„Nakrájíš mi salát? Dáš vařit rýž… Pozor, připaluje se to!“ Křičet na sebe tyto příkazy mimo kuchyň se jen tak nepovede. Své o tom vědí fanoušci prvního dílu kuchyňské multiplayerovky Overcooked! S druhým dílem přichází nové recepty, ovládací prvky a online multiplayer. Stačí to ale k tomu, aby Overcooked! 2 byl kvalitním druhým chodem, nebo skončí jako příloha, které se nikdo nedotkne?
Hned zpočátku recenze je nutno říct jednu důležitou informaci. Overcooked! 2 je typická gaučová arkáda, která k zábavě potřebuje minimálně dva, maximálně čtyři hráče. Hrát sám jde také, ale ovládání je krkolomnější, chybí motivace k lepším výsledkům v jednotlivých levelech a hlavní jádro zábavy tvoří v Overcooked! 2 ani ne tak samotné hraní, jako domlouvání strategie se spoluhráčem. Díky jednoduchému ovládání lze na tuhle jízdu vzít i nemotornou spolubydlící, jejíž kuchařským majstrštykem je pouze houska se šunkou, která hrála naposledy ježka Sonica. Pojďme si tedy něco uvařit.
Ocitneme se v kůži kuchařů, kteří cestují po světě a sbírají recepty a zkušenosti z různých kuchyní. To jim dal za úkol král Cibulka. Ten sám chtěl zkusit uvařit ten nejlepší recept na světě podle knihy Necro-NomNom-icon, ale jak to na začátku většiny příběhů bývá, něco se pokazí. Místo kulinářského zážitku se tak na blízkém hřbitově probere nemrtvé pečivo (ang. Unbread) a je jen na těch nejlepších kuchařích, kteří jsou čistou náhodou v království po ruce, aby svými kulinářskými recepty zahnali jejich hlad.
Overcooked! 2 je jako kuchařka pro začátečníky. Začíná jednoduchými recepty ze studené kuchyně, jejichž příprava má jen dva kroky a není potřeba nic vařit. Postupem času jsou recepty náročnější. Se svými kuchaři se pohybujeme po kuchyních s různě rozestavěnými sporáky, krájecími prkénky a lednicemi. Cíl je v každém levelu stejný – nasbírat dostatečný počet bodů za odevzdané objednávky a dosáhnout tak co nejvyššího hodnocení v podobě tří hvězdiček.
Postup je také jasný. V levém horním rohu se řadí objednávky a u každé jsou na malých letáčcích vidět ingredience, které do receptu patří. Každou ingredienci je ještě potřeba speciálně připravit. Okurku stačí nakrájet, zatímco rýže se musí uvařit v hrnci, kuře usmažit na pánvi a tak dále. Je naštěstí jedno, v jakém pořadí výsledné suroviny naskládáme na talíř a pošleme okénkem za svým zákazníkem. Hra samotná má množství levelů, kde si vyzkoušíme práci pod časovým presem. Objednávky během několikaminutového levelu neubývají, takže jde o to jich za omezený čas levelu stihnout co nejvíce. Do toho každá objednávka má svůj časový limit, než se strávník naštve a odejde.
Nejen každý recept je jedinečný, ale také každá kuchyně. Zatímco udělat suši na jedné mapě trvá několik vteřin, na druhé je otázkou i téměř půlminuty. Může za to nejen jiné rozmístění kuchyňských potřeb. Hra samotná hází kuchařům klacky pod nohy. Každý další level přichází s další výzvou, ať už to jsou pohybující se předměty po místnosti, chodící pásy, které při chůzi na jednu stranu kuchaře zrychlí, na druhou zpomalí, nebo vzplanutí poloviny kuchyně, ať už vinnou kuchaře, nebo přírodní katastrofy. Některé prvky typické pro daný level se ukážou až během hraní, takže se klidně může stát, že strategie rozdělení práce je od poloviny levelu úplně k ničemu. Na první pokus tak u pozdějších levelů není možné udělat tři hvězdy.
