Into the breach je tahová strategie s prvky RPG. Vývojáři ze SubSet games vsadili na osvědčený vizuál, který použili i v prvotřídním Faster than Light (FTL). Tím je Bitová grafika. Lze říct, že dnes sledujeme určitý návrat v čase a mnoho hráčů si tento retro styl oblíbilo. Mimo grafickou stránku hra přináší zajímavou příběhovou linii, která svým hlavním tématem – střet civilizací – sice může působit jako klišé, nicméně ji vývojářům podařilo ohraničit solidním scénářem, a hlavně vynikající herní mechanikou. K dispozici tak máme poměrně pestrý svět, ve kterém bojujeme na život a na smrt. Nechybí ani široká škála konfigurace výbavy, jednotek a hlavně dostatek emzáků, které máme zlikvidovat.
Zpět v čase?
Into the brach nás zavádí do prostředí post apokalyptické budoucnosti. Katalyzátorem zániku lidské civilizace v tomto případě nejsou nemoci, zombie virus ani změny klimatu. Zkázu přineslo setkání s mimozemskou rasou Veků. Vývojáři použili osvědčenou podobu mimozemské civilizace a naše herní nepřátelé stylizovali do podoby živočichů z říše brouků. Navazují tak na tandem úspěšných světů jako je například Warhammer 40, 000 či StarCraft. V časové lince hry se Vekům už jednou téměř podařilo zničit lidskou společnost. V tuto chvíli přicházíme na scénu my – hráči. Hlavní výhodou, oproti agresivním mimozemšťanům, má lidské pokolení ve znalosti technologií. Týmu vědců se podařilo pochopit a dostat pod kontrolu cestování do minulosti. Jediné příkoří je však možnost délky cestování, kdy maximální moment naší destinace je těsně před samotnou invazí. Za pomoci bojových strojů je tedy naším úkolem statečně čelit roji, jehož jediným cílem je si podmanit náš svět. Naše základna je mobilní vesmírná stanice, která nám z orbitu umožňuje zasáhnout v libovolném prostředí téměř okamžitě. Držte si klobouky 3…2…1… drop pod engaging!
Naším hlavním úkolem je zajistit ostrovy obydlené lidskou populací. Bohužel jsme nestihli zabránit proniknutí Veků v plném rozsahu a ti začínají infiltrovat naše industriální a obytné zóny. Skrze příběh postupujeme po jednotlivých územích. Jelikož všanc je dána celá struktura civilizace, do lokací nás uvádějí samotní CEO (generální ředitelé – ve hře něco jako prezidenti). Ti nás s lokací seznámí, dávají nám přehled o bojišti před vypuknutím bitvy a po úspěšné stabilizaci ostrova od nich dostaneme pár bodů na vylepšení k dobru. Stabilizace ostrova je naším dílčím cílem. Hlavním je samozřejmě stabilizovat všechny ostrovy, které hra nabízí. Každé z těchto mořem oddělených území představuje konkrétní archetypální prostředí. Úrodnou zeminou a vodou začínaje, ledovatou krajinou konče. Prostředí se od sebe neliší pouze vizuálně. Postupným otevíráním nových kontraktů se proti nám staví silnější nepřátelé a každý environment zároveň přináší vlastní klimatické rysy.
Znalost prostředí – klíč k úspěchu
Into the breach je zejména strategická hra s přidanými prvky RPG žánru. Nejdříve si vybereme posádku tří strojů, které budou tvořit naši bojovou jednotku. Ze začátku máme k dispozici pouze jeden tým – Rift Walkers. Další můžeme otevřít za mince, které obdržíme při úspěšné stabilizaci ostrova. Lokacemi ze začátku musíme postupovat systematicky, jak nás navádí hra a budovat naši pověst k otevření jednání s korporáty na dalších ostrovech. Po výběru jednotky, vybereme ostrov, přilehlou lokaci a můžeme z naší základny skočit rovnou do akce. Hra je rozdělena na tahy. Každá jednotka na mapě se v jednom tahu může pohybovat a způsobit jednu akci (jako v
Heroes of Might and Magic). Když se vylodíme, má první pohyb nepřítel, jehož jednotky naplánují útoky na určité cíle, ale ještě nezaútočí. My tak máme možnost přemístit jednotky či zničit konkrétní nepřítele, aby jejich plánované útoky přišly vniveč. Dané jednotky se mohou pohybovat, provádět speciální akce nebo útočit. Útokem zbraní nebo opravou sebe však kolo pro jednotku končí. Musíme tak myslet na ideální rozmístění pro plný palebný potenciál. Bojové pole je složeno ze čtverců 8×8. Na každém čtverci může být pochopitelně umístěn jen jeden objekt. Člen naší jednotky, jednotka nepřítele, budova nebo neprůchozí terén. Rozsah akce může být pouze na přilehlé u melee útoku až po křížový rozsah přes celou mapu u artilerie. Vekové mají stejné možnosti jako my. Proto musíme mít neustále na paměti upgradovat naše vybavení a přicházet s inovacemi.
