V průběhu letošního a příštího roku se na trh konečně dostane nová generace konzolí, kterou zastupují v první řadě stroje od Sony a Microsoftu. Jako obvykle s nimi dorazí i další konflikty mezi fanoušky jednotlivých konzolí, ačkoli se tentokrát do války vloží mimo jiné i osobní počítače, jež svou stavbou a průměrnou výkonností nové konzole docela připomínají. Otázkou nicméně zůstává, zdali si ve výsledku povede lépe PlayStation 4 či Xbox One. Vzhledem k tomu, že se v České republice konzole od Microsoftu ukáže teprve na jaře příštího roku, zatím zde Sony nijak velkou konkurenci nemá. Přesto bychom si měli povědět, zda se PS4 vyplatí koupit již nyní, nebo o nic nepřijdete, když případnou investici necháte na později. A právě kvůli tomu tu dnes jsme.
PlayStation 4 u nás vyšel 13. prosince, přestože se na zahraničních trzích pohybuje již mnohem déle. V Severní Americe se ukázal v polovině listopadu a o dva týdny později si na něj poprvé mohli sáhnout obyvatelé Velké Británie a dalších větších zemí Evropy. Právě díky tomu jsme měli určitou představu o tom, jak si konzole vede, ještě před jejím vydáním. Nepřekvapivě se setkala s obrovským úspěchem, který byl dokonce tak velký, že se z PS4 stala nejrychleji se prodávající konzole v historii herního průmyslu. A ano, mírný náskok drží i nad Xboxem One. V čem je však tento kus od Sony takovým krokem dopředu, že si jej muselo ihned zakoupit takové množství lidí?
Recenzi jsme se rozhodli rozdělit do dvou částí. V té dnešní se zaměříme na konzoli jako takovou a na to, co dokáže po stránce hardwaru. Ve druhé části se následně vrhneme na softwarovou část přístroje. A bylo by vůbec možné začít něčím lepším než pohledem na to, jak vypadá? Design PlayStationu 4 je jedním slovem fantastický. Tvůrci se rozhodli vzdát nevyspělého vzhledu obtloustlé předchozí generace a ukázali se s uhlazeným designem profesionálního právníka, na němž nesmí být vidět jediná chybička. S určitou mírou nadhledu bychom zde dokonce mohli hledat návrat k PlayStationu 2 s kurzívou na krku. Už na první pohled je vám dáno jasně najevo, že máte co do činění s high-end kouskem, kterého se hned tak nezbavíte a který budete automaticky muset považovat ze technologickou chloubu vašeho domova.
Sony si skutečně dokázalo vyhrát s každým detailem. Je jenom na vás, zda konzoli umístíte do vertikální či horizontální polohy, neboť bude v každém případě vypadat nadčasově a skvěle sedne poblíž jakékoli televize. Díky LED diodám na přední straně vždy víte, v jakém módu se nachází, a jejich zablikání značící start přístroje vám doslova učaruje. Design je ale zároveň i užitečný. Díky skvěle řešenému chlazení z obou stran se konzole nepřehřívá ani zdaleka tolik jako PlayStation 3 a je v porovnání s ním i neuvěřitelně drobná. Vedle mohutné krabice zvané ‚Xbox One’ si jí pak téměř ani nevšimnete. Ještě mnohem více ale oceňujeme, jak neuvěřitelně tichý tento kus je. Samozřejmě stále něco málo slyšet je a slepec by ji mohl po spuštění nalézt ve ztichlé místnosti vždycky, přestože jde o téměř neslyšitelný zvuk, který pro vás bude tak akorát na to, abyste si byli jistí tím, že váš PlayStation stále ještě dýchá a neodešel na věčné časy.
Pojďme se však konečně podívat na přesná čísla, jež tuto konzoli vynášejí do výšin a dokazují, že se herní konzole s osobními počítači poměřovat rozhodně můžou. Rychlou a plynulou jízdu operačního systému zajišťuje především 8 GB operační paměti GDDR5. S tím samozřejmě souvisí i výrazný skok v grafickém výkonu konzole, díky němuž vše tak skvěle vypadá. Jakmile už ale nemáte monitor či televizi s HDMI vstupem, příliš si PlayStationu 4 neužijete. Pro ideální rychlosti je samozřejmě možné využít kabelového připojení k internetu a nechybí ani port určený pro pohybový senzor PlayStation Camera. Na přední straně se pak nacházejí dva porty USB 3.0. Konzole se může pochlubit 500 GB paměti, kterou lze naštěstí ještě rozšířit externím HDD.
