Když před dvěma lety vyšel Judgment, ztracený syn série Yakuza, přešli jsme ho bez recenze. Až letos, kdy k nám do redakce zavítala rovnou updatovaná verze pro Playstation 5, jsme se podívali hře na zoubek. V Japonsku, kde vyšla již v prosinci 2018, je známá jako Judge Eyes, zatímco na západě pod názvem Judgment až v červnu 2019. A nyní k nám přichází nablýskanější než kdy dříve a to rovnou pro PS5, Xbox Series a Google Stadia.
Hlavní hrdina Takayuki Yagami, kterého mimochodem hraje japonská hvězda Takuja Kimura, je zkrachovalý právník, dnes soukromé očko. Jako začínající naivní právník totiž obhajoval muže obžalovaného z vraždy, jeho případ vyhrál, obžalovaný byl propuštěn na svobodu a na oslavu svého osvobození zabil další ženu. Jenže Takayuki Yagami na základě předložených důkazů opravdu věřil, že je ten muž nevinný. Rozhodl se tedy, že skončí s právničinou a raději bude v terénu získávat důkazy sám. Přesouváme se do přítomnosti, kdy má Takayuki už svou detektivní kancelář, kterou vede společně s Masaharu Kaito, bývalým členem Jakuzy. A právě jeho bývalý zaměstnavatel z právní kanceláře ho požádá, aby získal důkazy ohledně již třetí vraždy člena Jakuzy v posledních měsících. Podezřelým je Kyohei Hamura, také představitel jednoho z klanů japonské mafie. A protože všechny tři oběti jsou z nepřátelského klanu a poslední oběť byla viděna s Hamurou, padne vina logicky na něj.
V Judgment máme pro sebe celou čtvrť Kamuročó. Ta je ztvárněna podle reálné tokijské vykřičené čtvrti Kabukičó. Zatímco přes den různá bistra lákají k ochutnání specialit a čtvrť se utápí ve stínu vysokých korporátních budov, s nastávajícím večerem se rozsvěcují neony luxusních klubů, zakouřených barů a podezřelých hospod čtvrté cenové. Z přes den seriózních businessmanů se po pár drincích stávají agresivní neurvalci a starší dámy s nákupními taškami jsou vystřídány jejich o třicet let mladšími kopiemi s vulgárně barevnými kabelkami. A náš detektiv Takayuki je tu jako doma.
V jeho roli prozkoumáváme čtvrť, sbíráme střípky důkazů a skládáme celý příběh zapeklité vraždy. A jak nás příběh dokáže několikrát přesvědčit, vše není tak, jak se na první pohled zdá. Každá postava nám totiž bude tvrdit něco jiného, některé stopy jsou jen slepou uličkou, jiné zas mohou být nastrčené. Hra by vlastně fungovala i bez soubojů. Počkat, soubojů?
Ano, Judgment je totiž z jedné strany detektivkou, ze strany druhé klasickou bojovkou. Ne nadarmo se jedná o levoboček série Yakuza. Souboje tu jsou doslova na každém kroku, ať už v rámci hlavní dějové linky nebo při náhodných setkáních na ulici. A nemusí jít jen o agresivní opilce. Při svém vyšetřování za použití netradičních metod dokáže Takayuki naštvat hned několik klanů japonské mafie. Ještěže nikoho zatím nenapadlo našeho slídivého detektivka jednoduše zastřelit nebo mu navléknout betonové botky, takže představitelé odvrácené strany zákona bojují převážně pěstmi, případně se nebojí sáhnout po bodné zbrani, kuželu, kole, motorce nebo třeba automatu na nápoje. Zatímco detektivní práce na případu působí realisticky, boje jsou přepálené jako akční scény s Jackie Chanem. Jejich ovládání ale rychle přejde do krve a možnosti navazování komb a odemykání dalších chmatů za získané zkušenostní body je návykové.
Takayuki ovládá dva bojové styly zvané Crane a Tiger, mezi kterými lze volně přepínat. První slouží pro boj s více nepřáteli. Takayuki v takovém případě dělá výpady a komba, které s trochou štěstí a cviku zasáhnou více nepřátel najednou. Oproti tomu Tiger je vhodný pro boj jednoho na jednoho. V paletě Tiger jsou silnější útoky, které nepříteli mohou třeba rozbít jeho obranu nebo zasadit silný úder, který protivníka povalí na zem. Důležité je se jednou za čas podívat na detektivův strom schopností a za nasbírané body si odemknout další komba a hlavně se je naučit. Ono i takové povalení na zem může být taktická výhoda, pokud náš detektiv umí ze země kopnout nepřítele do kolena. Jen v bojových scénách nám chyběla jedna věc a to zaměření se na konkrétního nepřítele. Takayuki prostě sype svoje kopy a údery před sebe a je jen na nás, abychom ho obrátili správným směrem.
