Invizimals: The Alliance

Znělka „Chyťte je všechny!“ vás musela provázet celým vaším mládím, pokud jste měli alespoň trochu cit pro anime a byli jste ochotni každý den vstávat o půl sedmé ráno a zapnout si televizi jenom proto, abyste se mohli podívat na další dobrodružství Ashe, Misty, Brocka a jejich pokémonů. S každou další sérií se však tento cíl zdál být nesplnitelnější a nesplnitelnější. Z původních 150 pokémonů jsme se postupem času dostali na něuvěřitelných 718 kousků, jež by bylo skutečně obtížné pochytat všechny. Zkusit to samozřejmě můžete, ačkoli existuje ještě jedna další možnost. Co takhle se vrhnout na sérii Invizimals, která vás vede k podobnému úkolu s pouhými pár obměnami okolností, s nimiž se budete muset vypořádat? Stojí nicméně její nejnovější pokračování vůbec za to, nebo byste se měli raději navrátit k Pokémonům, protože Invizimálové nemají žádnou budoucnost?

 

 

Prvního dílu jsme se dočkali už v roce 2009 na konzoli PlayStation Portable. Ta samotná mu sice nemohla poskytnout vytoužený rozlet po stránce technologií, což však neznamená, že by hra nebyla úspěšná. Právě naopak. Na všemožných herních výstavách získala hromady ocenění za největší technologický pokrok, který souvisel s využitím rozšířené reality, na níž si tato série už od začátku staví. Později se do světa dostaly i dva podobně úspěšné sequely Invizimals: Shadow Zone a Invizimals: The Lost Tribes. My tu dnes každopádně jsme kvůli hře Invizimals: The Alliance, která je první hrou v historii série, jež se ukáže na relativně nové kapesní konzoli PlayStation Vita. Dokáže ji ale dostat z problémů souvisejících s nepříliš dobrými prodeji, jež by se na druhou stranu mohly dostat do naprůměru i spolu s postupným vydáváním konzole PlayStation 4 po celém světě?

 

 

Příběhem se v případě této hry zabývat zrovna dvakrát nemusíme. Hodilo by se ale říci, že jsou vám pravidelně napříč celým příběhovým módem podávány doušky hraných záběrů stavících vás do role objevitele, který má za úkol propojit svět náš se světem Invizimálů. Hra se samozřejmě nesnaží hrát si na to, že je neuvěřitelně vážná a měli byste se jejím příběhem dojmout ke slzám, avšak přesto občas až příliš důstojně vyznívá a trochu se jí právě v ten moment budete mít chuť vysmát. Zdejší strhující události nemají potřebný spád, což na druhou vyrovnává fakt, že je v Americe vysílán s touto hrou související seriál, který jím oplývá dostatečně. O tom samotném samozřejmě my ani mluvit nemůžeme, i když jsme přesto rádi, že se tvůrci snažili jednotlivé vazby světa našeho a toho, který se nachází ve hře, posílit co nejvíce.

 

 

Zdejší svět byl koncipován podobně jako světy Pokemonů a MyLittlePonny, což ve výsledku znamená to, že i v tomto případě si hraní všeho nejvíce užije starší generace mužského pohlaví, zatímco budou děti, pro které bylo původně vše tvořeno, nad výsledným kusem ohrnovat nos. Jak by je ale vůbec mohlo nebavit chytat ty roztomilá stvořeníčka podobná pandám i Transformerům zároveň? Navíc vám tvůrci dávají možnost je chytat tolika elegantními způsoby! Nejprve musíte tvora nalézt za pomocí sluchu či jiných forem pátrání, načež si užijete jednoduché a přesto zábavné minihry, která vás dovede až ke konečnému chycení tvora do vašich rukou. Poté s ním už můžete naložit, jak se vám jenom zachce. A ani kvůli chycení nepotřebujete nakupovat zásoby ničeho podobného tenisáku.

 

 

Chytání neznámých stvoření je v tomto světě skutečně perfektní záležitostí a pokaždé vás čeká něco nového. Jenom bychom se ujistili, že kolem vás není příliš mnoho lidí, protože až budete na svoji Vitu vší silou foukat a následně jí zazpíváte ukolébavku, pro ostatní cestující metrem či vlakem by to nemusela být tak úplně pěkná a hlavně normální podívaná. Chytání plně uchvátí všechny vaše smysly a budete k němu využívat sluch, děsivě rychlé reakce, obratnost prstů i šílené křičení na nic nedělající obrazovku jenom proto, abyste vzbudili potvoru, která se vám rozhodla usnout před očima. Pokud se tedy bojíte dělat víc než jen sedět, pohybovat páčkami a mačkat tlačítka, této hře se raději vyhněte.

