Kdo by neznal Aba, roztomilou postavičku z rasy Mudokonů, kteří jsou odjakživa využívání na otrokářské práce v universu světa Oddworld. Remake Oddworld: New ‘n’ Tasty! z roku 2014 nám vrátil klasiku z prvního Playstationu v novém grafickém kabátku a autoři se po jeho vydání vrhli do vývoje dalšího dílu.
Trvalo to ovšem dlouhých sedm let, než jsme se dočkali novinky Oddworld: Soulstorm. Ta pokračuje tam, kde skončil remake původní hry. Zlí jazykové ještě před vydáním označili nový díl jako remake původního druhého dílu Abe’s Exoddus z roku 1998. Pravda je někde na půli cesty. Jak autoři přiznali, u původního druhého dílu měli velmi málo času na vývoj a spoustu nápadů do něj prostě nebyl čas zakomponovat. A tak o více jak dvacet let později dostalo studio druhou šanci ukázat, jak hru původně zamýšleli. A věřte nám, výsledek je od původního druhého dílu na hony vzdálen.
V prvním díle Abe utekl z továrny RuptureFarm a po cestě zachránil stovky svých následovníků. Společně s ostatními Mudokony se alespoň na chvilku ocitá v bezpečí jeskynního komplexu, kde své další kroky pro osvobození svého lidu probírá s místní věštkyní. Jenže i tady je najde armáda Sligů, kteří pracují pro zlomocné Glukkony. A je opět na našem hrdinovi, aby zachránil svůj národ.
Oddworld: Soulstorm stále zůstává dvourozměrnou plošinovkou s logickými hádankami. Postupně projdeme patnáct levelů, kde v každém máme konkrétní počet Mudokonů, které bychom měli zachránit. Ve hře je dohromady 1400 Mudokonů, kterým bychom se měli pokusit pomoct. Někdy je Abe základními příkazy nahání jednotlivě po mapě. Jindy jich zachraňuje celé stovky najednou a jen těžko se lze v takovém počtu vyhnout určitým ztrátám. Nejde tedy jen o to, abychom se dostali na konec levelu, protože ve hře jsou další dvě bonusové úrovně, které skrývají konec hry.
Pokud se nám nepovede zachránit minimálně osmdesát procent Mudokonů, k bonusovým úrovním se ani nedostaneme. Naštěstí po dohrání se nám otevírá možnost zahrání si jednotlivých levelů, ve kterých záchranou více Mudokonů zvýšíme celkové skóre, ve hře takzvanou Qarmu, a tím si otevřeme i další možné konce. Ty jsou dohromady čtyři a z logiky věci čím více zachráníme Mudokonů, tím růžovější daný konec bude.
A u záchrany Mudokonů a jejich odvedení do bezpečí ještě chvilku zůstaneme. Abe je pro ně něco jako spasitel a tak jej Mudokoni slepě následují na každém kroku, i kdyby to mělo znamenat jejich jistou smrt. Mudokonům můžeme dát dva základní pokyny a to stůj a následuj mě. Krátkým stisknutím tlačítka dáme povel tomu nejbližšímu Mudokonovi, delším stisknutím předáme povel celé skupině. Bohužel ani tady není hra bezchybná, protože Mudokoni opravdu udělají jen to, co jim řekneme, jenže v mnoha případech se nezmohou ani následovat naše příkazy. Například, když Abe vyleze na plošinu a ve své partě má právě řekněme pět Mudonoků, jen polovina z nich za ním na plošinku vyleze, zatímco zbytek slepě čeká pod plošinou, i když jim tam třeba hrozí nebezpečí. Stejný problém jsme zaznamenali v pasáži, kde je potřeba se vyhnout strážím vlezením do šatní skříňky. V té chvíli Abe opečovával šest Mudokonů, na plošině vedle sebe stálo sedm skříněk, takže přesný počet, který autoři zřejmě k situaci zamýšleli. Jenže po povelu se na několik pokusů vždy objevil nějaký Mudokon, který prostě svou volnou skříňku nenašel a zůstal zkoprněle stát, dokud jej ostraha nenašla. A takových případů je ve hře nepočítaně.
Dalším ze základních herních mechanismů stále zůstává proplížení se mezi Sligy, ozbrojenými potvorami, co střílí na potkání vše živé. Jistě, Abe stále má schopnost nabourat a krátce řídit mysl nepřátel, jenže stejně jako v předchozí hře na mnoha místech stojí strážné věže, které při takovém pokusu pošlou do Aba a kontrolovaného nepřítele dávku elektrického proudu. I to má jednu malou výhodu. Zatímco Abe jen zajiskří, před chvílí ještě ovládaný Slig je na pár vteřin omráčen. A pár vteřin je přesně doba, která Abemu stačí k tomu, aby k němu přiskočil a svázal ho.