Hra je vedle hlavního příběhu a bojů prošpikována vedlejšími úkoly a nepovinnými aktivitami. Jenže právě plněním těchto aktivit získáváme většinu zkušenostních bodů a peněz. Co by to bylo za detektivní kancelář, kdyby nedošlo taky na nějakou detektivní práci. Nevyhneme se tak sledovačkám, nahánění zlodějíčků, odemykání zámků, používání převleků nebo třeba sběru inkriminovaných fotek pomocí dronu. Kromě podobných povinností si ve čtvrti můžeme udělat také pár přátel, jejichž přátelství je třeba posilovat několika službičkami. A byl by hřích se projít po Tokiu a nedat si nějakou specialitu z místních bister. Nemluvě o tom, že je to nejjednodušší způsob, jak si doplnit zdraví. Zajímavé je, že pokud našeho detektiva protivník zraní bodnou nebo sečnou zbraní, nejenže Takayuki ztratí část zdraví, ale tuto část nevyléčí ani litr ramenu z místní jídelny, ale je třeba zajít za doktorem.
Hlavní příběh hry je vyprávěn v dohromady třinácti epizodách. Na začátku každé je nám děj krátce shrnut, což je zejména pro Evropana ztrácejícího se v japonských jménech příjemné opáčko. Navíc epizodní hraní nahrává i rekreačním hráčům, kterým stačí si ke hře sednout jednou za čas a za dvě tři hodinky proběhnout jednu epizodu. Díky shrnutí děje se v příběhu neztratí ani po delší časové pauze. Hlavní dějová linka zabere přibližně dvacet pět hodin. Pokud rádi prozkoumáváme všechny vedlejší aktivity, může se čas strávený u hry klidně i ztrojnásobit.
Protože Judgment nemá českou lokalizaci, nedá se příliš doporučit hráčům bez dostatečné jazykové zásoby, kteří by ze hry tak měli jen běhání z místa na místo s občasnými souboji. Nejenže je hra vcelku upovídaná, ale taky obsahuje vcelku dost právního žargonu a dokumentů k pročtení. Majitelé dobré jazykové slovní zásoby v angličtině nebo japonštině si naopak užijí velmi dobře napsaný příběh s uvěřitelně vykreslenými postavami z tokijského podsvětí. Jen je nám záhadou, proč hlavní dějová linka je celá nadabovaná oběma jazykovými verzemi, zatímco vedlejší příběhy z většiny obsahují pouze psané dialogy, ale to pro japonské hry typické.
A nyní k samotné next-gen verzi, konkrétně té na Playstation 5. Ta se vykresluje oproti starší verzi dvojnásobně rychleji, tedy v 60 snímcích. Nahrávací časy se také smrskly na minimum a trvají doslova pár vteřin. PS5 verze ale není jen o lepší optimalizaci. Vylepšené jsou také textury a přidány efekty nasvícení. Výraznou změnou je také hloubka ostrosti obrazu. Nyní je obraz při filmečcích vždy zaostřený na hlavní aktéry a pozadí je rozmazané. V původní hře se tento efekt vyskytoval také, ale působil svým přepálením jako cílené rozmazání okleštěné scény v pozadí. Kdo ví, možná opravdu pro lepší chod hry na starších konzolích bylo potřeba Judgment optimalizovat a textury v nízkém rozlišení na pozadí raději úplně rozmazat. V PS5 verzi naopak stále můžeme vidět krásně detailní svět, ve kterém je prostě zaostřeno na to důležité, což dává hře příjemný filmový nádech. Naopak je škoda, že tvůrci nevyužili pokročilých funkcí nového ovladače DualSense.
Hráči původní verze si jistě vzpomenou na přepálené barvy, které si hře dávaly komiksový nádech, ale zároveň posouvaly oranžové postavy do vzezření manga postaviček, byť s realistickou mimikou. I tady je PS5 verze jiná. Její barevná paleta je realističtější, trochu temnější a zejména postavám dává přirozenější vzhled. I když oficiálně vydavatel SEGA reálné rozlišení hry nevyzradil, o nativní 4K se jednat nebude. Zejména na kontrastních barvách je vidět zubatý okraj některých modelů. S velkou pravděpodobností tak hra běží přibližně ve 1440p a dopočítává 4K rozlišení, což je při dvojnásobném snímkování stále velký skok, pokud vezmeme v potaz třeba verzi pro PS4 Pro, kde hra běžela pouze v 1080p, nebo klasickou PS4 verzi s rozlišením 900p.
Když už jsme zmínili PS4, musíme bohužel zklamat vlastníky původní verze hry, protože pro jejich verzi neexistuje upgrade zdarma pro novou konzoli. Fanoušci hry tak budou muset zaplatit plnou cenu, nebo zůstat u své původní verze.
Judgment je skvělou hrou, jak nás přesvědčila již původní verze. Na malém písečku jediné čtvrti rozehrává spletitý příběh jak z celovečerního kriminálního filmu. Zároveň soubojový systém dodává hratelnosti pomyslnou třešničku na dortu. Díky úplně novému příběhu je příjemným úvodem pro neznalce série Yakuza a stejně tak osloví skalní fanoušky, kteří mají možnost okusit, jaké to je si v jejich oblíbeném světě zahrát na muže zákona.
