Recenze konzole PS Vita

Zatímco na odhalení nových domácích konzolí od Microsoftu a Sony stále marně čekáme, loni se začal prodávat nový handheld od Nintenda a koncem února se konečně dostala na pulty evropských obchodů i novinka od Sony. Jejich původní PSP do velké míry upadlo v zapomnění, a to kvůli nedostatečné nabídce herních titulů. Nové PS Vita vsází především na maximální výkon, ale rozhodně obsahuje více novinek. Těm všem se budeme věnovat v dnešním článku. Rozdělili jsme ho na tři části – v té první se zaměříme především na hardwarové možnosti a celkovou technickou stránku konzole, pak se přesuneme k softwaru v podobě operačního systému a konečně v poslední části si rozebereme první hry, které jsme měli možnost otestovat.

Hardware

Popravdě řečeno obvykle právě u přenosných zařízení není povětšinou stěžejní jejich výkon. Sony však právě na technickou stránku a co nejvyšší výkon (tedy především krásné vizuální zpracování) vsadilo a rozhodlo se přijít s absolutně nejvýkonnější herní konzolí do kapsy. Nadšeni z grafického zpracování jsme byli už loni při recenzování iPadu 2, kde to bylo umocněno hlavně obrovským displejem. To samozřejmě PS Vita zdaleka tak velký displej nemá, ovšem oproti původnímu PSP se konzole také trošku zvětšila. Na rovinu musíme říci, že třeba 3DSko můžete dát do kapsy snáze než Vitu, na druhou stranu po grafické stránce je to propastný rozdíl a úplně jiná liga.

Větší výkon a s tím spojené vizuální zpracování her šlo logicky po těch letech vývoje očekávat a v tomto Sony opravdu nezklamalo. Po ryze herní stránce jsou přesto zajímavější než grafika jiné prvky. Ty se týkají hlavně možností ovládání. Novinkou se stala dvojice joystiků po vzoru běžného ovladače na PlayStation 3. Logicky tento krok otevřel nové možnosti co se týká ovládání. Na druhou stranu musím uznat, že hned na první pohled už PS Vita nevypadá tolik přenosně, ale robustněji a zároveň opravdu jako herní zařízení.

I další nové prvky této přenosné konzole otevřely nové možnosti ovládání – především zadní panel s dotykovými možnostmi, stejně tak je klasicky dotyková přední obrazovka. Oba tyto prvky jsou v prvních hrách náležitě využity a povíme si o nich v druhé části při rozboru prvních launch titulů. V oblasti hardwaru stojí za zmínku i fakt týkající se paměti. Tu lze rozšiřovat pomocí paměťových karet, přičemž ty lze sehnat s velkou kapacitou relativně levně. Ocení to hlavně sorta lidí očekávajících od tohoto zařízení zároveň i přehrávat filmů či jiných médií.

Popravdě řečeno po používání PS Vita asi nebude nikdo (jež měl tu čest s předchůdcem, PSP) kdovíjak překvapený. Do ruky je nová konzole trošku větší, ale díky dotykovému ovládání pohodlnější. Trošku škoda snad jen toho, že snad ještě více platí – tuhle konzoli prostě do běžné kapsy nedáte. Obě páčky se ve hrách hodí, tlačítka působí kvalitně, tak musíme doufat, že vydrží i herní nápor a nebudou po několika měsících používání již vykloktaná, protože zatímco u nové konzole si prostě koupíte nový ovladač, tady logicky nic podobného nelze.

Vyzdvihnout naopak musíme nádherně zpracovaný displej PS Vita. Ze všech úhlů vypadá obraz fantasticky a vzhledem k výkonnému hardwaru dokáže nadchnout i grafika her. Především pak vysoký kontrast působí až neuvěřitelně. Na rovinu ovšem musíme vyvrátit spekulace před vydáním konzole – úplně s grafikou na PS3 tyto hry srovnávat nelze, většinou hlavně co se týká kvality textur. A to určitě budoucí tituly okouzlí po grafické stránce ještě znatelně více, zkrátka vývojáři postupně (jak budou lépe poznávat strukturu celého systému) dokážou lépe využít silné stránky.