 

 

I na takové pasáže však dojde a bude jich podstatně více než těch, v nichž si se svými invizimály zahrajete nějaké hry. Velká část Invizimals: The Alliance si totiž staví na soubojích. Ve své aréně, kterou nejprve vlastníma rukama postavíte, můžete bojovat buďto v jednotlivých zápasech nebo také v menších turnajích a záleží na vás, zda chcete do arény nastoupit s jedinou potvůrkou, nebo se rozhodnete vytáhnout hned dvě ze svých šťastných es. Při soubojích svá stvoření ovládáte klasicky a útočíte prostřednictvím čtyřech rozličných útoků, které jsou specifické pro každého z invizimálů. Tvrdé zápasy zahrnují prvek taktický i akční a je vždy nutné zauvažovat nad tím, s kým do boje vyrazíte, protože se proti každému typu invizimála hodí jiný typ. Vlastně to zde tedy funguje úplně stejně jako v případě už tolikrát zmiňované série Pokémon.

 

 

Překrásným způsobem nám tvůrci této hry dokázali, že se vám videohry mohou vyvíjet pod rukama a že vám mohou nabídnout svět, kde je neustále co dělat. Můžete neustále hrát a stále budou další stvoření k chycení, další budovy k postavení a další aktivity, jimiž si můžete ozvláštnit chvíle nudy. Vydat se můžete například zkoumat prostředí v našem světě. K tomu je zapotřebí jednoho speciálního invizimála a vašeho vedení. Postupným procházením stop pak budete nacházet různé ingredience a další poklady, které později využijete v kuchyni. A co pěkného z nich můžete vytvořit? Tak třeba speciální bonusy k útoku či k obraně, lékárničky či prostě jen drobnosti, jimiž si zkrášlíte vaši vesničku, kde všechny vaše potvůrky žijí.

 

 

Titul využívá technologie rozšířené reality, která nabírá s konzolí PlayStation Vita dočista nového rozměru. Vše je o mnoho přesnější a k hraní využijete doslova všeho, co se kolem vás nachází. Spojuje vás s tím kromě kamerky umístěné na zadní straně přístroje i sada AR karet, které byly přibaleny k Vitě a u nichž jsme si dlouhou dobu nebyli vůbec jistí tím, jakým způsobem je budeme moci využít. Právě s nimi nakonec celá tato hra získává na poutavosti, ačkoli ještě vše samozřejmě není dokonalé a občasné problémy se vzájemným umístěním jednotlivých karet si s vašimi nervy zvládnou pohrát více, než by bylo vhodné. Přesto jde o skvělý zážitek a propojení světa reálného a toho, jenž se nachází ve hře, je nečekaně zajímavé a chytlavé.

 

 

Po grafické stránce se hra nijak výrazně neodlišuje od konkurence a má nasazený přesně takový kabátek, jaký byste od hry určené pro Vitu očekávali. Velmi často se také díváte skrze kamerku rovnou na svět před vámi, takže na tom ve výsledku ani nijak nezáleží, což do jisté míry platí i o soundtracku a dalším ozvučení. Zdejší písničky si pravděpodobně nebudete mít zájem pustit ke kávě a po cestě do školy či do práce, ačkoli vám nebude vadit, když si je tu a tam poslechnete, protože nejde o nijak špatné kusy a jejich jedinou nevýhodou je, že jsou poněkud nevýrazné. Stále bychom se však měli zaměřovat na to, že jde o jednu z mála her, která plně využívá všeho, co konzole PlayStation Vita dokáže, čehož si ceníme více, než bychom si vůbec byli schopni přiznat.

 

 

Kapesní konzole PlayStation Vita je na trhu přibližně dva roky. Vyšla na ni řada různých her, mezi nimiž však titul Invizimals: The Alliance s přehledem vyčnívá. I kdyby nešlo o nejlepší hru na této konzoli vůbec, rozhodně sahá vysoko, a pokud handheld od Sony máte a nevíte, co byste si na něm mohli zahrát, tato hra je ideální právě pro vás. Stačí trocha lásky k Pokemonům nacházejícím se na konzolích od Nintenda a budete tu jako doma. Kousek si bez diskuze zaslouží 85 %, a věříme, že kdyby se na trhu nacházel ještě jeden takový, vyplatí se jenom kvůli těmto dvěma hrám si Vitu pořídit.