Lara Croft and the Guardian of Light

Jen těžko hledat v herní branži nějakou hrdinku, která by byla především mezi mužskou částí publika tak populární, jako je právě Lara Croft. Vlastně celá akčně/skákací série s logickými hádankami – Tomb Raider – byla od počátku hezky v krásném 3D prostředí a uchytila se na trhu právě s rozmachem 3D akčních her. Nyní se ovšem vydavatel Eidos společně s vývojáři ze studia Crystal Dynamics rozhodli pro velkou změnu. Aktuální díl Lara Croft and the Guardian of Light, který vychází výhradně digitálně skrz Steam, resp. PSN a Xbox Live, opravdu nemá ambice stát se plnohodnotným pokračováním. Ostatně nemá ani značku Tomb Raider ve svém názvu, což už napovídá, že jde o spin-off, chcete-li vedlejší odbočku.   

Právě tohle jejich rozhodnutí se na novém titulu hodně podepsalo, protože jde vlastně na první pohled o úplně jinou hru. Nutno podotknout, že nakonec vůbec né špatnou, což vám musí být jasné hned při pohledu na naše finální hodnocení. Ale nevynášejme zatím předčasné soudy a pojďme se podívat na jádro hratelnosti trošku zblízka. V první řadě musíme říci, že Lara Croft se zde nevydává na dobrodružství sama. Příběh nás zavádí do střední Ameriky a středem zájmu se jako již tradičně stává záhadný artefakt. Právě v tuhle chvíli se k nám přidává kolega Totec, který bude stát po jejím boku. Pravda, ten sice není zrovna ukázkovým sexy symbolem, takže hráčky si neužijí hezký pohled jako muži na Laru, ale zato otevírá skvělé možnosti kooperace.

Právě kooperace dvou hráčů je v tomto titulu naprosto stěžejní a musím uznat, že se ji povedlo vypilovat takřka k dokonalosti. Osobně si nevybavím teď žádnou jinou hru, v níž by mě souhra dvou postav tak hodně bavila. Designéři tomuto přizpůsobili naprosto všechno, ale naštěstí můžete hrát sami. V takovém případě Toteca neovládá počítač, ani se mezi nimi nepřepínáte, Lara prostě chodí sama. Logické hádanky a různé nástrahy v prostředí se automaticky tomuto faktu přizpůsobí, a tak můžete všechno udělat sami. Bavit se budete i při hraní v jednom, ale zážitek je to řádově menší. Trošku mne zamrzelo, že nemohou hrát dva kamarádi na jedné klávesnici, takže pro vašeho kolegu budete muset připravit gamepad, jinak to nejde.

V klasickém singleplayeru umí Lara víc schopností, které jsou v kooperaci rozděleny mezi dvě hlavní postavy, čímž vás přirozeně nutí spolupracovat. Hlavní hrdinka disponuje pro ni typickými nástroji, takže jí nesmí chybět dvojice pistolí, ani pořádně pevné lano. Naopak Totec je laděný spíše na magii a jeho štít vám při soubojích také často pomůže. Na nutnost spolupráce narážíte každou chvíli a i když to trochu může připomínat populární Lego hry, tady si užijete o hodně více srandy a zábavy.

Lara Croft and the Guardian of Light by se dalo označit jako vedlejší produkt známé série, ale jádro hratelnosti zůstalo naprosto zachováno. Podstatnou změnou je tak opravdu jen odlišný pohled kamery. Dost časté jsou souboje – klidně proti jasné převaze protivníků – užijete si ale i plno puzzle hříček a nástrah. Někdy nám chvíli trvalo, než jsme našli správné řešení pro zdolání dané překážky, ale nikdy hra nezacházela až do frustrace. Za to musíme pochválit opět designéry, kteří odvedli skvělou práci a obtížnost v tomto směru nastavili naprosto skvěle. Souboje jsou hodně časté, ale opět musíme říci, že docela zábavné. O skvělou motivaci se navíc postarala celá řada faktorů.

Celá hra se dělí na několik samostatných úrovní, řekněme kapitol. V rámci ní pak získáváte dílčí úkoly, některé jsou povinné, jiné dobrovolné a zajistí vám jen více bodů, o jejichž využití si povíme za chvíli. Dokonce nechybí ani speciální cíle v podobě achievementů, v rámci snahy o jejich splnění si také určitě slušně prodloužíte herní dobu. Hodně drsné jsou hlavně ty, pro jejichž splnění vás tlačí čas a musíte úrovní projít během několika málo minut. To chce opravdu cvik! Navíc při prvním procházení je absolutně nemožné získat všechny (zkrátka buď to rychle proběhnete, nebo naopak budete pomalu zkoumat, hledat a sbírat), takže ideální motivace pro další a další procházení. Samotné vás to možná bavit nebude, s kamarádem v kooperaci určitě ano.