Software

V druhé fázi dnešní recenze nové přenosné herní konzole se pozastavíme nad softwarovým vybavením samotné konzole, a to ještě předtím, než rozebereme ty nejvýznamnější tituly z launch herní nabídky.

Zatímco hardwarovou stránku nebude moci Sony jen tak na dálku vylepšovat, situace v případě operačního systému je odlišná. Rozhodně o něm zatím nelze mluvit jako o něčem dokonalém. Přeci jen firmware bude pravidelně aktualizován a s ním budou tvůrci rozšiřovat možnosti a funkce. Celé rozhraní se přizpůsobilo také dotykovým možnostem, i když všechno lze ovládat i „postaru” tlačítky.

Znatelně zakomponované je do celého operačního systému i PS Store, virtuální online obchod. Zároveň vám doporučujeme pořízení 3G verze konzole, jednak pro stahování nového obsahu, tak využívání bohatých online možností přímo ve hrách. Novinkou se stal i systém trofejí (achievementů) zpracovaný podle toho z PlayStation 3. Navigace v rozhraní se mi z počátku zdála malinko kostrbatá, ale zvyknete si rychle a zjistíte, že snazší to být ani nemůže.

Hry pro PS Vita

Konečně se už přesuňme k tomu nejdůležitějšímu – nabídce herních titulů, které PS Vita přináší. Podíváme se konkrétně na pár launch titulů, které jsme měli od Sony k dispozici na testování. Některým se budeme věnovat více, jiným méně a především se pokusíme vyzdvihnout speciality a dojmy vzhledem k novinkám samotné konzole. Dva tituly budou z žánru akčních stříleček, chybět nebude ani závodní titul a jedna menší hříčka.

Uncharted: Golden Abbys

Důvod, proč začínám právě s adaptací série Uncharted, je prostý – na PS3 ji miluji, a proto jsem byl zvědavý i na handheldové zpracování. Všechno navíc na papíře před vydáním hry vypadalo úplně úžasně. Na rovinu musím zmínit určité zklamání, které se odvíjí od několika různých faktorů. V první řadě jde práci designérů v podobě navržení úrovní. Je to prostě docela nuda. Stejně tak kvalita textur není kdovíjak zázračná.

Na poměry akční střílečky bychom navíc čekali i kvalitnější umělou inteligenci. To všechno zatím může mít něco společného s omezeným výkonem, na druhou stranu především animované filmečky jsou krásné. Omluvitelné však není to, že hra postrádá pořádný spád a filmovost jako její větší bratříček z loňského podzimu. Na Uncharted: Golden Abbys je hodně znát to, že jsou pod hrou podepsaní úplně jiní vývojáři.

A jak dopadlo pohybové ovládání v akci? Žádná sláva. Je jasné, že hra z dílen Sony musela za každou cenu předvést nové možnosti, ale podle mého názoru to bylo až moc vynucené a dával jsem prostě přednost tradičnímu schématu ovládání. Naštěstí využívání dotykového ovládání není nutností během klasického hraní. Občas jsou totiž dotyky nesmírně kostrbaté a nepřirozené. Nemluvě o větší obtížnosti oproti využití klasického schématu a tlačítek, resp. páček.

Unit 13

Další akční kousek na PS Vita není co se týká značky (resp. názvu) známý a možná i proto jsem byl vcelku mile překvapen a tahle hra od studia Zipper Interactive mě bavila snad více než Uncharted. A jedná se o docela zábavnou vojenskou střílečku. Po příběhové stránce asi nikoho nenadchne, na druhou stranu hratelností se vydařila. Hrát navíc můžete jak sami, tak v kooperaci. Zde je dotyková obrazovka využita střídměji a třeba možnost dotykem udělit ránu nablízko funguje skvěle. A netlačili sem tvůrci tyto prvky za každou cenu.

