Napumpovat se trochou superhrdinských schopností musí být tajným snem každého, komu se alespoň jednou dostal do rukou nějaký pořádný komiksový plátek od Marvelu či DC Comics. Správnou otázkou je ale to, kterou schopnost, pokud byste ve svém nitru směli ukrývat pouze jednu jedinou, upřednostníte. Sedla by vám neuvěřitelná rychlost a síla, nebo by dle vašeho názoru nebylo od věci zvolit spíše tajemnější umění neviditelnosti či teleportace? Nehledě na to, o čem sníte, se bohužel do těla superhrdiny pravděpodobně jinak než skrze videohry nepodíváte. To ale vzhledem k tomu, nakolik kvalitní kousky, které tuto možnost nabízejí, jsou, vlastně ani vůbec nevadí. Platí to i pro nejnovější exkluzivitu konzole PlayStation 4 s názvem inFamous: Second Son?
Titul byl vytvořen studiem Sucker Punch, jež v minulosti pracovalo i na obou předchozích dílech této superhrdinské série. Jeho první hrou však byl už kousek Rocket: Robot on Wheels z roku 1999, jenž se ukázal na legendární konzoli Nintendo 64. Zdejší vývojáři se ale nejvíce proslavili teprve později. Exkluzivně na konzoli PlayStation 2 totiž vytvořili tři výborné kusy ze série soustředící se na dobrodružství mývala Sly Coopera. K té se koneckonců ještě jednou vrátili, když v roce 2010 vytvářeli kolekci jejich HD remaků určených na PS3. Časy předposlední konzole společnosti Sony byly každopádně v očích Sucker Punch vymezeny především na odhalování toho, co dokáže se svou nadlidskou silou Cole MacGrath, hlavní hrdina prvních dvou dílů inFamous.
Nová generace konzolí si ze zřejmých důvodů vyžádala, aby tvůrci udělali kolečko a alespoň pár hodin v kuse přemýšleli nad tím, čím by mohlo být další pokračování výjimečné. A pak na to kápli. InFamous: Second Son je zasazeno sedm let po událostech druhého dílu, pokud jste se při jeho hraní rozhodli pro cestu dobra a dostal se vám tím pádem před oči šťastnější ze dvou možných konců. Poprvé v historii série se ale přesouváme do skutečného města, jímž je Seattle nacházející se v americkém státě Washington. Do cesty se nám připlétá i zcela nový hrdina, Delsin Rowe, který svými výtržnostmi a protesty bojuje proti vládě, jež omezuje svobodu obyvatelstva a tvrdě zasahuje proti „obdařeným” jedincům, v nichž se po událostech předchozího dílu probudily superschopnosti. Pravá akce však začíná teprve v momentě, kdy je v sobě nalezne i sám Delsin, načež jsou mu otevřeny dveře do zcela nového světa.
Nikdo asi nečekal, že jej příběh této hry dojme k slzám, což se pravděpodobně ani nestane. Je však pravdou, že si s ním tvůrci o něco více vyhrát mohli. Zajímavým událostem přitom nahrává řada skvěle vykreslených charakterů, které však zůstaly zoufale nevyužity ležet v koutě. Příběh působí tak trochu předvídatelně, což se do jisté míry pojí i s tím, že události nijak neovlivní, když se rozhodnete pro cestu zla. Veškeré scénky zůstanou zcela stejné a svým způsobem v nich budete vystupovat jako věčný „klaďas”, i když jste před pěti minutami vyvraždili půlku města a krev si ze sebe setřeli odtrženou rukou některého z lidí, kteří se stali obětí jednoho z vašich granátových představení.
Jak už jsme zmínili v předchozím odstavci, po stránce postav, jež se v titulu nacházejí, si není na co stěžovat. Každý charakter je unikátní, a dokonce i Delsin vám po čase přiroste k srdci, i když na první pohled vypadá jen jako obyčejný, sebestředný puberťák, který se zčistajasna rozhodl nenávidět celý svět. Důležitý je vývoj každého z jeho vztahů, z nichž bychom v první řadě vypíchli nejspíše jeho věčné zápolení z bratříčkem, jenž je shodou náhod zaměstnán u policie. Vaše problémové chování jej už několikrát donutilo vás zatknout, čemuž fakt, že obdržíte superhrdinské schopnosti, s nimiž se rozhodnete změnit svět, příliš nepomáhá. Není to ale pouze on, po čase narazíte i na mnohé další postavy, které jsou v každém případě jedinečné a na vaši osobu zapůsobí zcela jiným dojmem. Některé vás zaujmou, jiné začnete během chvilky zcela nenávidět.
