Relativně nenápadný americký vývojářský celek NetherRealm Studios byl stvořen gigantem s názvem Warner Bros. za účelem práce na legendární sérii Mortal Kombat poté, co její někdejší vlastník a dlouholetý správce Midway Games padl na kolena a vyhlásil bankrot začátkem roku 2009. Studiu však absence společných zkušeností z dřívějška nezabránila v psaní historie. Reboot této klasické série z devadesátých let se stal nezpochybnitelným úspěchem, což studio následně oslavilo snad ještě populárnějším jubilejním pokračováním Mortal Kombat X. To nicméně vyšlo už před dlouhými čtyřmi lety. Proto je na čase si protáhnout prstíky, vzít do ruky ovladač a začít s osvěžováním strašidelně dlouhých komb, na jejichž konci nepřátelé budou chudší o záplavy krve, hromady kostí a několik orgánů navrch. Do světa dorazil Mortal Kombat 11.
Titul hráče vrhá do světa krátce po konci předchozího dílu, kdy se Raiden po vyhraném souboji zmocnil amuletu Shinnoka. Právě vlastnictví tohoto amuletu však z Raidena udělalo bestii, jejíž jediným cílem je ochránit Earthrealm, i když by cenou toho mělo být naprosté zdevastování veškeré zbylé existence. Ihned tak společně s rodinkou Cageových a Sonyou Blade začne spřádat plány na útok na Netherrealm, jehož čelní představitelé však nepřekvapivě připravují vlastní odplatu. Tak to ale všechno pouze začíná. Příběhový mód patří k největším přednostem novinky, neboť nabízí celou řadu zvratů a výzev, k dokonalosti má ale samozřejmě ještě poměrně daleko. Asi by hlavně mohl mít v hlavě o pár koleček více, to, že není z nejchytřejších, vám však ve výsledku nijak nebude překážet v cestě, pokud si jej budete chtít pouze bezmyšlenkovitě užít a připravit se jeho prostřednictvím na další módy, které od prvního momentu slibují ještě několikrát větší porce zábavy.
Ve svém čistokrevném podání nabízí Mortal Kombat 11 celkem dvacet pět hrdinů, z nichž ze sebe v minulosti na obrazovce vzájemně vymlacovala dušičku naprostá většina. Pokud byste si tedy chtěli po letech zamávat sličným vějířem Kitany, zmrazit nepřátele do ledové kostky jako Sub-Zero, či rozpůlit své protivníky kloboukem Raidena, jste na správném místě. Bylo by ale chybou přehlížet trojici mlaďochů, kteří si v tomto dílu odbyli svoji premiéru. Zajímavý je kupříkladu Geras, který vládne písku a navíc zvládá hýbat časem dle svých potřeb. Poprvé se v sérii objevila také Cetrion, Shinnokova sestra, jež jako správná bohyně pro jistotu vládne všem přírodním elementům zároveň. Jednoznačně nejstrašidelnější, a proto také nejlákavější, je ale Kollector, jenž přichází se sadistickými choutkami a celou šesticí rukou, z nichž jeden pár podivně trčí zprostřed zad. V příběhu se na bojišti mihne také hlavní záporačka příběhové linie, jíž je Kronika, matka Shinnoka, příležitost pohrát si s ní však nebyla obyčejnému hráči zatím dána.
Možnost důkladně si jednotlivé charaktery vymazlit z pohledu jejich vzhledu a schopností doposud nebyla v rámci série vůbec žádným standardem. V Mortal Kombat X byly u každé postavy k dispozici dvě až tři různé varianty, přičemž volba jedné z nich rozhodovala o tom, jak postava vypadala, jakým způsobem se s ní zápasilo a jakými disponovala smrtícími komby. NetherRealm však v této oblasti nabyl zkušeností, když dával dohromady svou poslední hvězdičku s názvem Injustice 2. A tak se stalo, že v novince máte možnost každou z postav vypiplat dle svých představ do nejmenšího detailu. Nejste nijak omezováni tím, co chcete, aby postava měla na sobě, ani tím, čím chcete lámat žebra a končetiny každého, kdo se vás rozhodne vyzvat na souboj.
