Just Cause 2

Hry zasazené do prostředí otevřeného světa jsou mezi hráči populární, i když je tady podobná situace třeba jako na poli s MMORPG. Zkrátka na scéně figuruje hlavně jedno známé a úspěšné jméno – tady konkrétně Grand Theft Auto, které se ostatní studia snaží překonat a pokořit. Vývojáři z Alavanche Studios se o to pokusili už v prvním díle Just Cause, byť tedy obě hry byly v mnohém odlišné a spojovala je nakonec právě víceméně pouze ona otevřenost a akčnost. Jednička docela upadla v zapomnění, přestože nešlo o vůbec špatnou hru. V případě Just Cause 2 se marketingové oddělení snažilo o dost víc a servírovalo nám neustále nová videa. Takže jsme nakonec věděli o herní náplni prakticky lautr všechno. Ovšem až nyní po důkladném zahrání si dovolujeme různé featurky zhodnotit a vynést finální ortel. A dočkali jsme se nějakého nečekaného překvapení?

Podobných her jako je Just Cause nebo zmíněné GTA už vyšlo mnoho. V některých směrech Just Cause 2 pouze kopíruje už dříve viděné prvky, ovšem tvůrci dokázali přijít i s nějakými zajímavými novinkami. Rozhodně se ale neubrání srovnání – třeba z takového Saints Row nebo Red Faction: Guerrilla si toho vývojáři z Avalanche vypůjčili docela dost.

V příběhu se opět dostáváme do kůže hrdiny z prvního dílu. Rico Rodriguez, často oslovovaný pod známou přezdívkou Scorpio, je rozhodně v nejlepší formě, nezapomněl z minula nic, ba naopak dokonce se přiučil i dosti novým kouskům. Story nás zavádí na krásný ostrov Panau nacházející se na jihu Asie. Bohužel po příběhové stránce jsme vcelku zklamáni. Scénáristi svoji práci úplně nezvládli, a tak si hru budete užívat v jiných směrech, než je zrovna sledování dění. Vaším hlavním úkolem se stává zavraždění místního prezidenta nebo spíše diktátora. Prostředí se nese hodně v podobném stylu jako minule a musíme opět uznat, že se ho povedlo zpracovat krásně, jak si povíme později. Prostředí tropického ostrova skvěle sedí ke všem těm kouskům, které Rico dělá. Tentokrát jsme se dočkali i větší rozmanitosti prostředí, protože celý ostrov (jehož rozloha je ohromná) se dělí na různé části. Kromě té hlavní tropické se podíváte i na vyschlou poušť a pokud si vyletíte trochu výš, můžete se kochat a pobíhat po zasněžených vrcholkách hor. 

Hlavní úkol jsme nakousli už v minulém odstavci, ale tak jednoduché to samozřejmě nebude. Než se dostanete k tíženému cíli, tak vás čeká hlavně nespočet potyček s místními vládními orgány, tedy vlastně s vojkem. Postupné získávání nových úkolů se hodně podobá zmíněnému Saints Row. Jednoduše zde musíte nejprve dělat různé dílčí úkoly pro místní frakce působící na ostrově. A hlavně vyvolávat chaos, za což získáváte body a podle jejich výše pak dostanete nové úkoly v hlavní příběhové lince. Dělat chaos je vcelku jednoduché – stačí prostě ničit všechno okolo sebe, na čemž naleznete logo (resp. vlajku) místní vlády. V praxi to představuje hlavně ohromné výbuchy, ať už různých věží, zásobáren benzinu, tak třeba rovnou celé čerpací stanice. Samozřejmě tohle ničení a „chaos” nejde dělat bez odezvy, a tak se k vám okamžitě začnou sjíždět vojáci, kteří se vás snaží dostat. Funguje to podobně, jako třeba když po vás v GTA jdou policajti.

 

Tím se rovnou dostáváme do velmi častých a stěžejních soubojů. Z těch na první pohled čiší úplná nereálnost, přehnanost a jejich vytvoření primárně na míru konzolím. Akční část představuje asi vůbec nejčastější složku hry, tvůrci se z ní snažili udělat takovou akční bombu, až to dle mého názoru trochu přepískli. Nevyžadujeme a už vůbec jsme nečekali pokus o vytvoření realistické střílečky, ovšem co předvádí Just Cause 2 v tomto směru se nám zdálo skoro až směšné. Teď už máme konkrétně na mysli střelbu. K dispozici máte širokou škálu zbraní, které se ale chovají dost divně. Střílíte s absolutní lehkostí, zaměřování je snad až příliš jednoduché a jakmile trefíte nějakého protivníka, tak odletí několik metrů do výšky i do dálky. Jednoduše na první pohled to může vypadat dost efektně, ale po několika vypálených kulkách vás to začne spíše obtěžovat.