Budovy představují hlavní objekt bitvy. My se je snažíme chránit, Vekové naopak zničit. Hra pro nás končí vítězstvím, pokud vydržíme nápor Veků určitý počet kol. Prohráváme, když se nám nepodaří ochránit náš power grid. Power Grid reprezentuje sílu celkové ochrany ostrova za pomocí elektrické sítě. Každá zničená budova nás stojí jeden bod této energie a získat jej zpět není nejlehčí. Buď se plácneme přes kapsu a koupíme jej u korporátu nebo musíme předvést ukázkové manévry během bitvy. Neprůchozí terény jako například hory, popřípadě propasti. Bojové pole však neobsahuje pouze tyto možnosti. Zmíněné terény bývají často spojeny s určitým mechanismem. Když se nám podaří natlačit Veka na horu dostane bonusovou damage. Pokud se na konci kola nachází naše jednotka v hořícím lese, schytá každé kolo poškození, dokud se nám nepodaří dostat ji do vody a tím uhasit. Dalším zpestřením průběhu jsou eventové situace. Mapy nejsou udělány přes kopírák, a kromě svévolného rozestavění čtverců často obsahuje předměty dílčích cílů nebo živelné podmínky. Můžeme bránit území, které je dopředu zaminované nebo nám je třeba poskytnuta letecká podpora. Matka příroda si pro nás zase připravila přílivové vlny a propadliny půdy. Dílčích objektů je celá řada, od záchrany modulu s technologiemi přes ochranu rafinérie po nezabití konkrétního Veka, který by mohl živý posloužit k vědeckým účelům.
Arzenál
Mezi boji máme přístup k arzenálu a tak konečně můžeme vylepšit naše bojové stroje, případně najímat nebo propouštět piloty konkrétních bojových jednotek. S piloty ovšem pozor! Stroje sice může řídit umělá inteligence, piloti však stroji propůjčují své zkušenosti, které se v průběhu jistě uplatní. Pilota můžeme také ztratit, pokud je stroj vyřazen v boji. Samotný stroj opravíme, ale pilota už k životu nepřivedeme. To, co je ale jedna z hlavních zábav je příprava výbavy. Každý člen jednotky může být vybaven podle účelu jeho stroje. Artilérie má k dispozici druhy houfnic a raket, obří roboti se specializují v silových pěstech a elektrických bičích. Některými pokročilými zbraněmi můžeme vybavit různé typy jednotek. Náš oblíbený mech tak může nepřítele, jak bičovat, tak poslat do éteru raketovou salvou. Záleží, jak jsme úspěšní v kampani, jaké ocenění od kartelu získáme svou houževnatostí a jaké zbraně k naplnění naší strategie upřednostníme.
Závěrem
Into the breach sice sází již na zajeté téma střetu lidstva a mimozemských brouků, pojímá jej však v osobitém kabátu skrze bitovou vintage grafiku a svérázný příběh. Hru ocení zejména milovníci tahových her a stratégové, jež oceňují čas na rozmyšlení k smrtícímu úderu. Hra je doprovázena příjemným ambientním soundtrackem, který nás neustále táhne dohry i když máme pomyšlení na odtržení pozornosti. Vývojáři vsadili na „jednoduché“ skromné mapky a z prostoru vytěžili maximum. Její osobitost je zároveň možná její největší nevýhoda, tahová strategie s bitovou grafikou přece jenom není šálek kávy pro každého. Nicméně ve svém žánru má Into the Breach velký potenciál a hráče vyzývá i svou vysokou obtížnosti. Udělujeme 80%
jediná možnosť, kedy by som si ju zahral je v práci keby som sa nudil. Ale ak by som to mal hrať doma, tak neviem neviem. Ale čo sa týka hry, vypadá zaujímavo - ale nie až tak, aby som to hral
Zpočátku mě to překvapovalo, ale mě naopak skutečně baví tyto jednoduché hry zaměřené jen a jen na hratelnost. Dnes se možná až příliš řeší textury, animace, věrohodnost, to vše zabaleno do mega složitého konceptu - kvůli tomu pak dostatečně financování a tak zařazování mikrotransakcí a DLC. Proboha proč, když lze vytvořit hru jako FTL nebo Into the Breach, které mají jednoduchý cíl - bavit.