Ratatouille

Pixar, jak se zdá, vlastní neomylný recept na kvalitní animované filmy pro všechny věkové kategorie diváků. Ostatně stačí jen nahlédnout do portfolia společnosti a oko filmového fanouška nezůstane lhostejné, spatří-li názvy jako je Toy Story, Úžasňákovi či snad doják Auta. K výpisu si lze zanedlouho směle připsat i Ratatouille, který přijde do českých kin 13. září a takového malého předskokana mu dělá právě stejnojmenná “filmová” hra. Žánr jakékoliv hry inspirující se v čerstvém filmovém trháku by odhadl i méně chápavý hráč začátečník. A není se co divit, ten kdo by našel filmovou hru spadající do jiné kategorie než akčních adventur by si zasloužil obrovský dort a článek v novinách. A pravidlo neporuší ani Ratatouille, které v sobě snoubí jednoduché arkádové pasáže, lehké logické momenty a několik povedených miniher sázející na vaši přesnost.

Krysa šéfkuchařem
Základním kamenem Ratatouille je singleplayer kampaň, zdánlivě celistvá, ve skutečnosti ale rozdělená do malých úseků, za něž jste bodově ohodnocováni. Taktéž vypráví hlavní dějovou linku, ovšem notně osekanou, což je na jednu stranu pochopitelné. Vyzradit všechny detaily před premiérou filmu by se rovnalo holému bláznovství. Takto ale děj postrádá klíčové momenty a člověku s příběhem filmu neseznámenému, podá jen minimální informační hodnotu. Ono ale veskrze stačí vědět, že se hlavním hrdinou stává netradičně krysa, která do vínku dostala jednu dosti neobvyklou schopnost – kuchařský cit a talent. Toho ve svém zvířecím světě příliš nepoužije a okolí je spíše na posměch. Poté co ale náhodou pronikne do své oblíbené restaurace a uvaří velice chutnou polévku, má o budoucnost postaráno. A to ačkoliv se do cesty postaví celá řada překážek včetně lehkého románku svého svěřence.

Příběh je vyprávěn za pomocí rozhovorů s ostatními herními charaktery (zpravidla krysy a nejčastěji nemotorný bratr Emil). Ty vám zadávají další a další úkoly, stejně jako se snaží o lehké vtipné rozptýlení. Bohužel neúspěšně a tak ve výsledku tyto video sekvence působí zcela zbytečně a budete je s nelibostí a nezájmem přeskakovat.

Chůze po laně? Pro krysu žádný problém!
Hratelnost Ratatouille se skládá ze dvou základních elementů. První je klasická akční adventura s příchutí arkády. To znamená neustálé hopsací pasáže, kdy překonáváte obyčejné lidské schody nebo naopak šplháte po „náhodně“ rozmístěných bednách či střešních taškách. Daleko důležitější a možná i častější akcí ale budou speciální schopnosti našeho krysího hrdiny, které se budou častokrát podobat kouskům zkušeného cirkusového artisty. A tak samozřejmě nebude chybět chůze po laně, balancování na barevném nafukovacím balónu, přeskakování z jedné tyče na druhou, lezení po pletivu umístěném na omítce či přeskakování z jednoho v zemi zabodnutého kůlu na druhý. To vše se ale nese v dokonale jednoduchém stylu, který pronikne velice rychle do krve i mladším hráčům, pro něž bude hra podle animáku určena především.

Primárně pro děti?
Vzhledem k tomu, že zmiňované disciplíny jasně nasvědčují zacílení hry na mladší herní publikum, nabízí se otázka, proč tvůrci ponechali závodní část hry v toliko obtížném duchu. Závodem jsou především myšleny nekonečné sjezdy skrze potrubí či třeba jízda po rozvodněné řece na kuchařské knize. Nečekejte nic obtížného, přeci jen vaším jediným úkolem bude nabrat co nejvyšší rychlost, načež jen sbírat rozmístěné hvězdičky a unikat před všemi dírami a vysokými předěly, které je třeba přeskočit. Všechny tyto části zvládnete levou zadní, čas od času se ale objevíte v místě, které nelze zdolat ani na desátý pokus s maximální koncentrací. Důkazem může být třeba zběsilý úprk před kuchařským posluhovačem, který je poměrně dlouhý, členitý a několikeré opakování na každém úseku nebude ničím neobvyklým. Příště by možná nebylo od věci si hned zkraje ujasnit, pro jakou cílovou skupinu je hra vlastně určena a neimprovizovat až za běhu. Takto mladí hru brzy vypnou vzhledem k tomu, že pro ně určité části zůstanou prostě uzamčeny, a ti zkušenější usnou při řešení jednoduchých vyloženě „dětských“ herních pasáží.

