v jedničce, ale pokud jste ji nehráli, nezoufejte. Vůbec to totiž nevadí a nic podstatného vám tady neunikne. Bohužel hned musíme zmínit slabší scénář, který z celého story dělá vcelku zajímavou a neoriginální splácaninu. Časové období bychom mohli označit jako padesátá léta a všechny události jsou naprosto smyšlené. Alternativní historie to však je i co se týká zbraní a dalších technologií. Hráč se ocitá v roli Nathana Halea, s nímž se taktéž známe už z originální hry. Tam jsme bojovali proti viru v podobě mimozemské rasy známé jako Chimera a všechno dění se odehrálo na území Velké Británie. Tentokrát tito alieni pro změnu útočí na západní a východní pobřeží Spojených států. A dle zakončení hry to evidentně ještě není konec, takže se asi můžeme těšit i na Resistance 3. Že by tentokrát zaútočil virus třeba na Asii?

Kampaň

Základem hry, alespoň její singleplayerové části, se stává vcelku běžná kampaň. Tedy oproti jedničce je odlišná, protože hlavní hrdina prostě docela nezávisle po sobě probíhá různými úrovněmi, které na sebe v podstatě nenavazují. Spojuje je snad jen stejně velká míra linearity. Bohužel utrpěl tím do velké míry právě příběh. Ten jednak není sám o sobě nijak přitažlivý ani zajímavý, chybí mu šmrnc, ale i kvalitní zápletka. Navíc ani systém jeho podávání nám není příliš blízký, nejvíce nám jednotlivé indicie připomínají Bioshock, ale v případě Resistance 2 to prostě nefunguje.

Hratelnost prošla úpravami

Teď už se zaměříme na ty zajímavější a nutno podotknout také o poznání důležitější faktory každé pořádné FPSky. Jak se tedy Resistance 2 hraje? I v tomto směru nás tvůrci ze studia Insomniac docela překvapili razantními změnami. Kdybychom to měli z úvodu nějak nastínit, nechali se jednoduše ovlivnit v současné době moderními prvky, které vídáváme v konkurenčních hrách. Už jsme naťukli třeba Bioshock, ale určitou předlohou byly rozhodně i další hry jako jsou Half-Life 2, Call of Duty a nějaké prvky převzali i z masivních onlinovek. Hodně podstatnou inovací je systém uzdravování. Ten byl v jedničce zpracovaný vskutku originálně, ale můžete na něj rovnou zapomenout. Nově to funguje stejně jako v běžných FPS hrách, tedy stačí se chvíli „uklidit” do klidu a jste zase svěží jako rybka. A ukazatelem života je pouhé červenání po krajích obrazovky. Po pravdě řečeno tento krok skutečně nechápeme a palec nahoru za něj opravdu nedáváme. Hlavní hrdina Hale taktéž přišel o jakékoli magické schopnosti, například možnost nést v jednu chvíli libovolný počet zbraní. Hratelnost se tentokrát celkově více vydává směrem akčnějším a místa k nějakému taktizování byste hledali jen marně. Prostě naběhnout přímo do bojové vřavy a začít pálit, to je ta nejefektivnější strategie. Než se někde skrývat a schovávat, prostě se postavíte čelem a protivníka doslova přepálíte. Výhru máte skoro jistou, což není dáno ani tak schopnostmi, jako výdrží, prostě vy máte o hodně více zdraví. Docela smutné a nemoderní, ale ve finále zábavné a ideální na odreagování.

  

Arsenál zbraní

Důležitou výbavou jsou různé zbraně, které poslouží k likvidaci zmutovaných nepřátel. Jak jsme již nastínili, nově nemůžete u sebe najednou nosit libovolný počet zbraní, ale pouze dva vybrané kousky. Plno známých modelů se vrátilo, ale dočkali jsme se i nových kousků. Každý přitom ocení a bude používat určitě jiné, podle toho, jaký styl procházení levely právě on preferuje. Prakticky všechny zbraně přitom mají i svůj sekundární režim střelby. Nabídka nás zaujala hlavně svojí rozmanitostí a skutečně precizním zpracováním. V tomto směru nás Resistance 2 potěšilo asi vůbec nejvíce. Nám se zalíbil hlavně Magnum. Hodně silná a účinná „pistolka” v boji proti Chimeře. Kulky navíc disponují malou trhavinou, která se aktivuje sekundárním módem. Prostě paráda, co více dodat.

