Minecraft: Story Mode

Když se začínalo mluvit o absenci jakéhokoliv příběhu v dnes již klasice jménem Minecraft, netrvalo zase tak dlouho, než se vývojáři rozhodli pořádný příběh vytvořit. Těšil jsem se tak na obohacení původní hry o questy a postavičky, ale i vytvoření mnoha různých prostředí, kde bychom se mohli volně pohybovat. Ani ve snu mě však nenapadlo, že by podtitul Story Mode mohl mít s původním titulem společné vlastně jen jméno a kostičkovanou grafiku. Zapomeňte na volnost i možnost projevit veškeré kreativní tendence. Vše je jinak.

Hra představuje zdejší příběh povedeným videem, což na začátku hry ostatně není nic neobvyklého. Jenže hráč se brzy začne divit, kdy ono hezké video vlastně skončí, až mu brzy dojde, že celá hra je téměř jedno velké video, ve kterém samotný uživatel hraje jen drobnou roli. Ještě než se pustíme do příběhové linie, vybereme si jednu z předem vytvořených vzhledů postavy. Pak už nezbývá, než skočit do kreslené kůže a vyrazit s dřevěným mečem v kapse a kamarády po boku na stavitelskou soutěž. Shodou náhod se však stáváme svědky vytvoření obrovského černého monstra, které má nejenom několik hlav, ale jako černá díra požírá naprosto vše kolem.

 

 

Proto je dobře, že v téhle šlamastice nejsme sami. K dispozici máme hned od začátku nejen několik věrných kamarádů, ale i domácího mazlíčka – chytré prase. Protože je ale nepřátelská příšera obzvláště velký problém, na pomoc povoláme legendární bojovníky a stavitele, kteří nám pomohou zachránit svět. Tenhle tým superhrdinů je však již dávno ve výslužbě a každý člen se navíc vydal na jiný konec světa. Čas na záchranu světa nám rychle ubývá a na nás tak je všechny legendy najít a s jejich pomocí celou situaci vlastnoručně zvládnout. Mírné překvapení je nutnost spolupracovat dokonce i se samotným tvůrcem zlého monstra, což však mezi ostatními budí značné rozpory. Ostatně slovní i fyzické střety mezi našimi spojenci zde nejsou žádnou raritou. A hádejte, kdo všechny konflikty bude řešit…

 

 

Co je tedy od uživatele vyžadováno, když má zrovna možnost zasáhnout do zdejšího dění? Ve většině případů jde pouze o výběr z odpovědí v nějakém tom dialogu. Naše volba má přitom ovlivňovat další dění ve hře. Popravdě řečeno mám dojem, že tomu tak úplně není. Například v rozhovoru máme rozhodnout, zda půjdeme zachránit dobrého kamaráda či jej necháme napospas a budeme se věnovat misi za záchranu světa. Když jsem se rozhodl pro kamaráda, ostatní odpoví, že jej zachráníme jedině tak, když zachráníme celý svět. Nic moc jsme tedy nezměnili. Na výběr odpovědi zpravidla máme jen několik sekund, takže musí být neustále ve střehu. Pokud však na nic neklikne, vlastně se nic špatného nestane a dialog pokračuje dále.

 

 

I proto jsem měl silný dojem, že nový díl Minecraftu je primárně určen spíše pro ty menší z nás. Pak by ale zase bylo třeba vysvětlit, proč se ve hře opakovaně vyskytují vyloženě sprostá slova, která by zrovna v oněch situacích šla snadno nahradit jiným termínem. Jelikož je celá hra o příběhové linii, je nutné myslet i na obtíže s porozuměním. Hra je totiž kompletně v anglickém jazyce a žádná čeština se zatím bohužel na obzoru nerýsuje. Možno dodat, že přes účast nemalého množství postav ve hře, zpravidla hrajeme jen za tu svou jedinou, na začátku vybranou.