Nakupujeme nové módy
Jako ve většině akčních adventur, tak i zde je výrazný „sbírací“ prvek. Brát tedy budete vše a v každém momentě. Ať už se jedná o jablkové ohryzky, šipky či třeba hvězdičky, které se v přesném počtu 100 nachází roztroušeny po celém levelu. Za ty všechny dostanete bonusy, ovšem jen v případě, že se vám podaří sebrat úplně všechny. A to je u hvězdiček téměř nadpřirozený výkon. Motivovat se vás k němu bude taková malá třešnička na dortu, kterou okusíte až v pozdějších fázích hry. Spočívá v nakupování nového obsahu za získané virtuální peníze. Výpis samozřejmě nepostrádá extra herní módy, nápadité mapy, stejně jako multiplayerové kousky, hratelné na jednom počítači. K těm kupříkladu patří závody na řece v malých skořápkách, které jsou poměrně příjemnou a zábavnou kratochvílí.

Druhým zásadním elementem tohoto titulu jsou minihry, kterých je k nalezení poměrně dostatečné množství, i když také spadají spíše do jednodušší kategorie. A tak si prověříte své kuchařské umění či třeba pyrotechnické schopnosti, sílu při tahání za provaz ap. Ať už se jedná o jakékoliv téma, pokaždé je nutno počítat s naprosto stejným úkolem zaměřeným zejména na vaše reflexy. Na obrazovce se vám bude objevovat jedna ze čtyř kurzorových kláves, kterou musíte mačkat co nejpohotověji, v přesném pořadí nebo alespoň podle obrázku, jež je zobrazen o něco výše. Celkově vzato tedy žádná revoluce, spíše neustále to samé dokola. Na to, jak se autoři počtem 20 miniher chlubili, nedopadla tato část hry nikterak úžasně.

Další jasnou indicií, nasvědčující o snaze vytvořit hru pro malé jsou savepointy. Ratatouille se oficiálně ukládá vždy jen na pokraji některého levelu, ve skutečnosti je váš postup zaznamenáván při každém možném výskytu problému. Tedy kupříkladu máte-li před sebou překážkovou dráhu složenou z jednoho provazu, několika oddělených krabic a následných kůlů, můžete klidně počítat s tím, že za vás se hra sama uloží téměř při každém kroku.

Grafika a kamera
Technické zpracování v porovnání s úžasnými animacemi ve filmové předloze jsou takřka k nerozeznání. V herním podání zkrátka vizuální stránka postrádá potřebný náboj, nápad a skvělé animační schopnosti zaměstnanců Pixaru. A tak se setkáváme s notně repetitivním málo detailním a především nezajímavým herním prostředím, které vás velice rychle omrzí. Ačkoliv jistě rozeznáte celou řadu lokací stejných s filmovou předlohou, nelze bohužel ani tuto stránku hodnotit vyloženě kladně. A nezachrání to ani hudební stránka. To totiž taktéž příliš originality nepobrala. Klasicky největším kamenem úrazu je kamera, která se vyloženě vyžívá v nesmyslném zabírání scény v nepoužitelných úhlech, což mnohdy nezlepšíte ani možností volně s kamerou pohybovat pomocí myši.

Závěr
Bohužel ani Ratatouille neprolomil obecně platné a ne zrovna pochvalné pravidlo týkající se her na filmové bázi. I tentokráte je tedy herní přepracování jen chabým pokusem kopírovat filmovou linku, což ve výsledku a v porovnání s výtečným filmem působí téměř odpuzujícím a rozhodně nezajímavým dojmem. Ačkoliv má Ratatouille své světlé momenty (a to zejména zpočátku, než se vše začne dokolečka opakovat), více než lehce nad průměrnou laťku se nevyhoupne – 52%.