Of Orcs and Men

Orky si každý může vybavit jinak. Jedni jako zelené hroudy masa bez mozku a svědomí, jiní jako nestárnoucí svalnaté bojovníky emeraldové pleti, kteří se nezaleknou ničeho a brání svoji čest až do posledního dechu. Pravdu mají zřejmě oba tábory a záleží na dílu, ze kterého své domněnky čerpali. Lidé házející je do stejného pytle s jinými nevděčnými monstry se zřejmě inspirovali sérií Warhammer 40K, zatímco jejich zastánci se pustili do novinky s názvem Of Orcs and Men, v níž orci nejenže představují symbol dobra, ale zároveň se do jejich kůže přímo postavíte. Je sice pravda, že ani v těle jednoho z nich nezískáte dostatečné podklady k tomu, abyste je považovali za dokonalost samu, jenže když si uvědomíte, že to spíše lidské pokolení patří do hnoje, začnete si zelených bojovníků náležitě vážit.

Za titulem stojí známé a především uznávané studio Cyanide založené v Paříži v roce 2000. Od té doby si vysloužilo spoustu úspěchů, které zahrnuje řadu titulů různých žánrů od RPG přes RTS až po kousky zaměřené na rozličné sporty. Nejznámější je každopádně série Pro-Cycling Manager, která má za sebou již přes pět dílů a stále se nezdá, že by se jí chtělo skončit. O nic méně zajímavý však není ani jejich fantasty sportovní kousek Blood Bowl, v němž jste náležitě kosili všechny nepřátele v pěkně brutálním ragby. Zároveň si k jejich úspěšným hrám můžeme připočíst i dvojičku titulů založených na nesmírně známé knižní i filmové sérii Game of Thrones. Zpracovali ji dokonce hned ve dvou naprosto odlišných podobách zahrnujících žánry RPG a RTS. Mimo to by nebylo od věci zmínit strategii Confrontation, s níž jsme se setkali poprvé na začátku tohoto roku. A teď? Teď už konečně přišel čas na to, aby se převedli se svými zelenými rváči nemajícími nad ničím slitování.

Of Orcs and Men má možná až příliš jednoduchý příběh na to, aby dokázal plně upoutat vaši pozornost a nechal vás napínat se od prvního do posledního momentu. Základem je právě zuřící válka mezi lidským a orským pokolením, kterou však může zcela zvrátit jediný bojovník ožehaný mnohými krvavými bitvami, jímž jste šťastnou náhodou právě vy. A jak toho docílit? Co takhle zkusit zabít samotného císaře?! Inu, úkol je to hodný profesionála a bez alespoň minimálních příprav by se nad ničím podobným nemělo ani přemýšlet. Když už ale budeme mít po boku věrného společníka, třeba by se nemuselo jednat o až tak závratný velký problém. Jak ale každý ví, vždy se před vámi tyčí nejedna překážka a v tomto případě se jedná o překážku doslova monumentální – celá armáda vojáků, přes které, pokud chcete císařovi do ouška zašeptat poslední slůvka, se budete muset probít.

Jedním z velice příjemných aspektů hry je spolupráce dvou nesmírně odlišných hlavních postav. Zatímco silácký ork by s klidem vytrhl strom i s kořeny či jediným dotekem rozpůlil čtvero skal naráz, vlezlejší goblin, který se k vaší výpravě brzy po začátku přidá a který má být oním „věrným společníkem,” je spíše menšího vzrůstu, takže spíše než na sílu spoléhá na schopnost zneviditelnit se a udělit protivníkům pořádnou ránu do týlu v moment, kdy by to nejméně čekali. Odlišní jsou ale nejen způsobem boje, kdy jeden rozdává rány a druhý spíše eliminuje z dálky a především potají, každý se vám zároveň zjeví jako mnohem užitečnější v různých situacích, kdy je například nutné projít relativně malým tunelem, do kterého by se z hlavního orského hrdiny nevešel snad ani jeden biceps, zatímco goblin v podobných průchodech začne poprvé vypadat jako někdo, kdo má potenciál dotknout se stropu.

Nejdůležitější částí hry jsou každopádně momenty, kdy se tito dva hrdinové potýkají s nepřáteli, jichž si v Of Orcs and Men užijete dost a dost. Velkým překvapením pro mnohé bude, když se dozvědí, že si hra nehraje na brutální mašírování všech i všeho, ale spíše dodá hráči možnost strategizovat a vytvářet nejlepší taktiku, která mu přijde na mysl. To však ani zdaleka není to nejnáročnější. Připravte se na to, že je třeba pracovat s oběma hrdiny naráz, s čímž se budete sžívat pěkně dlouho. A jak to tak samozřejmě bývá, jeden z nich zastává funkci tanka, zatímco druhý je klasické DPS útočící jak z dálky, tak hezky tělo na tělo. A který je který? No hádejte! A věřte, že až goblina posadíte do role tanka, do tří vteřin bude po problému, protože budou oba vaši hrdinové ležet na zemi bez možnosti se třebas jen pohnout.