Velkou změnu podstoupil inFamous: Second Son v oblasti komiksovosti, neboť se v porovnání se svými předky rozhodl přesunout na podstatně realističtější úroveň. Jasným příkladem, na němž se to projevilo, je prostředí zakládající si na skutečném městě, ačkoli by se vyplatilo zmínit i o postavách, které na vás taktéž budou působit realističtějším dojmem než Cole a jeho banda. Stále jsme však ve světě ovládaném nadpřirozenými jevy, takže se asi ve hře nebudete cítit, jako byste se právě procházeli v parku poblíž vašeho domu. I když, nezní dobře, že byste měli možnost jen tak vyskočit do výšky a proletět se nad místy, která znáte z běžného života?
Zatímco Cole mohl vládnout pouze elektrickému proudu, Delsin zvládá kromě svých základních kouřových schopností přejímat i dvě další skupiny dovedností, k čemuž postačí, když se přiblíží k nějakému předmětu, z nějž je má možnost převzít. Vše, co máte možnost ve světě kolem vykonávat, je však plně závislé na tom, do čeho se rozhodnete investovat body ve vašem stromu schopností rozděleném do několika větších částí. Tento systém je značně propracovanější, než jak tomu bylo v předchozích dílech, takže si musíte dávat pozor, kterou ze svých stránek se rozhodnete podpořit nejvíce. Stále se ale na všem podepisuje, zda jste hodný Delsin nebo zlý Delsin, neboť právě to určuje, jakým způsobem budete likvidovat nepřátele. Dobrá stránka se kupříkladu soustředí na zpomalení času a spoutání protivníků, kdežto ta špatná zvládá vše bezproblémů ničit a nijak jí nezáleží na tom, jestli se výbuchům nevyhnou obyčejní, nevinní lidé.
Za krok zpět by se dalo považovat, nakolik zřejmé jsou výsledky každého z rozhodnutí, jež jsou před vás položena. Modrá nebo červená? Dobro nebo zlo? To vše je naštěstí vynahrazeno schopností hry fanouškům naservírovat neskutečně zábavný soubojový systém, který svádí k úžasným kouskům, při nichž všechno bouchá a srší jiskrami. Efektní představení, jež se před vás staví jedno za druhým, však vyžadují i krapet schopností z vaší strany a práci s tvořením komb skrze váš gamepad v žádném případě podceňovat možné není. Jakmile se do hry ale jednou vložíte, nemusíte nijak hledět na to, zda vás hra po příběhové stránce baví, nebo ne. Veškeré nadšení, jež ve vás inFamous: Second Son dokáže vyvolat, totiž spočívá na zádech hratelnosti.
Jak se dalo čekat, po audiovizuální stránce tento kousek absolutně žádné problémy nemá. Titul vypadá doslova bezvadně a konzole bezproblémů zvládá veškeré efekty, které před ni postavíte, nehledě na to, kolik jste se jich na sebe zrovna rozhodli nakupit. Dabing je samozřejmě výtečný a soundtrack se zbytkem hry splývá bezproblémů. Tvůrci se rozhodli využít dokonce i funkce Remote Play, takže není žádný problém, když se vám zrovna bude chtít oprášit vaši Vitu. Kromě několika tlačítek při hraní na kapesní konzoli nic změneno nebylo, ačkoli musíte počítat s tím, že bez rychlého internetu skončíte dříve, než hru vůbec zapnete, protože se setkáte s nevydržitelnými lagy, jež se na tomto kousku projevují více než kde jinde.
InFamous: Second Son se od svých dvou předchůdců v mnohém liší. Samotný základ však zůstal nezměněn a stále jde v první řadě o to, abyste si užili otevřeného světa plného možností k tomu, abyste se vyřádili a vyhodili do povětří pár menších budov, které vám zrovna budou bránit ve výhledu. Delsin se se svými schopnostmi dá považovat za superhrdinského boha, takže se nemusíte bát, že by vás jeho řádění hned tak přestalo bavit. Bohužel si série nijak nepolepšila po stránce příběhu a je třeba říct, že ani větší zaměření na realističnost jí nijak neprospívá. Pokud vás však některý z předchozích dílů bavil, budete nový inFamous zaručeně zbožňovat. Právě proto jsme se mu rozhodli udělit 80 %, jež svědčí o tom, že v případě, se vám doma válí PlayStation 4 a nemáte na něm co hrát, nebudete koupě inFamous: Second Son litovat.
