Po velmi dlouhém čekání jsme se konečně dočkali dalšího pokračování oblíbené postapokalyptické série Metro, tentokráte s podtitulem Exodus. Hra ani nestihla vyjít a už přinesla jednu poměrně zásadní kontroverzi, kdy rozhodnutím vydavatelské společnosti pár týdnů před vydáním přešla z etablované platformy Steam na relativně nový prodejní obchod Epic Store. Naštvala tím řadu hráčů, protože co si budeme povídat, Epic Store zatím kvalit Steamu ani zdaleka nedosahuje, neobsahuje achievementy, recenze, návody a mnoho dalších prvků, které Steamu plní rozsáhlá komunita. Je ale jasné, že tady zaúřadovaly peníze a slib mnohem většího finančního podílu z prodejů. Samozřejmě se proti tomu zvedla vlna odporu, zakládaly se petice, autoři prohlašovali, že pokud se nového dílu prodá málo, možná už další nebude a podobně. Jak si hra povede se dozvíme během následujících dní a týdnů a prozatím se podívejme na to, zda nemůže metro o fanoušky přijít spíše svými kvalitami.
Objevujeme se opět v Rusku, konkrétně v Moskvě, dvacet let po ničivé nukleární válce, která zahnala zbytky obyvatel do krytů a systému metra. Za dvacet let se stalo již leccos, vznikly různé kulty, civilizace, boje, zmutovaly různá zvířata a venku je stále poměrně nevlídno. Do jedné skupinky přeživších patří i hrdina předchozích dílů, Artyom, který se nesmířil s osudem krys v podzemí, a i přes zákaz nadřízených a nebezpečí venku vychází neustále ven a snaží se marně chytit signál rádia, které kdysi na pár vteřin zachytil. Bohužel se to stále nedaří, ale události vezmou během prvních pár minut Exodu takový spád, že se ani nenadějeme, budeme krást lokomotivu (to není žádný spoiler, neboť jsme ji viděli ve všech trailerech) a vydáme se společně s partou věrných skrze matičku Rus snad za lepším zítřkem. Že se cesta neobejde bez problémů je asi jasné každému, ale vše postupně.
Byť se může zdát, že nové Metro je velkým open worldem, není to tak doslova. Celá hra je složena z čtveřice lokací, kde se můžete volně pohybovat, plnit úkoly, hledat poklady a bojovat s nepřáteli. Mezi lokacemi se pohybujete na palubě své lokomotivy Aurory, kterou postupně vylepšujete a která je vaší základnou. Jednotlivé lokace jsou poměrně veliké, ale zase ne tak, aby vám trvalo hodinu je přeběhnout, jsou složeny ze zajímavých částí a skýtají dost prostoru k zábavě. Například první lokace je nádraží stovky kilometrů od Moskvy, kde se musíte vypořádat s nepřáteli a protlačit svou lokomotivu dále po cestě. Tady i získáte první zkušenosti a budete plnit první úkoly. Ty jsou zadány klasicky orientačním křížkem na mapě a stručným popisem, co máte dělat, a zbytek je na vás. Byť vám hra nabízí určitou volnost, úkoly jsou v podstatě lineární až skoro koridorové a hra vás vede stále za jedním daným cílem.
Co si můžete samozřejmě zvolit je přístup, jakým jednotlivé úkoly vyřešíte. Můžete sice naběhnout do bitevní vřavy jako Rambo, ale pravděpodobně brzy zemřete nebo vám dojdou náboje. Stejně jako v předchozích dílech je hra prosycena survivalem, kdy se musíte starat nejen o filtry do plynové masky, které jsou v některých lokacích potřeba, ale musíte i počítat náboje, protože jejich spotřeba je veliká a dostupnost je dost malá. Výhodnější je tedy snažit se o stealth postup a řešit vše s rozvahou. Některé úkoly takový postup přímo vyžadují a můžou se vyvinout maličko jinak. Informace o vašich cílech se dozvídáte z rozhovorů a příběhových animací, které jsou v některých případech úmorně dlouhé, rozhovory neúměrně natahované a občas máte pocit, že vás akorát odtahují od akce. Navíc spouštění a funkčnost rozhovorů ne vždy funguje správně, protože hra prostě striktně čeká až nastane situace, kdy má spustit rozhovor a moc neřeší, že se třeba okolní podmínky změnily, nebo jste něco vyřešili dříve, než hra očekávala. Naštěstí to dojem ze hry až tak nekazí.
