IL-2 Sturmovik: Battle of Stalingrad

1C Company, pravděpodobně největší vývojářská a vydavatelská společnost v Rusku, se o sérii IL-2 Sturmovik pečlivě stará už od roku 2001. Zatímco její první díly krátce po svém vydání zpravidla vyžadovaly velkou dávku vychytávání chybek a další speciální péče, v poslední době se na novinky vrháme s nadšením beze strachu o to, že by se nám do rukou dostal nedopracovaný kousek. Nejnovější IL-2 Sturmovik: Battle of Stalingrad se kupříkladu vypracoval k bezchybnosti především díky tomu, že se téměř rok nacházel ve fázi aplha, do níž měli přístup všichni hráči, jež si titul předobjednali. Finální verze k nám doletěla na křídlech konce minulého roku a my se jí rozhodli věnovat plnou pozornost, abychom vám následně měli šanci nabídnout dostatečně výstižný report z bojiště. Jak si v něm Battle of Stalingrad v současné podobě stojí?

Stačí jeden pohled na název hry a musí vám být ihned jasné, kam se s letadly studio tentokrát rozhodlo zamířit. Bitva u Stalingradu patří k největším válečným střetnutím všech dob, o čemž svědčí kromě jiného i její roční trvání. To se vývojáři pokusili zmapovat co nejdůkladněji. Jejich nadšení pro druhou světovou válku jim v tom velmi výrazně pomohlo a musíme uznat, že ucelenějšího pohledu na toto nechvalně proslulé střetnutí na východní frontě se nám v rámci herního průmyslu snad ještě nikdy nedostalo. Možnost se na boje podívat z pohledu Rusů i Němců tomu všemu samozřejmě značně napomáhá. Bez dalšího zdržování proto musíme říci, že pokud fandíte propracovaným leteckým simulátorům, se sérií už jste strávili mnoho nadšených hodin a vyžíváte se v detailech o druhé světové válce, Battle of Stalingrad je pro vás jako dělaný.

Nikam však nespěchejte, pokud s leteckými kousky zatím vůbec žádné zkušenosti nemáte, chtěli byste je spíše jen ochutnat a případně se teprve poté na létání ve videohrách vrhnout celým svým srdcem. Zrovna pro vás by totiž IL-2 Sturmovik: Battle of Stalingrad mohl značit velmi rychlé pohoření a mnohonásobné, opakované nalétávání přímo do země. Nebo byste se z ní pro jistotu vůbec nebyli schopní vznést. Přestože se ve hře nachází tutoriálové mise, které působí extrémně jednoduše, neboť vám řeknou pouze to, abyste letěli z bodu A do bodu B, úplně jednoduchý úkol to není. Vlastně pro vás bude do jisté míry nemožný, pokud už s leteckými simulátory alespoň nějaké zkušenosti nemáte. Tvůrci se příliš neobtěžovali s vytvářením příručky, díky níž byste se naučili létat, takže skončíte osamělí uprostřed nebe bez ponětí o tom, jak se co dělá a jakým z padesáti pohyblivých páček a ukazovátek v kokpitu byste vůbec měli věnovat pozornost.

Pro ovládnutí letadla je vyžadováno naučení se několika desítek klávesových zkratek. Pro kompletní ovládnutí hry vám jich bude muset v paměti utkvět téměř stovka. V žádném případě si nemyslete, že byste mohli přijít a okamžitě se vrhnout na multiplayer, na nic podobného si IL-2 Sturmovik nehrál nikdy. Ještě menší pravděpodobností je, že byste se mohli ve vzduchu udržet prostřednictvím gamepadu, s tím hra také nepočítá. Přesně proto se s leteckými hrami vyplatí začít kupříkladu u kousků jako War Thunder a World of Warplanes, které vás skvělým způsobem uvedou do všech funkcí, jež ve výsledku nijak složité nejsou, což je hlavním rozdílem mezi nimi a touto sérií. Ta vyžaduje perfektní znalosti ohledně všeho a dokonce ani hráči, kteří v ní strávili již několik stovek hodin, nemohou mít v malíku veškeré drobnosti, jež obsahuje.