Pokud v případě předchozí generace konzolí v něčem Microsoft nad Sony vyhrával na plné čáře, šlo bez diskuze o gamepad, který byl u konzole využíván. Na DualShock 3 se totiž snášela kritika ze všech stran, což už každopádně pro jeho nejnovější verzi neplatí. DualShock 4 je skvělým kusem, který se bezproblémů vyrovná gamepadu u Xboxu 360. Páčky jsou větší a mnohem lépe se do nich vaše palce zaboří tak, že už z nich nikdy nebudou chtít vyjít zpět na světlo světa. Celková konstrukce gamepadu zmohutněla a už se s ním necítíte, jako byste drželi dětskou hračku, kterou po troše neopatrného zacházení nikdy nebudete moci znova spravit. Prakticky každá výtka vůči DualShocku 3 tak byla vyřešena a nehledě na to, zda fanoušci Sony jste nebo nejste, si nový gamepad zamilujete.
Naprosto dokonalým způsobem vaše prsty dolehnou na tlačítka L2 a R2, což byl u DualShocku 3 obrovský problém. D-pad se také o trochu zvětšil, což sice na první pohled nepoznáte, načež se vám s ním však při hraní bude vše ovládat znatelně lépe. Pravá strana gamepadu sice zůstala nezměněna, což je ale, jak jsme zjistili po chvíli hraní, jedině dobře. Absolutně každé tlačítko je snáze dosažitelné a díky zkrácení tlačítek L1 a R1 máte při ovládání her rychlejší reakce spojené s nutností vykonat menší pohyb. DualShock 4 z celkového hlediska skutečně sedne do ruky a nemáme tak proti němu jedinou odůvoditelnou výtku. Dokonce byla konečně zajištěna podpora připojení k počítači, po níž jsme takovou dobu toužili.
Geniální novinkou je jack umístěný na straně ovladače nejblíže k hráči. Do něj můžete zapojit sluchátka dle vašeho výběru, ačkoli údajně některá nefungují tak, jak by měla. Naprostá většina ozkoušených sluchátek každopádně nemá s připojením k DualShocku 4 žádné problémy a nijak nezáleží na tom, zda hodláte připojit špunty nebo high-endové kusy od společností jako Razer.Tuto novinku si nikdy nebudeme moci dostatečně vynachválit. Na gamepadu každopádně nechybí ani samostatný reproduktor, který je využíván pro rozšíření zážitku z hraní. Bohužel jsme zatím nenalezli jedinou hru či aplikaci, u níž by byl skutečně využit naplno, což nás tak trochu mrzi. Není však sám.
Bez využití zůstal i touchpad, který je jasnou dominantou gamepadu, na níž svoji pozornost zaměříte ze všeho nejdříve. Dle našeho názoru by mohl být užitečný v mnoha různých aplikacích, konkrétně kupříkladu u internetového prohlížeče, k čemuž však nedošlo. Jakkoli logická by tyto možnost byla, ve výsledku jej využijete výhradně jako tlačítko nahrazující odstraněné „Select”. Ještě více postrádáme hodnotu svítícího baru umístěného na přední straně DualShocku 4, který samozřejmě souvisí s pohybovým ovládáním, na nějž jsme nicméně také tak nějak v průběhu prolézání konzole nenarazili. Výdrž baterie ovladače se nachází na hranici desíti hodin, což je sice poměrně málo, i když se dá nově nabíjet i v momentě, když je PlayStation 4 vypnutý, takže to žádné velké problémy nevyvolává.
Pravé využití PlayStation Camery nás nejspíše ještě čeká, což je ale vcelku snadno pochopitelné vzhledem k tomu, že ani nebyla součástí balení. Nabízí ale možnost hlasových příkazů, které jsou sice svojí rozsáhlostí a přesností hluboko pod úrovní Kinectu 2.0, ačkoli jde o příjemnou featurku, která nemůže zklamat vzhledem k tomu, že ji nikdo ani nijak zvlášť nevyžadoval. V současnosti se každopádně dle našeho názoru pohybový senzor ke konzoli koupit zrovna dvakrát nevyplatí a je teprve otázkou času, než se ukáže, co všechno s ním Sony ještě dovede. Teď už bychom každopádně měli hardwarovou část recenze utnout, aby nám také něco zbylo na příště.
PlayStationy byli vždy lepší než podělaný Xbox, už se nemůžu dočkat až si koupím PS4 :) Jinak článek velmi zajímavý.