Hororový herní snímek Outlast si v roce 2013 získal slušné množství českých i zahraničních redakcí. Jinak tomu samozřejmě nebylo ani u hráčů. Byl to opravdu kvalitní kus hry. Začátkem roku 2014 se této hry nakonec dočkaly i konzole. Šlo přitom o úplně první hru do té doby neznámého vývojářského studia Red Barrels (stránky vývojáře zde).
Téhož roku jsme se mohli dočkat i DLC s názvem Whistleblower. Můžeme být tedy více než spokojení, že si tohle studio pod své křídla vzalo i vývoj druhého pokračování. Již naše první dojmy (viz zde) potvrdily, že tahle hra má opravdu strašidelný říz.
Dobově se na tom Outlast 2 nachází stejně, jako předchůdce. Příběh i jeho hlavní protagonisti jsou však úplně noví. Stane se z nás kameraman Blake Langermann, který má to štěstí pracovat se svou ženou Lynn. Manželská dvojice vyšetřuje zvláště podivné, nadpřirozeně působící vraždu těhotné ženy známé jako Jane Doe. Kdo by to byl řekl, že při pátraní naše helikoptéra havaruje a my se ocitneme v dosahu podivné náboženské sekty, kterou zřejmě vede jistý Sullivan Knoth. Jeho následovníci záměrně opustili obydlenou oblast a založili si vlastní městečko daleko od vší civilizace – Temple Gate. Máme však štěstí v neštěstí, protože jak sami brzy zjistíme, tahle sekta má přece jen něco dočinění s námi vyšetřovaným případem.
Následkem zmíněné nešťastné nehody svou ženu hned ze začátku ztratíme z dohledu. Jediné, co okamžitě nalezneme, je naše věrná kamera. Ocitáme se tedy sami. Jedinou cestou vpřed je prozkoumat blízké okolí. To však ještě netušíme, že naše bezradné kroky vedou přímo do křtánu oné sekty praktikující ty nejodpornější činnosti, které si snad ani neumíte sami představit. V průběhu hry na svou milovanou ženu přece jen narazíme. Jak to s ní nakonec dopadne, necháme však již objevit vás. Ať máte taky nějaké překvapení.
Pojďme si říct, co hráč ve hře vlastně dělá. Hlavním úkolem je totiž přežít. A jelikož se proplétáme neznámým prostředím, kde každý druhý vládne nadpřirozenými schopnostmi či alespoň ohromnou silou a odolností, nezmůžeme toho zase tak moc. Pokud je nám život milý, projdeme kolem všeho živého jako myšky. Není totiž zase tak vzácné uhýbat pochodujícím hlídkám či přečkávat v nějaké té skrýši. Naštěstí nepřítele obvykle uvidíme dříve než on nás a máme tak příležitost vybrat si jinou cestu či začít rychle couvat. Volba jiné cesty ale není zase tak častá a ve většině případů lze jít vpřed jen jednou cestou.
O to větší frustrace hráče čeká, když se touto cestou nemůže dostat vpřed. Trvalo maximálně 15-20 minut hraní, než mě potkala stejná situace. Jakmile jsem se vydal vpřed, objevila se přede mnou vysoká vychrtlá žena, držící nabroušenou kosu. Hned jak mě spatřila, rozběhla se a zarazila svou zbraň do mě. Nemusíte se bát, že by vás hra nenechala si kompletně prohlédnout vlastní zabití. Co za animaci uvidíte, záleží jak jste k nepříteli natočeni. Pokud se obrátíte zády, spatříte, jak vám kosa vyjede břichem. Po pádu na zem nás žena pak natěšeně dorazí. Tohle vraždění zřejmě nejde přeskočit a během pár minut jsem takto byl nucen zemřít opravdu hodněkrát, což je dost frustrující a nepříjemný zážitek. Snad zjistíte co dělat dříve, než jsem na to přišel já a tomuto zážitku se vyhnete.