Kromě z předešlé hry známých herních mechanismů je v Oddworld: Soulstorm hned několik nových. Kromě lahviček s lihovinou, kterými můžeme zapálit okolí, tu máme i lahvičky s vodou a hasicí přístroje, abychom požáry mohli i uhasit. V pozdějších fázích hry dokonce máme možnost vyrábět několik pomůcek z nasbíraných nebo v automatech nakoupených nástrojů. Je tak třeba prohledávat každou skříňku a každý koš pro nalezení buď dalšího materiálu nebo herní měny pro nákup v automatech.
Zatímco velká část prvního dílu se odehrávala v továrně na výrobu masa, druhý díl se přesunul do přírody. Jenže kontinent Mudos není úplně přátelským prostředím pro život v divočině, takže očekávejte skaliska, písek, jeskyně, doly a do toho základní infrastrukturu, kterou tu v minulosti nepostavil nikdo jiný než zotročení Mudokoni. Poměrná část hry se odehrává v temných tunelech, kde je třeba se plížit potichu, protože nikdy nevíme, jestli před Abem nečíhá nástraha v podobě divokého zvířete nebo jámy s bodáky. Možná z nás mluví klaustrofobie, ale na to, jak je hra víceméně roztomilá, jsou tyto temné úrovně vcelku strašidelné. Naštěstí je ve hře logicky rozmístěno velké množství checkpointů, takže každá chyba neznamená automaticky procházení dlouhé části úrovně.
Nyní na chvilku k technickému stavu. PS5 verze, na které jsme hru recenzovali, by oproti starší generaci měla mít výhodu v dvojnásobné snímkovací frekvenci, tedy stabilně běží na šedesáti snímcích za vteřinu. Co se týče vzhledu, žádný wow efekt se bohužel nedostavil. I když samotné filmečky vypadají pěkně, herní prostředí je na chlup stejně detailní jako to v New ‘n’ Tasty! a jsme trochu zklamaní, že se autoři nepokusili z nové konzole vymáčknout její plný výkon. Některé textury jsou rozmazané, samotné postavy nejsou příliš detailní a Mudokoni nemají problém při pobíhání za Abem skrze sebe vzájemně probíhat nebo se dokonce zastavit uprostřed jiného Mudokona a vytvořit na pohled čtyřruké monstrum. Kdyby se to dělo jen samotným Mudokonům, co nás následují v průběhu hraní, asi bychom nad tím mávli rukou. Jenže podobnou dvouhlavou obludu jsme potkali i během skriptovaného rozhovoru. Obecně rozhovorům tvůrci nepřikládali příliš pozornosti. Všechny rozhovory mají sstatickou kameru a kdybychom neměli zapnuté titulky, vzdálené postavy bychom ani neslyšeli. Takovým rozhovorům by prospěla dynamický kamera stejně jako více propracované animace.
I když se autoři chlubili využitím nových funkcí ovladače DualSense, realita je trochu jinde. Ano, při kouzlení se adaptabilní trigger na chvilku zasekne a pustí prst do dolní polohy až ve chvíli, kdy se Abe dostatečně nabije k seslání kouzla, to je ale tak všechno. Navíc ani tato funkce nefunguje pokaždé správně a občas ovladač zareaguje pozdě, takže trigger promáčkneme, ale stejně na seslání musíme vteřinku dvě počkat, než se Abe dostatečně nabije energií. Za takové technikálie by nezkušený hráč možná vinil novou technologii ovladače, ale opravdu za to může samotná hra. Že adaptivní triggery mohou dělat svou práci bez chyby, ukázal na konzoli předinstalovaný Astro’s Playroom, kde DualSense funguje perfektně.
Na druhou stranu má PS5 verze Oddworld: Soulstorm dobře zabudovanou funkci Game Help, díky které lze ke každé hádance získat nápovědu přímo při hře aktivováním PS tlačítka. Nebudeme si nic nalhávat, hry ze světa Oddworld místy nabízí opravdu zapeklité hádanky, takže není od věci si nechat poradit přímo od tvůrců v rozhraní hry, než hledat video s průchodem od jiného hráče na internetu. Tím nenabádáme k podvádění, opravdový mistr zachrání i toho posledního Mudokona bez nápovědy, že?
Závěrečný dojem je rozporuplný. Ano, je to stále ten starý dobrý Abe s několika příjemnými novinkami v podobě herních mechanismů, craftování předmětů příjemnou obtížností, která nás nenechá dlouho sedět na jednom místě, ale zároveň dodává pěkný pocit zadostiučinění, když se nám tu nepříjemnou úroveň podaří proběhnout bez ztráty jediného Mudokona. Zároveň je ve hře spousta chyb technického charakteru, jako je časté chybování samotných Mudokonů, prolínání textur a grafické glitche. Do budoucna jen můžeme doufat, že se autorům podaří některé neduhy opravit. Už nyní je vidět, že na hře stále pracují, protože nedávno oznámili, že některý z budoucích patchů přinese i české titulky. Doufejme tedy, že za pár měsíců bude hra ve stavu, v jakém ji autoři zamýšleli. Do té doby její technický stav bohužel celkového hodnocení sráží o dva body.