Rico Rodriguez má naštěstí pod rukávem ještě další trumfy z kaskadérské oblasti, které byste si neměli nechat ujít. Z jedničky se opět vrací trošku vylepšené a vyladěné skoky z ohromných výšek. Není tak problém vyskočit třeba z hodně rozjetého auta, z velkého útesu nebo rovnou z letadla. Prostě máte absolutní volnost i ve vzduchu, můžete doslova letět a plachtit se nad krásami tohoto asijského ostrova a jen nesmíte zapomenout v pravou chvíli otevřít padák, aby z vás nebyla placka na zemi. Samozřejmě teď už snad ani nemusíme zdůrazňovat, že i v tomto směru nehledejte reálnost, tvůrci se rozhodli jít za jasný cílem – zábava. Všechno ostatní pak hodili na vedlejší kolej. V některých směrech se tato sázka vyplatila, v jiných už tolik ne.

Naprostou novinkou, kterou jsme před vydáním také viděli už v mnoha videích a tvůrci nás na ní dopředu lákali, se stal hák. Tím Rico v prvním díle nedisponoval a jde o vítanou inovaci, která je pro hratelnost dost zásadní. Sice díky ní připomíná náš hlavní hrdina spíše Spider-mana, ale už jsme si přeci řekli, že na reálnost se tady kašle. Pomocí háku se můžete jednoduše dostat úplně kamkoli a vylézt tak i na nejvyšší budovy. Užitečný je ale i v soubojích, kdy můžete šetřit kulky a přitahovat pomocí háku své nepřátele. Hodně to působí jako v nějakém akčním filmu z Hollywoodu. To především když se přitáhnete k nějakému autu, nebo rovnou dvě auta hákem spojíte, do jednoho nasednete a to druhé pak táhnete za sebou. Tato novinka v hratelnosti se mi rozhodně zamlouvá a užijete si s ní plno zábavy.

Pár slov bychom si měli říci i o možnostech přepravování po ostrově Panau. Dopravních prostředků se nabízí vcelku hodně. Počínaje různými typy aut, která objevíte přímo v ulicích a můžete je libovolně krást, přes různé motorky, speciální vozítka až po helikoptéry a letadla. Právě letecká vozidla se mi líbila nejvíce a dokonce se mi i ovládání zdálo stravitelné. Bohužel opět nemůžeme mluvit o žádné reálnosti, ba naopak. Auta se chovají docela strašně. Zajímavým zpestřením je místní černý trh, kde lze sehnat třeba vylepšení pro své zbraně, ale i nějaká auta.

Jak jsme říkali hned v úvodu článku, příběhová kostra nás nijak nezaujala. Od toho se možná trochu odvíjí i vcelku nudná videa, z nichž se dozvídáte nové informace. V této souvislosti nemůžu neříci o naprosto otřesném dabingu. Takovouto bídu skutečně moc často ve hrách nevidíme a úroveň by odpovídala nějakým těm českým dabingům v tuzemských televizích. Jednak byly vybrány nehodící se hlasy, ale šíleně působí i „herecké” výkony dabérů. Kromě toho dost odfláknul svoji práci ten, kdo měl za úkol sjednotit dabing s tzv. pohyby pusou jednotlivých postav. Vzhledem k tomu všemu jsem se později uchýlil k přeskakování všech videí. Vyplatí se opravdu raději si užívat hezké prostředí ostrova, než trávit čas koukáním na tyto paskvily.

Po grafické stránce se nemá Just Cause 2 za co stydět. Vypadá hodně slušně, a to i na v dnešní době prakticky průměrném stroji. Každopádně je tady jedno ale – jak je známo, počítačovou verzi pustíte pouze s operačním systém Windows Vista nebo 7. Majitelé XPček mají prostě smůlu, což pořád ještě není úplně standardní. Optimalizace pro DirectX9 by asi byla příliš a zbytečně náročná a tvůrci chtějí, aby u všech vypadala hra krásně. O precizně zpracovaném prostředí ostrova jsme už docela mluvili. Ještě k tomu musíme dodat, že čas od času narazíte na různé větší či menší vesničky místních obyvatel, kteří si žijí svým vlastním životem. Rozhodně nejde o tak skvělou simulaci lidského života jako v případě GTA IV, ale pro potřeby relativně málo obydleného ostrova to dostačuje.

Just Cause 2 je prostě takovým mixem Crysis a GTA. Tvůrci se inspirovali i v mnoha dalších titulech. Každopádně pokračování nezklamalo, i když jsme asi čekali něco trochu více. Nemůžu se zbavit dojmu, že tvůrci především nezvládli přitáhnout hráče naplno do dění na obrazovce. Možná za to může slabý příběh, možná docela stereotypní mise a neustálá nutnost vyvolávání chaosu. Zkrátka jedná se bezesporu o zajímavou akční hru, u níž zapomeňte na jakoukoli reálnost. Pokud od ní očekáváte pouze alternativu k letní dovolené v tropických krajích, jde o docela dobrou volbu. Rozhodně jsem si ale z Just Cause 2 nesednul na zadek úžasem. Právě že nic vysloveně úžasného tady nenajdete, a proto dáváme 75%. Pokud se soustředíte na jednotlivé prvky hry, pak můžete být zklamání, protože nacházíte skoro ve všem určité nedokonalosti a nic se neobejde úplně bez připomínek. Na druhou stranu celkově se jedná o dost komplexní hru, která vás dokáže pobavit.