Hra na motivy nejslavnějšího seriálu se zombíky na herní scéně není poprvé. Již v roce 2013 jsme se totiž dočkali akčního titulu The Walking Dead: Survival Instinct, který však nikoho příliš nenadchl. O to zvědavější jsem byl na novější kousek OVERKILL’s The Walking Dead, který pochází od studia Overkill Software. Podívejme se tedy zombíkům na zoubky.
Je to tak, tentokrát hru dostalo do rukou osvědčené studio, které mimo jiné stojí třeba za hrami Dead by Daylight nebo Payday 2. Přesto můžeme hned z kraje říct, že jsme se ani tentokrát nedočkali kvality, jakou si nejen fanoušci seriálu zaslouží. Tak trochu matoucí je již rozdělení hry do dvou sezón, z čehož ta první má 10 epizod a je již plně vydána. Druhá sezóna naproti tomu má venku pouze první epizodu z devíti a přestože přináší další mise, my jsme měli možnost vyzkoušet pouze sérii první.
Sbohem seriále
Tahle hra má se zmíněným seriálem společné pouze dvě věci. Ta první je část názvu, zatímco ta druhá je koncept – postapokalyptický svět zamořený zombíky. Hned z počátku máme k dispozici čtyři hratelné postavy, ze kterých si jednu vybereme před každou z misí. Každá z nich má své specifické bonusy a schopnosti. Heather je scout a tak má sice málo životů, ale je vybavená skvělou kuší (jako má v seriálu Daryl). Ta dokáže tiše zabíjet zombíky hezky na dálku, což se samozřejmě často hodí. Nicméně vzhledem k velkému počtu nemrtvých je problém delší nabíjení zbraně. Aidan je naproti tomu tank s nejvíce životy. Své nepřátele řeší buďto baseballovou pálkou, případně pistolí či rovnou brokovnicí. Grant je pak taktik vybavený odstřelovačkou, pistolí a dlouhým klackem pro boj zblízka. Čtveřici uzavírá Maya, což je v podstatě podpora, nabízející SMG i lékárničky pro ostatní.
Přestože zbraně charakterů lze měnit a člověk zaměřený na sniperky si může klidně vzít brokovnici, je třeba počítat s nevyužitím pasivních bonusů, což může být kvůli zvláště vysoké obtížnosti problém. Co postavám také zůstává, jsou skilly. Ty lze vylepšovat za pomocí získaných zdrojů, při čemž skilly musí být nejdříve odemčeny vylepšením základny. Bohužel je skillů jen pár a nepřináší kdo ví jak zajímavé výhody. I když se hodí mít větší damage, více životů a podobně, jde spíše o nutnost pro další mise, nežli o něco opravdu zajímavého, co by táhlo k opětovnému hraní. Naštěstí lze kromě získávání nových zbraní vylepšovat i je. A takový laserový zaměřovač se hodí nejen na revolveru.
Příběh
Coby přeživší jsme součástí komunity se sídlem v Anderson Camp, který se nachází v okolí post-apokalyptického Washingtonu DC. Postupně prozkoumáváme jednotlivé části misí, potkáváme nové postavy a samozřejmě doplňujeme své zásoby. A zatímco nás do jednotlivých misí uvádí líbivé videoscénky, zážitek ze samotných misí ničí celá řada věcí. Cíle mise jako takové, jsou však celkem nápadité. Jednou se bráníme agresivní cizí skupině jménem The Family, jindy na tuhle skupinu přímo útočíme, abychom získali zpět čističku vody.
Samotné provedení je už horší. Při tak vysoké obtížnosti, kdy v jednom hráči máme jen minimální šanci na úspěch a teprve s dalšími lidmi v co-opu máme šanci alespoň malou, člověka zaskočí úmorná délka některých misí. Ty mohou trvat klidně i 30 minut, což je za prvé nepraktické (člověk potřebuje odběhnout, jít na WC atd.) a při neúspěchu je třeba hrát vše znovu.
