Jeden by řekl, že se po čase tituly, které působí, jako by vypadly z obrazovek obrovských arkádových strojů, jež byly ještě před třiceti lety neoddělitelně spojeny s každou návštěvou poutě, začnou vytrácet. Na několik let si sice dovolenou vzaly, načež se do popředí dostaly technologicky „dokonalejší” 3D hry plné všemožných perspektiv a otevřených světů, ve skutečnosti však hráčská srdce nezapomněla a i v průběhu tohoto roku očekáváme vydání spousty arkádovek, které v nás už na první pohled vzbuzují nostalgii. Patří mezi ně i kousek Mercenary Kings, jemuž jsme se v dnešní recenzi rozhodli podívat pod sukni. Má co nabídnout i v tomto tisíciletí, nebo se jaksi minul s dobou a na trhu už pro něj není místo?
Titul si vzalo na starosti studio Tribute Games, jež je z velké části složeno z týmu, který kromě jiného vytvořil úspěšný kousek Scott Pilgrim vs. The World. Co se týče nově vzniklého celku, jedinou referencí pro nás mohlo být RPG Wizorb. To na druhou stranu bývá řazeno k desítce nejlepších indie her roku 2011, takže jsme ve vývojáře důvěru rozhodně měli. Podobně si odůvodnili svoji investici pravděpodobně také hráči, kteří Mercenary Kings podpořili, když se nacházel ve formě projektu na Kickstarteru. Tam se mu povedlo bezproblémů překonat požadovanou hranici, a i když vývoj ve výsledku trval o trochu déle, než se původně očekávalo, v žádném případě to tvůrcům vyčítat nemůžeme. Krátce po vydání Mercenary Kings studio oznámilo, že se vrhlo na nový titul s názvem Curses ‘N Chaos. Kvůli tomu tu dnes ale, jak už jste si asi stihli uvědomit, nejsme.
Ve hře se stanete členem nejzkušenějšího týmu žoldáků na světě. Proti vám každopádně stojí skupina CLAW, která jednoho dne obsadí supertajné laboratoře, s nimiž by mohla snadno uspět ve své snaze ovládnout svět. Tomu je třeba zabránit, což ale nebude ani náhodou jenom tak. Po boku máte naštěstí tým profesionálů, který vám s každou misí, na níž se vypravíte, vypomůže doplněním arzenálu a nabídnutím nejlepších technických serepetiček, jež jsou k dostání. Je sice pravdou, že příběh příliš složitý není a jedinou věcí, jíž se musíte zabývat, je, zda nestřílíte do řad spojenců, Mercenary Kings však veškeré události servíruje s takovou nadsázkou a vážností zároveň, že vás při každém dialogu, na nějž dojde, donutí se minimálně pousmát. Tvůrci přesně věděli, jak zaútočit na svoji cílovou skupinu, díky čemuž hra, pokud máte vzpomínky na klasiky, jako jsou akce Contra a Metal Slug, ani na vteřinku neztratí vaši pozornost a perfektně si budete užívat každé sekundy, jež s ní strávíte.
K dispozici se zde nachází přibližně stovka misí, které vydrží na překvapivě dlouho a v žádném případě nepřeháníme, když řekneme, že se hrou strávíte dobrých dvacet hodin čistého herního času. Jejich odemykání probíhá spolu s tím, jak budete postupovat hrou, ačkoli je i přesto většinu času k výběru z většího množství úkolů, takže záleží jenom na vás, na co se vrhnete dříve. Jednotlivé úkoly se přirozeně liší tím, co máte udělat. Někdy před vámi stojí záchrana rukojmích, jindy prostě a jednoduše musíte vystřílet určitý počet nepřátel v omezeném čase, který je neúprosný. Zpočátku si možná časových omezení všímat nebudete, avšak spolu s postupem se zvyšuje obtížnost a hra z ničeho nic začne vyžadovat rychlost a pozornost. Mercenary Kings se s hráči skutečně nemazlí a od počátku vám bude jasné, že před vámi stojí výzva, jíž se musíte postavit s hlavou vztyčenou a prsty připravenými na všechno od kutálení se po střílení za letu vzduchem. Přesto je obtížnost vybalancovaná, a i když nedostanete nic zadarmo, nespravedlivé zdejší potyčky nejsou.