Nepřátelé

Už jsme si řekli, čím budete bojovat, a tak nesmíme zapomenout ani na terče, tedy protivníky. I ti jsou vcelku různorodí, jak vzhledem, velikostí, výdrží, tak schopnostmi. U nich jen maličko zklamala umělá inteligence. Reagují občas dost přiblble a výhradně útočí jen a jen na vás. Ani oni nepobrali příliš smyslu pro taktizování, a tak prostě jdou přímo za cílem a hotovo. O život se vskutku nebojí. Speciálně vyzdvihnout musíme nového Chameleona, který jednak vypadá skvěle, ale především pokud se k vám tato „hora” masa blíží, celá obrazovka se třepe kvůli jeho chůzi. Hodně časté jsou i různé zkratky, jako například prakticky vaše okamžitá smrt. Podstatnou složkou jsou i souboje s obrovskými bossy. Ostatně na jednoho takového narazíte hned na samém počátku hry.

Design úrovní

Oblast designu jednotlivých levelů jsme již také trochu nakousli dříve. Na mysli máme hlavně nemožnost jakkoli taktizovat, skrývat se, apod. V roli Halea jsme zavítali opravdu do různorodých prostředí. Hrůzu a chaos z Chimery vidíte všude okolo, ale i na obloze. Podívali jsme se například do San Franciska nebo Chicaga a na další místa Spojených států. Úrovně jsou rozhodně o poznání větší, než bylo obvyklé v jedničce. Naštěstí zároveň přibyly i detaily, lepší barvy, dohled a další efekty, které přidávají na atmosféře. Škoda jen hodně lineárního konceptu, volnost si tady neužijete. Jednotlivé levely určitě dělalo několik vývojářských týmů a nakonec se to nepovedlo úplně ideálně sladit dohromady. A tak zatímco jednou jste ze svého okolí naprosto unešení, jindy už to tak dokonalé není.

Nesladěná grafická stránka

Ano, právě i na grafickou stránku dopadl problém s místy nevyrovnanou úrovní a poznáte rozdíly, což by se u takto velkého projektu zkrátka stávat nemělo. Každopádně bychom mohli Resistance 2 zařadit mezi ty graficky vůbec nejpovedenější hry na konzoli PlayStation 3. Ohromí hlavně plno detailů, vymodelování postav i prostředí a pěkně zvolené textury ve vysoké kvalitě. Malinko zklamali jen někteří bossové, kteří mohli být vypiplaní ještě o chlup více. Tentokrát jsme naštěstí nezaznamenali žádné problémy s klesajícím frameratem, takže na optimalizaci si dali v Insomniacu záležet.

Multiplayer jasně vede!

Doposud jsme hovořili o obecných faktorech hry a singleplayeru. Obrovský potenciál a zároveň asi největší zábava však pramení z multiplayerové části. Právě díky ní jsme udělili nakonec docela vysoké hodnocení, takových 10-15 procent určitě pramení právě z hraní ve více lidech. Nás nejvíce bavila speciální kampaň určená pro kooperaci až v osmi hráčích. V ní totiž každý člen týmu má určitou funkci a celý systém je propracovaný hodně do hloubky. Na výběr jsou tři specializace (voják, medik a speciální jednotka). Postupně získáváte klasické zkušenosti a vylepšujete si svoji postavu. Funguje to skutečně na podobném principu jako většina MMORPG, i když srovnávat s tímto žánrem se může zdát pošetilým bláznovstvím. Každopádně jde o skvělý prostředek motivace pracovat týmově, což je důležité, ale i kvalitně a dobře, to pro změnu má zajistit, aby se jednotlivý hráči neflákali. Povedl se i klasický multiplayer až pro 60 lidí, kteří tedy jdou proti sobě. V něm se přihlášení uživatelé rozdělí do konkrétních týmů a ty pak na obrovské mapě plní dílčí úkoly spočívající v bránění/dobývání nějakého území. Nabídka módů však skýtá i jiné kousky, ničeho převratného jsme se však nedočkali. Multiplayeru prostě tleskáme a jsme nadšeni, na PS3 určitě nejlepší online střílečka. Jen pochopitelně máme obavy (ale snad plané), aby byl stále dostatek lidí na hraní.

Kvalitní FPS, bezpochyby

Pokud jste dočetli až sem, mělo by vám být jasné, jak si Resistance 2 stojí. Rozhodně se jedná o kvalitní FPS, které navíc na PS3 nemá až tak silnou konkurenci. Na druhou stranu nedal bych ruku do ohně za to, že by podobně uspělo i na PC. Vlastníte-li nejnovější konzoli od Sony, určitě vám musíme tento kousek doporučit. Objektivně řečeno se nám však většina prvků zdála spíše jen lehce nadprůměrná. Souboje jsou hodně akční, rychlé a svižné a bavili jsme se při nich skvěle. Všechno navíc hodně zvedá opravdu promakaný multiplayer. Trošku slabší už je příběhová část v kampani, ale třeba i nesladění jednotlivých misí. Ve finále přesto musíme hodnotit nadprůměrně 84%, protože Resistance 2 si to prostě zaslouží. Na nejvyšší metu ale stále nedosahuje.