Ještě před touto fází vám každopádně na ony zmiňované tři sekundy, jež bude následovat bolestná a zvrácená smrt, v rukách přistanou tři sady schopností, které je možné při souboji využít. Celé to zde funguje na principu zastavování času. Bohužel vše nepracuje až tak skvěle a čas se pouze zpomalí, takže je stále nutné myslet rychle a ne jenom zdlouhavě koukat na obrazovku, čehož si můžete užít v mnoha jiných hrách jako například v Dragon Age: Origins. Zdejší akční bar má navíc pouhé čtyři pole, přičemž naklikat čtyři schopnosti je pro orského hrdinu práce na pět sekund, kvůli čemuž je možné jednoduše vybrat skill a při boji na něj instantně klikat, s čímž dojdete k úplně stejnému výsledku. Zmíněné sady schopností zahrnují útočné, obranné a velmi neobvyklé speciální schopnosti, z nichž by šlo vypíchnout například vhození goblina přímo na hlavy protivníků.

Tento fakt k tomu všemu podporuje nabírání levelů, kdy se po každém z nich dostanete k pár bodům schopností, jež můžete následně přerozdělit. Nejprve se zřejmě zaměříte na klasickou složku zahrnující sílu, obratnost, rychlost či počet životů, nicméně mnohem zajímavější je tabulka se schopnostmi, z nichž naprostá většina nabízí druhé úrovně, na nichž samozřejmě udělují zajímavější poškození, kvůli čemuž jsou proti těmto schopnostem nepřátelé bezmocní. Bohužel si hra na velké taktické akce v této oblasti nehraje a stačí se zaměřit na vybranou sadu schopností, která by měla zároveň ideálně specifikovat pozici hlavních hrdinů v týmu. Rozhodně se však nedá říct, že by Of Orcs and Men nebyla hrou těžkou. Zkušení hráči samozřejmě nebudou mít problém, ačkoli pro nováčky se bude jednat o volání o pomoc už od prvního momentu. Jak se ale budete s hrou pomalu sžívat, naráz ji ovládnete a v ten moment si můžete zapsat za uši, že je vyhráno.

Pro RPG bývá většinou jedním z nejpodstatnějších prvků herní svět. Ten zde naneštěstí nabízí mnohem méně, než kolik byste chtěli a čekali. V první řadě si užijete jednotvárného prostředí, které se sice tu a tam obmění, nicméně ve skutečnosti nabízí téměř identické prvky jako všechna ostatní. Ještě k tomu vám zde nic nedopřeje možnost interakce, takže si brzy všimnete, že jenom přecházíte od skupiny nepřátel k další a další, kvůli čemuž vás hra začne frustrovat a stejně tak nudit. Snad jediným světlým bodem v herním světě se stane projíždění inventářem a hledání různorodých orků i lidí, s nimiž si alespoň na chvíli promluvíte. Zdejší charaktery jsou ještě k tomu velmi působivé, takže se nehodí se jich zaleknout, ale naopak byste se měli snažit si co nejvíce užít poměrně nic nenabízejícího příběhu tím, že jej rozšíříte o několik málo zajímavých faktů o herním světě.

Jedním z velkých přínosů hry je soundtrack, který zde zastává velmi důležitou roli a na rozdíl od jiných ji plní na jedničku. Zdejší hudební doprovod ve vás vyvolá pocit, že jste součástí něčeho velkého, což se bohužel rozplyne jako pára hned když se podíváte na svět kolem. Ani by tak nevadila jeho minimální originálnost, nicméně ani grafika není na takové úrovni, abyste si hru začali laskat jako nově narozené dítě. Překvapivě tím největším problémem je množství cut-scén, které autoři vyvážit nedokázali vůbec. Objevují se všude, a to i tam, kde se vůbec nehodí. Minimálně dabing se v nich povedl, každopádně někdy je jich až příliš a začne vás jejich sledování doslova ničit, takže raději, než se podívat na další, vypnete hru či ještě lépe celý počítač.

Of Orcs and Men rozhodně není špatná hra. Pouze si na ni musíte zvyknout, což mnohým může trvat pěkně dlouho. Obzvláště bojový systém není pro každého, a kdo mu nedokáže přijít na chuť, ten nesmí počítat s tím, že by ho hra měla kdy šanci oslovit. Samozřejmě nestojí a nepadá pouze na soubojích a nabízí i další a další prvky, kterých si budete po celou dobu všímat, ačkoli právě ony tvoří nejpevnější ze základů a přehlížet ho nejde. Fanoušci orků, kvalitní hudby či skoro až přehnaného množství cut-scén se však ve hře vyžít dokáží a je jen na vás zjistit, do které ze skupin patříte vy. V našem případě se bohužel o tu šťastnější z nich nejedná a hře nejsme schopni udělit více než 55%. Přesto se jedná o kousek, který byste v případě, že vás zaujme, měli rozhodně zkusit, protože věříme, že někteří lidé si právě tuto hru zamilují.