Prince of Persia

Klasického stařičkého Prince of Persia musel na své kdysi moderní 486ce hrát snad každý pořádný fanda počítačových her. I když je pravda, že mladší generace si na něj už nemusí úplně dobře pamatovat, ale doufejme, že tento rest později všichni dohnali. A pokud snad nikoli, nikdy není pozdě. Zkusit můžete třeba i autentickou kopii na mobilní telefony, kterou jsme nedávno recenzovali. Ale vraťme se opět malinko více do současnosti. Po původních dvou dílech nás čekala opravdu dlouhá pauza a pak následovala trilogie Sands of Time. Ta mne osobně nijak zvlášť nenadchnula, přestože si i ona našla plno příznivců a stoupenců. A nyní přichází Ubisoft s úplně novým dílem, který skutečně mění všechny zažité principy předchozích dílů. Inu, v tomto směru opravdu není co skrývat, revoluce se skutečně dostavila. A můžete tak zapomenout na všechno, co jste zatím s Princem zažili. Hlavní otázkou teď zůstává, jak zábavný tento moderní počin bude a jestli dokáže zaujmout právě stejně jako původní díly ve své době.

Teď však rychle můžete zapomenout všechno, co jste zatím o této sérii věděli. Princ totiž přichází do úplně nové éry, v níž nás čekají samé novinky. Abychom byli přesní, hodně se změnil celý přístup k designu úrovní a samotné hratelnosti. Zkrátka tady jsou vyznávány malinko jiné priority a cíle. A popravdě řečeno právě v tom nás hned tvůrci malinko zklamali. Podstatné ovšem je, nakolik zábavný je tento nový princip. V první řadě musíme samozřejmě nastínit příběh. Nový Princ se ocitá kdesi v pouštích a setkáváme se s ním během hledání svého oslíka Faraha. Do všeho se navíc takřka okamžitě připojí ženská a na obrovskou lásku a spolupráci je hned zaděláno. Jmenuje se Elika a mnohdy vám bude hodně velkou oporou a pomocnicí, protože oplývá kouzelnými schopnostmi. O nich si však povíme něco trochu více až později, teď se zaměřme na hlavního hrdinu – tedy Prince.

Základem tohoto nového Prince of Persia se pochopitelně i tentokrát stalo množství akrobatických kousků. Vzhledem k tomu, že hra běží na stejném enginu jako Assassins Creed, jsou i tyto kousky hodně podobné. Ale nutno podotknout, že v podání Prince se nám líbí ještě více. Všechno vypadá oproti předchozím dílům opravdu o poznání lépe, reálněji a skvěle se do jeho kůže vžijete. Ovládání taktéž dokázali v Ubisoftu zvládnout, a tak jsme se prostě pohodlně usadili do křesla a užívali si pohled na jeho gymnastickou exhibici. Pohyby na sebe hlavně pěkně navazují a nedostanete se do obávaného stereotypu. A rádi jsme i za to, že už prostě všechno tohle skákání nepřináší frustraci jako u původních dílů, ale krásnou relaxaci. Místy nám jen trošičku vadila docela velká linearita prostředí, kdy to vypadá všude skoro stejně a v pozdějších fázích se toho prostě nabažíte dostatečně. Stejně tak všechny typy skoků a jiných akrobatických kousků poznáte prakticky skoro hned v úvodu a pak nic nového nepřichází.

Během vašeho cestování zpustošenou krajinou je vám hodně často společnice Elika nápomocná. Například když skáčete přes opravdu velké propasti, může vás svým kouzlem popostrčit dopředu a prodloužit tak skok. Jindy pro změnu využijete její kouzla při soubojích. Pokud byste snad nějakou díru nepřeskočili, nebojte se, opět se stačí spolehnout na Eliku, která vás zachrání. Pohotově po vás skočí a kouzlem vás vytáhne zpět před propast a máte další pokus. Takhle to můžete opakovat klidně donekonečna. Právě to je jedna z věcí, která nám na Prince of Persia, jež vždycky vynikalo obrovskou obtížností a nemilosrdností, nesedí. Elika však slouží i jako taková příruční GPS navigace, protože vám kouzlem kdykoli ukáže další cestu k aktuálnímu úkolu. Abyste se však nemuseli spoléhat jen na ni, máte k dispozici i hrubou mapu celé oblasti. Všechno tohle se vlastně ovládá stiskem pouhé jedné klávesy na gamepadu, v případě testované PlayStation 3 verze šlo o trojúhelník. Spolupráce mezi oběma postavičkami funguje opravdu dobře, sedí nám k sobě a hodí se nám do hry. Zkrátka není ani na obtíž, nemusíte se o ní až příliš starat, ale mnohdy prostě její přítomnost potěší.