Tepelná příprava jídla je také dost svízelnou záležitostí. Rýže se může spálit a zničit drahocenný kastrol, který do konce levelu nejde dále použít. Přepálené maso na pánvi zas může chytit plamenem a chudákovi kuchaři nezbude nic jiného, než odložit vše, co má v rukou, a běžet pro hasicí přístroj. Se zvyšujícím se pořadím levelu stoupá také množství úkonů kolem chodu kuchyně. Například hosté vrací použité nádobí a je na kuchaři, aby talíře umyl před dalším použitím.
Novinkou oproti jedničce je možnost házení syrového jídla. Zatímco kontrola z hygieny by zlostí trhala živnostenské oprávnění provozovatele, kuchaři v Overcooked! 2 si mohou jídlo nahrávat klidně přes celou kuchyň, a pokud ho ten druhý nechytí, může ho zvednout ze země a v receptu bez problému dále použít. V některých mapách to ani jinak nejde, protože kuchaře dělí například kuchyňská linka nebo dokonce propast. Zatímco tedy jeden krájí na své polovině, protože má jediné prkénko a nůž, musí vše nakrájené házet kuchaři na druhou stranu, protože ten má zas u sebe jediný sporák.
Naopak oproti jedničce zmizely úplně všechny typy polévek, které stejně byly nudné. Další malou novinkou, která ale potěší, je možnost připravovat jídlo přímo na talíři na vrchu dávkovače nádobí. Ušetří se tak místo na kuchyňské lince a talíř z dávkovače tak může jít rovnou s naservírovaným jídlem k hostovi. Další novinkou je také online multiplayer. Nutno dodat, že tato hra je opravdu nudnou záležitostí pro hraní v singleplayeru. V něm totiž jeden hráč musí ovládat dva kuchaře, mezi kterými volně přepíná a uděluje jim pokyny. Zatímco tedy jeden krájí zeleninu, druhý se pošle k plotně. Ani online multiplayer ale není to pravé ořechové a stále působí jako berlička k instantní zábavě, kterou nabízí klasický kooperační mulitplayer z jednoho gauče. Jen předem upozorňuji, že se na této hře krásně ukáže, kdo je přirozený vůdčí typ, který bude řídit strategii vedení kuchyně.
Přechod mezi levely je vykreslen roztomilou mapou, po které cestujeme kuchařskou dodávkou. Už podle místa, kde se na mapě level rozprostírá, lze předpokládat, co nás v něm bude čekat. Každá kuchyně je něčím specifická včetně jejich zasazení. Některé jsou uprostřed hřbitova, jiné na rušné ulici, v jícnu sopky, na raftu uprostřed divoké řeky, nebo dokonce zavěšené na balonu několik set metrů nad zemí.
Svým jednoduchým ovládáním je hra určena pro kuchaře každého věku. K ovládání stačí pár tlačítek, které se ale při velkém tlaku jen několik vteřin před koncem levelu pěkně pletou i zkušeným hráčům. Mnohdy tak důležité ingredience končí místo na pultu za okrajem herní plochy.
Bohužel nutností pro pozdější odemykání dalších levelů je nasbíraný minimální počet hvězd. V jedné nebo více chvílích tak budeme muset sáhnout po předešlých levelech a trápit se s načerpáním vyššího skóre pro odemknutí dalšího levelu. A právě s vysokým skóre budou mít někteří jedinci velký problém a zůstanou tak třeba na dlouhou dobu jen u poloviny odemčených levelů.
Overcooked! 2 je skvělou párty hrou, která nezabaví na hodiny, ale rozhodně si své místo při společném večeru s partou kamarádů či partnerem najde. Oproti prvnímu dílu ovšem nabízí jen pár novinek, z nich hlavním tahounem je možnost online multiplayeru. Singleplayer hráčům se snaží také vyjít vstříc, ale jim nabízí tak krátkou zábavu, že je pro ně zbytečnou koupí. Pro koho je tedy hra určena? Nejspíš pro všechny, kteří mají rádi krátké herní zabavení s přáteli a zároveň nejsou majiteli prvního dílu. Dvojka prostě bere jen to, co bylo v prvním díle dobré, přidává pár ingrediencí, které hratelnost okoření, vše to zabalí a pošle do světa pod číslovkou dvě.