Trošku propracovanější a lepší mohl být například systém krytí. Pozitivně vidíme kromě ovládání i bohatou obsahovou nabídku. Postupně se vám odemykají nové featurky a misí je zde netradičních 35, to běžně v dnešních střílečkách opravdu nenacházíme. Na druhou stranu pořádně jde jen o „běžnou” střílečku a nic, na co byste vzpomínali a vraceli se dlouhé měsíce nebo i týdny. Jednou si hrou projede, budete se dobře bavit, ale tím to končí.

Unit 13 nedopadlo špatně. I když po vizuální stránce není dokonalé a kampaň postrádá nějaký celistvý napínavý příběh, díky kvalitně zpracovanému ovládání si hru budete dobře užívat.

ModNation Racers

Další vlajkovou lodí PlayStation, jež se rovnou dočkala svého handheldového zpracování na Vitě, je ModNation Racers. Jak to tady ve finále dopadlo? Na první pohled úplně stejně jako na velké konzoli. Opět tak jezdíte v malých vozítkách, vizuální zpracování připomíná dětské kreslené filmy a samotné závody se vyznačují odlehčením, akčností a spádem.

Na své si rozhodně přijdou všichni kreativně ladění hráči, protože nástrojů se zde nabízí přehršel. Jako v prvním ze všech titulů musíme pochválit skvěle zvládnuté převedení ovládání. Jakmile se naučíte používat všechny boosty, driftovat i dělat v letu triky, jde o velkou zábavu. V pozdějších fázích kampaně už toho všeho je snad až příliš, a tak na nás doléhala mírná přeplácanost celé hry. Po vizuální stránce jednoduché zpracování nenaštve ani kdovíjak nepřekvapí. Už vzhledem k tomu nechápeme neskutečně dlouhé loadingovací obrazovky, stejně tak místy citelně klesající framerate, který v krizových okamžicích zrovna nepotěší.

ModNation Racers: Road Trip také není nezapomenutelným hitem, na druhou stranu obstojně plní pozici úvodního launch titulu.

Little Deviants

Úplně neoriginálnějším titulem, u kterého jsme se nakonec i nejvíce nasmáli a pobavili, se stala tato kompilace od studia BigBig. Právě zde se ukázaly všechny možnosti ovládání PS Vita nejlépe a to ve značně zábavném a originálním podání. Zatímco v Uncharted na nás tyto prvky působily strojeně, zde jsou naopak naprosto přirozené.

Na řadu zde přichází jak dotykový displej, tak zadní dotyková strana PS Vita, SixAxis naklánění celé konzole i kamerka s mikrofonem. Všechny aktivity této kompilace nám přišly srandovní a byť jsem to neočekával, nakonec si právě z Little Deviants odnáším nejlepší zážitek, i když to mnohdy byla až frustrující.

Nejde tedy o žádný komplexní zážitek nebo ucelenou megalomanskou hru, ovšem to kompenzuje skvělou hratelností. Ideální titul především pro vyznavače menších hříček a ty, kdo chtějí poznat všechny možnosti nové konzole pěkně v akci.

Verdikt

Všechny tři důležité faktory (tedy samotný hardware, software v podobě operačního systému i počáteční herní nabídku) jsme si již samostatně zhodnotili a přichází na řadu vynést celkový ortel nad novým handheldem od Sony.

Každopádně pokud bychom měli své dojmy nějak celkově zhodnotit, pak určitě musím přiznat, že PS Vita dokáže ohromit svými technickými možnostmi, stejně tak první tituly nás dokázaly zabavit docela na dlouho. Na druhou stranu rozhodně nejde o nijak vysloveně zázračnou nebo snad revoluční konzoli. Inu, když přišlo původní PSP, bylo to něco úplně nového a Vita se nese pouze ve znamení inovací a zdokonalování.  Nějaké procentuální hodnocení by zde absolutně nemělo smysl. Neobjevili jsme na Vitě prakticky nic, co by nám vysloveně vadilo nebo proč bychom vás měli odrazovat od koupě. Hrajete-li rádi na cestách, určitě vám můžeme pořízení konzole doporučit, a to spíše lepší (a o něco dražší) verzi s 3G sítí, protože většina her má v sobě zabudované určité online prvky a vyplatí se zde být pořád online.