Lord of the Rings: War in the North

Značka Lord of the Rings (tedy Pán prstenů) je hodně ceněná v rámci celého zábavního průmyslu. To snad ani tvůrce tohoto světa v původní knižní podobě – Tolkien – by tomu nemohl uvěřit, že v jednadvacátém stolení plném moderní techniky takto razantně vstane z mrtvých. Tedy myslíme Pána prstenů, nikoli autora těchto románů. Každopádně velký boom už zase opadnul, i když se chystá na příští rok filmový Hobit a všechna ta mánie určitě znovu ožije.

Oficiálních her s licencí Lord of the Rings už vyšlo dost, přičemž byly pod hlavičkou vydavatele Electronic Arts. Koncem listopadu jsme se dočkali dalšího herního zpracování pro změnu od Warner Bros. Nutno v této souvislosti podotknout, že oni mají licenci pouze na knižní předlohu, nikoli tu filmovou, od čehož se mnoho skutečností odvíjí a pro mnohé (knih neznalé) možná místy bude hra postrádat onu známou atmosféru.

Po příběhové stránce jde o takový mix a doplnění dění z celého příběhu. Jedněmi z hlavních postav se ale tradičně stává dvojice čarodějů: Gandalf a na opačné straně mince Sauron. Rozvíjí se zde však plány zlého černokněžníka na útok v severní části země a ve skutečnosti jste nic z tohoto příběhu ani ve třech filmech vidět nemohli. A v mnohém je aktuální počin War in the North odlišný, protože de fakto prozkoumává trošku jiné směry. A ve finále s i odlišně hraje, protože jde v podstatě o klasickou naprosto akční rubačku. Řekli bychom až takovou Diablovku jen s pohledem kamery za zády hrdinů.

Na druhou stranu přestože akční prvky jsou zde zastoupeny v hodně hojném počtu, stále nesmíme přecházet docela výrazné RPG prvky. Celkově se hra nese na tradičních retro vlnách, kdy prostě řežete všechno živé co se vám postaví do cesty. Během svého putování pak sbíráte zkušenostní body, levelujete a postupujete v některém z dovednostech stromů. Tento titul nás navíc zavádí do prostředí prozatím neprobádaného, a tak nebudete místní lokace poznávat. A možná je to i dobře, protože s filmovou předlohou má i celkový styl hodně daleko.

Na samotném putování samozřejmě nejste sami a jdete v partičce. Vždy před opětovným spuštěním hry (nebo i v průběhu) si můžete zvolit, za jakou postavu zrovna chcete hrát. Mezi všemi postavami pak probíhá jednoduchá interakce a celý systém bychom přirovnali třeba k sérii Dragon Age nebo Mass Effect. Velkým plusem (umocňujícím zábavu) se stala možnost kooperace, kdy ostatní členy mohou ovládat skuteční hráči. A které postavy se vlastně vydávají na toto putování? Lidským střelcem je Eradan, elfský mág se jmenuje Andriel a konečně Farin je trpaslíkem bojovníkem. Přesuňme se nyní již přímo do soubojů, které jsou naprosto stěžejní v rámci celé hratelnosti.

Boje bychom mohli rozdělit na dvě samostatné části, respektive přístupy. Jednak se jedná o souboj nablízko a na druhou stranu na dálku. Nejvíce času jsem z počátku trávil v kůži trpaslíka, který má k dispozici brutální sekeru. Musím však říci, že toto rubání po chvíli docela omrzí a mým neoblíbenějším se nakonec stal lukostřelec, kdy musíte docela hezkým způsobem zaměřovat a odstřelovat protivníky pokud možno z dálky a ze zálohy. Celý systém soubojů není kdovíjak propracovaný, i když se přidávají postupně různé speciální schopnosti a komba, nejde o nic převratného nebo kdovíjak okouzlujícího. Suma sumárum souboje jsou svým způsobem nemastné a neslané, na druhou stranu alespoň vás na nich zároveň nic kdovíjak nerozčiluje a nevadí. K pěkným okamžikům dochází snad jen ve chvílích, kdy se vám podaří nějaká zajímavá komba s více postavami. Množství krve a drsné podání každopádně mnohonásobně předčilo to, co jsme viděli nebo četli v těchto filmech, respektive knížkách.