Zmíněná obtížnost je skutečně brutální a to i při obtížnosti nejnižší, která nese název střední. Mise budeme neustále opakovat, což sice nabízí solidní výzvu, avšak na druhou stranu to brzy leze na nervy. Frustraci pocítíme při rychle se rojící převaze nepřátel, kdy na nás najednou naběhne klidně i 15 soupeřů se zbraněmi, zatímco jim stačí jen několik ran a jsme mrtví. Často nemůžeme ani couvat a krýt se, protože buď je v okolí spousta zombíků, případně máme omezený čas na přerušení operace soupeře. Pro otužilce jsou na výběr i těžší obtížnosti, za což získáme lepší odměny. Minimální útěchu přináší fakt, že při opakování se dílčí úkoly drobně mění, například jednou odemkneme dveře zapojením baterií, jindy potřebujeme donést pojistky. Mise se hezky prokládají svým stylem a tak zatímco jedna je mířena na čirý boj, ve druhé putujeme mapou a sbíráme vše užitečné.
Nůž do mozku, kulka do hlavy
Řekněme si ale něco o samotném boji. Stejně jako v seriálu (či knižní předloze), i zde zombíci fungují, dokud nedostanou ránu do hlavy. Nemá tak cenu střílet do jejich těla, které sice můžeme poškodit, ale stejně víceméně mrháme municí, které máme už tak opravdu málo. Oproti seriálu jsou zde zombíci o něco rychlejší, takže si musíme dávat opravdový pozor. Jednoho nemrtvého sice zabijeme během pár vteřin, ale hrnou se na nás často po třech až dvaceti kusech, což už je poměrně problém.
Proto se často budeme raději plížit a osamocené soupeře zabíjet okamžitým zabitím pěkně zezadu. Když nás však zombík zpozoruje a je příliš blízko, hra spustí animaci, kdy se na nás zombie jakoby položí, zatímco my ji tlačíme rukami pryč. Takto zaklínění můžeme klikat a zombíka nakonec zdoláme, avšak pokud jsou v okolí i jiní, jsme prakticky mrtví. I když některé zbraně mají tlumiče a útočit nakonec můžeme i na blízko, často nestíháme všechny soupeře zabíjet a střílet z hlučných zbraní je obvykle problém. Hra totiž sčítá hlasité výstřely a posílá na nás o to více krvelačných nepřátel. Hráč je tak značně omezen a to i při boji s nepřátelskou frakcí, která po nás pálí samopaly, brokovnicemi, odstřelovačkami a my se můžeme buďto nechat zastřelit nebo palbu opětovat a tím přilákat další zombie.
I když se mi osobně velmi zamlouval rozdíl v boji se zombie a živými nepřáteli, kdy někdy zombík dokonce i na soupeře naběhne, často jsem se nemohl na boj soustředit a i s ostatními hráči jsme bezradně běhali sem a tam. Měli jsme minimum munice, z několika stran se blížily davy zombie, zatímco do nás pálili nepřátelé. Na dobrém pocitu nepřidá ani podivná umělá inteligence, kdy se nepřátelští vojáci někdy kryjí a dokonce i posílají jednotky do našich zad, zatímco jindy tupě stojí uprostřed místnosti a střílí hlava nehlava.
Nedokončená záležitost
I když hra nevychází ze špatného konceptu, zpracování je celkově tak nějak nedomyšlené. Titul vypadá jako raná beta verze, která se teprve snaží doladit řadu věcí, ať už jde o obtížnost, možnosti boje, skilly a tak dále. Stejně tak vylepšování tábora nedává příliš smysl. V našem táboře se totiž nic nového neobjeví a vylepšení spočívá pouze v tom, že se odemknout některé skilly určité postavy. Nevím také, proč při přípravě na misi hned běží odpočítávání, přestože chci počkat na připojení kamaráda. Musel jsem tedy ze hry odcházet a startovat ji znova, aby odpočívání neskončilo na nule.
OVERKILL’s The Walking Dead je oficiálně dokončená hra, která však v praxi nese rysy titulu beta verze. Časem možná vývojáři hru „opraví“, ale zatím nás titul skutečně zklamal. Zapomenout nesmíme fakt, že hra nakonec dorazí i na konzole PlayStation 4 a Xbox One, stane se tak 8. února 2019.