Do divočiny, která vás venku čeká, se nemůžete vydat bez pořádné výbavy a série Metro je známá zajímavými zbraněmi a vybavením. Nejinak je tomu i v Exodu. Sebou si neustále nosíte svůj pracovní batůžek, ve kterém si můžete vyrábět lékárničky, některé náboje, a především sestavovat zbraně z dílů, které různě najdete. Toto modifikování funguje úplně skvěle a brzy se bude vaše zásoba hemžit různými hlavněmi, pažbami, bubínky a podobně. Během chvíle tak dokážete z revolveru udělat skoro až sniper pušku, vyladit si AK47 s tlumičem, nebo si namontovat laserová zaměřovač. Vše funguje krásně intuitivně a zbraně si můžete kdykoliv upravovat tak, jak si aktuální mise žádá. Velmi hezky je také zpracované to, jak zbraně vypadají. Nečekejte žádné naleštěné Desert Eagly a MP50ky, ale zbraně hezky složené z toho, co se v post apokalyptickém světě najde. Vše je hezky sestaveno z dílů, které by kutil našel a vypadá to velmi efektně. Zbraně navíc reagují na ušpinění a čím jsou špinavější, tím víc se zasekávají v ty nejnevhodnější chvíle, musíte je přebíjet, proklepávat a může váš to stát krk. Naštěstí máte na svých základných k dispozici pracovní stůl, který umožňuje vyrábět ještě řadu dalších věcí, jiné druhy nábojů, opravovat vybavení a také čistit zbraně. Na všechno ale potřebujete suroviny, které najdete rozeseté všude po světě a skutečně se vyplatí je hledat.
Příběh hry samozřejmě prozrazovat nebudeme, ale během dlouhé cesty nás čeká nejeden zvrat a také poměrně zajímavý závěr (opět je tu dobrý i špatný konec, podle toho, jak hru hrajete), na který je nenápadně odkazováno během celé hry. Různé zajímavosti o okolním světě, o tom, co se dělo během doby po válce se dozvíte také z knih a zápisků, které nacházíte během svých výprav. Našince rozhodně potěší kompletní česká lokalizace všech textů, díky čemuž je hra přístupnější pro všechny. Co ale autorům nezapomeneme je, že Artyoma stále nutí mlčet. V dnešní době už je to poměrně přežité a když na hlavního hrdinu mluví láskyplně jeho manželka Anna, ptá se ho na různé otázky, a on stále jen mlčí, chtěli byste vykřiknout za něj. Myslím, že přidáním hlasu hlavního hrdiny by se hloubka celého příběhu a vaše zapojení do něj ještě znásobilo. Takhle jeho hlas slyšíme jen v načítacích obrazovkách, kde rekapituluje, co se událo.
Grafická stránka hry určitě nedosahuje těch nejlepších her současnosti, ale vypadá velmi pěkně, umí efektní střídání dne a noci, různé efekty počasí, podporuje různé moderní technologie jako jsou Ray Tracing a Hairworks od Nvidie a hlavně se velmi dobře hýbe i na tři roky staré sestavě na vysoké detaily a ve 4K rozlišení. Ostatně obrázky v tomto článku jsou pořízeny přímo ze hry. Kde Exodus trochu ztrácí na grafice, to dohání atmosférou. Až budete procházet obří tovární halou plnou zmutovaných nepřátel, pod nohama vám bude ve vodě kroužit něco obrovského a vy nebudete vědět, kde se s vámi utrhne stará rezavá lávka, budete se skutečně cítit nepříjemně. V tomhle si autoři skutečně mohou gratulovat, protože se jim povedlo mě strhnout svým vyprávěním, sledovat i boční úkoly a hlavně se po dlouhé době dostavilo klasické „podívám se ještě za támhleten roh a pak půjdu spát“.
Bohužel ale ne vše je růžové. Engine hry má na dnešní dobu poměrně dost chyb, často narazíte na procházení nepřátel částí těla skrze zeď, podivně padající mrtvoly nebo úplně hloupé nepřátele kteří vykukují z poza sloupu, který tam ale není. Jednou jsem dokonce musel hru začít úplně znovu, naštěstí to bylo těsně po začátku, kdy došlo k podivné situaci, kdy na mě skočil zmutovaný pes, já ho zastřelil ve skoku a on, již jako mrtvola, vlétl do mého těla. Od té chvíle jsme byli nerozlučná dvojka a nemohl jsem se jeho těla zbavit, a to ani posledním savepointem. Stát se mi tohle někde v půlce hry, asi bych hodně nadával. Hra měla také tendenci občas padat, hlavně při vypínání, ale zdá se, že první velký patch to víceméně vyřešil.
Metro Exodus rozhodně nemusí sednout každému, ale pokud přistoupíte na styl, kterým vám autoři podsouvají příběh, na způsob, jakým chtějí abyste bojovali a pohybovali se v krajině, určitě nebudete zklamáni. Odměnou vám bude hutná atmosféra, zajímavý příběh a dlouhé hodiny zábavy. Tohle čekání se určitě vyplatilo a série dokazuje, že její síla zdaleka není jen v temných kanálech a tunelech metra, ale že má co nabídnout i na povrchu. Doufejme tedy, že prodeje budou pro vydavatele dostatečné na to, aby případně začal pracovat na něčem dalším.