Speciální položkou samo pro sebe jsou pak souboje. A dokonce i u nich si prostě jen odpočíváte a poklidně mačkáte tlačítka vašeho gamepadu. Všechno musíte hlavně pořádně naplánovat a objevit taktiku toho kterého protivníka. Velký důraz tvůrci nakonec dali na systém komb. V první řadě si pojďme trochu objasnit princip ovládání, jehož znalost je důležitá. Pomocí jednoho tlačítka útočíte svým mečem, další vyvolá kouzlo Eliky, třetí slouží k akrobatickým kouzlům a konečně posledním uštědříte protivníkovi pořádnou pecku svou železnou rukavicí. Postupem času se pak učíte, jak vhodně kombinovat všechny tyto typy útoků, aby byl výsledek co nejefektivnější. Jak jsem již nastínil, kouká se na to ve finále moc hezky. Při soubojích je pak i speciální kamera, která ještě více stupňuje akci a prožitek z bojů. Docela zajímavý je fakt, že všechny souboje jsou jen proti jednomu protivníkovi. Nikdy tedy nejdete naráz proti horně nepřátel, alespoň my jsme tedy na nic podobného během hraní nenarazili.

V některých bitkách skutečně není jednoduché uspět, o čemž nás ostatně přesvědčil hned první „boss”. Zkrátka musíte se opravdu snažit a hledat různé cesty, jak koho pokořit k zemi. S umělou inteligencí však nejsme nijak zvlášť spokojeni, protože v tomto směru jsme se nedočkali ničeho speciálního. Hlavně se nám zdálo, že protivníci snad až příliš málo reagují a nedělají věci v závislosti na tom, s čím na ně přijdeme. Spíše než obtížné jsou souboje místy až příliš zdlouhavé, na druhou stranu to může někomu i vyhovovat. Nemusíte se však bát vůbec smrti, protože i před ní vás vždycky Elika zachrání. Inu, jí nemít s sebou, tak si snad ani nedojdeme na záchod.

Teď už si pojďme říci něco o technické stránce moderního Prince of Persia. Na první pohled se možná někteří z vás zaleknou, protože opravdu nejde o next-gen detailní vizuální zpracování. Ubisoft tentokrát zvolil více uměleckou variantu v podobě klasické cell shaderové grafiky. Zkrátka všechno vypadá jako nakreslené. Více než skvělý umělecký dojem v nás však toto zpracování vyvolává pocit, že se nechtěli tvůrci piplat s klasickou moderní grafikou nebo nevěděli, jakým stylem ji udělat. Celkově se však na Prince of Persia určitě dá koukat a vypadá moc hezky, byť za běhu to opravdu není taková sláva, jako by se z okolních oficiálních obrázků mohlo zdát. Jak jsme již řekli, hra běží na oprášeném enginu Assassins Creed, což pozná snad každý, kdo tento titul hrál. Pohyby i styl ovládání je hodně podobný, ale to vlastně ve finále ani není příliš na škodu.

Několikrát jsme dnes nakousnuli obtížnost. Ta skutečně už není vůbec taková jako dříve, ale ani nám to nevadí. Ostatně právě naopak. Je určitě lepší se u hry příjemně odreagovat a pokochat se ladnými pohyby, než se stresovat s přeskakováním každičké mezírky. Na druhou stranu je nám nadmíru jasné, že nový styl prostě nesedne každému a najde se mnoho odpůrců, kteří budou nekompromisně kritičtí. Byť naprosto zbytečně.

Moderního Prince of Persia jsme očekávali s velkým natěšením, ale zároveň i opodstatněnými obavami. Ubisoft se ho totiž rozhodl naprosto předělat, jak jsme říkali hned v úvodu, a proto podobnost s jakýmkoli jiným dílem můžeme hledat marně. Novinka nás však i přesto dokázala zaujmout a přikovat k televizi. Vyzdvihnout nakonec musíme určitě opět parádní hratelnost, moc pěkné akrobatické kousky, ale i souboje a kupodivu i spolupráci s ženskou hrdinku. Té jsme se obávali nejvíce, do Prince of Persia však skvěle zapadla a našlo se pro ní opravdu dobré místo. Nakonec hodnotíme výborným výsledkem 89%.