Pro začátek se samozřejmě vyplatí vrhnout na singleplayerovou kampaň. S tou si bohužel vývojáři příliš dobře neporadili. Decentní start se rychle mění v obyčejné prolétávání nad bitevními poli a sestřelování ostatních, které je milionkrát zábavnější, když si vytvoříte klasický scénář. Dobrou motivací je sice odemykání nových prostředí, řekli bychom však, že kdyby se tvůrci rozhodli pro alespoň o trochu příběhovější zážitek, který vzhledem k zasazení nemožné vytvořit určitě není, šlo by o postatně lepší a zajímavější volbu, která by skvěle zapůsobila na každého fanouška. Je nicméně pravdou, že kvůli singleplayerové kampani se IL-2 Sturmovik neproslavil a nikdo od ní proto nic moc neočekával ani v Battle of Stalingrad.

Jednou z věcí, v nichž série vždy vynikala, je výborná nabídka letounů. Ta je samozřejmě dostupná i v nejnovějším kousku, přičemž ať už fandíte německým nebo sovětským strojům, svého oblíbence zde zaručeně naleznete. Vzhledem k časovému omezení však Battle of Stalingrad přece jenom o trochu menší počet letadel obsahuje. Co ztrácí v jejich směru, však plně vynahrazuje úžasný svět. Mapa hry je skutečně obrovská a propracovaná do sebemenších detailů. Tvůrci si s bojištěm u Stalingradu vyhráli a létání nad překrásnými krajinkami je zážitkem samo o sobě. Zaměření na detaily je koneckonců pro studio 1C Games typické, ať už jde o cokoliv. Obzvlášť velké nadšení jsme pociťovali při zkoušení jednotlivých letadel, která se od sebe navzájem liší ve všem. Už při pouhém pohledu do každého z kokpitů zažijete pocit, jako byste před sebou měli skutečné letadlo se vším všudy a ne pouze sadu stále se kopírujících digitálních plechů.

Multiplayerový režim IL-2 Sturmovik: Battle of Stalingrad skutečně exceluje. Hra si dokázala prakticky okamžitě vytvořit obrovskou hráčskou základnu a nemusíte se bát, že by nebylo s kým se vrhnout na nebeské přestřelky plné výbuchů, pronásledování a stylových manévrů. Fanoušci vytvořili mnoho různých, dobře fungujících serverů a pustit se do hry se zkušenějšími hráči, pokud jste mezi nimi i vy sami, je doslova lahůdkou. Pro nováčky ve hře možná místo není a budou se muset potrénovat za doprovodu internetových příruček a videí s umělou inteligencí, jakmile ale jednou hře přijdete na chuť, alespoň do jisté míry ji ovládnete a naleznete si cestu k multiplayeru, stane se vaším denním chlebem, bez něhož se neobejdete.

Po grafické stránce titul vypadá doopravdy překrásně. Co se audia týče, zvuky letounů a všeho ostatního přímo ve hře vás nenechají chladnými. Trochu nás každopádně zarazila absence jakéhokoli soundtracku, který by alespoň trochu zpříjemnil projíždění menu a načítání her. O nijak velký problém každopádně nejde. Zatímco původní tituly z této série plně spoléhaly na moderskou scénu, u Battle of Stalingrad tvůrci nevypustili žádné balíčky, které by jim při tvorbě modů vypomohly, i když se na druhou stranu rozhodli alespoň pro editor, s nímž můžete vytvářet své vlastní mapy, což je slušná náhrada, která již zařídila vytvoření řady pěkných kousků. Dost možná nejvíce nás tak na hře mrzí DRM ochrana vyžadující neustálé připojení k internetu, po jehož vypadnutí můžete být z ničeho nic vyhozeni i ze singleplayerového režimu. Nikdo se s vámi v tomto směru mazlit nebude.

IL-2 Sturmovik: Battle of Stalingrad patří k nejlepším leteckým simulátorům, co se v současnosti na trhu nacházejí. Obsahuje sice větší i menší nedokonalosti, mezi něž patří třeba nedostatečný tutoriál, který by pomohl začátečníkům začlenit se mezi zkušené piloty, a špatná kampaň, jež neobsahuje jediný originální nápad, z celkového hlediska však na hru skrze prsty hledět nemůžeme díky jejímu fantastickému citu pro detail, obrovskému hernímu světu a jedné z nejlepších fanouškovských komunit, co se ve světě her nacházejí. Pro fanoušky série by mělo jít o jasnou volbu, začátečníci by se však dle našeho názoru měli raději poohlédnout po jiných titulech, jež by jim se startem v leteckých simulátorech pomohly mnohem více. Hře udělujeme známku 75 %, která má dle našeho názoru šanci postupně získat na ještě větší hodnotě, neboť tvůrci s vývojem hry ani zdaleka neskončili a Battle of Stalingrad stále ještě čeká mnoho vylepšení a rozšíření, jež jej mají šanci vynést ještě o stupínek výše.