Přestože je asi poměrně důležité, s čím vám hra dovolí se do boje vydat, řekli bychom, že vás bude v první řadě zajímat, zda se do nějakého toho souboje vůbec vyplatí hrnout. A odpověď je velice jednoduchá. Stoprocentně! Od toho, co byl v roce 2011 vypuštěn reboot, který změnil prakticky vše, na co jsme doposud byli zvyklí, se série z hlediska hratelnosti vcelku výrazně posunula vpřed. Zatímco naposledy šlo o spíše klasičtější mlátičku, kde měl v neprofesionálních hrách potenciál vyhrát i člověk, který se jenom vehementně snažil nabouchat na ovladači co největší počet tlačítek naráz, nyní titul dozrál do stádia, v němž se bez důkladné strategie a obeznámení s postavou, kterou držíte v palcích, neobejdete.
Ideálním příkladem této vyzrálosti je třeba to, že perfektně načasované bloky vás od nynějška odměňují prostorem k nevybíravému protiútoku, tedy je třeba mnohem důkladněji zvážit, zda se do protivníka vyplatí vsadit ránu, kterou s největší pravděpodobností už dávno čeká. Také sestavování seznamu komb vám dává mnohem větší prostor ke stvoření postavy, od níž vás během chvíle nikdo nebude schopen oddělit, protože si s ní natrénujete tak smrtelné výpady, že se z vás stane bájemi ovátý bojovník, kterému se všichni budou vyhýbat obloukem. Obecně tedy platí, že je hratelnost ještě větší zábava než kdy dřív, což je u bojovky poměrně zásadním faktorem při rozhodování se o koupi.
Asi nepřekvapí, že audiovizuální stránka hry je na naprosté špičce. Především hudba zalahodí každému správě laděnému uchu, neduhem se však pro řadu hráčů stala hůře vypilovaná technická stránka PC verze, která zcela zbytečně limituje maximální počet FPS a navíc občas neočekávaně padá. Oboje ale zachraňuje doslova obrovské množství obsahu, který je postupně odemykán na základně důkladného procházení všemi herními módy. Mnohem lépe se navíc hra tentokrát stará o nové hráče, pro něž si tvůrci připravili hromady tutoriálů, které se také pojí s různými odměnami. K dispozici máte navíc různé výzvy, a to dlouhodobé i jednodenní, jimiž můžete zaručit pravidelný přísun herní měny. Připravit se přesto musíte na pořádnou dávku grindingu. Tvůrci naštěstí od vydání zareagovali na zoufalé výkřiky, že je ho dokonce až příliš, a v současné verzi jsou úkoly splnitelné i pro odpočinkové hráče, i když se občas stále budete muset zapotit. Rozhodně vás ale nikdo netlačí do mikrotransakcí, které se ve hře, bohužel, nacházejí doslova všude. Jestliže jste ale důslední a hrajete rádi, nemusíte se bát, že by se cokoliv, co je k dispozici ke koupi, nedalo získat dostatečně vytrvalým hraním a posouváním se vpřed.
Z prakticky každého myslitelného hlediska lze během prvních pár chvil strávených ve hře říct, že Mortal Kombat 11 je v zásadě pouze mladším, ještě o něco zábavnějším a milejším následníkem ceněné desítky. Tvůrci si nedali pozor na řadu různých drobností, jimiž nemile překvapili věrné fanoušky, a to především v oblasti technické připravenosti PC verze a nadbytečné přítomnosti mikrotransakcí, která je sice nahraditelná dostatečnou porcí grindingu, na ten ale většina lidí nemá tak úplně čas. Hře se podařilo dospět z pohledu hratelnosti, obsahově jde pak o hotovou lahůdku, s níž, pokud chytnete správnou slinu, bez problémů můžete strávit celé stovky hodin, a to ideálně po boku svých přátel na jednom gauči. Titul rozhodně není dokonalý, žádný fanoušek této legendární série a bojovek obecně však investice do Mortal Kombat 11 ani náhodou nezalituje. Dotázat byste se proto sami sebe měli, zda do této skupiny patříte.