 

Další a tentokrát doslova nutnou činností ve hře, je boj. Zároveň se jedná zřejmě i o nejzábavnější činnost ve hře. V duchu celé hry, i bitva je dosti zjednodušenou záležitostí. Kamera se přesune za rameno hlavního hrdina a pak již zbývá jen jít kupředu (tedy blíže k soupeři) či couvat. V případě, že je nepřátel více, je mezi nimi nutné přepínat. Kliknutím totiž provedeme úder, jenž zasaženého zombíka odhodí, takže musíme zaměřit na naši druhou oběť, která je samozřejmě blíže. Postupem času si vyrobíme luk a šípy, čímž se zpřístupní možnost přepínat mezi zbraněmi. Šípů ale máme obzvláště málo, takže nakonec stejně skončíme s mečem v rukou. Kromě toho jsme někdy vhozeni do jistého prostředí, kde se pohybujeme a máme za úkol vybrat si z několika nabízených interakcí a něco tak zařídit. Potřebujeme třeba odlákat hlídače brány. To lze udělat několika způsoby a na nás je, s kým si promluvíme a jak to vlastně nakonec celé zařídíme. Pohybovat se v malinké mapě a vybírat si z interakcí, které lze mnohdy spočítat na prstech jedné ruky, je maximum volnosti, které dostaneme.

 

 

Obvykle po několika minutách videosekvencí je hráč zapojen povinností zmáčknout jisté tlačítko. Překvapivě když se netrefíte a stisknete jiné, není to posouzeno jako chybný úkon a máte další možnost. Vše je to ale třeba stihnout ve stanoveném časovém limitu, který je velice krátký – zvláště když člověk po delším pouhém sledování je jaksi uvolněný a nepřipravený. Ve výjimečných případech znamená nestisknutí tlačítka smrt a opakování určitého herního úseku. Nepochopitelně se opakují i předešlá videa, která navíc nejdou přeskočit. Kromě jednoho případu se však každá naše zkušenost s absencí stisku rovnala pár sekundám videa navíc. Nestihli jste stisknout šipku doprava, takže hrdina nemohl uhnout letícímu obřímu chapadlu? Nevadí, dostane ránu, otřepe se a stejně uteče. Nic zvláštního tak chyba neznamená.

 

Nový Minecraft není zcela hotovou hrou. Svou zápletku autoři rozdělili do jednotlivých epizod, které vycházejí postupně. Aktuálně jsou venku jen první dvě epizody, které na sebe úzce navazují. Za zmínku určitě stojí i samotný přechod mezi epizodami. Na konci epizody je totiž hráč krásným videem navnaděn na příští díl, kde je v podstatě popsáno, na co vše se může těšit. A jelikož hra očekává, že si na novou epizodu nějaký čas počkáme a nebudeme si pak již pamatovat úplně vše, epizoda začíná opakováním toho, co vše se již odehrálo. Vlastně tak vše připomíná kvalitní televizní seriál.

 

 

Zpracování celé hry je vydařené. Výborně zvoleni byli aktéři, kteří namluvili herní postavy. Všechny hlasové vyjádření jsou totiž na špičkové úrovni. Stejně tak krásně ladí hudební skladby, které krásně dolaďují atmosféru. Při hraní přitom narazíme na vtipné a jindy zcela překvapivé scénky, ale i dobře vyhlížející zpomalené záběry. Bohužel však hra oplývá i poměrně nudnými pasážemi a to hlavně na začátku epizody 1. Do vytvoření svět ohrožující příšery zkrátka o nic nejde a chybí zde pořádné drama a dobrodružství.

Minecraft: Story Mode znamená přetavení budovatelské volnosti do zajímavé adventury s kontroverzní minimální účastí samotného hráče. Jedná se tak o zcela novou hru zcela vypouštějící možnost tvůrčího vyjádření. Hra je tak spíše oddechovou záležitostí připomínající interaktivní film. Ačkoliv budí rozporuplné reakce, dle našeho mínění se hra poměrně povedla a není to rozhodně žádné zklamání – ale ani extra velké potěšení. Od tak slavného jména jsme prostě čekali více a tak si od nás hra nemůže odnést více než 70 %.