Za nejdůležitější prvek celé hry by se dle našeho názoru dalo považovat vylepšování a vytváření zbraní. Během klasického pocházení levelů nacházíte všemožné součástky, z nichž následně můžete poskládat šílené kombinace. Jde o unikátní systém, s nímž jsme se snad ještě nikdy v žádné jiné side-scrolling akci nesetkali. Celý proces tvorby je jednoduchý, ačkoli je k nalezení některých součástek tu a tam třeba procházet určitý level vícekrát, neboť se v něm může nacházet jedinečný nepřítel, obvykle boss, který je jediným možným zdrojem součástky, jež zrovna potřebujete. Právě vytvoření vaší vysněné bambitky se tak dá považovat za vcelku důležitý bod v pozdějších fázích hry, neboť vás touha, abyste viděli, co zbraň, kterou právě tvoříte, dokáže, donutí hrát dál a dál. Kreativitě se v této oblasti meze nekladou a stvořit můžete všechno od kombinace odstřelovačky a brokovnice po děsivou devítku, jejíž kulky automaticky vyhledávají nepřátele, zatímco její nabití zabere pouhou vteřinku. Také to ale může dopadnout katastrofou a výsledek nezabije nepřítele, ani kdyby se nacházel doslova centimetr od hlavně.
I Mercenary Kings má bohužel své slabiny. Jednou z nich je herní prostředí, neboť vás řada úkolů zavede do dříve navštívených lokací, kde sice musíte splnit odlišný úkol, nicméně ani tím se hra občasným déjà vu pocitům neubránila. Nepřátelé jsou na tom podobně. Zpočátku se čas od času objevují zcela nové typy, které vás snadno zaskočí svými sexy pohyby, takže se musíte naučit, jak je zabít co nejúčinněji. Už zhruba ve třetince hry si ale uvědomíte, že vám titul ve skutečnosti posílá stejné nepřátele, kteří pouze nahodili pixely jiných barev. Fakt, že nemají zcela tupou AI, vás naštěstí udrží ve střehu, a přestože budete vždy vědět, jak se s nimi vypořádat, nikdy nemáte tak úplně vyhráno. To se vám potvrdí obzvláště ve zdejších soubojích s bossy, u nichž je třeba odhalit slabiny a zapamatovat si vzorce, dle nichž útočí, protože se jinak nemáte šanci dostat ani přes úplně první větší potyčku.
Velké plus od nás tvůrci mají za dechberoucí grafiku, která tomuto kousku sedne přesně na míru. 2D hry si s kostičkami stále ještě bezproblémů rozumí, přičemž vzpomínky, jež se s nimi derou na povrch, krásně zahřejí u srdce. Pravým triumfem je nicméně zdejší audio, s nímž se vám arkádové boxy budou před očima objevovat ještě snáze. Monotónní skladby mají něco do sebe, přičemž, pokud vám čirou náhodou začnou hrát na nervy, si můžete být jistí, že během chvilky uslyšíte zase něco jiného. Překvapivě hráče nijak nezarazí ani to, že se tvůrci nijak neobtěžovali s dabingem a veškeré rozhovory jsou servírovány psanou formou. U tohoto typu her jde totiž skoro o samozřejmost, jež zlepšuje celkový dojem z hraní a hlavně také zdejší atmosféru. Zapomenout bychom neměli ani na kooperační multiplayer, do nějž se můžete vrhnout po vlnách internetu, ačkoli si hraní užijete podstatně více, když budou sedět vedle vás na gauči.
Videoherní svět se v průběhu posledních pár desítek let změnil k nepoznání. Hráči však zůstávají věrní klasikám, takže vývojáři z Tribute Games v žádném případě nešlápli vedle, když se pustili do vývoje old-schoolové akce. Aby toho nebylo málo, vzhledem k tomu, s čím se ukázali, můžeme bezproblémů říci, že věděli, co dělají. Mercenary Kings je totiž skvělou hrou, která si sice hraje na to, že už byste jí na čele několik vrásek napočítali, ale i přesto do žánru přináší něco svěžího, což se rozhodně cení. Nedá se říct, že by byl tento kousek bezchybný. Užijete si jej ale tolik, že vám to vadit ani náhodou nebude. Titul si tak z naší recenze odnáší 80 %, a pokud máte na nějakou pořádnou 2D akci chuť, nemusíte se s ostýchat a rovnou si Mercenary Kings pořiďte.
Pěkný článek. Hra vypadá zajímavě a určitě bych si ji vyzkousel.