Přestože postupem času (jak získáváte zkušenosti a levelujete) máte k dispozici nové schopnosti právě do soubojů, všechno se to tak nějak moc opakuje. Stejné pocity v nás zachovaly prakticky všechny prvky této hry. Lokace jsou také jak vystřihnuté přes kopírák a chybějící atmosféru Pána prstenů jsme už v dnešní recenzi nakousli. Když k tomu připočtete i značně jednotvárné úkoly a naprosto lineární postup příběhem, vychází nám z toho docela strohá hra na jedno brdo. A čím dál tím více na vás tento fakt dopadá, jak utíká čas, který zde trávíte. Jednoduše pokračujete stále dále za nosem, dostanete se do nové části dané mapy, naběhnou na vás nepřátelé, ty pokoříte a pokračujete opět dále a celý koloběh se zase opakuje. Nedočkali jsme se ani později žádného zajímavého osvěžení.

Kromě soubojů a tohoto stereotypního procházení jsou neméně častá i příběhová videa. Ty sledují právě naše tři hlavní postavy. Abychom tak na hru pořád jen nenadávali, zase tak špatné to skutečně není. A třeba možnosti interakce, stejně jako vytvoření některých protivníků či bossů dopadlo vcelku slušně. Zatím jsme se nedostali ani k dalším činnostem kromě soubojů, a tak bychom si měli říci něco i o nich. Pochvalu si zaslouží vývojáři za navržení systému schopností, respektive stromu s dovednostmi. Ty jsou dostatečně rozmanité a nabízejí řadu různých směrů, jimiž můžete svoji postavičku dále rozvíjet. Takže je k dispozici hned několik odlišných přístupů a postupů hrou co se týká stylu a zaměření vašeho hrdiny.

Nová herní adaptace Pána prstenů je skutečně hodně drsná a brutální. Právě toto řešení situací, kdy jen neustále zabíjíte hordy nepřátel, nám k této značně příliš nesedí a nikdy taková předloha nebyla. Ostatně jde zároveň o první hru Lord of the Rings, jež má na svém přebalu nálepku „jen pro dospělé”. Po grafické stránce hra jednoznačně zapadá do celkového hodnocení. Prostě se jedná o takový nadprůměr. Jak už jsme zmínili, častokrát dokáže potěšit krásně vymodelovaná příšera, ale většinou nejsou postavy (třeba ani vašich hrdinů) kdovíjak detailní. Poněkud stereotypní dojem v nás zanechalo celkově prostředí, které se navíc dost opakuje.

Vydavatel Lord of the Rings: War in the North hodně věřil v zaručený úspěch díky značce, alespoň tak to na nás působí. Vysvětlovalo by to datum vydání takto během hlavní sezóny, navíc po všech těch hitech jako byl Skyrim, Battlefield 3, Modern Warfare 3 nebo třeba vynikající Batman. Objektivně řečeno musíme konstatovat, že právě tento Pán prstenů z celého souboje vychází jednoznačně nejhůře a těžko může opravdovým TOP titulům konkurovat. Nehledě na to, že jsme si ho pustili krátce po Skyrimu, to je úplně jako nebe a dudy. A osobně bych v tomto období, kdy nevím co hrát dříve, asi jen těžko nacházel čas na hraní tohoto titulu, kdyby to nebylo vysloveně nutné jako v případě tohoto recenzování. Na nějaké suché letní měsíce dejme tomu, ovšem načasování hře jen uškodilo. Udělujeme proto nakonec 60%. A pokud byste chtěli skutečně komplexní svět Pána prstenů včetně hezké atmosféry a všeho co k tomu patří, zkuste raději znovu šáhnout po Lord of the Rings Online, které je hratelné zdarma.