Kromě plížení se v kleče či dokonce vleže, lze k úschově využívat i okolní objekty. Jednou si tak vlezeme do skříně, jindy zase rovnou do sudu. A co by to bylo za hororový zážitek, kdybychom nemohli vlézt pod postel, zatímco kolem nepřítel pomalu chodí. Ten nás někdy mohl zahlédnout, jak pod postel lezeme, takže čekáme do poslední chvíle, jestli nás najednou chytí, vytáhne a samozřejmě zamorduje. Skvěle zpracované je také vykouknutí z oné skrýše. Třeba při otevírání dveří domu či víka sudu to lze dělat pomalu a postupně. Na jednu stranu toho moc nevidíme, na druhou stranu nás případně může spatřit nějaký ten nepřítel, který nás hned popadne a „vyřeší nás“.
Pokud nás někdo zasáhne a nám se podaří uniknout (což se moc nestává), můžeme se vyléčit pomocí obvazu. Ty jsou různě rozmístěny po mapě, často v objektech, které lze snadno nevšímavě obejít. Stejným způsobem sbíráme baterie do kamery. Hra nás přímo vybízí, abychom důležité scény nahrávali kamerou, tedy abychom scénu pozorovali a ona tak hráči neunikla. Tyto scény si pak lze kdykoliv zpětně přehrát. Co je však důležitější, kamera má také noční vidění. Mnoho zákoutí je totiž zcela ponořeno do tmy a bez naší kamery bychom měli velké potíže.
Hra nás občas přenese i do zcela jiných lokalit, jako je třeba zcela opuštěná základní škola. Zda tam skutečně jsme a proč vlastně, nebo jestli si to jen představujeme, je těžké odhadnout. Hra nás celkově dělá tak nejistým, že se nemáme vůbec o co opřít. Výjimkou je snad jen záchrana v podobě jednoho spřáteleného vesničana, který nám dočasně poskytne menší oddech.
Ve hře se hojně střídají lokace a každou chvíli narazíme na nějakou vyloženě epickou scénu. Grafika je kvalitní i když na několik kousavých animací jsem přece jen narazil. Taky když člověk zemře a spadne na zem, může mu hlava propadnout i skrze zamčené dveře. Co je však třeba vyloženě pochválit, je hra světla a stínů. Ta je na takové úrovni, jakou snad ani nepamatuji. A kde jinde než v hororu by sehrála klíčovou roli? Autoři si pohráli i se zvukem a hra dotahuje ty nejlepší hororové filmové snímky. A za zvuk rovnou dáváme jedničku dvakrát podtrženou.
Outlast 2 ve mně budil emoce nejvíce ze všech her z poslední doby. Jelikož jsem hru navíc hrál o půlnoci, chvílemi jsem se dokonce zastavoval s tím, že dál se mi jíž už vůbec nechce. Jasně, jde o věrně hororovou hru a strach lze očekávat, ale že v takové míře, bych bez vlastní zkušenosti snad ani nevěřil. Pokud tedy opravdu nemáte pro strach uděláno, zahrajte si hru raději jindy než o samotě v nočních hodinách.
Outlast 2 je špičkovým hororovým titulem, který svou atmosférou nezná žádných mezí. Pokud se rádi bojíte, je pro vás hra jasnou volbou. Škoda jen někdy těžko pochopitelných situací budících silnou frustraci i malých možností interakce. Za neopakovatelné scény, prvotřídní zvuk a nepopsatelnou atmosféru od nás však hra dostává solidních 85 % a vřelé doporučení!
Jen bych dodal, ze ta zena neni znama jako Jane Doe, ale naopak, kdyz je totoznost divky neznama, tak se ji rika Jane Doe. Je to universalni jmeno pro jakoukoli neznamou zenu/divku :)
hodnotil vědec PC verzí?
Sice nejlepší horor roku 2017 ale pořád daleko od jedničky.