Ve všech úrovních na vás čekají speciální artefakty, za jejichž nalezení získáte odměny. Vyplatí se také detailně prozkoumávat všechna zákoutí levelů, protože snad za každou činnost jste odměňováni body. A čím lepší skóre, tím větší nabídka zbraní, ale také artefaktů a reliců pro vaši postavu. Tyhle věcičky vám jednoduše řečeno vylepšují určité vlastnosti. Artefakty konkrétně mohou zdokonalit fyzické dovednosti Lary (potažmo Toteca), jako je třeba výdrž nebo síla zbraní. Dalo by se říci, že zde funguje malý RPG systém, i když nejde o nic propracovaného a nezachází se příliš do hloubky. Přesto jsme si po nějaké době hraní vzpomněli na klasická akční RPG alá Diablo nebo Titan Quest, ale to asi hlavně kvůli izometrickému pohledu kamery.

Co se týká ovládání, tak je jasně patrné, že byla hra vytvářena primárně pro konzole. Ostatně tomu je tak u 99 procent všech multiplatformních titulů. S ovladačem si hraní užijete o stupeň lépe než na klávesnici a jak jsme zmínili výše, pro kooperační hraní s kamarádem se bez něj dokonce ani neobejdete. Problém s klávesnicí je především ten, že jsou mapy povětšinou tvořeny tím stylem, že chodíte diagonálně, tedy nikoli do stran nebo nahoru, a tak musíte mačkat dvě tlačítka, s kvalitním ovladačem je celý proces o hodně pohodlnější. Při běžném procházení to ještě jde, horší jsou situace, kdy musíte „diagonálně” někam vyskočit nebo něco přeskočit. Nejednou jsem kvůli tomu umřel, protože ani díky pohledu kamery nebylo znát, jakým směrem bych vlastně měl skočit.

Po vizuální stránce sice hra působí krapet retro, ale ve skutečnosti je grafika dost kvalitní a hezká. Především oceňujeme množství detailů ve všech úrovních. Zkrátka radost pohledět. Důvod je prostý – tvůrci použili stejný engine, jaký známé z minulých tří her série Tomb Raider. Izometrický pohled tedy připomíná poněkud starší tituly, ovšem Lara Croft and the Guardian of Light je vlastně dost moderní hrou a po technické stránce rozhodně nejde mluvit o nějaké zastaralosti. Pokud bychom měli říci něco, co mě během recenzování mrzelo asi nejvíc, pak je to chybějící online kooperace. Zatím jde tedy hrát pouze na jednom počítači, i když tvůrci ji do budoucna plánují. Mně osobně jen trochu uniká, proč s ní nepřišli rovnou, na Xboxu360 totiž dávno funguje. Už vzhledem k tomu, že se hra prodává jen na Steamu, přímo by to pro ni svádělo. Opravdu velká škoda, ale kdo si počká, ten se dočká.

Hodnocení jsem zhruba nakousnul už v samotném úvodu dnešní recenze. Od titulu Lara Croft and the Guardian of Light opravdu nečekejte plnohodnotného Tomb Raidera. Především změna kamery, která hru snímá z izometrického pohledu, způsobila dost odlišný prožitek i hratelnost. To ale nic nemění na tom, že jsme se během hraní skvěle bavili a čiší z tohoto titulu tolik známá atmosféra typická pro Laru Croft. Především pak v kooperaci při hraní s nějakým vaším kamarádem se prožitek ještě umocňuje. V závěrečném hodnocení musíme vyzdvihnout příjemné vizuální zpracování i design úrovní, krásné prostředí a občas i dost nápadité mini-hříčky. Škoda, že nás chvílemi zlobila kamera, kterou není možné otáčet, jindy jsme narazili na nějaké bugy a především zatím stále čekáme na zprovoznění online kooperace, zatím funguje pouze na jednom počítači. Vady na kráse to ale nejsou nijak zásadní, skvěle jsme se bavili, a proto udělujeme zasloužených 82 %. Čekal jsem propadák, ale nakonec se z tohoto spin-offu vyklubalo milé překvapení, které navíc pořídíte digitálně za pár kaček.