Jotun je titul kanadského vývojářského studia Thunder Lotus Games. Proto je ve hře k dispozici japonský dabing, doprovázený anglickými titulky. Ačkoliv mám osobně raději angličtinu, zde musím upřímně pochválit kvalitu ozvučení. Jak doprovodné mluvení, tak hudba jsou na špičkové úrovni a lehce předbíhají i velké hity známých studií.
Zajímavostí je, že hra vznikla díky příspěvkům hráčů na serveru KickStarter.com, kde bylo vybráno 64 000 dolarů od 2299 uživatelů. Není divu. Námět hry – objevovat krásy norské mytologie a bojovat s nejrůznějšími stvůrami a bohy, je zkrátka vynikající. Skvělých nápadů na hry ale bylo již mnoho. Jen zřídka se to však dotáhne až do zdárného konce. Tito tvůrci však naštěstí patří mezi menšinu, které se to podařilo.
Staneme se norským Vikingem jménem Thora. Možná vás překvapí, že Thora udatně zemřel v boji. Nyní musí ukázat bohům, jaký potenciál v sobě drží. Odměnou mu bude vstup do Valhally. Valhalla je “síň padlých”, je to Ódinova síň v Asgardu. A právě tam se chceme mermomocí dostat.
Na cestě za tímto cílem projdeme mnoho různorodých oblastí. Vše, co ve hře uvidíme, je ručně malované a díky tomu titul získává osobitý a jedinečný vzhled. Osobně se mi tento styl grafiky velice líbí a škoda, že tento styl není na herní scéně více rozšířen. Dojem ještě umocňuje automaticky se měnící pohled kamery. Náš úhel se totiž nejenom nudně posouvá spolu s námi, ale reaguje na okolní objekty či výhledy. Pokud tak dojdeme k útesu, ze kterého můžeme vidět nádherné město, kamera se ihned posune tak, abychom si mohli výhled náležitě a plně vychutnat. Poněkud nevšední je i procházení skrze některé objekty. Když například chceme projít skrze skálu, nezmizí po vstupu její horní část a nevidíme tak vůbec dovnitř. Vidíme pouze obrys postavy, což nám musí stačit. V tomto případě ovšem musíme odhadnout, jakým směrem se přesně vydat.
Na cestách mezi bossy nám pomáhají v navigaci různé druhy cest, které napovídají, kudy se vydat. I tak se však lze ztratit, protože cest je k dispozici několik a občas půjdeme něco vyřídit s tím, že se pak je třeba vrátit na původní lokaci. S trochou smůly však cestu zpět spletete a opětovné hledání cesty je poněkud nezábavné (avšak můžete to brát jako jen další puzzle).
Pohyb na mapě není nudný, protože se každou chvíli výrazně změní prostředí a každých pár minut narazíme na něco ohromně vypadajícího. Hráč tak stále dostává nové a nové impulzy a děj hry je dynamický, avšak nikoliv přeplácaný. Díky tomu hra rozhodně není ani trochu stereotypní. Na druhé straně, vzhledem k náročnosti takové tvorby se to podepsalo na délce hry. Hra vás zabaví na zhruba tři a půl hodiny, což je poněkud málo. U toho typu her je to však spíše standardem.
Ovládání je intuitivní a jednoduché. Hráč má ze začátku k dispozici pouze dva druhy sekání, rychlejší a pomalejší. To druhé samozřejmě dělá výrazně větší damage. Jako jediná obrana pak funguje úskok. Ano, v této hře se budeme muset kromě útočení především zaměřit na uhýbání nepřátelským útokům. Jednou tak boss vyšle do všech stran plyn jedu a musíme se tak rychle stáhnout, abychom následně zase zaútočili, než se boss připraví k dalšímu útoku. Například finální boss zase hází kopí, které se vrací jako bumerang a létá po mapě s cílem nás zasáhnout. Každý boss je jedinečný bojovník s mimořádným vzhledem i útoky. Pokaždé se tak hráč může těšit, jaké originální monstrum proti němu příště povstane.
Samotné souboje s bossy nejsou vůbec jednoduchou záležitostí. Než přijdeme na to, jak na každého bosse vyzrajeme, chvíli to trvá. Opakovat určitý souboj tak nebude žádnou raritou. Vysoká obtížnost však znamená příjemnou výzvu, i když méně šikovní jedinci budou cítit spíše převládající frustraci.
Kromě bojů narazíme i na nějaké ty logické minihry, což je další vítané zpestření. I zde by se jiní autoři mohli učit, jak se místo nekonečných reklam zaměřit na boj proti stále se opakujícímu mechanizmu (viz No Man’s Sky).
Ani při pohybu mezi bossy se však nenudíme. Neustále posloucháme nějaký ten výklad a objevujeme nejrůznější lokality. I to je zpestřeno například tím, že jednou se svezeme skluzavkami a mnohdy musíme dávat dobrý pozor na různé pasti. Někdy na nás budou padat kusy jeskyně, jindy z podzemí zaútočí chapadla. Pohyb na mapě by možná někdy mohl být přehlednější, ale o tom jsme již mluvili. Ve hře také narazíme na platformu, která ukazuje, že musíme porazit určitý počet monster. Do všech stran přitom vedou cesty, každá vede k jinému bossovi a je jen na nás, s kým si to rozdáme dříve.
Kdyby se boj skládal z pouhého sekání a uhýbání, něco by tomu chybělo. Proto vývojáři do hry chytře zabudovali něco navíc. Postupně získáváme přízeň jednotlivých bohů, jejichž pomoc si můžeme kdykoliv přivolat. Jeden nám na na přivolání doplní část zdraví, jiný nás ochrání svým štítem, jiní naopak zesílí naše útoky. Samozřejmě takovou pomoc můžeme přivolat jen několikrát, po čemž musíme počkat, až si přízeň dobijeme na speciálním místě.
Ať už máte možnost zahrát si hru na Windows, Mac OS či Linuxu, vřele a nekompromisně doporučujeme si hru vyzkoušet. V budoucnu pak vyjde hra ve verzi Valhalla Edition, která nabídne nový herní mód a zpřístupní se také pro konzole Xbox One, Wii U a Playstation 4.
Jotun je vysoce kvalitní titul, jenž umí zaujmout a nepustit. Jiní vývojáři by se zde mohli učit, jak vytvořit tu správnou atmosféru. Ručně kreslená grafika, správně vybraná hudba a celková nápaditost každého herního prvku. Hra si od nás tak zaslouženě odnáší 88 %. Škoda jen, že si této hry nemůžeme užít déle než několik málo hodin. Hra vychází na 15 euro (asi 415 Kč). Za 10 euro je pak k dispozici soundtrack.
Oficiální stránky titulu najdete zde.
